Americký miliardář Elon Musk v sobotu oznámil vznik nové politické strany s názvem America Party, čímž završil dramatický rozchod se současným prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhodnutí přichází jen den poté, co Trump podepsal kontroverzní zákon o domácí politice, který podle odhadů výrazně navýší federální deficit – právě proti tomu Musk dlouhodobě brojil.
„Když jde o plýtvání a korupci, žijeme v systému jedné strany, ne v demokracii,“ napsal Musk na své sociální síti X. „Dnes vzniká America Party, která vám vrátí svobodu.“
Musk, který byl největším individuálním dárcem Trumpovy kampaně v roce 2024 a po dlouhou dobu i jeho blízkým poradcem, kritizoval prezidentův zákon označovaný za „velký a krásný“ kvůli tomu, že podle odborníků zanechá v rozpočtu díru v hodnotě bilionů dolarů.
Jeho nesouhlas vedl minulý měsíc k prudké roztržce mezi oběma muži, která se zdála být urovnána poté, co Musk smazal své nejostřejší příspěvky. Avšak v posledních dnech, kdy zákon zamířil k podpisu, napětí znovu eskalovalo.
Zatím není jasné, jak daleko Musk ve formálním zakládání nové strany pokročil. Podle posledních údajů Federální volební komise (FEC) zatím nedošlo k žádné registraci. Přesto Musk naznačil, že se America Party chce stát aktivním hráčem již v příštích volbách do Kongresu. V první fázi se chce soustředit na několik vybraných senátorských a kongresových křesel.
Musk v minulosti opakovaně vyzýval k omezení vládních výdajů a sám vedl vládní Úřad pro efektivitu, který měl na starosti snižování byrokracie. Ačkoli se v řadě společenských otázek shoduje s republikánskou linií, fiskální politiku považuje za neudržitelnou. Ve svých příspěvcích označil současnou politiku zadlužování za „dluhové otroctví“.
Prezident Trump na novou výzvu reagoval ostře. Uvedl, že vláda může přehodnotit rozsáhlé smlouvy s Muskovými firmami a zaútočil i na zmíněný Úřad pro efektivitu: „Ten úřad se možná obrátí zpět a sežere Elona.“
Musk se tak připojuje k dlouhé, ale zpravidla neúspěšné řadě podnikatelů a politiků, kteří se pokusili narušit tradiční dvoustranný systém americké politiky. Připomínkou může být miliardář Ross Perot, který v roce 1992 získal téměř 20 % hlasů, ale nepodařilo se mu vyhrát v žádném státě.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.