Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
Ke kritice se přidal také španělský ministr zahraničí José Manuel Albares, který obvinil Trumpa z pokusu obejít původní mandát OSN určený pro tuto radu. Albares zdůraznil, že Evropa byla z celého procesu fakticky vyloučena. Je to přitom právě Evropská unie, která patří k hlavním finančním dárcům podporujícím Palestinskou samosprávu.
Kallasová během svého pátečního vystoupení upozornila, že původním smyslem rezoluce OSN bylo vytvořit Radu míru, která by Gaze pomáhala. Tento záměr byl však podle ní podkopán, jelikož stanovy současné rady neobsahují žádné zmínky o Gaze ani o samotné OSN. Zatímco rezoluce Rady bezpečnosti počítala s časovým omezením do roku 2027 a právem Palestinců se k věci vyjádřit, současný statut rady tyto body zcela pomíjí.
Obavy vyjádřil rovněž demokratický senátor Chris Murphy. Ten se obává, že struktura rady neumožňuje žádnou kontrolu nad miliardami dolarů určenými na rekonstrukci Gazy. Podle něj existuje reálné riziko, že tyto finanční prostředky skončí v rukou Trumpových blízkých přátel a spojenců.
Vysoký představitel pro Gazu jmenovaný Trumpem, Nickolay Mladenov, se snažil od těchto kontroverzí distancovat. Ve svém projevu se zaměřil na naléhavost úkolů, které před radou stojí. Varoval, že pokud se nepodaří postupovat velmi rychle, hrozí místo druhé fáze příměří spíše druhá fáze války.
Mladenov odmítl diskutovat o obviněních z izraelské genocidy a svou prioritu vidí ve zlepšení humanitární pomoci. Za klíčové považuje vyřazení zbraní ze všech frakcí a ukončení rozdělení Gazy. Současný stav, kdy část území ovládá Izrael a část Palestinci, podle něj znemožňuje jakékoli směřování k řešení v podobě dvou států.
Podle Mladenova nebude rekonstrukce Gazy možná, dokud se území nesjednotí pod funkční technokratickou vládu. To vyžaduje stažení izraelských vojsk a vyřazení zbraní z rukou ozbrojených skupin. Pokud se tyto kroky nepodaří realizovat, čeká obě strany konfliktu v budoucnu naprosté selhání.
Americký velvyslanec při OSN Mike Waltz v ostré výměně názorů s Kallasovou napadl evropské váhání a kritiku Rady míru. Podle něj je nezbytné prolomit dosavadní stav nekonečné války a vlády Hamásu v Gaze. Waltz potvrdil, že Indonésie již souhlasila s vysláním 8 000 vojáků do mezinárodních stabilizačních sil.
Waltz dále uvedl, že v nadcházejícím týdnu budou oznámeny další příspěvky od jiných zemí. Zároveň podotkl, že mnoho států se necítí komfortně při posílání miliard dolarů na obnovu skrze systémy OSN. Trumpovu politiku popsal jako „zaměřený multilateralismus“ a prohlásil, že OSN je potřeba „nasadit dietu“, aby se vrátila k základům budování míru.
Palestinský aktivista Mustafa Barghútí vyjádřil obavu, že diskuse o budoucnosti Gazy ztrácejí kontakt s realitou. Poukázal na to, že celé Západní břeh Jordánu je nyní otevřeno pro osidlování, čímž Izrael definitivně pohřbívá dohody z Osla. Podle něj nejde jen o vyvození odpovědnosti, ale o to, kdo dokáže zastavit proces, který ničí možnost vzniku dvou států.
Napětí mezi Washingtonem a Bruselem se tak vyhrocuje těsně před plánovaným zasedáním Rady míru, které se má uskutečnit příští týden ve Washingtonu. Zatímco USA prosazují nový model řízení bez přímého vlivu OSN, Evropa trvá na zachování původních mezinárodních mandátů a transparentnosti.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.