Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Nejvíce znepokojující je podle webu Politico podezření, že Trump evropské spojence nejen ignoroval, ale přímo využil jejich diplomatickou aktivitu jako kouřovou clonu — aby Írán uvěřil, že útok ještě není na pořadu dne.
EU mezitím investuje miliardy eur do humanitární pomoci Palestincům a řeší hluboké rozpory v domácí politice, které konflikt mezi Izraelem a Íránem dále prohloubil. Význam Evropy v oblasti je přitom podle analytiků „slábnoucí, ne-li zcela okrajový“.
Trump přitom krátce před útokem naznačil, že dává přednost diplomacii a rozhodnutí o vojenské akci odloží o dva týdny. Pro evropské diplomaty to byl důvod k opatrnému optimismu. Francie, Německo, Británie a EU (tzv. E3) naplánovaly naléhavé jednání s íránským ministrem zahraničí. Zatímco se v Ženevě jednalo, jen pár hodin po skončení schůzky Trump vydal rozkaz ke startu bombardérů B-2, které zaútočily na tři jaderné lokality v Íránu.
Ministři evropských států následně přiznali, že o útoku nic nevěděli. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že ho Spojené státy o bombardování informovaly až dodatečně. Britská vláda tvrdila, že „měla informace“, přesto to byl pro premiéra Keira Starmera bolestivý debakl — veřejně předvídal, že USA útok neprovedou.
Italská premiérka Giorgia Meloni, považovaná za Trumpovu spojenkyni, byla stejně zaskočena jako ostatní. Podle některých zpráv z Bílého domu Trumpovo oznámení o „diplomatické šanci“ bylo od počátku klamem — promyšlenou taktikou, jak Írán uchlácholit, zatímco se připravoval útok.
„Evropské snahy o zprostředkování byly víceméně dekorativní,“ uvedla odbornice na Blízký východ Sanam Vakil z think-tanku Chatham House. Evropské státy podle ní neměly co nabídnout a nebyly u žádných klíčových rozhodnutí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se pokusil zvrátit dojem, že Evropa selhala. „Když se rozhodneme neútočit, ale držet se strategické konzistence, v dlouhodobém horizontu vítězíme,“ tvrdil. Realita ale ukazuje, že Evropa už není u stolu, kde se rozhoduje.
Ani jinde Evropa mnoho nezmůže. Pokusy o vliv na izraelskou politiku — včetně silné kritiky blokády Gazy — selhávají. Předsedkyně evropské diplomacie Kaja Kallas označila izraelské chování vůči civilistům za porušení lidskoprávních ustanovení dohody s EU. Jeruzalém to označil za „neslýchané“ a „nevhodné“.
I když je EU hlavním dárcem humanitární pomoci Gaze a konflikt silně rezonuje v evropské politice, Izrael o názorech z Bruselu nechce slyšet. Premiér Benjamin Netanjahu komunikuje převážně s Trumpem — a i toho neposlouchá vždy.
Evropská unie trvá na tom, že má svůj hlas. Švédská ministryně Jessica Rosencrantzová tvrdí, že společné stanovisko 27 států „má váhu“. Ale sama dodává, že „v regionu působí i jiní významní hráči“.
Skutečnost je však neúprosná. Na Blízkém východě už se s Evropou moc nepočítá.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.