V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Například Jižní Afrika pokrývá 41 % evropské poptávky po manganu, Chile dodává 79 % zpracovaného lithia a Čína ovládá přibližně 70 % celého hodnotového řetězce baterií – od zpracování surovin až po konečnou montáž. To vše činí Evropskou unii obzvláště citlivou na případné výpadky dodávek a geopolitické napětí.
Aby čelila těmto výzvám, Evropská komise podle médií prostřednictvím svého Společného výzkumného střediska (JRC) zkoumá možnosti alternativních a udržitelných řešení, především skrze sběr a recyklaci použitých baterií v souladu s novým Nařízením o bateriích z roku 2023.
Těžba kritických surovin je nejen nákladná, ale i extrémně zatěžující pro životní prostředí. Například na získání pouhého 1 kg kobaltu je potřeba zhruba 250 kg vody a vzniká přitom minimálně 100 kg odpadu. Naproti tomu recyklace může přinést nejen stabilizaci dodávek, ale i výrazně nižší ekologickou stopu.
Země jako Japonsko, Čína či některé americké státy již přijaly legislativu podporující recyklaci elektroniky a baterií – s cílem dosáhnout vysoké míry zpětného získávání materiálů, zejména z akumulátorů elektromobilů. V tomto směru se však Evropa stala světovým lídrem: její právní rámec pokrývá celý životní cyklus baterie – od těžby přes užití až po recyklaci.
Navzdory těmto legislativním úspěchům ale Evropa stále zaostává v praktických kapacitách. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dominují trhu s recyklací baterií čínské firmy – všech dvacet největších světových podniků v oblasti předúpravy a materiálového znovuzískání sídlí právě v Číně. Tři největší ovládají 15 % světového trhu s předúpravou a téměř 20 % trhu s recyklací. Předpokládá se, že i v roce 2030 bude mít Čína v recyklaci materiálů více než 75% podíl, zatímco USA bude mít jen 10 % a EU pouhých 5 %.
Zde do hry vstupuje koncept „městských dolů“ – tedy využití elektronického odpadu a starých baterií jako sekundárních zdrojů. V roce 2022 lidstvo vyprodukovalo 62 milionů tun elektroodpadu, což by naplnilo 1,55 milionu čtyřicetitunových nákladních vozů – v řadě za sebou by obepnuly rovník. Tento odpad přitom obsahuje obrovské množství cenných materiálů, které lze získat s nižším dopadem na životní prostředí než při klasické těžbě.
Například při recyklaci kobaltu z baterií je spotřeba vody přibližně o 60 % nižší než při těžbě z rud. A co víc – získané suroviny zůstávají v rámci Evropy. Podle odhadů JRC by takto bylo možné do roku 2050 pokrýt až 42 % evropské poptávky po kobaltu z domácích zdrojů.
Přesto velká část evropského bateriového odpadu míří k recyklaci mimo EU, a to kvůli nižším nákladům a blízkosti ke zpracovatelským závodům primárních surovin. Aby se tato situace změnila, je třeba vybudovat kapacity přímo v Evropě.
Právě „interní“ využití městských dolů by mohlo výrazně snížit evropskou závislost na dovozu a zároveň posílit domácí průmysl. Zvýšení sběru starých baterií v EU by nejen pomohlo plnit ambiciózní cíle Nařízení o bateriích – například 80 % zpětného získání lithia a 98 % kobaltu do roku 2031 – ale zároveň by podpořilo inovace v oblasti recyklace.
Evropská komise proto navrhla jednotnou vědeckou metodiku pro monitorování recyklace v celé Unii, aby bylo možné transparentně a efektivně sledovat pokrok. Harmonizovaný přístup má zajistit, že recyklace bude nejen účinná, ale také finančně a technicky proveditelná.
Cílem je vytvořit udržitelný, konkurenceschopný a odolný průmysl, který zpracuje odpady uvnitř Unie a zároveň napomůže k ochraně životního prostředí. Recyklace baterií už není jen ekologickým opatřením, ale klíčovou strategickou otázkou evropské suverenity a bezpečnosti.
Drony Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto drony, které jsou vyráběny v Íránu, jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.
Spojené státy americké testují, zda by bylo možné nahradit válečnou loď, jako je torpédoborec, flotilou robotických člunů. Úkolová jednotka 66 (TF66) amerického námořnictva, kterou vede kontradmirál Michael Mattis, pracuje na zjištění, jak by se nízkonákladové, komerčně dostupné bezposádkové systémy mohly hodit pro šestou flotilu námořnictva.
Pokud si ze školy pamatujete, že Země má čtyři oceány, situace je dnes o poznání jiná. National Geographic totiž v roce 2021 oficiálně uznal Jižní oceán za pátý na světě. Tímto rozhodnutím ukončil desítky let trvající debaty, které se vedly o vodách obklopujících Antarktidu.
Město Gaza, dříve plné života, je dnes místem chaosu a bezpráví, a to kvůli brutálnímu izraelskému útoku, který byl reakcí na útok hnutí Hamás. Před dvěma lety byly na trzích rušné davy, kavárny na pobřeží byly plné lidí a ze škol se ozýval dětský smích. Dnes je město zničené a bez jakékoli struktury. Stovky tisíc obyvatel se snaží přežít v rozbitých budovách a žijí v nejistotě, odkázáni sami na sebe. Jejich naděje se upíná k další várce humanitární pomoci nebo k vzácné možnosti se osprchovat.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila v Mnichově svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, ale nyní se představilo po boku dalších koncernových modelů. Přestože detaily o výbavě a cenách zůstávají tajemstvím, víme, že cena by se měla pohybovat kolem 600 000 Kč. Sériová výroba by měla začít už příští rok.
Španělský premiér Pedro Sánchez představil desetibodový plán, který má zemi připravit na klimatickou krizi. Varoval, že pokud lidé nechtějí zanechat budoucím generacím zemi „šedou od ohně a plamenů“, nebo „hnědou od povodní“, musí se zasadit o to, aby byla zelenější.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.