Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Ve středu představila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová návrh snížit financování Společné zemědělské politiky (SZP) EU z 386,6 miliardy eur na pouhých 300 miliard po roce 2027. To znamená pokles o více než 20 %, a to ještě bez započítání inflace.
Přesto von der Leyenová při prezentaci návrhu trvala na tom, že farmáři o peníze nepřijdou, a upozornila na další programy, které podporují venkovské oblasti. „Zemědělství bude posíleno. Přímé platby farmářům jsme zajistili,“ uvedla na tiskové konferenci.
Obhajobu škrtů přenechala zemědělskému komisaři Christophu Hansenovi, který s nimi sám dlouho v zákulisí nesouhlasil. „Do kapes farmářů žádné škrty nejdou,“ tvrdil, přestože je zřejmé, že v rozpočtu chybí desítky miliard. Dodal, že 300 miliard eur představuje minimální hranici, pod kterou se výdaje nesmí dostat, a že prostředky budou právně vyčleněny pouze pro zemědělství.
„Žádná jiná oblast nemá takto pevnou ochranu,“ hájil Hansen rozpočet před výborem Evropského parlamentu.
Farmáře ale tato slova nepřesvědčila. Zatímco Hansen debatoval s poslanci, stovky farmářů demonstrovaly před institucemi EU v Bruselu s transparenty a hesly jako „Vítejte ve Vonderlandu“ – ironickým odkazem na von der Leyenovou.
„Tímto ničí 70 let evropské historie,“ řekl Massimiliano Giansanti, šéf farmářského svazu Copa. Pro mnohé farmáře není SZP jen dotace, ale právo dané po druhé světové válce.
„Jestli nám chtějí vyhlásit válku, tak jsme připraveni,“ dodal Giansanti.
Tentokrát protestující nevyrazili s traktory, ale s vlajkami, transparenty a hudbou generovanou umělou inteligencí o zemědělských dotacích. Pochodovali od Parlamentu ke Komisi.
Základem Hansenovy obrany je sporné rozdělení současného rozpočtu SZP. Z celkových 386,6 miliardy eur je 291,1 miliardy určeno na přímé platby a sektorovou podporu, zbylých 95,5 miliardy jde na rozvoj venkova.
Jenže i tyto „venkovské“ peníze končí převážně u farmářů – například formou investiční podpory, ekologického zemědělství nebo kompenzací pro hospodaření v náročných podmínkách, jako jsou horské oblasti.
Farmářské organizace Copa-Cogeca označily středu za „černý den evropského zemědělství“ a Komisi obvinily, že potají připravila „radikální, jednostranný a cynický“ plán, zatímco jen předstírá dialog.
„Nejtvrději to odnesou rodinné farmy, které jsou základem našeho systému,“ uvedly ve svém prohlášení.
Kritika zaznívala napříč politickým spektrem. Herbert Dorfmann z lidovecké frakce, do níž patří i von der Leyenová, uvedl: „Nezkoušejte nám prodat škrt ve výši 25 procent jako úspěch.“ Socialistický europoslanec Dario Nardella si rýpl: „Možná jsem něco nepochopil, ale 300 miliard není víc než 386. Jak to může být úspěch?“
Hansen připomněl, že členské státy mohou své národní rozpočty pro zemědělství navýšit, ale většina analytiků pochybuje, že by si to mohly dovolit.
„Svázali nám ruce,“ říká Álvaro, farmář z Toleda. „Přáli bychom si přežít bez dotací, ale potřebujeme je. Španělský venkov a evropské zemědělství ničí tady.“
Do večera se protest rozplynul, vlajky zmizely – ale bitva o budoucnost evropského zemědělství teprve začíná.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.