Evropská unie se znovu pokouší prosadit v globálním technologickém závodě. Poté, co ztratila náskok v oblasti umělé inteligence, se nyní snaží proměnit svůj vědecký potenciál v konkrétní ekonomický úspěch v nově se rodící oblasti kvantových technologií. Přestože má Evropa silnou výzkumnou základnu, její schopnost převést vědecké objevy do praxe zůstává nadále slabinou, což se může stát osudným i v této nové soutěži s USA a Čínou.
Evropská komise ve středu zveřejnila novou strategii pro rozvoj kvantových technologií. Dokument varuje, že i když má Evropa náskok ve vědeckých publikacích, její firmy riskují, že kvantové technologie, které vznikly v evropských laboratořích, nakonec přinesou zisk jiným částem světa. Významnou slabinou je schopnost přetavit výzkum do funkčních a výdělečných produktů.
Evropské firmy získávají pouze 5 % ze světového objemu soukromých investic do kvantového výzkumu. Naopak USA si připisují více než polovinu a Čína přibližně 40 %. Mezitím americké a čínské firmy už investují miliardy dolarů do vývoje kvantových počítačů, které mají potenciál převrátit celé průmyslové sektory vzhůru nohama.
„Evropa má šanci být v této oblasti před konkurencí o několik let. Ale pokud se nezačne investovat ve velkém, tento náskok rychle ztratíme,“ varuje Juha Vartiainen, spoluzakladatel finské kvantové společnosti IQM. Doplňuje, že Evropa sice vede ve výzkumu, ale zaostává v počtu patentů a schopnosti komercializovat objevy.
Podobný příběh už Evropa zažila v oblasti umělé inteligence, kde vyprodukovala špičkový výzkum, ale dominanci na trhu si odnesly americké a čínské firmy. Nyní mnozí bijí na poplach, aby se historie neopakovala.
Důležitým faktorem je také otázka národní bezpečnosti. Kvantové technologie, zejména kvantové počítače, mohou prolomit stávající formy šifrování, čímž se dostávají do střetu s bezpečnostními zájmy států. Některé evropské země proto už zavedly vývozní omezení, což však některé firmy považují za překážku pro další rozvoj.
Finanční překážky jsou dalším problémem. Evropský kapitálový trh je roztříštěný a postrádá nástroje pro masivní investice. Dosavadní pokusy o vytvoření jednotného evropského investičního prostoru zatím nepřinesly výrazné výsledky.
CEO španělské firmy Multiverse Computing Enrique Lizaso uvedl, že Evropa by měla být schopna podpořit každou rostoucí firmu částkou nejméně 100 milionů eur – jinak hrozí, že podnikatelé budou hledat kapitál mimo EU. Společnost Multiverse nedávno získala 189 milionů eur od evropských i amerických investorů.
Evropská komisařka pro technologie Henna Virkkunen v úterý oznámila, že Brusel spolu se členskými státy investoval do kvantových technologií 11 miliard eur. Zdůraznila však, že rozdrobenost evropských projektů brzdí jejich efektivitu a je potřeba lépe koordinovat úsilí mezi zeměmi.
Jedním z doporučení je, aby EU opustila technologicky neutrální přístup a místo roztříštěného financování různých směrů vsadila na konkrétní cíle. Inspirací by mohl být americký model agentury DARPA, která vybrala 18 firem, aby vyvinuly bezchybné kvantové počítače do roku 2033, a nabídla jim možnost čerpat až 300 milionů dolarů.
EU plánuje od roku 2025 zahájit dvě „velké výzvy“, z nichž jedna se má soustředit právě na kvantové počítače. Druhá by měla cílit na kvantové navigační systémy do extrémních prostředí.
Dalším nástrojem, jak rozvoj podpořit, by mohlo být to, že samotné vlády se stanou prvními zákazníky nových technologií, čímž se sníží rizika pro trh. Komise sice v návrhu strategie slibuje podporu inovativního veřejného zadávání, ale zatím chybí konkrétní plán.
Firmy se obávají, že EU zopakuje chybu z oblasti umělé inteligence. Tam se nejprve vydala cestou přísné regulace, ale později musela couvnout a přesměrovat pozornost na podporu inovací.
„Nemůžeme regulovat něco, co ještě není zralé,“ varuje Cecilia Bonefeld-Dahlová z lobbistické skupiny DigitalEurope. Podle ní Evropa v závodu o kvantové technologie neuspěje, pokud se bude soustředit na omezení místo podpory rozvoje.
Zda EU dokáže ze své výzkumné síly vytěžit komerční úspěch, ukáže až následujících pár let. Zatím ale hrozí, že i v této oblasti ji opět předběhne ambicióznější a pružnější konkurence ze Spojených států a Číny.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.