Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
Napětí eskalovalo poté, co Trump na své sociální síti Truth Social oznámil zavedení plošných cel ve výši 10 % na veškeré zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska a Finska. Tato opatření mají vstoupit v platnost 1. února, přičemž prezident varoval, že pokud nedojde k dohodě o prodeji ostrova, mohou se cla v červnu zvýšit až na 25 %. Trump trvá na tom, že Grónsko je kriticky důležité pro bezpečnost USA, a dokonce nevyloučil možnost obsazení území silou.
Evropská unie na tyto kroky reagovala svoláním mimořádného nedělního zasedání v Bruselu, kde budou velvyslanci všech sedmadvaceti členských států jednat o společném postupu. Evropští představitelé argumentují tím, že bezpečnost v Arktidě by měla zůstat společnou odpovědností v rámci NATO, nikoliv předmětem jednostranných teritoriálních nároků. Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, zdůraznila, že územní celistvost a suverenita jsou základními pilíři mezinárodního práva, které nelze podkopávat ekonomickým vydíráním.
Situace v samotném Grónsku a Dánsku je vysoce napjatá, což dokládají masové protesty, které proběhly během soboty. Tisíce lidí vyšly do ulic Nuuku a Kodaně s transparenty hlásajícími, že Grónsko není na prodej. Místní obyvatelé i politici zdůrazňují své právo na sebeurčení a odmítají roli pěšáků ve velmocenské hře o nerostné suroviny a strategickou polohu v Arktidě. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že až 85 % obyvatel ostrova se záměrem připojení k USA zásadně nesouhlasí.
Britský premiér Keir Starmer ve svém prohlášení uvedl, že trestat spojence cly za to, že prosazují kolektivní bezpečnost v rámci Severoatlantické aliance, je naprosto scestné. Ke kritice se přidali i další britští politici napříč spektrem, včetně Nigela Farage, který ač je Trumpovým spojencem, přiznal, že tato cla Spojené království poškodí. Lídr liberálních demokratů Ed Davey zašel ještě dál, když chování amerického prezidenta označil za nepříčetné a volá po rázném odporu.
V Bruselu se mezitím začíná hovořit o pozastavení ratifikace důležité obchodní dohody mezi EU a USA, která byla vyjednána v loňském roce. Manfred Weber, předseda vlivné frakce EPP v Evropském parlamentu, prohlásil, že za současných okolností není schválení dohody možné. Plánované nulové tarify na americké produkty by podle něj měly být odloženy, dokud Washington neustoupí od svých nátlakových metod vůči evropským partnerům.
Americká strana však na svých požadavcích trvá. Velvyslanec USA při OSN Mike Waltz prohlásil, že Dánsko nemá dostatečné zdroje ani kapacity na to, aby zajistilo bezpečnost v severním regionu. Podle jeho slov by se Grónsku pod ochranou Spojených států dařilo lépe a jeho obyvatelé by byli ve větším bezpečí. Trump také argumentuje tím, že o ostrov projevují zájem Čína a Rusko, čemuž podle něj Dánsko nedokáže vlastními silami zabránit.
Nadcházející Světové ekonomické fórum v Davosu se tak pravděpodobně stane arénou pro přímou konfrontaci mezi Trumpem a evropskými špičkami. Kaja Kallas, šéfka evropské diplomacie, varovala, že z rozkolu mezi spojenci těží především Moskva a Peking. Podle ní by se případné bezpečnostní obavy měly řešit u jednacího stolu v rámci NATO, nikoliv vyvoláváním obchodní války, která v konečném důsledku ochudí obě strany Atlantiku.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.