Americký miliardář Elon Musk v sobotu oznámil vznik nové politické strany s názvem America Party, čímž završil dramatický rozchod se současným prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhodnutí přichází jen den poté, co Trump podepsal kontroverzní zákon o domácí politice, který podle odhadů výrazně navýší federální deficit – právě proti tomu Musk dlouhodobě brojil.
„Když jde o plýtvání a korupci, žijeme v systému jedné strany, ne v demokracii,“ napsal Musk na své sociální síti X. „Dnes vzniká America Party, která vám vrátí svobodu.“
Musk, který byl největším individuálním dárcem Trumpovy kampaně v roce 2024 a po dlouhou dobu i jeho blízkým poradcem, kritizoval prezidentův zákon označovaný za „velký a krásný“ kvůli tomu, že podle odborníků zanechá v rozpočtu díru v hodnotě bilionů dolarů.
Jeho nesouhlas vedl minulý měsíc k prudké roztržce mezi oběma muži, která se zdála být urovnána poté, co Musk smazal své nejostřejší příspěvky. Avšak v posledních dnech, kdy zákon zamířil k podpisu, napětí znovu eskalovalo.
Zatím není jasné, jak daleko Musk ve formálním zakládání nové strany pokročil. Podle posledních údajů Federální volební komise (FEC) zatím nedošlo k žádné registraci. Přesto Musk naznačil, že se America Party chce stát aktivním hráčem již v příštích volbách do Kongresu. V první fázi se chce soustředit na několik vybraných senátorských a kongresových křesel.
Musk v minulosti opakovaně vyzýval k omezení vládních výdajů a sám vedl vládní Úřad pro efektivitu, který měl na starosti snižování byrokracie. Ačkoli se v řadě společenských otázek shoduje s republikánskou linií, fiskální politiku považuje za neudržitelnou. Ve svých příspěvcích označil současnou politiku zadlužování za „dluhové otroctví“.
Prezident Trump na novou výzvu reagoval ostře. Uvedl, že vláda může přehodnotit rozsáhlé smlouvy s Muskovými firmami a zaútočil i na zmíněný Úřad pro efektivitu: „Ten úřad se možná obrátí zpět a sežere Elona.“
Musk se tak připojuje k dlouhé, ale zpravidla neúspěšné řadě podnikatelů a politiků, kteří se pokusili narušit tradiční dvoustranný systém americké politiky. Připomínkou může být miliardář Ross Perot, který v roce 1992 získal téměř 20 % hlasů, ale nepodařilo se mu vyhrát v žádném státě.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.