V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Například Jižní Afrika pokrývá 41 % evropské poptávky po manganu, Chile dodává 79 % zpracovaného lithia a Čína ovládá přibližně 70 % celého hodnotového řetězce baterií – od zpracování surovin až po konečnou montáž. To vše činí Evropskou unii obzvláště citlivou na případné výpadky dodávek a geopolitické napětí.
Aby čelila těmto výzvám, Evropská komise podle médií prostřednictvím svého Společného výzkumného střediska (JRC) zkoumá možnosti alternativních a udržitelných řešení, především skrze sběr a recyklaci použitých baterií v souladu s novým Nařízením o bateriích z roku 2023.
Těžba kritických surovin je nejen nákladná, ale i extrémně zatěžující pro životní prostředí. Například na získání pouhého 1 kg kobaltu je potřeba zhruba 250 kg vody a vzniká přitom minimálně 100 kg odpadu. Naproti tomu recyklace může přinést nejen stabilizaci dodávek, ale i výrazně nižší ekologickou stopu.
Země jako Japonsko, Čína či některé americké státy již přijaly legislativu podporující recyklaci elektroniky a baterií – s cílem dosáhnout vysoké míry zpětného získávání materiálů, zejména z akumulátorů elektromobilů. V tomto směru se však Evropa stala světovým lídrem: její právní rámec pokrývá celý životní cyklus baterie – od těžby přes užití až po recyklaci.
Navzdory těmto legislativním úspěchům ale Evropa stále zaostává v praktických kapacitách. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dominují trhu s recyklací baterií čínské firmy – všech dvacet největších světových podniků v oblasti předúpravy a materiálového znovuzískání sídlí právě v Číně. Tři největší ovládají 15 % světového trhu s předúpravou a téměř 20 % trhu s recyklací. Předpokládá se, že i v roce 2030 bude mít Čína v recyklaci materiálů více než 75% podíl, zatímco USA bude mít jen 10 % a EU pouhých 5 %.
Zde do hry vstupuje koncept „městských dolů“ – tedy využití elektronického odpadu a starých baterií jako sekundárních zdrojů. V roce 2022 lidstvo vyprodukovalo 62 milionů tun elektroodpadu, což by naplnilo 1,55 milionu čtyřicetitunových nákladních vozů – v řadě za sebou by obepnuly rovník. Tento odpad přitom obsahuje obrovské množství cenných materiálů, které lze získat s nižším dopadem na životní prostředí než při klasické těžbě.
Například při recyklaci kobaltu z baterií je spotřeba vody přibližně o 60 % nižší než při těžbě z rud. A co víc – získané suroviny zůstávají v rámci Evropy. Podle odhadů JRC by takto bylo možné do roku 2050 pokrýt až 42 % evropské poptávky po kobaltu z domácích zdrojů.
Přesto velká část evropského bateriového odpadu míří k recyklaci mimo EU, a to kvůli nižším nákladům a blízkosti ke zpracovatelským závodům primárních surovin. Aby se tato situace změnila, je třeba vybudovat kapacity přímo v Evropě.
Právě „interní“ využití městských dolů by mohlo výrazně snížit evropskou závislost na dovozu a zároveň posílit domácí průmysl. Zvýšení sběru starých baterií v EU by nejen pomohlo plnit ambiciózní cíle Nařízení o bateriích – například 80 % zpětného získání lithia a 98 % kobaltu do roku 2031 – ale zároveň by podpořilo inovace v oblasti recyklace.
Evropská komise proto navrhla jednotnou vědeckou metodiku pro monitorování recyklace v celé Unii, aby bylo možné transparentně a efektivně sledovat pokrok. Harmonizovaný přístup má zajistit, že recyklace bude nejen účinná, ale také finančně a technicky proveditelná.
Cílem je vytvořit udržitelný, konkurenceschopný a odolný průmysl, který zpracuje odpady uvnitř Unie a zároveň napomůže k ochraně životního prostředí. Recyklace baterií už není jen ekologickým opatřením, ale klíčovou strategickou otázkou evropské suverenity a bezpečnosti.
Barack Obama o víkendu vyzval demokraty, aby opustili pasivitu a začali znovu aktivně bojovat za své hodnoty. Vystoupil na soukromé fundraisingové večeři v New Jersey, kde ostře zkritizoval apatii a vnitřní rozpory v Demokratické straně.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil vznik nového mechanismu, který má zajistit pokračování vojenské podpory Ukrajině, aniž by to zatížilo americký rozpočet. Podle jeho slov bude americký průmysl vyrábět moderní zbraně, které si objednají a uhradí evropské státy, jež je následně převedou na Ukrajinu. „My to vyrobíme, oni to zaplatí. Spojené státy z toho nezaplatí ani dolar,“ zdůraznil Trump při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Špatná noc, mizerný spánek, kruhy pod očima a tělo, které by si nejradši lehlo zpět do postele. Přesně tak může vypadat ráno po probdělé noci. Co ale dělat, když vstávání nelze odložit a povinnosti volají? Britský publicista Joel Snape přináší podrobný návod, jak zvládnout den po noci plné převalování, a to od okamžiku probuzení až po večerní uléhání. I špatný spánek se dá přežít s grácií – a možná si den i trochu užijete.
V dějinách lidstva existovalo jen několik námořních flotil, které skutečně definovaly svou dobu. Nešlo pouze o počet lodí či sílu výzbroje, ale především o schopnost ovládnout moře, projektovat moc napříč kontinenty a ovlivnit běh světových událostí. Od řecké flotily v bitvě u Salamíny až po dnešní globálně rozmístěné síly amerického námořnictva – každé z těchto námořnictev využilo technologii, strategii a sílu státu ke změně mezinárodního pořádku, ukazuje analýza webu The Conversation.
První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.
Část Evropy se podle předních vědců nachází pevně v sevření klimatické krize. Extrémní výkyvy počasí, včetně vln veder a intenzivních dešťů, se stávají běžnou součástí života obyvatel. Nová klimatická zpráva označuje aktuální situaci za „hluboce znepokojivou“ a varuje před jejími důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu i fungování celé společnosti.
Ruský technologický gigant VK, provozovatel největší domácí sociální sítě, se snaží prosadit svou novou aplikaci pro zasílání zpráv s názvem Max jako alternativu k populárnímu WhatsAppu. V době, kdy úřady zvažují jeho zákaz, má Max nabídnout „národní“ řešení. Ale navzdory masivní reklamní kampani, do níž se zapojily známé ruské celebrity, zní z chvalozpěvů na aplikaci jediný opakující se argument: „funguje“.