Evropská unie se znovu pokouší prosadit v globálním technologickém závodě. Poté, co ztratila náskok v oblasti umělé inteligence, se nyní snaží proměnit svůj vědecký potenciál v konkrétní ekonomický úspěch v nově se rodící oblasti kvantových technologií. Přestože má Evropa silnou výzkumnou základnu, její schopnost převést vědecké objevy do praxe zůstává nadále slabinou, což se může stát osudným i v této nové soutěži s USA a Čínou.
Evropská komise ve středu zveřejnila novou strategii pro rozvoj kvantových technologií. Dokument varuje, že i když má Evropa náskok ve vědeckých publikacích, její firmy riskují, že kvantové technologie, které vznikly v evropských laboratořích, nakonec přinesou zisk jiným částem světa. Významnou slabinou je schopnost přetavit výzkum do funkčních a výdělečných produktů.
Evropské firmy získávají pouze 5 % ze světového objemu soukromých investic do kvantového výzkumu. Naopak USA si připisují více než polovinu a Čína přibližně 40 %. Mezitím americké a čínské firmy už investují miliardy dolarů do vývoje kvantových počítačů, které mají potenciál převrátit celé průmyslové sektory vzhůru nohama.
„Evropa má šanci být v této oblasti před konkurencí o několik let. Ale pokud se nezačne investovat ve velkém, tento náskok rychle ztratíme,“ varuje Juha Vartiainen, spoluzakladatel finské kvantové společnosti IQM. Doplňuje, že Evropa sice vede ve výzkumu, ale zaostává v počtu patentů a schopnosti komercializovat objevy.
Podobný příběh už Evropa zažila v oblasti umělé inteligence, kde vyprodukovala špičkový výzkum, ale dominanci na trhu si odnesly americké a čínské firmy. Nyní mnozí bijí na poplach, aby se historie neopakovala.
Důležitým faktorem je také otázka národní bezpečnosti. Kvantové technologie, zejména kvantové počítače, mohou prolomit stávající formy šifrování, čímž se dostávají do střetu s bezpečnostními zájmy států. Některé evropské země proto už zavedly vývozní omezení, což však některé firmy považují za překážku pro další rozvoj.
Finanční překážky jsou dalším problémem. Evropský kapitálový trh je roztříštěný a postrádá nástroje pro masivní investice. Dosavadní pokusy o vytvoření jednotného evropského investičního prostoru zatím nepřinesly výrazné výsledky.
CEO španělské firmy Multiverse Computing Enrique Lizaso uvedl, že Evropa by měla být schopna podpořit každou rostoucí firmu částkou nejméně 100 milionů eur – jinak hrozí, že podnikatelé budou hledat kapitál mimo EU. Společnost Multiverse nedávno získala 189 milionů eur od evropských i amerických investorů.
Evropská komisařka pro technologie Henna Virkkunen v úterý oznámila, že Brusel spolu se členskými státy investoval do kvantových technologií 11 miliard eur. Zdůraznila však, že rozdrobenost evropských projektů brzdí jejich efektivitu a je potřeba lépe koordinovat úsilí mezi zeměmi.
Jedním z doporučení je, aby EU opustila technologicky neutrální přístup a místo roztříštěného financování různých směrů vsadila na konkrétní cíle. Inspirací by mohl být americký model agentury DARPA, která vybrala 18 firem, aby vyvinuly bezchybné kvantové počítače do roku 2033, a nabídla jim možnost čerpat až 300 milionů dolarů.
EU plánuje od roku 2025 zahájit dvě „velké výzvy“, z nichž jedna se má soustředit právě na kvantové počítače. Druhá by měla cílit na kvantové navigační systémy do extrémních prostředí.
Dalším nástrojem, jak rozvoj podpořit, by mohlo být to, že samotné vlády se stanou prvními zákazníky nových technologií, čímž se sníží rizika pro trh. Komise sice v návrhu strategie slibuje podporu inovativního veřejného zadávání, ale zatím chybí konkrétní plán.
Firmy se obávají, že EU zopakuje chybu z oblasti umělé inteligence. Tam se nejprve vydala cestou přísné regulace, ale později musela couvnout a přesměrovat pozornost na podporu inovací.
„Nemůžeme regulovat něco, co ještě není zralé,“ varuje Cecilia Bonefeld-Dahlová z lobbistické skupiny DigitalEurope. Podle ní Evropa v závodu o kvantové technologie neuspěje, pokud se bude soustředit na omezení místo podpory rozvoje.
Zda EU dokáže ze své výzkumné síly vytěžit komerční úspěch, ukáže až následujících pár let. Zatím ale hrozí, že i v této oblasti ji opět předběhne ambicióznější a pružnější konkurence ze Spojených států a Číny.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.