V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Například Jižní Afrika pokrývá 41 % evropské poptávky po manganu, Chile dodává 79 % zpracovaného lithia a Čína ovládá přibližně 70 % celého hodnotového řetězce baterií – od zpracování surovin až po konečnou montáž. To vše činí Evropskou unii obzvláště citlivou na případné výpadky dodávek a geopolitické napětí.
Aby čelila těmto výzvám, Evropská komise podle médií prostřednictvím svého Společného výzkumného střediska (JRC) zkoumá možnosti alternativních a udržitelných řešení, především skrze sběr a recyklaci použitých baterií v souladu s novým Nařízením o bateriích z roku 2023.
Těžba kritických surovin je nejen nákladná, ale i extrémně zatěžující pro životní prostředí. Například na získání pouhého 1 kg kobaltu je potřeba zhruba 250 kg vody a vzniká přitom minimálně 100 kg odpadu. Naproti tomu recyklace může přinést nejen stabilizaci dodávek, ale i výrazně nižší ekologickou stopu.
Země jako Japonsko, Čína či některé americké státy již přijaly legislativu podporující recyklaci elektroniky a baterií – s cílem dosáhnout vysoké míry zpětného získávání materiálů, zejména z akumulátorů elektromobilů. V tomto směru se však Evropa stala světovým lídrem: její právní rámec pokrývá celý životní cyklus baterie – od těžby přes užití až po recyklaci.
Navzdory těmto legislativním úspěchům ale Evropa stále zaostává v praktických kapacitách. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dominují trhu s recyklací baterií čínské firmy – všech dvacet největších světových podniků v oblasti předúpravy a materiálového znovuzískání sídlí právě v Číně. Tři největší ovládají 15 % světového trhu s předúpravou a téměř 20 % trhu s recyklací. Předpokládá se, že i v roce 2030 bude mít Čína v recyklaci materiálů více než 75% podíl, zatímco USA bude mít jen 10 % a EU pouhých 5 %.
Zde do hry vstupuje koncept „městských dolů“ – tedy využití elektronického odpadu a starých baterií jako sekundárních zdrojů. V roce 2022 lidstvo vyprodukovalo 62 milionů tun elektroodpadu, což by naplnilo 1,55 milionu čtyřicetitunových nákladních vozů – v řadě za sebou by obepnuly rovník. Tento odpad přitom obsahuje obrovské množství cenných materiálů, které lze získat s nižším dopadem na životní prostředí než při klasické těžbě.
Například při recyklaci kobaltu z baterií je spotřeba vody přibližně o 60 % nižší než při těžbě z rud. A co víc – získané suroviny zůstávají v rámci Evropy. Podle odhadů JRC by takto bylo možné do roku 2050 pokrýt až 42 % evropské poptávky po kobaltu z domácích zdrojů.
Přesto velká část evropského bateriového odpadu míří k recyklaci mimo EU, a to kvůli nižším nákladům a blízkosti ke zpracovatelským závodům primárních surovin. Aby se tato situace změnila, je třeba vybudovat kapacity přímo v Evropě.
Právě „interní“ využití městských dolů by mohlo výrazně snížit evropskou závislost na dovozu a zároveň posílit domácí průmysl. Zvýšení sběru starých baterií v EU by nejen pomohlo plnit ambiciózní cíle Nařízení o bateriích – například 80 % zpětného získání lithia a 98 % kobaltu do roku 2031 – ale zároveň by podpořilo inovace v oblasti recyklace.
Evropská komise proto navrhla jednotnou vědeckou metodiku pro monitorování recyklace v celé Unii, aby bylo možné transparentně a efektivně sledovat pokrok. Harmonizovaný přístup má zajistit, že recyklace bude nejen účinná, ale také finančně a technicky proveditelná.
Cílem je vytvořit udržitelný, konkurenceschopný a odolný průmysl, který zpracuje odpady uvnitř Unie a zároveň napomůže k ochraně životního prostředí. Recyklace baterií už není jen ekologickým opatřením, ale klíčovou strategickou otázkou evropské suverenity a bezpečnosti.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.