Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
Napětí eskalovalo poté, co Trump na své sociální síti Truth Social oznámil zavedení plošných cel ve výši 10 % na veškeré zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska a Finska. Tato opatření mají vstoupit v platnost 1. února, přičemž prezident varoval, že pokud nedojde k dohodě o prodeji ostrova, mohou se cla v červnu zvýšit až na 25 %. Trump trvá na tom, že Grónsko je kriticky důležité pro bezpečnost USA, a dokonce nevyloučil možnost obsazení území silou.
Evropská unie na tyto kroky reagovala svoláním mimořádného nedělního zasedání v Bruselu, kde budou velvyslanci všech sedmadvaceti členských států jednat o společném postupu. Evropští představitelé argumentují tím, že bezpečnost v Arktidě by měla zůstat společnou odpovědností v rámci NATO, nikoliv předmětem jednostranných teritoriálních nároků. Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, zdůraznila, že územní celistvost a suverenita jsou základními pilíři mezinárodního práva, které nelze podkopávat ekonomickým vydíráním.
Situace v samotném Grónsku a Dánsku je vysoce napjatá, což dokládají masové protesty, které proběhly během soboty. Tisíce lidí vyšly do ulic Nuuku a Kodaně s transparenty hlásajícími, že Grónsko není na prodej. Místní obyvatelé i politici zdůrazňují své právo na sebeurčení a odmítají roli pěšáků ve velmocenské hře o nerostné suroviny a strategickou polohu v Arktidě. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že až 85 % obyvatel ostrova se záměrem připojení k USA zásadně nesouhlasí.
Britský premiér Keir Starmer ve svém prohlášení uvedl, že trestat spojence cly za to, že prosazují kolektivní bezpečnost v rámci Severoatlantické aliance, je naprosto scestné. Ke kritice se přidali i další britští politici napříč spektrem, včetně Nigela Farage, který ač je Trumpovým spojencem, přiznal, že tato cla Spojené království poškodí. Lídr liberálních demokratů Ed Davey zašel ještě dál, když chování amerického prezidenta označil za nepříčetné a volá po rázném odporu.
V Bruselu se mezitím začíná hovořit o pozastavení ratifikace důležité obchodní dohody mezi EU a USA, která byla vyjednána v loňském roce. Manfred Weber, předseda vlivné frakce EPP v Evropském parlamentu, prohlásil, že za současných okolností není schválení dohody možné. Plánované nulové tarify na americké produkty by podle něj měly být odloženy, dokud Washington neustoupí od svých nátlakových metod vůči evropským partnerům.
Americká strana však na svých požadavcích trvá. Velvyslanec USA při OSN Mike Waltz prohlásil, že Dánsko nemá dostatečné zdroje ani kapacity na to, aby zajistilo bezpečnost v severním regionu. Podle jeho slov by se Grónsku pod ochranou Spojených států dařilo lépe a jeho obyvatelé by byli ve větším bezpečí. Trump také argumentuje tím, že o ostrov projevují zájem Čína a Rusko, čemuž podle něj Dánsko nedokáže vlastními silami zabránit.
Nadcházející Světové ekonomické fórum v Davosu se tak pravděpodobně stane arénou pro přímou konfrontaci mezi Trumpem a evropskými špičkami. Kaja Kallas, šéfka evropské diplomacie, varovala, že z rozkolu mezi spojenci těží především Moskva a Peking. Podle ní by se případné bezpečnostní obavy měly řešit u jednacího stolu v rámci NATO, nikoliv vyvoláváním obchodní války, která v konečném důsledku ochudí obě strany Atlantiku.
Babišova vláda podle Pirátů nemá plán, jak řešit problémy, které dopadají na každodenní život lidí, a místo toho prosazuje kroky, které mohou Česko dlouhodobě poškodit. Piráti proto společně s ostatními opozičními stranami svolali mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli zhoršující se ekonomické situaci, ohrožení veřejnoprávních médií, bezpečnostnímu chaosu i riziku ztráty evropských peněz.
Sčítání hlasů po parlamentních volbách v Maďarsku, které proběhly minulý víkend, pokračuje. Na porážce dosavadního premiéra Viktora Orbána se nic nezmění, může však být ještě větší. Podle nejnovějších informací získala vítězná strana Tisza příštího předsedy vlády Pétera Magyara další mandáty. Teď má jistých už 141 křesel.
Česko od pátečního rána smutní. O den dříve zemřel herec Jan Potměšil, který v mládí přišel k vážnému úrazu. Rodina v sobotu prozradila, kdy a kde proběhne poslední rozloučení. Očekává se hojná účast.
Policie informovala o dalším pokroku ve vyšetřování teroristického útoku v Pardubicích. Nově má ve své moci dalšího podezřelého, kterého zadrželi slovenští policisté a v uplynulých dnech jej předali do rukou českých kolegů.
Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda.
Všichni přátelé Jiřiny Bohdalové byli napjatí, zda se uskuteční alespoň nějaká oslava jejích květnových 95. narozenin. Slavná herečka totiž přišla o milovanou sestru, takže nebylo jasné, zda bude na jakoukoliv akci nálada. Legenda již rozhodla.
Na dnešní otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou či naftou, ale také pochopitelně trhy akciové.
Známou pranostikou "duben, ještě tam budem" uvedli meteorologové předpověď, ve které se věnují nadcházejícímu ochlazení. Do Česka má dorazit v příštím týdnu. Na horách dokonce opět může sněžit.
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.