Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
Ke kritice se přidal také španělský ministr zahraničí José Manuel Albares, který obvinil Trumpa z pokusu obejít původní mandát OSN určený pro tuto radu. Albares zdůraznil, že Evropa byla z celého procesu fakticky vyloučena. Je to přitom právě Evropská unie, která patří k hlavním finančním dárcům podporujícím Palestinskou samosprávu.
Kallasová během svého pátečního vystoupení upozornila, že původním smyslem rezoluce OSN bylo vytvořit Radu míru, která by Gaze pomáhala. Tento záměr byl však podle ní podkopán, jelikož stanovy současné rady neobsahují žádné zmínky o Gaze ani o samotné OSN. Zatímco rezoluce Rady bezpečnosti počítala s časovým omezením do roku 2027 a právem Palestinců se k věci vyjádřit, současný statut rady tyto body zcela pomíjí.
Obavy vyjádřil rovněž demokratický senátor Chris Murphy. Ten se obává, že struktura rady neumožňuje žádnou kontrolu nad miliardami dolarů určenými na rekonstrukci Gazy. Podle něj existuje reálné riziko, že tyto finanční prostředky skončí v rukou Trumpových blízkých přátel a spojenců.
Vysoký představitel pro Gazu jmenovaný Trumpem, Nickolay Mladenov, se snažil od těchto kontroverzí distancovat. Ve svém projevu se zaměřil na naléhavost úkolů, které před radou stojí. Varoval, že pokud se nepodaří postupovat velmi rychle, hrozí místo druhé fáze příměří spíše druhá fáze války.
Mladenov odmítl diskutovat o obviněních z izraelské genocidy a svou prioritu vidí ve zlepšení humanitární pomoci. Za klíčové považuje vyřazení zbraní ze všech frakcí a ukončení rozdělení Gazy. Současný stav, kdy část území ovládá Izrael a část Palestinci, podle něj znemožňuje jakékoli směřování k řešení v podobě dvou států.
Podle Mladenova nebude rekonstrukce Gazy možná, dokud se území nesjednotí pod funkční technokratickou vládu. To vyžaduje stažení izraelských vojsk a vyřazení zbraní z rukou ozbrojených skupin. Pokud se tyto kroky nepodaří realizovat, čeká obě strany konfliktu v budoucnu naprosté selhání.
Americký velvyslanec při OSN Mike Waltz v ostré výměně názorů s Kallasovou napadl evropské váhání a kritiku Rady míru. Podle něj je nezbytné prolomit dosavadní stav nekonečné války a vlády Hamásu v Gaze. Waltz potvrdil, že Indonésie již souhlasila s vysláním 8 000 vojáků do mezinárodních stabilizačních sil.
Waltz dále uvedl, že v nadcházejícím týdnu budou oznámeny další příspěvky od jiných zemí. Zároveň podotkl, že mnoho států se necítí komfortně při posílání miliard dolarů na obnovu skrze systémy OSN. Trumpovu politiku popsal jako „zaměřený multilateralismus“ a prohlásil, že OSN je potřeba „nasadit dietu“, aby se vrátila k základům budování míru.
Palestinský aktivista Mustafa Barghútí vyjádřil obavu, že diskuse o budoucnosti Gazy ztrácejí kontakt s realitou. Poukázal na to, že celé Západní břeh Jordánu je nyní otevřeno pro osidlování, čímž Izrael definitivně pohřbívá dohody z Osla. Podle něj nejde jen o vyvození odpovědnosti, ale o to, kdo dokáže zastavit proces, který ničí možnost vzniku dvou států.
Napětí mezi Washingtonem a Bruselem se tak vyhrocuje těsně před plánovaným zasedáním Rady míru, které se má uskutečnit příští týden ve Washingtonu. Zatímco USA prosazují nový model řízení bez přímého vlivu OSN, Evropa trvá na zachování původních mezinárodních mandátů a transparentnosti.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.