Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Ve středu představila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová návrh snížit financování Společné zemědělské politiky (SZP) EU z 386,6 miliardy eur na pouhých 300 miliard po roce 2027. To znamená pokles o více než 20 %, a to ještě bez započítání inflace.
Přesto von der Leyenová při prezentaci návrhu trvala na tom, že farmáři o peníze nepřijdou, a upozornila na další programy, které podporují venkovské oblasti. „Zemědělství bude posíleno. Přímé platby farmářům jsme zajistili,“ uvedla na tiskové konferenci.
Obhajobu škrtů přenechala zemědělskému komisaři Christophu Hansenovi, který s nimi sám dlouho v zákulisí nesouhlasil. „Do kapes farmářů žádné škrty nejdou,“ tvrdil, přestože je zřejmé, že v rozpočtu chybí desítky miliard. Dodal, že 300 miliard eur představuje minimální hranici, pod kterou se výdaje nesmí dostat, a že prostředky budou právně vyčleněny pouze pro zemědělství.
„Žádná jiná oblast nemá takto pevnou ochranu,“ hájil Hansen rozpočet před výborem Evropského parlamentu.
Farmáře ale tato slova nepřesvědčila. Zatímco Hansen debatoval s poslanci, stovky farmářů demonstrovaly před institucemi EU v Bruselu s transparenty a hesly jako „Vítejte ve Vonderlandu“ – ironickým odkazem na von der Leyenovou.
„Tímto ničí 70 let evropské historie,“ řekl Massimiliano Giansanti, šéf farmářského svazu Copa. Pro mnohé farmáře není SZP jen dotace, ale právo dané po druhé světové válce.
„Jestli nám chtějí vyhlásit válku, tak jsme připraveni,“ dodal Giansanti.
Tentokrát protestující nevyrazili s traktory, ale s vlajkami, transparenty a hudbou generovanou umělou inteligencí o zemědělských dotacích. Pochodovali od Parlamentu ke Komisi.
Základem Hansenovy obrany je sporné rozdělení současného rozpočtu SZP. Z celkových 386,6 miliardy eur je 291,1 miliardy určeno na přímé platby a sektorovou podporu, zbylých 95,5 miliardy jde na rozvoj venkova.
Jenže i tyto „venkovské“ peníze končí převážně u farmářů – například formou investiční podpory, ekologického zemědělství nebo kompenzací pro hospodaření v náročných podmínkách, jako jsou horské oblasti.
Farmářské organizace Copa-Cogeca označily středu za „černý den evropského zemědělství“ a Komisi obvinily, že potají připravila „radikální, jednostranný a cynický“ plán, zatímco jen předstírá dialog.
„Nejtvrději to odnesou rodinné farmy, které jsou základem našeho systému,“ uvedly ve svém prohlášení.
Kritika zaznívala napříč politickým spektrem. Herbert Dorfmann z lidovecké frakce, do níž patří i von der Leyenová, uvedl: „Nezkoušejte nám prodat škrt ve výši 25 procent jako úspěch.“ Socialistický europoslanec Dario Nardella si rýpl: „Možná jsem něco nepochopil, ale 300 miliard není víc než 386. Jak to může být úspěch?“
Hansen připomněl, že členské státy mohou své národní rozpočty pro zemědělství navýšit, ale většina analytiků pochybuje, že by si to mohly dovolit.
„Svázali nám ruce,“ říká Álvaro, farmář z Toleda. „Přáli bychom si přežít bez dotací, ale potřebujeme je. Španělský venkov a evropské zemědělství ničí tady.“
Do večera se protest rozplynul, vlajky zmizely – ale bitva o budoucnost evropského zemědělství teprve začíná.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.