V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Například Jižní Afrika pokrývá 41 % evropské poptávky po manganu, Chile dodává 79 % zpracovaného lithia a Čína ovládá přibližně 70 % celého hodnotového řetězce baterií – od zpracování surovin až po konečnou montáž. To vše činí Evropskou unii obzvláště citlivou na případné výpadky dodávek a geopolitické napětí.
Aby čelila těmto výzvám, Evropská komise podle médií prostřednictvím svého Společného výzkumného střediska (JRC) zkoumá možnosti alternativních a udržitelných řešení, především skrze sběr a recyklaci použitých baterií v souladu s novým Nařízením o bateriích z roku 2023.
Těžba kritických surovin je nejen nákladná, ale i extrémně zatěžující pro životní prostředí. Například na získání pouhého 1 kg kobaltu je potřeba zhruba 250 kg vody a vzniká přitom minimálně 100 kg odpadu. Naproti tomu recyklace může přinést nejen stabilizaci dodávek, ale i výrazně nižší ekologickou stopu.
Země jako Japonsko, Čína či některé americké státy již přijaly legislativu podporující recyklaci elektroniky a baterií – s cílem dosáhnout vysoké míry zpětného získávání materiálů, zejména z akumulátorů elektromobilů. V tomto směru se však Evropa stala světovým lídrem: její právní rámec pokrývá celý životní cyklus baterie – od těžby přes užití až po recyklaci.
Navzdory těmto legislativním úspěchům ale Evropa stále zaostává v praktických kapacitách. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dominují trhu s recyklací baterií čínské firmy – všech dvacet největších světových podniků v oblasti předúpravy a materiálového znovuzískání sídlí právě v Číně. Tři největší ovládají 15 % světového trhu s předúpravou a téměř 20 % trhu s recyklací. Předpokládá se, že i v roce 2030 bude mít Čína v recyklaci materiálů více než 75% podíl, zatímco USA bude mít jen 10 % a EU pouhých 5 %.
Zde do hry vstupuje koncept „městských dolů“ – tedy využití elektronického odpadu a starých baterií jako sekundárních zdrojů. V roce 2022 lidstvo vyprodukovalo 62 milionů tun elektroodpadu, což by naplnilo 1,55 milionu čtyřicetitunových nákladních vozů – v řadě za sebou by obepnuly rovník. Tento odpad přitom obsahuje obrovské množství cenných materiálů, které lze získat s nižším dopadem na životní prostředí než při klasické těžbě.
Například při recyklaci kobaltu z baterií je spotřeba vody přibližně o 60 % nižší než při těžbě z rud. A co víc – získané suroviny zůstávají v rámci Evropy. Podle odhadů JRC by takto bylo možné do roku 2050 pokrýt až 42 % evropské poptávky po kobaltu z domácích zdrojů.
Přesto velká část evropského bateriového odpadu míří k recyklaci mimo EU, a to kvůli nižším nákladům a blízkosti ke zpracovatelským závodům primárních surovin. Aby se tato situace změnila, je třeba vybudovat kapacity přímo v Evropě.
Právě „interní“ využití městských dolů by mohlo výrazně snížit evropskou závislost na dovozu a zároveň posílit domácí průmysl. Zvýšení sběru starých baterií v EU by nejen pomohlo plnit ambiciózní cíle Nařízení o bateriích – například 80 % zpětného získání lithia a 98 % kobaltu do roku 2031 – ale zároveň by podpořilo inovace v oblasti recyklace.
Evropská komise proto navrhla jednotnou vědeckou metodiku pro monitorování recyklace v celé Unii, aby bylo možné transparentně a efektivně sledovat pokrok. Harmonizovaný přístup má zajistit, že recyklace bude nejen účinná, ale také finančně a technicky proveditelná.
Cílem je vytvořit udržitelný, konkurenceschopný a odolný průmysl, který zpracuje odpady uvnitř Unie a zároveň napomůže k ochraně životního prostředí. Recyklace baterií už není jen ekologickým opatřením, ale klíčovou strategickou otázkou evropské suverenity a bezpečnosti.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.