Vývoj kolem důchodového systému naznačuje, že se na něj postupně rezignuje. Existuje několik důkazů, které ukazují, že vlády v budoucnu pravděpodobně tuto problematiku řešit nebudou. Mladí lidé, kteří se obávají, že se důchodu vůbec nedožijí, mohou mít čím dál více pravdu. Vzhledem k aktuálním trendům se totiž zdá, že důchody jsou v ohrožení a lepší budoucnost v tomto směru je velmi nepravděpodobná.
Důchodová reforma v Česku se stala politickým tématem, které se zcela vytratilo z praktických řešení a zůstalo spíše na úrovni proklamací. V minulosti byla Nečasova vláda tou, která představila druhý pilíř důchodového systému, což byl krok k reformě. Tento návrh se setkal s rozdělenými názory – odpůrci varovali před rizikem, že na něm vydělají pouze bohatší, zatímco zastánci věřili v přínos pro celý systém. O deset let později však byl druhý pilíř zrušen, a nyní je otázkou, zda se reforma vůbec ještě uskuteční.
V nedávném prohlášení bývalého dvojministra Karla Havlíčka zazněl návrh, že důchodový systém je potřeba podpořit většími finančními prostředky. Jeho slova vzbudila pozornost, zejména v kontextu zrušení druhého pilíře, který měl soukromé spoření nahradit státem spravovaným pilířem. Podle Havlíčka by stát měl převzít větší zodpovědnost za důchody a lidem nabídnout bezpečnější a stabilnější řešení, než jaké poskytovaly komerční fondy. Mnozí však zůstávají skeptičtí, když vidí, jak vláda přistupuje k důchodovým problémům.
Zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu bylo téma, které se diskutovalo i za vlády Andreje Babiše. Když se ministři jako Karel Havlíček a Alena Schillerová vyjádřili souhlasně k posunu věkové hranice, vypadalo to na realistické řešení. Avšak po návratu Babiše z dovolené se situace změnila a z oficiálních prohlášení byla tato změna rychle odstraněna. Tento chaotický vývoj vzbudil mezi občany nedůvěru, že politické strany nemají skutečnou vůli důchodovou reformu provést.
I když odborníci dlouhodobě doporučovali zvyšování důchodového věku jako nevyhnutelný krok, jediné skutečné kroky v tomto směru byly podniknuty během vlády Petra Nečase. Ta skutečně začala přemýšlet o zásadní reformě. Následné vlády však již na tuto cestu rezignovaly, a jak se ukázalo, vláda Andreje Babiše se soustředila na jednorázové finanční příspěvky pro důchodce místo trvalých změn. Současná vláda pouze posunula věk odchodu do důchodu a věnovala se jen kosmetickým úpravám.
Očekávání, že příští vláda opět zruší důchodovou reformu a pokusí se najít nové řešení v podobě druhého pilíře, se stává čím dál reálnějšími. Ministryně financí Schillerová se vyjádřila, že by mohla podpořit vracení státního příspěvku pro důchodce a zvažuje snížení věku odchodu do důchodu na 65 let. Nicméně, konkrétní řešení stále chybí, a otázka zůstává, kde na to vláda vezme peníze. Politická realita vypadá tak, že bez radikální změny se do důchodového systému bude pouze investovat dočasně, bez trvalých, efektivních opatření.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.