Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Ve středu představila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová návrh snížit financování Společné zemědělské politiky (SZP) EU z 386,6 miliardy eur na pouhých 300 miliard po roce 2027. To znamená pokles o více než 20 %, a to ještě bez započítání inflace.
Přesto von der Leyenová při prezentaci návrhu trvala na tom, že farmáři o peníze nepřijdou, a upozornila na další programy, které podporují venkovské oblasti. „Zemědělství bude posíleno. Přímé platby farmářům jsme zajistili,“ uvedla na tiskové konferenci.
Obhajobu škrtů přenechala zemědělskému komisaři Christophu Hansenovi, který s nimi sám dlouho v zákulisí nesouhlasil. „Do kapes farmářů žádné škrty nejdou,“ tvrdil, přestože je zřejmé, že v rozpočtu chybí desítky miliard. Dodal, že 300 miliard eur představuje minimální hranici, pod kterou se výdaje nesmí dostat, a že prostředky budou právně vyčleněny pouze pro zemědělství.
„Žádná jiná oblast nemá takto pevnou ochranu,“ hájil Hansen rozpočet před výborem Evropského parlamentu.
Farmáře ale tato slova nepřesvědčila. Zatímco Hansen debatoval s poslanci, stovky farmářů demonstrovaly před institucemi EU v Bruselu s transparenty a hesly jako „Vítejte ve Vonderlandu“ – ironickým odkazem na von der Leyenovou.
„Tímto ničí 70 let evropské historie,“ řekl Massimiliano Giansanti, šéf farmářského svazu Copa. Pro mnohé farmáře není SZP jen dotace, ale právo dané po druhé světové válce.
„Jestli nám chtějí vyhlásit válku, tak jsme připraveni,“ dodal Giansanti.
Tentokrát protestující nevyrazili s traktory, ale s vlajkami, transparenty a hudbou generovanou umělou inteligencí o zemědělských dotacích. Pochodovali od Parlamentu ke Komisi.
Základem Hansenovy obrany je sporné rozdělení současného rozpočtu SZP. Z celkových 386,6 miliardy eur je 291,1 miliardy určeno na přímé platby a sektorovou podporu, zbylých 95,5 miliardy jde na rozvoj venkova.
Jenže i tyto „venkovské“ peníze končí převážně u farmářů – například formou investiční podpory, ekologického zemědělství nebo kompenzací pro hospodaření v náročných podmínkách, jako jsou horské oblasti.
Farmářské organizace Copa-Cogeca označily středu za „černý den evropského zemědělství“ a Komisi obvinily, že potají připravila „radikální, jednostranný a cynický“ plán, zatímco jen předstírá dialog.
„Nejtvrději to odnesou rodinné farmy, které jsou základem našeho systému,“ uvedly ve svém prohlášení.
Kritika zaznívala napříč politickým spektrem. Herbert Dorfmann z lidovecké frakce, do níž patří i von der Leyenová, uvedl: „Nezkoušejte nám prodat škrt ve výši 25 procent jako úspěch.“ Socialistický europoslanec Dario Nardella si rýpl: „Možná jsem něco nepochopil, ale 300 miliard není víc než 386. Jak to může být úspěch?“
Hansen připomněl, že členské státy mohou své národní rozpočty pro zemědělství navýšit, ale většina analytiků pochybuje, že by si to mohly dovolit.
„Svázali nám ruce,“ říká Álvaro, farmář z Toleda. „Přáli bychom si přežít bez dotací, ale potřebujeme je. Španělský venkov a evropské zemědělství ničí tady.“
Do večera se protest rozplynul, vlajky zmizely – ale bitva o budoucnost evropského zemědělství teprve začíná.
Bývalý náčelník britského generálního štábu Lord Richard Dannatt varuje, že Vladimir Putin brzy podnikne omezený vojenský útok na některého člena NATO, aby prověřil odhodlání aliance bránit své členy. Podle jeho slov musí britská vláda jednat okamžitě, jinak se vystavuje hrozbě destabilizace a potenciální jaderné eskalace.
Situace mezi princem Harrym a zbytkem britské královské rodiny zůstává napjatá. Podle královského životopisce Toma Bowera čelí vévoda ze Sussexu vážnému riziku – pokud nenapraví vztahy se svou rodinou ještě předtím, než se jeho bratr princ William stane králem, může být zcela odříznut.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un se údajně zoufale snaží získat moderní léky na hubnutí, včetně známého přípravku Ozempic. Poté, co znovu výrazně přibral, má podle zdrojů z jeho okolí v úmyslu vyzkoušet účinek těchto léčiv nejprve na vybraných civilistech s podobnou tělesnou konstitucí, než je sám začne užívat.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že Ukrajina se zřejmě nestane členem Evropské unie dříve než po roce 2034. Uvedl to 18. července při návštěvě Rumunska, kde jednal s prezidentem Nicuşorem Danem. Podle agentury Reuters Merz připomněl, že hlavní prioritou Evropy je nyní ukončit válku na Ukrajině a poté se soustředit na její poválečnou obnovu.
Severní Korea překvapivě ohlásila zákaz vstupu zahraničních turistů do nově otevřeného přímořského resortu Wonsan Kalma, a to jen necelé tři týdny po jeho slavnostním zprovoznění. Letovisko, které je považováno za klíčový projekt vůdce Kim Čong-una na podporu cestovního ruchu, mělo původně sloužit domácím i zahraničním návštěvníkům.
Americký prezident Donald Trump podal žalobu na částku 10 miliard dolarů proti společnosti Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejímu majiteli Rupertu Murdochovi. Podle Trumpa se list dopustil pomluvy, když zveřejnil tvrzení, že prezident v roce 2003 poslal Jeffrey Epsteinovi, později odsouzenému za sexuální zločiny, údajně lascivní gratulaci k padesátinám.
Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.
Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Od začátku roku uprchlo nebo bylo z Íránu deportováno na 1,4 milionu Afghánců, z toho půl milionu od červnového konfliktu s Izraelem. Zatímco Afghánistán se potýká s hlubokou humanitární krizí, Írán zpřísňuje vůči uprchlíkům represi – od deportací po omezení přístupu k práci či zdravotní péči. Podle některých kritiků využívá Teherán afghánské migranty jako obětní beránky, aby odvedl pozornost od vlastních bezpečnostních selhání. Současně se snaží pragmaticky sblížit s Tálibánem, přestože vztahy zůstávají křehké.
Letní sezóna je v plném proudu a tisíce Čechů vyrážejí na dovolenou letecky. Ať už se chystáte do Řecka, Španělska nebo na exotický ostrov, správně sbalené příruční zavazadlo vám může ušetřit spoustu stresu, času – a někdy i peněz. Co byste v něm rozhodně neměli zapomenout a co vám naopak do kabiny letadla neprojde?
Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.