Vývoj kolem důchodového systému naznačuje, že se na něj postupně rezignuje. Existuje několik důkazů, které ukazují, že vlády v budoucnu pravděpodobně tuto problematiku řešit nebudou. Mladí lidé, kteří se obávají, že se důchodu vůbec nedožijí, mohou mít čím dál více pravdu. Vzhledem k aktuálním trendům se totiž zdá, že důchody jsou v ohrožení a lepší budoucnost v tomto směru je velmi nepravděpodobná.
Důchodová reforma v Česku se stala politickým tématem, které se zcela vytratilo z praktických řešení a zůstalo spíše na úrovni proklamací. V minulosti byla Nečasova vláda tou, která představila druhý pilíř důchodového systému, což byl krok k reformě. Tento návrh se setkal s rozdělenými názory – odpůrci varovali před rizikem, že na něm vydělají pouze bohatší, zatímco zastánci věřili v přínos pro celý systém. O deset let později však byl druhý pilíř zrušen, a nyní je otázkou, zda se reforma vůbec ještě uskuteční.
V nedávném prohlášení bývalého dvojministra Karla Havlíčka zazněl návrh, že důchodový systém je potřeba podpořit většími finančními prostředky. Jeho slova vzbudila pozornost, zejména v kontextu zrušení druhého pilíře, který měl soukromé spoření nahradit státem spravovaným pilířem. Podle Havlíčka by stát měl převzít větší zodpovědnost za důchody a lidem nabídnout bezpečnější a stabilnější řešení, než jaké poskytovaly komerční fondy. Mnozí však zůstávají skeptičtí, když vidí, jak vláda přistupuje k důchodovým problémům.
Zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu bylo téma, které se diskutovalo i za vlády Andreje Babiše. Když se ministři jako Karel Havlíček a Alena Schillerová vyjádřili souhlasně k posunu věkové hranice, vypadalo to na realistické řešení. Avšak po návratu Babiše z dovolené se situace změnila a z oficiálních prohlášení byla tato změna rychle odstraněna. Tento chaotický vývoj vzbudil mezi občany nedůvěru, že politické strany nemají skutečnou vůli důchodovou reformu provést.
I když odborníci dlouhodobě doporučovali zvyšování důchodového věku jako nevyhnutelný krok, jediné skutečné kroky v tomto směru byly podniknuty během vlády Petra Nečase. Ta skutečně začala přemýšlet o zásadní reformě. Následné vlády však již na tuto cestu rezignovaly, a jak se ukázalo, vláda Andreje Babiše se soustředila na jednorázové finanční příspěvky pro důchodce místo trvalých změn. Současná vláda pouze posunula věk odchodu do důchodu a věnovala se jen kosmetickým úpravám.
Očekávání, že příští vláda opět zruší důchodovou reformu a pokusí se najít nové řešení v podobě druhého pilíře, se stává čím dál reálnějšími. Ministryně financí Schillerová se vyjádřila, že by mohla podpořit vracení státního příspěvku pro důchodce a zvažuje snížení věku odchodu do důchodu na 65 let. Nicméně, konkrétní řešení stále chybí, a otázka zůstává, kde na to vláda vezme peníze. Politická realita vypadá tak, že bez radikální změny se do důchodového systému bude pouze investovat dočasně, bez trvalých, efektivních opatření.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.