Spojené státy ztrácejí důvěru a oblibu ve světě od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil výzkumný institut Pew Research Center.
Šetření probíhalo od konce února do začátku dubna ve 24 zemích světa, včetně deseti evropských států. Výsledky ukazují, že pozitivní vnímání USA se oproti jaru 2024 snížilo ve většině dotazovaných zemí.
Respondenti po celém světě vnímají Donalda Trumpa jako „nebezpečného“ a „arogantního“ lídra, a jen málokdo jej považuje za čestného. Přesto většina lidí připouští, že je zároveň „silným lídrem“.
Průzkum se zaměřil i na vnímání jeho schopnosti řešit globální problémy – od konfliktů na Ukrajině a v Pásmu Gazy přes klimatickou změnu až po imigrační politiku USA. Výsledkem je nízká důvěra v Trumpovo vedení v mezinárodních otázkách.
V Evropě panuje k Trumpovi převážně skeptický postoj. Výjimku tvoří Maďarsko, kde většina respondentů vyjádřila důvěru v amerického prezidenta. Tento trend odráží úzké vazby mezi vládou premiéra Viktora Orbána a Trumpovou administrativou.
Podle dat Pew Research Center došlo k podobnému poklesu v roce 2016, když byl Trump poprvé zvolen prezidentem. Během mandátu Joea Bidena se ale vnímání Spojených států v zahraničí výrazně zlepšilo – návrat Trumpa však tuto důvěru opět výrazně narušil.
Pew ve svém průzkumu porovnával důvěru ve čtyři klíčové světové lídry Emmanuel Macron, prezident Francie, se těší 46% důvěře. V případě Donalda Trumpa, prezidenta USA, je důvěra jen na 34 %. Si Ťin-pching, čínský prezident, má u respondentů 25% důvěru, a ruská hlava státu Vladimir Putin pouze 16% důvěru.
Zajímavostí je, že i když má Macron nejvyšší globální důvěru, doma ve Francii mu věří pouze 35 % respondentů.
Závěry průzkumu naznačují, že obraz USA ve světě je opět v útlumu, což může mít dopad nejen na diplomacii, ale i na mezinárodní obchod, bezpečnostní aliance a kulturní vliv. S návratem Trumpa do úřadu se Spojené státy potýkají s obnovou reputace, kterou během Bidenovy vlády pracně obnovovaly.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.