Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Nejvíce znepokojující je podle webu Politico podezření, že Trump evropské spojence nejen ignoroval, ale přímo využil jejich diplomatickou aktivitu jako kouřovou clonu — aby Írán uvěřil, že útok ještě není na pořadu dne.
EU mezitím investuje miliardy eur do humanitární pomoci Palestincům a řeší hluboké rozpory v domácí politice, které konflikt mezi Izraelem a Íránem dále prohloubil. Význam Evropy v oblasti je přitom podle analytiků „slábnoucí, ne-li zcela okrajový“.
Trump přitom krátce před útokem naznačil, že dává přednost diplomacii a rozhodnutí o vojenské akci odloží o dva týdny. Pro evropské diplomaty to byl důvod k opatrnému optimismu. Francie, Německo, Británie a EU (tzv. E3) naplánovaly naléhavé jednání s íránským ministrem zahraničí. Zatímco se v Ženevě jednalo, jen pár hodin po skončení schůzky Trump vydal rozkaz ke startu bombardérů B-2, které zaútočily na tři jaderné lokality v Íránu.
Ministři evropských států následně přiznali, že o útoku nic nevěděli. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že ho Spojené státy o bombardování informovaly až dodatečně. Britská vláda tvrdila, že „měla informace“, přesto to byl pro premiéra Keira Starmera bolestivý debakl — veřejně předvídal, že USA útok neprovedou.
Italská premiérka Giorgia Meloni, považovaná za Trumpovu spojenkyni, byla stejně zaskočena jako ostatní. Podle některých zpráv z Bílého domu Trumpovo oznámení o „diplomatické šanci“ bylo od počátku klamem — promyšlenou taktikou, jak Írán uchlácholit, zatímco se připravoval útok.
„Evropské snahy o zprostředkování byly víceméně dekorativní,“ uvedla odbornice na Blízký východ Sanam Vakil z think-tanku Chatham House. Evropské státy podle ní neměly co nabídnout a nebyly u žádných klíčových rozhodnutí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se pokusil zvrátit dojem, že Evropa selhala. „Když se rozhodneme neútočit, ale držet se strategické konzistence, v dlouhodobém horizontu vítězíme,“ tvrdil. Realita ale ukazuje, že Evropa už není u stolu, kde se rozhoduje.
Ani jinde Evropa mnoho nezmůže. Pokusy o vliv na izraelskou politiku — včetně silné kritiky blokády Gazy — selhávají. Předsedkyně evropské diplomacie Kaja Kallas označila izraelské chování vůči civilistům za porušení lidskoprávních ustanovení dohody s EU. Jeruzalém to označil za „neslýchané“ a „nevhodné“.
I když je EU hlavním dárcem humanitární pomoci Gaze a konflikt silně rezonuje v evropské politice, Izrael o názorech z Bruselu nechce slyšet. Premiér Benjamin Netanjahu komunikuje převážně s Trumpem — a i toho neposlouchá vždy.
Evropská unie trvá na tom, že má svůj hlas. Švédská ministryně Jessica Rosencrantzová tvrdí, že společné stanovisko 27 států „má váhu“. Ale sama dodává, že „v regionu působí i jiní významní hráči“.
Skutečnost je však neúprosná. Na Blízkém východě už se s Evropou moc nepočítá.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.