Vývoj kolem důchodového systému naznačuje, že se na něj postupně rezignuje. Existuje několik důkazů, které ukazují, že vlády v budoucnu pravděpodobně tuto problematiku řešit nebudou. Mladí lidé, kteří se obávají, že se důchodu vůbec nedožijí, mohou mít čím dál více pravdu. Vzhledem k aktuálním trendům se totiž zdá, že důchody jsou v ohrožení a lepší budoucnost v tomto směru je velmi nepravděpodobná.
Důchodová reforma v Česku se stala politickým tématem, které se zcela vytratilo z praktických řešení a zůstalo spíše na úrovni proklamací. V minulosti byla Nečasova vláda tou, která představila druhý pilíř důchodového systému, což byl krok k reformě. Tento návrh se setkal s rozdělenými názory – odpůrci varovali před rizikem, že na něm vydělají pouze bohatší, zatímco zastánci věřili v přínos pro celý systém. O deset let později však byl druhý pilíř zrušen, a nyní je otázkou, zda se reforma vůbec ještě uskuteční.
V nedávném prohlášení bývalého dvojministra Karla Havlíčka zazněl návrh, že důchodový systém je potřeba podpořit většími finančními prostředky. Jeho slova vzbudila pozornost, zejména v kontextu zrušení druhého pilíře, který měl soukromé spoření nahradit státem spravovaným pilířem. Podle Havlíčka by stát měl převzít větší zodpovědnost za důchody a lidem nabídnout bezpečnější a stabilnější řešení, než jaké poskytovaly komerční fondy. Mnozí však zůstávají skeptičtí, když vidí, jak vláda přistupuje k důchodovým problémům.
Zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu bylo téma, které se diskutovalo i za vlády Andreje Babiše. Když se ministři jako Karel Havlíček a Alena Schillerová vyjádřili souhlasně k posunu věkové hranice, vypadalo to na realistické řešení. Avšak po návratu Babiše z dovolené se situace změnila a z oficiálních prohlášení byla tato změna rychle odstraněna. Tento chaotický vývoj vzbudil mezi občany nedůvěru, že politické strany nemají skutečnou vůli důchodovou reformu provést.
I když odborníci dlouhodobě doporučovali zvyšování důchodového věku jako nevyhnutelný krok, jediné skutečné kroky v tomto směru byly podniknuty během vlády Petra Nečase. Ta skutečně začala přemýšlet o zásadní reformě. Následné vlády však již na tuto cestu rezignovaly, a jak se ukázalo, vláda Andreje Babiše se soustředila na jednorázové finanční příspěvky pro důchodce místo trvalých změn. Současná vláda pouze posunula věk odchodu do důchodu a věnovala se jen kosmetickým úpravám.
Očekávání, že příští vláda opět zruší důchodovou reformu a pokusí se najít nové řešení v podobě druhého pilíře, se stává čím dál reálnějšími. Ministryně financí Schillerová se vyjádřila, že by mohla podpořit vracení státního příspěvku pro důchodce a zvažuje snížení věku odchodu do důchodu na 65 let. Nicméně, konkrétní řešení stále chybí, a otázka zůstává, kde na to vláda vezme peníze. Politická realita vypadá tak, že bez radikální změny se do důchodového systému bude pouze investovat dočasně, bez trvalých, efektivních opatření.
Španělský premiér Pedro Sánchez ostře odmítl návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO navýšily své obranné výdaje až na 5 % HDP. Ve čtvrtek označil tento požadavek za „nepřiměřený“ a varoval, že by mohl vážně poškodit španělskou ekonomiku, veřejné služby i sociální soudržnost.
Rusko během nedávné výměny padlých vojáků předalo Ukrajině i ostatky svých vlastních vojáků. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko s tím, že může jít o záměrné jednání nebo o projev lhostejnosti Moskvy ke svým padlým.
Zatímco Izrael pokračuje v útocích proti Íránu, americký prezident Donald Trump i další světoví lídři zaujali vůči islámské republice tvrdší postoj. Trump nejenže zvažuje útok na íránská jaderná zařízení, ale dokonce označil nejvyššího vůdce Alího Chameneího za „snadný cíl“ a požaduje od Íránu „bezpodmínečnou kapitulaci“. Zároveň se přidávají další západní země, jako Německo, Kanada, Velká Británie a Austrálie, které naléhají na Teherán, aby zcela zanechal svého jaderného programu.
Čínské hackerské skupiny napojené na komunistický režim systematicky útočí na ruské vládní instituce a obranný sektor, přestože Peking i Moskva hovoří o strategickém partnerství. Podle expertů se Čína snaží získat informace o ruských vojenských technologiích a zkušenostech z války na Ukrajině. Úniky z ruské FSB ukazují narůstající nedůvěru a spolupráce „bez hranic“ tak čelí vážné zkoušce.
Letní měsíce lákají k procházkám v přírodě, piknikům i večerním posezením pod širým nebem. S těmito příjemnými aktivitami ale často přichází i méně vítaní společníci – komáři, klíšťata, blechy, pavouci, včely nebo vosy. Jejich štípnutí mohou být jen mírným obtěžováním, ale také signálem závažnějšího zdravotního rizika.
V České republice se ročně rozvede zhruba 20 tisíc párů. A i když je rozvod především citlivou osobní záležitostí, pro mnohé znamená i značnou finanční zátěž. O výši nákladů rozhoduje hlavně to, zda se manželé dokážou dohodnout, nebo se vše řeší u soudu. Analytici z Banky.cz připravili detailní přehled toho, co všechno může rozvod stát.
Zatímco se svět obává možného amerického útoku na Írán a situace na Blízkém východě dál eskaluje, Rusko ostře varovalo před jakýmikoli pokusy o změnu režimu v Teheránu nebo atentát na duchovního vůdce Alího Chameneího.
Exprezident Miloš Zeman objíždí republiku se svou knihou Prezidentský úděl a během turné nastávají bizarní situace. Poslední beseda, která se konala ve středu v Ústí nad Labem, proběhla v prostředí svatebního salonu.
Česko v květnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška, jehož všichni měli především za herce a dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu. Svým způsobem byl ale také podnikatelem a právě osud jeho společností se v těchto dnech začíná řešit.
Jsme připraveni ukončit válku na Ukrajině co možná nejdříve, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle jeho slov preferuje diplomatické řešení konfliktu a je připravena pokračovat v jednáních s Kyjevem. Sám Putin je ochoten jednat i s ukrajinským protějškem. Na Putinova slova upozornil Kyiv Independent.
Jsou to už téměř dva týdny, co byla Dáda Patrasová propuštěna z psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích, kde skončila po dubnovém úmrtí milované dcery Aničky Slováčkové. Známá herečka je přesvědčena, že péči odborníků měla po tragédii vyhledat celá rodina.
Blízký východ se zmítá v otevřené válce mezi Izraelem a Íránem. Konflikt mění rovnováhu sil v regionu, který balancuje mezi přímou intervencí USA, kolapsem íránského režimu a možným příměřím. Jasné dělení na spojence a nepřátele se rozplývá. Zástupné síly Íránu váhají se zapojením do boje proti Izraeli, Irák lavíruje mezi Teheránem a Washingtonem, Sýrie je po pádu Bašára Asada geopolitickou neznámou a Jordánsko, historický odpůrce Izraele, denně sestřeluje íránské drony.