Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
Ke kritice se přidal také španělský ministr zahraničí José Manuel Albares, který obvinil Trumpa z pokusu obejít původní mandát OSN určený pro tuto radu. Albares zdůraznil, že Evropa byla z celého procesu fakticky vyloučena. Je to přitom právě Evropská unie, která patří k hlavním finančním dárcům podporujícím Palestinskou samosprávu.
Kallasová během svého pátečního vystoupení upozornila, že původním smyslem rezoluce OSN bylo vytvořit Radu míru, která by Gaze pomáhala. Tento záměr byl však podle ní podkopán, jelikož stanovy současné rady neobsahují žádné zmínky o Gaze ani o samotné OSN. Zatímco rezoluce Rady bezpečnosti počítala s časovým omezením do roku 2027 a právem Palestinců se k věci vyjádřit, současný statut rady tyto body zcela pomíjí.
Obavy vyjádřil rovněž demokratický senátor Chris Murphy. Ten se obává, že struktura rady neumožňuje žádnou kontrolu nad miliardami dolarů určenými na rekonstrukci Gazy. Podle něj existuje reálné riziko, že tyto finanční prostředky skončí v rukou Trumpových blízkých přátel a spojenců.
Vysoký představitel pro Gazu jmenovaný Trumpem, Nickolay Mladenov, se snažil od těchto kontroverzí distancovat. Ve svém projevu se zaměřil na naléhavost úkolů, které před radou stojí. Varoval, že pokud se nepodaří postupovat velmi rychle, hrozí místo druhé fáze příměří spíše druhá fáze války.
Mladenov odmítl diskutovat o obviněních z izraelské genocidy a svou prioritu vidí ve zlepšení humanitární pomoci. Za klíčové považuje vyřazení zbraní ze všech frakcí a ukončení rozdělení Gazy. Současný stav, kdy část území ovládá Izrael a část Palestinci, podle něj znemožňuje jakékoli směřování k řešení v podobě dvou států.
Podle Mladenova nebude rekonstrukce Gazy možná, dokud se území nesjednotí pod funkční technokratickou vládu. To vyžaduje stažení izraelských vojsk a vyřazení zbraní z rukou ozbrojených skupin. Pokud se tyto kroky nepodaří realizovat, čeká obě strany konfliktu v budoucnu naprosté selhání.
Americký velvyslanec při OSN Mike Waltz v ostré výměně názorů s Kallasovou napadl evropské váhání a kritiku Rady míru. Podle něj je nezbytné prolomit dosavadní stav nekonečné války a vlády Hamásu v Gaze. Waltz potvrdil, že Indonésie již souhlasila s vysláním 8 000 vojáků do mezinárodních stabilizačních sil.
Waltz dále uvedl, že v nadcházejícím týdnu budou oznámeny další příspěvky od jiných zemí. Zároveň podotkl, že mnoho států se necítí komfortně při posílání miliard dolarů na obnovu skrze systémy OSN. Trumpovu politiku popsal jako „zaměřený multilateralismus“ a prohlásil, že OSN je potřeba „nasadit dietu“, aby se vrátila k základům budování míru.
Palestinský aktivista Mustafa Barghútí vyjádřil obavu, že diskuse o budoucnosti Gazy ztrácejí kontakt s realitou. Poukázal na to, že celé Západní břeh Jordánu je nyní otevřeno pro osidlování, čímž Izrael definitivně pohřbívá dohody z Osla. Podle něj nejde jen o vyvození odpovědnosti, ale o to, kdo dokáže zastavit proces, který ničí možnost vzniku dvou států.
Napětí mezi Washingtonem a Bruselem se tak vyhrocuje těsně před plánovaným zasedáním Rady míru, které se má uskutečnit příští týden ve Washingtonu. Zatímco USA prosazují nový model řízení bez přímého vlivu OSN, Evropa trvá na zachování původních mezinárodních mandátů a transparentnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
