EU svolává kvůli Trumpovi mimořádné zasedání. Zvažuje zastavení obchodní dohody

Napětí eskalovalo poté, co Trump na své sociální síti Truth Social oznámil zavedení plošných cel ve výši 10 % na veškeré zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska a Finska. Tato opatření mají vstoupit v platnost 1. února, přičemž prezident varoval, že pokud nedojde k dohodě o prodeji ostrova, mohou se cla v červnu zvýšit až na 25 %. Trump trvá na tom, že Grónsko je kriticky důležité pro bezpečnost USA, a dokonce nevyloučil možnost obsazení území silou.

Evropská unie na tyto kroky reagovala svoláním mimořádného nedělního zasedání v Bruselu, kde budou velvyslanci všech sedmadvaceti členských států jednat o společném postupu. Evropští představitelé argumentují tím, že bezpečnost v Arktidě by měla zůstat společnou odpovědností v rámci NATO, nikoliv předmětem jednostranných teritoriálních nároků. Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, zdůraznila, že územní celistvost a suverenita jsou základními pilíři mezinárodního práva, které nelze podkopávat ekonomickým vydíráním.

Situace v samotném Grónsku a Dánsku je vysoce napjatá, což dokládají masové protesty, které proběhly během soboty. Tisíce lidí vyšly do ulic Nuuku a Kodaně s transparenty hlásajícími, že Grónsko není na prodej. Místní obyvatelé i politici zdůrazňují své právo na sebeurčení a odmítají roli pěšáků ve velmocenské hře o nerostné suroviny a strategickou polohu v Arktidě. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že až 85 % obyvatel ostrova se záměrem připojení k USA zásadně nesouhlasí.

Britský premiér Keir Starmer ve svém prohlášení uvedl, že trestat spojence cly za to, že prosazují kolektivní bezpečnost v rámci Severoatlantické aliance, je naprosto scestné. Ke kritice se přidali i další britští politici napříč spektrem, včetně Nigela Farage, který ač je Trumpovým spojencem, přiznal, že tato cla Spojené království poškodí. Lídr liberálních demokratů Ed Davey zašel ještě dál, když chování amerického prezidenta označil za nepříčetné a volá po rázném odporu.

V Bruselu se mezitím začíná hovořit o pozastavení ratifikace důležité obchodní dohody mezi EU a USA, která byla vyjednána v loňském roce. Manfred Weber, předseda vlivné frakce EPP v Evropském parlamentu, prohlásil, že za současných okolností není schválení dohody možné. Plánované nulové tarify na americké produkty by podle něj měly být odloženy, dokud Washington neustoupí od svých nátlakových metod vůči evropským partnerům.

Americká strana však na svých požadavcích trvá. Velvyslanec USA při OSN Mike Waltz prohlásil, že Dánsko nemá dostatečné zdroje ani kapacity na to, aby zajistilo bezpečnost v severním regionu. Podle jeho slov by se Grónsku pod ochranou Spojených států dařilo lépe a jeho obyvatelé by byli ve větším bezpečí. Trump také argumentuje tím, že o ostrov projevují zájem Čína a Rusko, čemuž podle něj Dánsko nedokáže vlastními silami zabránit.

Nadcházející Světové ekonomické fórum v Davosu se tak pravděpodobně stane arénou pro přímou konfrontaci mezi Trumpem a evropskými špičkami. Kaja Kallas, šéfka evropské diplomacie, varovala, že z rozkolu mezi spojenci těží především Moskva a Peking. Podle ní by se případné bezpečnostní obavy měly řešit u jednacího stolu v rámci NATO, nikoliv vyvoláváním obchodní války, která v konečném důsledku ochudí obě strany Atlantiku.