Evropská unie se znovu pokouší prosadit v globálním technologickém závodě. Poté, co ztratila náskok v oblasti umělé inteligence, se nyní snaží proměnit svůj vědecký potenciál v konkrétní ekonomický úspěch v nově se rodící oblasti kvantových technologií. Přestože má Evropa silnou výzkumnou základnu, její schopnost převést vědecké objevy do praxe zůstává nadále slabinou, což se může stát osudným i v této nové soutěži s USA a Čínou.
Evropská komise ve středu zveřejnila novou strategii pro rozvoj kvantových technologií. Dokument varuje, že i když má Evropa náskok ve vědeckých publikacích, její firmy riskují, že kvantové technologie, které vznikly v evropských laboratořích, nakonec přinesou zisk jiným částem světa. Významnou slabinou je schopnost přetavit výzkum do funkčních a výdělečných produktů.
Evropské firmy získávají pouze 5 % ze světového objemu soukromých investic do kvantového výzkumu. Naopak USA si připisují více než polovinu a Čína přibližně 40 %. Mezitím americké a čínské firmy už investují miliardy dolarů do vývoje kvantových počítačů, které mají potenciál převrátit celé průmyslové sektory vzhůru nohama.
„Evropa má šanci být v této oblasti před konkurencí o několik let. Ale pokud se nezačne investovat ve velkém, tento náskok rychle ztratíme,“ varuje Juha Vartiainen, spoluzakladatel finské kvantové společnosti IQM. Doplňuje, že Evropa sice vede ve výzkumu, ale zaostává v počtu patentů a schopnosti komercializovat objevy.
Podobný příběh už Evropa zažila v oblasti umělé inteligence, kde vyprodukovala špičkový výzkum, ale dominanci na trhu si odnesly americké a čínské firmy. Nyní mnozí bijí na poplach, aby se historie neopakovala.
Důležitým faktorem je také otázka národní bezpečnosti. Kvantové technologie, zejména kvantové počítače, mohou prolomit stávající formy šifrování, čímž se dostávají do střetu s bezpečnostními zájmy států. Některé evropské země proto už zavedly vývozní omezení, což však některé firmy považují za překážku pro další rozvoj.
Finanční překážky jsou dalším problémem. Evropský kapitálový trh je roztříštěný a postrádá nástroje pro masivní investice. Dosavadní pokusy o vytvoření jednotného evropského investičního prostoru zatím nepřinesly výrazné výsledky.
CEO španělské firmy Multiverse Computing Enrique Lizaso uvedl, že Evropa by měla být schopna podpořit každou rostoucí firmu částkou nejméně 100 milionů eur – jinak hrozí, že podnikatelé budou hledat kapitál mimo EU. Společnost Multiverse nedávno získala 189 milionů eur od evropských i amerických investorů.
Evropská komisařka pro technologie Henna Virkkunen v úterý oznámila, že Brusel spolu se členskými státy investoval do kvantových technologií 11 miliard eur. Zdůraznila však, že rozdrobenost evropských projektů brzdí jejich efektivitu a je potřeba lépe koordinovat úsilí mezi zeměmi.
Jedním z doporučení je, aby EU opustila technologicky neutrální přístup a místo roztříštěného financování různých směrů vsadila na konkrétní cíle. Inspirací by mohl být americký model agentury DARPA, která vybrala 18 firem, aby vyvinuly bezchybné kvantové počítače do roku 2033, a nabídla jim možnost čerpat až 300 milionů dolarů.
EU plánuje od roku 2025 zahájit dvě „velké výzvy“, z nichž jedna se má soustředit právě na kvantové počítače. Druhá by měla cílit na kvantové navigační systémy do extrémních prostředí.
Dalším nástrojem, jak rozvoj podpořit, by mohlo být to, že samotné vlády se stanou prvními zákazníky nových technologií, čímž se sníží rizika pro trh. Komise sice v návrhu strategie slibuje podporu inovativního veřejného zadávání, ale zatím chybí konkrétní plán.
Firmy se obávají, že EU zopakuje chybu z oblasti umělé inteligence. Tam se nejprve vydala cestou přísné regulace, ale později musela couvnout a přesměrovat pozornost na podporu inovací.
„Nemůžeme regulovat něco, co ještě není zralé,“ varuje Cecilia Bonefeld-Dahlová z lobbistické skupiny DigitalEurope. Podle ní Evropa v závodu o kvantové technologie neuspěje, pokud se bude soustředit na omezení místo podpory rozvoje.
Zda EU dokáže ze své výzkumné síly vytěžit komerční úspěch, ukáže až následujících pár let. Zatím ale hrozí, že i v této oblasti ji opět předběhne ambicióznější a pružnější konkurence ze Spojených států a Číny.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.