Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Ve středu představila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová návrh snížit financování Společné zemědělské politiky (SZP) EU z 386,6 miliardy eur na pouhých 300 miliard po roce 2027. To znamená pokles o více než 20 %, a to ještě bez započítání inflace.
Přesto von der Leyenová při prezentaci návrhu trvala na tom, že farmáři o peníze nepřijdou, a upozornila na další programy, které podporují venkovské oblasti. „Zemědělství bude posíleno. Přímé platby farmářům jsme zajistili,“ uvedla na tiskové konferenci.
Obhajobu škrtů přenechala zemědělskému komisaři Christophu Hansenovi, který s nimi sám dlouho v zákulisí nesouhlasil. „Do kapes farmářů žádné škrty nejdou,“ tvrdil, přestože je zřejmé, že v rozpočtu chybí desítky miliard. Dodal, že 300 miliard eur představuje minimální hranici, pod kterou se výdaje nesmí dostat, a že prostředky budou právně vyčleněny pouze pro zemědělství.
„Žádná jiná oblast nemá takto pevnou ochranu,“ hájil Hansen rozpočet před výborem Evropského parlamentu.
Farmáře ale tato slova nepřesvědčila. Zatímco Hansen debatoval s poslanci, stovky farmářů demonstrovaly před institucemi EU v Bruselu s transparenty a hesly jako „Vítejte ve Vonderlandu“ – ironickým odkazem na von der Leyenovou.
„Tímto ničí 70 let evropské historie,“ řekl Massimiliano Giansanti, šéf farmářského svazu Copa. Pro mnohé farmáře není SZP jen dotace, ale právo dané po druhé světové válce.
„Jestli nám chtějí vyhlásit válku, tak jsme připraveni,“ dodal Giansanti.
Tentokrát protestující nevyrazili s traktory, ale s vlajkami, transparenty a hudbou generovanou umělou inteligencí o zemědělských dotacích. Pochodovali od Parlamentu ke Komisi.
Základem Hansenovy obrany je sporné rozdělení současného rozpočtu SZP. Z celkových 386,6 miliardy eur je 291,1 miliardy určeno na přímé platby a sektorovou podporu, zbylých 95,5 miliardy jde na rozvoj venkova.
Jenže i tyto „venkovské“ peníze končí převážně u farmářů – například formou investiční podpory, ekologického zemědělství nebo kompenzací pro hospodaření v náročných podmínkách, jako jsou horské oblasti.
Farmářské organizace Copa-Cogeca označily středu za „černý den evropského zemědělství“ a Komisi obvinily, že potají připravila „radikální, jednostranný a cynický“ plán, zatímco jen předstírá dialog.
„Nejtvrději to odnesou rodinné farmy, které jsou základem našeho systému,“ uvedly ve svém prohlášení.
Kritika zaznívala napříč politickým spektrem. Herbert Dorfmann z lidovecké frakce, do níž patří i von der Leyenová, uvedl: „Nezkoušejte nám prodat škrt ve výši 25 procent jako úspěch.“ Socialistický europoslanec Dario Nardella si rýpl: „Možná jsem něco nepochopil, ale 300 miliard není víc než 386. Jak to může být úspěch?“
Hansen připomněl, že členské státy mohou své národní rozpočty pro zemědělství navýšit, ale většina analytiků pochybuje, že by si to mohly dovolit.
„Svázali nám ruce,“ říká Álvaro, farmář z Toleda. „Přáli bychom si přežít bez dotací, ale potřebujeme je. Španělský venkov a evropské zemědělství ničí tady.“
Do večera se protest rozplynul, vlajky zmizely – ale bitva o budoucnost evropského zemědělství teprve začíná.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.