Vývoj kolem důchodového systému naznačuje, že se na něj postupně rezignuje. Existuje několik důkazů, které ukazují, že vlády v budoucnu pravděpodobně tuto problematiku řešit nebudou. Mladí lidé, kteří se obávají, že se důchodu vůbec nedožijí, mohou mít čím dál více pravdu. Vzhledem k aktuálním trendům se totiž zdá, že důchody jsou v ohrožení a lepší budoucnost v tomto směru je velmi nepravděpodobná.
Důchodová reforma v Česku se stala politickým tématem, které se zcela vytratilo z praktických řešení a zůstalo spíše na úrovni proklamací. V minulosti byla Nečasova vláda tou, která představila druhý pilíř důchodového systému, což byl krok k reformě. Tento návrh se setkal s rozdělenými názory – odpůrci varovali před rizikem, že na něm vydělají pouze bohatší, zatímco zastánci věřili v přínos pro celý systém. O deset let později však byl druhý pilíř zrušen, a nyní je otázkou, zda se reforma vůbec ještě uskuteční.
V nedávném prohlášení bývalého dvojministra Karla Havlíčka zazněl návrh, že důchodový systém je potřeba podpořit většími finančními prostředky. Jeho slova vzbudila pozornost, zejména v kontextu zrušení druhého pilíře, který měl soukromé spoření nahradit státem spravovaným pilířem. Podle Havlíčka by stát měl převzít větší zodpovědnost za důchody a lidem nabídnout bezpečnější a stabilnější řešení, než jaké poskytovaly komerční fondy. Mnozí však zůstávají skeptičtí, když vidí, jak vláda přistupuje k důchodovým problémům.
Zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu bylo téma, které se diskutovalo i za vlády Andreje Babiše. Když se ministři jako Karel Havlíček a Alena Schillerová vyjádřili souhlasně k posunu věkové hranice, vypadalo to na realistické řešení. Avšak po návratu Babiše z dovolené se situace změnila a z oficiálních prohlášení byla tato změna rychle odstraněna. Tento chaotický vývoj vzbudil mezi občany nedůvěru, že politické strany nemají skutečnou vůli důchodovou reformu provést.
I když odborníci dlouhodobě doporučovali zvyšování důchodového věku jako nevyhnutelný krok, jediné skutečné kroky v tomto směru byly podniknuty během vlády Petra Nečase. Ta skutečně začala přemýšlet o zásadní reformě. Následné vlády však již na tuto cestu rezignovaly, a jak se ukázalo, vláda Andreje Babiše se soustředila na jednorázové finanční příspěvky pro důchodce místo trvalých změn. Současná vláda pouze posunula věk odchodu do důchodu a věnovala se jen kosmetickým úpravám.
Očekávání, že příští vláda opět zruší důchodovou reformu a pokusí se najít nové řešení v podobě druhého pilíře, se stává čím dál reálnějšími. Ministryně financí Schillerová se vyjádřila, že by mohla podpořit vracení státního příspěvku pro důchodce a zvažuje snížení věku odchodu do důchodu na 65 let. Nicméně, konkrétní řešení stále chybí, a otázka zůstává, kde na to vláda vezme peníze. Politická realita vypadá tak, že bez radikální změny se do důchodového systému bude pouze investovat dočasně, bez trvalých, efektivních opatření.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.