Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
Ke kritice se přidal také španělský ministr zahraničí José Manuel Albares, který obvinil Trumpa z pokusu obejít původní mandát OSN určený pro tuto radu. Albares zdůraznil, že Evropa byla z celého procesu fakticky vyloučena. Je to přitom právě Evropská unie, která patří k hlavním finančním dárcům podporujícím Palestinskou samosprávu.
Kallasová během svého pátečního vystoupení upozornila, že původním smyslem rezoluce OSN bylo vytvořit Radu míru, která by Gaze pomáhala. Tento záměr byl však podle ní podkopán, jelikož stanovy současné rady neobsahují žádné zmínky o Gaze ani o samotné OSN. Zatímco rezoluce Rady bezpečnosti počítala s časovým omezením do roku 2027 a právem Palestinců se k věci vyjádřit, současný statut rady tyto body zcela pomíjí.
Obavy vyjádřil rovněž demokratický senátor Chris Murphy. Ten se obává, že struktura rady neumožňuje žádnou kontrolu nad miliardami dolarů určenými na rekonstrukci Gazy. Podle něj existuje reálné riziko, že tyto finanční prostředky skončí v rukou Trumpových blízkých přátel a spojenců.
Vysoký představitel pro Gazu jmenovaný Trumpem, Nickolay Mladenov, se snažil od těchto kontroverzí distancovat. Ve svém projevu se zaměřil na naléhavost úkolů, které před radou stojí. Varoval, že pokud se nepodaří postupovat velmi rychle, hrozí místo druhé fáze příměří spíše druhá fáze války.
Mladenov odmítl diskutovat o obviněních z izraelské genocidy a svou prioritu vidí ve zlepšení humanitární pomoci. Za klíčové považuje vyřazení zbraní ze všech frakcí a ukončení rozdělení Gazy. Současný stav, kdy část území ovládá Izrael a část Palestinci, podle něj znemožňuje jakékoli směřování k řešení v podobě dvou států.
Podle Mladenova nebude rekonstrukce Gazy možná, dokud se území nesjednotí pod funkční technokratickou vládu. To vyžaduje stažení izraelských vojsk a vyřazení zbraní z rukou ozbrojených skupin. Pokud se tyto kroky nepodaří realizovat, čeká obě strany konfliktu v budoucnu naprosté selhání.
Americký velvyslanec při OSN Mike Waltz v ostré výměně názorů s Kallasovou napadl evropské váhání a kritiku Rady míru. Podle něj je nezbytné prolomit dosavadní stav nekonečné války a vlády Hamásu v Gaze. Waltz potvrdil, že Indonésie již souhlasila s vysláním 8 000 vojáků do mezinárodních stabilizačních sil.
Waltz dále uvedl, že v nadcházejícím týdnu budou oznámeny další příspěvky od jiných zemí. Zároveň podotkl, že mnoho států se necítí komfortně při posílání miliard dolarů na obnovu skrze systémy OSN. Trumpovu politiku popsal jako „zaměřený multilateralismus“ a prohlásil, že OSN je potřeba „nasadit dietu“, aby se vrátila k základům budování míru.
Palestinský aktivista Mustafa Barghútí vyjádřil obavu, že diskuse o budoucnosti Gazy ztrácejí kontakt s realitou. Poukázal na to, že celé Západní břeh Jordánu je nyní otevřeno pro osidlování, čímž Izrael definitivně pohřbívá dohody z Osla. Podle něj nejde jen o vyvození odpovědnosti, ale o to, kdo dokáže zastavit proces, který ničí možnost vzniku dvou států.
Napětí mezi Washingtonem a Bruselem se tak vyhrocuje těsně před plánovaným zasedáním Rady míru, které se má uskutečnit příští týden ve Washingtonu. Zatímco USA prosazují nový model řízení bez přímého vlivu OSN, Evropa trvá na zachování původních mezinárodních mandátů a transparentnosti.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.