Americký miliardář Elon Musk v sobotu oznámil vznik nové politické strany s názvem America Party, čímž završil dramatický rozchod se současným prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhodnutí přichází jen den poté, co Trump podepsal kontroverzní zákon o domácí politice, který podle odhadů výrazně navýší federální deficit – právě proti tomu Musk dlouhodobě brojil.
„Když jde o plýtvání a korupci, žijeme v systému jedné strany, ne v demokracii,“ napsal Musk na své sociální síti X. „Dnes vzniká America Party, která vám vrátí svobodu.“
Musk, který byl největším individuálním dárcem Trumpovy kampaně v roce 2024 a po dlouhou dobu i jeho blízkým poradcem, kritizoval prezidentův zákon označovaný za „velký a krásný“ kvůli tomu, že podle odborníků zanechá v rozpočtu díru v hodnotě bilionů dolarů.
Jeho nesouhlas vedl minulý měsíc k prudké roztržce mezi oběma muži, která se zdála být urovnána poté, co Musk smazal své nejostřejší příspěvky. Avšak v posledních dnech, kdy zákon zamířil k podpisu, napětí znovu eskalovalo.
Zatím není jasné, jak daleko Musk ve formálním zakládání nové strany pokročil. Podle posledních údajů Federální volební komise (FEC) zatím nedošlo k žádné registraci. Přesto Musk naznačil, že se America Party chce stát aktivním hráčem již v příštích volbách do Kongresu. V první fázi se chce soustředit na několik vybraných senátorských a kongresových křesel.
Musk v minulosti opakovaně vyzýval k omezení vládních výdajů a sám vedl vládní Úřad pro efektivitu, který měl na starosti snižování byrokracie. Ačkoli se v řadě společenských otázek shoduje s republikánskou linií, fiskální politiku považuje za neudržitelnou. Ve svých příspěvcích označil současnou politiku zadlužování za „dluhové otroctví“.
Prezident Trump na novou výzvu reagoval ostře. Uvedl, že vláda může přehodnotit rozsáhlé smlouvy s Muskovými firmami a zaútočil i na zmíněný Úřad pro efektivitu: „Ten úřad se možná obrátí zpět a sežere Elona.“
Musk se tak připojuje k dlouhé, ale zpravidla neúspěšné řadě podnikatelů a politiků, kteří se pokusili narušit tradiční dvoustranný systém americké politiky. Připomínkou může být miliardář Ross Perot, který v roce 1992 získal téměř 20 % hlasů, ale nepodařilo se mu vyhrát v žádném státě.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.
Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
V obci Dien Phuong, která je pravidelně postihována záplavami, se architektonická firma Tropical Space inspirovala místními tradičními domy a navrhla ateliér nazvaný Terra Cotta Studio. Místo, aby se stavba bránila vodě, její perforované cihlové stěny umožňují řece Thu Bon, aby jí během monzunů volně protékala. Tímto způsobem je minimalizováno poškození konstrukce a ateliér je chráněn. Kromě toho tento design zajišťuje vynikající cirkulaci vzduchu a stín, což je ideální pro horké a vlhké klima centrálního Vietnamu.
Americký viceprezident JD Vance označil únorovou konfrontaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně za "užitečnou". Vance pro tisk uvedl, že ačkoli nelituje ostré výměny názorů, incident pomohl odhalit skutečné neshody mezi Washingtonem a Kyjevem.
V březnu 2022 zažil Peter Betts, dlouholetý diplomat a vyjednavač v oblasti klimatických změn, neočekávaný zdravotní problém, který ho přivedl do nemocnice s podezřením na mrtvici. Počáteční diagnóza se změnila v šokující sdělení. Lékaři mu oznámili, že trpí agresivní formou nádoru na mozku a zbývá mu zhruba rok života. Ačkoli byla diagnóza neúprosná, Betts překvapivě necítil strach, pouze smutek a zklamání z předčasného konce. V tomto momentu si uvědomil, že má cenný čas na to, aby se se svým osudem vyrovnal a dal svému životu smysl.
Spojené státy mají v plánu zavést nová pravidla, která omezí dobu pobytu zahraničních studentů na území USA. Oddělení pro vnitřní bezpečnost (DHS) oznámilo, že se chystá zveřejnit návrh regulace, která by mohla zásadně změnit dosavadní systém. Ten, platný od roku 1978, umožňoval držitelům studentských víz zůstat v zemi po celou dobu, dokud byli zapsáni na denní studium a dělali pokroky ve svém akademickém programu.