Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
Napětí eskalovalo poté, co Trump na své sociální síti Truth Social oznámil zavedení plošných cel ve výši 10 % na veškeré zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska a Finska. Tato opatření mají vstoupit v platnost 1. února, přičemž prezident varoval, že pokud nedojde k dohodě o prodeji ostrova, mohou se cla v červnu zvýšit až na 25 %. Trump trvá na tom, že Grónsko je kriticky důležité pro bezpečnost USA, a dokonce nevyloučil možnost obsazení území silou.
Evropská unie na tyto kroky reagovala svoláním mimořádného nedělního zasedání v Bruselu, kde budou velvyslanci všech sedmadvaceti členských států jednat o společném postupu. Evropští představitelé argumentují tím, že bezpečnost v Arktidě by měla zůstat společnou odpovědností v rámci NATO, nikoliv předmětem jednostranných teritoriálních nároků. Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, zdůraznila, že územní celistvost a suverenita jsou základními pilíři mezinárodního práva, které nelze podkopávat ekonomickým vydíráním.
Situace v samotném Grónsku a Dánsku je vysoce napjatá, což dokládají masové protesty, které proběhly během soboty. Tisíce lidí vyšly do ulic Nuuku a Kodaně s transparenty hlásajícími, že Grónsko není na prodej. Místní obyvatelé i politici zdůrazňují své právo na sebeurčení a odmítají roli pěšáků ve velmocenské hře o nerostné suroviny a strategickou polohu v Arktidě. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že až 85 % obyvatel ostrova se záměrem připojení k USA zásadně nesouhlasí.
Britský premiér Keir Starmer ve svém prohlášení uvedl, že trestat spojence cly za to, že prosazují kolektivní bezpečnost v rámci Severoatlantické aliance, je naprosto scestné. Ke kritice se přidali i další britští politici napříč spektrem, včetně Nigela Farage, který ač je Trumpovým spojencem, přiznal, že tato cla Spojené království poškodí. Lídr liberálních demokratů Ed Davey zašel ještě dál, když chování amerického prezidenta označil za nepříčetné a volá po rázném odporu.
V Bruselu se mezitím začíná hovořit o pozastavení ratifikace důležité obchodní dohody mezi EU a USA, která byla vyjednána v loňském roce. Manfred Weber, předseda vlivné frakce EPP v Evropském parlamentu, prohlásil, že za současných okolností není schválení dohody možné. Plánované nulové tarify na americké produkty by podle něj měly být odloženy, dokud Washington neustoupí od svých nátlakových metod vůči evropským partnerům.
Americká strana však na svých požadavcích trvá. Velvyslanec USA při OSN Mike Waltz prohlásil, že Dánsko nemá dostatečné zdroje ani kapacity na to, aby zajistilo bezpečnost v severním regionu. Podle jeho slov by se Grónsku pod ochranou Spojených států dařilo lépe a jeho obyvatelé by byli ve větším bezpečí. Trump také argumentuje tím, že o ostrov projevují zájem Čína a Rusko, čemuž podle něj Dánsko nedokáže vlastními silami zabránit.
Nadcházející Světové ekonomické fórum v Davosu se tak pravděpodobně stane arénou pro přímou konfrontaci mezi Trumpem a evropskými špičkami. Kaja Kallas, šéfka evropské diplomacie, varovala, že z rozkolu mezi spojenci těží především Moskva a Peking. Podle ní by se případné bezpečnostní obavy měly řešit u jednacího stolu v rámci NATO, nikoliv vyvoláváním obchodní války, která v konečném důsledku ochudí obě strany Atlantiku.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.