Evropská unie se znovu pokouší prosadit v globálním technologickém závodě. Poté, co ztratila náskok v oblasti umělé inteligence, se nyní snaží proměnit svůj vědecký potenciál v konkrétní ekonomický úspěch v nově se rodící oblasti kvantových technologií. Přestože má Evropa silnou výzkumnou základnu, její schopnost převést vědecké objevy do praxe zůstává nadále slabinou, což se může stát osudným i v této nové soutěži s USA a Čínou.
Evropská komise ve středu zveřejnila novou strategii pro rozvoj kvantových technologií. Dokument varuje, že i když má Evropa náskok ve vědeckých publikacích, její firmy riskují, že kvantové technologie, které vznikly v evropských laboratořích, nakonec přinesou zisk jiným částem světa. Významnou slabinou je schopnost přetavit výzkum do funkčních a výdělečných produktů.
Evropské firmy získávají pouze 5 % ze světového objemu soukromých investic do kvantového výzkumu. Naopak USA si připisují více než polovinu a Čína přibližně 40 %. Mezitím americké a čínské firmy už investují miliardy dolarů do vývoje kvantových počítačů, které mají potenciál převrátit celé průmyslové sektory vzhůru nohama.
„Evropa má šanci být v této oblasti před konkurencí o několik let. Ale pokud se nezačne investovat ve velkém, tento náskok rychle ztratíme,“ varuje Juha Vartiainen, spoluzakladatel finské kvantové společnosti IQM. Doplňuje, že Evropa sice vede ve výzkumu, ale zaostává v počtu patentů a schopnosti komercializovat objevy.
Podobný příběh už Evropa zažila v oblasti umělé inteligence, kde vyprodukovala špičkový výzkum, ale dominanci na trhu si odnesly americké a čínské firmy. Nyní mnozí bijí na poplach, aby se historie neopakovala.
Důležitým faktorem je také otázka národní bezpečnosti. Kvantové technologie, zejména kvantové počítače, mohou prolomit stávající formy šifrování, čímž se dostávají do střetu s bezpečnostními zájmy států. Některé evropské země proto už zavedly vývozní omezení, což však některé firmy považují za překážku pro další rozvoj.
Finanční překážky jsou dalším problémem. Evropský kapitálový trh je roztříštěný a postrádá nástroje pro masivní investice. Dosavadní pokusy o vytvoření jednotného evropského investičního prostoru zatím nepřinesly výrazné výsledky.
CEO španělské firmy Multiverse Computing Enrique Lizaso uvedl, že Evropa by měla být schopna podpořit každou rostoucí firmu částkou nejméně 100 milionů eur – jinak hrozí, že podnikatelé budou hledat kapitál mimo EU. Společnost Multiverse nedávno získala 189 milionů eur od evropských i amerických investorů.
Evropská komisařka pro technologie Henna Virkkunen v úterý oznámila, že Brusel spolu se členskými státy investoval do kvantových technologií 11 miliard eur. Zdůraznila však, že rozdrobenost evropských projektů brzdí jejich efektivitu a je potřeba lépe koordinovat úsilí mezi zeměmi.
Jedním z doporučení je, aby EU opustila technologicky neutrální přístup a místo roztříštěného financování různých směrů vsadila na konkrétní cíle. Inspirací by mohl být americký model agentury DARPA, která vybrala 18 firem, aby vyvinuly bezchybné kvantové počítače do roku 2033, a nabídla jim možnost čerpat až 300 milionů dolarů.
EU plánuje od roku 2025 zahájit dvě „velké výzvy“, z nichž jedna se má soustředit právě na kvantové počítače. Druhá by měla cílit na kvantové navigační systémy do extrémních prostředí.
Dalším nástrojem, jak rozvoj podpořit, by mohlo být to, že samotné vlády se stanou prvními zákazníky nových technologií, čímž se sníží rizika pro trh. Komise sice v návrhu strategie slibuje podporu inovativního veřejného zadávání, ale zatím chybí konkrétní plán.
Firmy se obávají, že EU zopakuje chybu z oblasti umělé inteligence. Tam se nejprve vydala cestou přísné regulace, ale později musela couvnout a přesměrovat pozornost na podporu inovací.
„Nemůžeme regulovat něco, co ještě není zralé,“ varuje Cecilia Bonefeld-Dahlová z lobbistické skupiny DigitalEurope. Podle ní Evropa v závodu o kvantové technologie neuspěje, pokud se bude soustředit na omezení místo podpory rozvoje.
Zda EU dokáže ze své výzkumné síly vytěžit komerční úspěch, ukáže až následujících pár let. Zatím ale hrozí, že i v této oblasti ji opět předběhne ambicióznější a pružnější konkurence ze Spojených států a Číny.
Sean „Diddy“ Combs byl federálním soudem ve středu shledán vinným ze dvou méně závažných trestných činů – přepravy osob za účelem prostituce. Zproštěn byl však obvinění z nejtěžších zločinů: obchodování s lidmi a účasti na organizovaném zločinu. Verdikt tak představuje jakousi úlevu pro někdejšího rapového magnáta, který čelil možnosti doživotního vězení. I tak ho ale čeká několik let za mřížemi a čelí desítkám dalších žalob.
Prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump spolu vedli téměř hodinový telefonát, během kterého dominovala otázka ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov, obě strany vyjádřily ochotu hledat vyjednané řešení, nicméně ruský prezident znovu potvrdil, že Moskva se svých původních cílů nevzdá.
Zfetovaní teenageři neschopní chůze, matky s vyrážkami pokrytými miminky a „rodiny pod mostem“, které spojuje jediná věc – závislost na droze zvané kush. Tato extrémně návyková a smrtící syntetická látka devastuje nejen Sierru Leone, ale i sousední země západní Afriky jako Libérii, Guineu, Guineu-Bissau a Gambii. Podle zjištění Sky News sahají její kořeny mnohem dál – až do Evropy a Velké Británie, odkud do oblasti proudí klíčové ingredience.
Lídři členských států NATO se na červnovém summitu v nizozemském Haagu zavázali k zásadnímu navýšení výdajů na obranu – konkrétně až na 5 % HDP do roku 2035. Prezident Spojených států Donald Trump označil dohodu za „monumentální vítězství pro USA“ a „velké vítězství pro západní civilizaci“. Podle kritiků však nejde o vítězství, nýbrž o drahou cestu, která s sebou nese obrovská geopolitická a ekonomická rizika.
Téměř celá Evropa se tento týden ocitla v sevření extrémních veder, která meteorologové označují za „tichého zabijáka“. Zatímco teploty stoupají k 40 stupňům Celsia, podle dostupných zpráv si žhavá vlna vyžádala už nejméně devět obětí napříč kontinentem.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ještě dnes uskuteční telefonní hovor se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle agentury Reuters půjde o jejich šestý známý rozhovor od lednového nástupu Trumpa do funkce. Naposledy spolu mluvili v polovině června.
Jarní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy extrémní hladiny pylu, které způsobily zdravotní obtíže nejen alergikům, ale i lidem, kteří dříve nikdy žádnými potížemi netrpěli. Vyplývá to z aktuálních dat evropské monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů.
Zatímco prezident Donald Trump slibuje, že jeho nově schválený „velký a krásný zákon“ bude jedním z nejúspěšnějších legislativních počinů v americké historii, experti upozorňují, že dopady tohoto balíku reforem budou velmi rozdílné v závislosti na tom, do které společenské či ekonomické skupiny jednotlivci nebo firmy patří.
Evropská unie se znovu pokouší prosadit v globálním technologickém závodě. Poté, co ztratila náskok v oblasti umělé inteligence, se nyní snaží proměnit svůj vědecký potenciál v konkrétní ekonomický úspěch v nově se rodící oblasti kvantových technologií. Přestože má Evropa silnou výzkumnou základnu, její schopnost převést vědecké objevy do praxe zůstává nadále slabinou, což se může stát osudným i v této nové soutěži s USA a Čínou.
Sucho po celém světě ohrožuje životy desítek milionů lidí a podle nové zprávy se stává předzvěstí hluboké celosvětové krize, kterou zrychluje změna klimatu. Východní a jižní Afrika momentálně čelí nejhorší situaci – více než 90 milionů obyvatel trpí extrémním hladem v důsledku rekordního sucha, zhroucení zemědělství a úhynu hospodářských zvířat.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte ostře kritizoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a v rozhovoru pro americkou stanici Fox News jej obvinil z naprosté irelevance v debatě o obranných výdajích aliance. Rutte se přitom ironicky zmínil, že Lavrov je ve funkci „snad už od narození Ježíše Krista“.
Evropu opět sužuje ničivá vlna veder, která s sebou přináší rekordní teploty a tropické noci, kdy teplota neklesá ani pod 30 °C. Přestože je život v takových podmínkách nesnesitelný, klimatizace zůstává podle CNN v evropských domácnostech výjimkou.