Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Ve středu představila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová návrh snížit financování Společné zemědělské politiky (SZP) EU z 386,6 miliardy eur na pouhých 300 miliard po roce 2027. To znamená pokles o více než 20 %, a to ještě bez započítání inflace.
Přesto von der Leyenová při prezentaci návrhu trvala na tom, že farmáři o peníze nepřijdou, a upozornila na další programy, které podporují venkovské oblasti. „Zemědělství bude posíleno. Přímé platby farmářům jsme zajistili,“ uvedla na tiskové konferenci.
Obhajobu škrtů přenechala zemědělskému komisaři Christophu Hansenovi, který s nimi sám dlouho v zákulisí nesouhlasil. „Do kapes farmářů žádné škrty nejdou,“ tvrdil, přestože je zřejmé, že v rozpočtu chybí desítky miliard. Dodal, že 300 miliard eur představuje minimální hranici, pod kterou se výdaje nesmí dostat, a že prostředky budou právně vyčleněny pouze pro zemědělství.
„Žádná jiná oblast nemá takto pevnou ochranu,“ hájil Hansen rozpočet před výborem Evropského parlamentu.
Farmáře ale tato slova nepřesvědčila. Zatímco Hansen debatoval s poslanci, stovky farmářů demonstrovaly před institucemi EU v Bruselu s transparenty a hesly jako „Vítejte ve Vonderlandu“ – ironickým odkazem na von der Leyenovou.
„Tímto ničí 70 let evropské historie,“ řekl Massimiliano Giansanti, šéf farmářského svazu Copa. Pro mnohé farmáře není SZP jen dotace, ale právo dané po druhé světové válce.
„Jestli nám chtějí vyhlásit válku, tak jsme připraveni,“ dodal Giansanti.
Tentokrát protestující nevyrazili s traktory, ale s vlajkami, transparenty a hudbou generovanou umělou inteligencí o zemědělských dotacích. Pochodovali od Parlamentu ke Komisi.
Základem Hansenovy obrany je sporné rozdělení současného rozpočtu SZP. Z celkových 386,6 miliardy eur je 291,1 miliardy určeno na přímé platby a sektorovou podporu, zbylých 95,5 miliardy jde na rozvoj venkova.
Jenže i tyto „venkovské“ peníze končí převážně u farmářů – například formou investiční podpory, ekologického zemědělství nebo kompenzací pro hospodaření v náročných podmínkách, jako jsou horské oblasti.
Farmářské organizace Copa-Cogeca označily středu za „černý den evropského zemědělství“ a Komisi obvinily, že potají připravila „radikální, jednostranný a cynický“ plán, zatímco jen předstírá dialog.
„Nejtvrději to odnesou rodinné farmy, které jsou základem našeho systému,“ uvedly ve svém prohlášení.
Kritika zaznívala napříč politickým spektrem. Herbert Dorfmann z lidovecké frakce, do níž patří i von der Leyenová, uvedl: „Nezkoušejte nám prodat škrt ve výši 25 procent jako úspěch.“ Socialistický europoslanec Dario Nardella si rýpl: „Možná jsem něco nepochopil, ale 300 miliard není víc než 386. Jak to může být úspěch?“
Hansen připomněl, že členské státy mohou své národní rozpočty pro zemědělství navýšit, ale většina analytiků pochybuje, že by si to mohly dovolit.
„Svázali nám ruce,“ říká Álvaro, farmář z Toleda. „Přáli bychom si přežít bez dotací, ale potřebujeme je. Španělský venkov a evropské zemědělství ničí tady.“
Do večera se protest rozplynul, vlajky zmizely – ale bitva o budoucnost evropského zemědělství teprve začíná.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.