Spojené státy ztrácejí důvěru a oblibu ve světě od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil výzkumný institut Pew Research Center.
Šetření probíhalo od konce února do začátku dubna ve 24 zemích světa, včetně deseti evropských států. Výsledky ukazují, že pozitivní vnímání USA se oproti jaru 2024 snížilo ve většině dotazovaných zemí.
Respondenti po celém světě vnímají Donalda Trumpa jako „nebezpečného“ a „arogantního“ lídra, a jen málokdo jej považuje za čestného. Přesto většina lidí připouští, že je zároveň „silným lídrem“.
Průzkum se zaměřil i na vnímání jeho schopnosti řešit globální problémy – od konfliktů na Ukrajině a v Pásmu Gazy přes klimatickou změnu až po imigrační politiku USA. Výsledkem je nízká důvěra v Trumpovo vedení v mezinárodních otázkách.
V Evropě panuje k Trumpovi převážně skeptický postoj. Výjimku tvoří Maďarsko, kde většina respondentů vyjádřila důvěru v amerického prezidenta. Tento trend odráží úzké vazby mezi vládou premiéra Viktora Orbána a Trumpovou administrativou.
Podle dat Pew Research Center došlo k podobnému poklesu v roce 2016, když byl Trump poprvé zvolen prezidentem. Během mandátu Joea Bidena se ale vnímání Spojených států v zahraničí výrazně zlepšilo – návrat Trumpa však tuto důvěru opět výrazně narušil.
Pew ve svém průzkumu porovnával důvěru ve čtyři klíčové světové lídry Emmanuel Macron, prezident Francie, se těší 46% důvěře. V případě Donalda Trumpa, prezidenta USA, je důvěra jen na 34 %. Si Ťin-pching, čínský prezident, má u respondentů 25% důvěru, a ruská hlava státu Vladimir Putin pouze 16% důvěru.
Zajímavostí je, že i když má Macron nejvyšší globální důvěru, doma ve Francii mu věří pouze 35 % respondentů.
Závěry průzkumu naznačují, že obraz USA ve světě je opět v útlumu, což může mít dopad nejen na diplomacii, ale i na mezinárodní obchod, bezpečnostní aliance a kulturní vliv. S návratem Trumpa do úřadu se Spojené státy potýkají s obnovou reputace, kterou během Bidenovy vlády pracně obnovovaly.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.