Vývoj kolem důchodového systému naznačuje, že se na něj postupně rezignuje. Existuje několik důkazů, které ukazují, že vlády v budoucnu pravděpodobně tuto problematiku řešit nebudou. Mladí lidé, kteří se obávají, že se důchodu vůbec nedožijí, mohou mít čím dál více pravdu. Vzhledem k aktuálním trendům se totiž zdá, že důchody jsou v ohrožení a lepší budoucnost v tomto směru je velmi nepravděpodobná.
Důchodová reforma v Česku se stala politickým tématem, které se zcela vytratilo z praktických řešení a zůstalo spíše na úrovni proklamací. V minulosti byla Nečasova vláda tou, která představila druhý pilíř důchodového systému, což byl krok k reformě. Tento návrh se setkal s rozdělenými názory – odpůrci varovali před rizikem, že na něm vydělají pouze bohatší, zatímco zastánci věřili v přínos pro celý systém. O deset let později však byl druhý pilíř zrušen, a nyní je otázkou, zda se reforma vůbec ještě uskuteční.
V nedávném prohlášení bývalého dvojministra Karla Havlíčka zazněl návrh, že důchodový systém je potřeba podpořit většími finančními prostředky. Jeho slova vzbudila pozornost, zejména v kontextu zrušení druhého pilíře, který měl soukromé spoření nahradit státem spravovaným pilířem. Podle Havlíčka by stát měl převzít větší zodpovědnost za důchody a lidem nabídnout bezpečnější a stabilnější řešení, než jaké poskytovaly komerční fondy. Mnozí však zůstávají skeptičtí, když vidí, jak vláda přistupuje k důchodovým problémům.
Zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu bylo téma, které se diskutovalo i za vlády Andreje Babiše. Když se ministři jako Karel Havlíček a Alena Schillerová vyjádřili souhlasně k posunu věkové hranice, vypadalo to na realistické řešení. Avšak po návratu Babiše z dovolené se situace změnila a z oficiálních prohlášení byla tato změna rychle odstraněna. Tento chaotický vývoj vzbudil mezi občany nedůvěru, že politické strany nemají skutečnou vůli důchodovou reformu provést.
I když odborníci dlouhodobě doporučovali zvyšování důchodového věku jako nevyhnutelný krok, jediné skutečné kroky v tomto směru byly podniknuty během vlády Petra Nečase. Ta skutečně začala přemýšlet o zásadní reformě. Následné vlády však již na tuto cestu rezignovaly, a jak se ukázalo, vláda Andreje Babiše se soustředila na jednorázové finanční příspěvky pro důchodce místo trvalých změn. Současná vláda pouze posunula věk odchodu do důchodu a věnovala se jen kosmetickým úpravám.
Očekávání, že příští vláda opět zruší důchodovou reformu a pokusí se najít nové řešení v podobě druhého pilíře, se stává čím dál reálnějšími. Ministryně financí Schillerová se vyjádřila, že by mohla podpořit vracení státního příspěvku pro důchodce a zvažuje snížení věku odchodu do důchodu na 65 let. Nicméně, konkrétní řešení stále chybí, a otázka zůstává, kde na to vláda vezme peníze. Politická realita vypadá tak, že bez radikální změny se do důchodového systému bude pouze investovat dočasně, bez trvalých, efektivních opatření.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.