Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
Ke kritice se přidal také španělský ministr zahraničí José Manuel Albares, který obvinil Trumpa z pokusu obejít původní mandát OSN určený pro tuto radu. Albares zdůraznil, že Evropa byla z celého procesu fakticky vyloučena. Je to přitom právě Evropská unie, která patří k hlavním finančním dárcům podporujícím Palestinskou samosprávu.
Kallasová během svého pátečního vystoupení upozornila, že původním smyslem rezoluce OSN bylo vytvořit Radu míru, která by Gaze pomáhala. Tento záměr byl však podle ní podkopán, jelikož stanovy současné rady neobsahují žádné zmínky o Gaze ani o samotné OSN. Zatímco rezoluce Rady bezpečnosti počítala s časovým omezením do roku 2027 a právem Palestinců se k věci vyjádřit, současný statut rady tyto body zcela pomíjí.
Obavy vyjádřil rovněž demokratický senátor Chris Murphy. Ten se obává, že struktura rady neumožňuje žádnou kontrolu nad miliardami dolarů určenými na rekonstrukci Gazy. Podle něj existuje reálné riziko, že tyto finanční prostředky skončí v rukou Trumpových blízkých přátel a spojenců.
Vysoký představitel pro Gazu jmenovaný Trumpem, Nickolay Mladenov, se snažil od těchto kontroverzí distancovat. Ve svém projevu se zaměřil na naléhavost úkolů, které před radou stojí. Varoval, že pokud se nepodaří postupovat velmi rychle, hrozí místo druhé fáze příměří spíše druhá fáze války.
Mladenov odmítl diskutovat o obviněních z izraelské genocidy a svou prioritu vidí ve zlepšení humanitární pomoci. Za klíčové považuje vyřazení zbraní ze všech frakcí a ukončení rozdělení Gazy. Současný stav, kdy část území ovládá Izrael a část Palestinci, podle něj znemožňuje jakékoli směřování k řešení v podobě dvou států.
Podle Mladenova nebude rekonstrukce Gazy možná, dokud se území nesjednotí pod funkční technokratickou vládu. To vyžaduje stažení izraelských vojsk a vyřazení zbraní z rukou ozbrojených skupin. Pokud se tyto kroky nepodaří realizovat, čeká obě strany konfliktu v budoucnu naprosté selhání.
Americký velvyslanec při OSN Mike Waltz v ostré výměně názorů s Kallasovou napadl evropské váhání a kritiku Rady míru. Podle něj je nezbytné prolomit dosavadní stav nekonečné války a vlády Hamásu v Gaze. Waltz potvrdil, že Indonésie již souhlasila s vysláním 8 000 vojáků do mezinárodních stabilizačních sil.
Waltz dále uvedl, že v nadcházejícím týdnu budou oznámeny další příspěvky od jiných zemí. Zároveň podotkl, že mnoho států se necítí komfortně při posílání miliard dolarů na obnovu skrze systémy OSN. Trumpovu politiku popsal jako „zaměřený multilateralismus“ a prohlásil, že OSN je potřeba „nasadit dietu“, aby se vrátila k základům budování míru.
Palestinský aktivista Mustafa Barghútí vyjádřil obavu, že diskuse o budoucnosti Gazy ztrácejí kontakt s realitou. Poukázal na to, že celé Západní břeh Jordánu je nyní otevřeno pro osidlování, čímž Izrael definitivně pohřbívá dohody z Osla. Podle něj nejde jen o vyvození odpovědnosti, ale o to, kdo dokáže zastavit proces, který ničí možnost vzniku dvou států.
Napětí mezi Washingtonem a Bruselem se tak vyhrocuje těsně před plánovaným zasedáním Rady míru, které se má uskutečnit příští týden ve Washingtonu. Zatímco USA prosazují nový model řízení bez přímého vlivu OSN, Evropa trvá na zachování původních mezinárodních mandátů a transparentnosti.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.