V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Například Jižní Afrika pokrývá 41 % evropské poptávky po manganu, Chile dodává 79 % zpracovaného lithia a Čína ovládá přibližně 70 % celého hodnotového řetězce baterií – od zpracování surovin až po konečnou montáž. To vše činí Evropskou unii obzvláště citlivou na případné výpadky dodávek a geopolitické napětí.
Aby čelila těmto výzvám, Evropská komise podle médií prostřednictvím svého Společného výzkumného střediska (JRC) zkoumá možnosti alternativních a udržitelných řešení, především skrze sběr a recyklaci použitých baterií v souladu s novým Nařízením o bateriích z roku 2023.
Těžba kritických surovin je nejen nákladná, ale i extrémně zatěžující pro životní prostředí. Například na získání pouhého 1 kg kobaltu je potřeba zhruba 250 kg vody a vzniká přitom minimálně 100 kg odpadu. Naproti tomu recyklace může přinést nejen stabilizaci dodávek, ale i výrazně nižší ekologickou stopu.
Země jako Japonsko, Čína či některé americké státy již přijaly legislativu podporující recyklaci elektroniky a baterií – s cílem dosáhnout vysoké míry zpětného získávání materiálů, zejména z akumulátorů elektromobilů. V tomto směru se však Evropa stala světovým lídrem: její právní rámec pokrývá celý životní cyklus baterie – od těžby přes užití až po recyklaci.
Navzdory těmto legislativním úspěchům ale Evropa stále zaostává v praktických kapacitách. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dominují trhu s recyklací baterií čínské firmy – všech dvacet největších světových podniků v oblasti předúpravy a materiálového znovuzískání sídlí právě v Číně. Tři největší ovládají 15 % světového trhu s předúpravou a téměř 20 % trhu s recyklací. Předpokládá se, že i v roce 2030 bude mít Čína v recyklaci materiálů více než 75% podíl, zatímco USA bude mít jen 10 % a EU pouhých 5 %.
Zde do hry vstupuje koncept „městských dolů“ – tedy využití elektronického odpadu a starých baterií jako sekundárních zdrojů. V roce 2022 lidstvo vyprodukovalo 62 milionů tun elektroodpadu, což by naplnilo 1,55 milionu čtyřicetitunových nákladních vozů – v řadě za sebou by obepnuly rovník. Tento odpad přitom obsahuje obrovské množství cenných materiálů, které lze získat s nižším dopadem na životní prostředí než při klasické těžbě.
Například při recyklaci kobaltu z baterií je spotřeba vody přibližně o 60 % nižší než při těžbě z rud. A co víc – získané suroviny zůstávají v rámci Evropy. Podle odhadů JRC by takto bylo možné do roku 2050 pokrýt až 42 % evropské poptávky po kobaltu z domácích zdrojů.
Přesto velká část evropského bateriového odpadu míří k recyklaci mimo EU, a to kvůli nižším nákladům a blízkosti ke zpracovatelským závodům primárních surovin. Aby se tato situace změnila, je třeba vybudovat kapacity přímo v Evropě.
Právě „interní“ využití městských dolů by mohlo výrazně snížit evropskou závislost na dovozu a zároveň posílit domácí průmysl. Zvýšení sběru starých baterií v EU by nejen pomohlo plnit ambiciózní cíle Nařízení o bateriích – například 80 % zpětného získání lithia a 98 % kobaltu do roku 2031 – ale zároveň by podpořilo inovace v oblasti recyklace.
Evropská komise proto navrhla jednotnou vědeckou metodiku pro monitorování recyklace v celé Unii, aby bylo možné transparentně a efektivně sledovat pokrok. Harmonizovaný přístup má zajistit, že recyklace bude nejen účinná, ale také finančně a technicky proveditelná.
Cílem je vytvořit udržitelný, konkurenceschopný a odolný průmysl, který zpracuje odpady uvnitř Unie a zároveň napomůže k ochraně životního prostředí. Recyklace baterií už není jen ekologickým opatřením, ale klíčovou strategickou otázkou evropské suverenity a bezpečnosti.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.