Evropská unie se znovu pokouší prosadit v globálním technologickém závodě. Poté, co ztratila náskok v oblasti umělé inteligence, se nyní snaží proměnit svůj vědecký potenciál v konkrétní ekonomický úspěch v nově se rodící oblasti kvantových technologií. Přestože má Evropa silnou výzkumnou základnu, její schopnost převést vědecké objevy do praxe zůstává nadále slabinou, což se může stát osudným i v této nové soutěži s USA a Čínou.
Evropská komise ve středu zveřejnila novou strategii pro rozvoj kvantových technologií. Dokument varuje, že i když má Evropa náskok ve vědeckých publikacích, její firmy riskují, že kvantové technologie, které vznikly v evropských laboratořích, nakonec přinesou zisk jiným částem světa. Významnou slabinou je schopnost přetavit výzkum do funkčních a výdělečných produktů.
Evropské firmy získávají pouze 5 % ze světového objemu soukromých investic do kvantového výzkumu. Naopak USA si připisují více než polovinu a Čína přibližně 40 %. Mezitím americké a čínské firmy už investují miliardy dolarů do vývoje kvantových počítačů, které mají potenciál převrátit celé průmyslové sektory vzhůru nohama.
„Evropa má šanci být v této oblasti před konkurencí o několik let. Ale pokud se nezačne investovat ve velkém, tento náskok rychle ztratíme,“ varuje Juha Vartiainen, spoluzakladatel finské kvantové společnosti IQM. Doplňuje, že Evropa sice vede ve výzkumu, ale zaostává v počtu patentů a schopnosti komercializovat objevy.
Podobný příběh už Evropa zažila v oblasti umělé inteligence, kde vyprodukovala špičkový výzkum, ale dominanci na trhu si odnesly americké a čínské firmy. Nyní mnozí bijí na poplach, aby se historie neopakovala.
Důležitým faktorem je také otázka národní bezpečnosti. Kvantové technologie, zejména kvantové počítače, mohou prolomit stávající formy šifrování, čímž se dostávají do střetu s bezpečnostními zájmy států. Některé evropské země proto už zavedly vývozní omezení, což však některé firmy považují za překážku pro další rozvoj.
Finanční překážky jsou dalším problémem. Evropský kapitálový trh je roztříštěný a postrádá nástroje pro masivní investice. Dosavadní pokusy o vytvoření jednotného evropského investičního prostoru zatím nepřinesly výrazné výsledky.
CEO španělské firmy Multiverse Computing Enrique Lizaso uvedl, že Evropa by měla být schopna podpořit každou rostoucí firmu částkou nejméně 100 milionů eur – jinak hrozí, že podnikatelé budou hledat kapitál mimo EU. Společnost Multiverse nedávno získala 189 milionů eur od evropských i amerických investorů.
Evropská komisařka pro technologie Henna Virkkunen v úterý oznámila, že Brusel spolu se členskými státy investoval do kvantových technologií 11 miliard eur. Zdůraznila však, že rozdrobenost evropských projektů brzdí jejich efektivitu a je potřeba lépe koordinovat úsilí mezi zeměmi.
Jedním z doporučení je, aby EU opustila technologicky neutrální přístup a místo roztříštěného financování různých směrů vsadila na konkrétní cíle. Inspirací by mohl být americký model agentury DARPA, která vybrala 18 firem, aby vyvinuly bezchybné kvantové počítače do roku 2033, a nabídla jim možnost čerpat až 300 milionů dolarů.
EU plánuje od roku 2025 zahájit dvě „velké výzvy“, z nichž jedna se má soustředit právě na kvantové počítače. Druhá by měla cílit na kvantové navigační systémy do extrémních prostředí.
Dalším nástrojem, jak rozvoj podpořit, by mohlo být to, že samotné vlády se stanou prvními zákazníky nových technologií, čímž se sníží rizika pro trh. Komise sice v návrhu strategie slibuje podporu inovativního veřejného zadávání, ale zatím chybí konkrétní plán.
Firmy se obávají, že EU zopakuje chybu z oblasti umělé inteligence. Tam se nejprve vydala cestou přísné regulace, ale později musela couvnout a přesměrovat pozornost na podporu inovací.
„Nemůžeme regulovat něco, co ještě není zralé,“ varuje Cecilia Bonefeld-Dahlová z lobbistické skupiny DigitalEurope. Podle ní Evropa v závodu o kvantové technologie neuspěje, pokud se bude soustředit na omezení místo podpory rozvoje.
Zda EU dokáže ze své výzkumné síly vytěžit komerční úspěch, ukáže až následujících pár let. Zatím ale hrozí, že i v této oblasti ji opět předběhne ambicióznější a pružnější konkurence ze Spojených států a Číny.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.