V srpnu 2011 se devatenáctiletá Kanaďanka Ashley King vydala na vysněnou cestu do jihovýchodní Asie. Společně s nejlepší kamarádkou Kristou z Calgary se po ukončení střední školy rozhodly procestovat svět. Jejich dobrodružství však skončilo tragédií – v jednom z barů v turisticky oblíbeném městě Kuta na Bali dostala koktejl, který obsahoval smrtelně nebezpečný metanol. Ještě druhý den nic netušila. Až když dorazila na Nový Zéland, začala chápat, že něco není v pořádku.
Při kontrole na letišti v Christchurch byla zmatená a nedokázala mluvit souvisle. Myslela si, že jde o únavu po náročném letu. Její stav se ale rychle zhoršoval – cítila se dezorientovaná, bylo jí zle a začala ztrácet zrak. Myslela si, že v hostelu v noci zhasli světla, ale byla pravé poledne. A její iPod nebyl vybitý – jen ho už nedokázala vidět.
Když se snažila dojít na recepci, dusila se. Myslela, že prožívá první astmatický záchvat. Až poté, co ji personál dovedl k lékaři, bylo jasné, že nejde o obyčejné vyčerpání. Krevní testy odhalily vysoké množství metanolu – levného, ale vysoce toxického alkoholu, který bývá přimícháván do nelegálních nápojů. Pouhá kapka může poškodit nervový systém, vést k oslepnutí, selhání orgánů i smrti.
Lékaři v nemocnici byli v šoku, že se vůbec probudila. Jednou z mála látek, která zpomaluje metabolizaci metanolu, je paradoxně obyčejný alkohol. A tak dostávala jednu vodku s džusem za druhou. „Byla to ta nejabsurdnější pijácká hra v mém životě,“ vzpomíná pro The Guardian King. Po převozu na jednotku intenzivní péče následovala dialýza. Lékaři zavolali její matce do Kanady s tím, že dcera možná nepřežije.
Po příletu její matky jí oznámili, že oslepla – a zrak se jí pravděpodobně nikdy nevrátí. „Tři dny předtím jsem měla celý život před sebou,“ říká King, „a najednou mi řekli, že jsem slepá.“ Zpočátku se jí díky steroidům na chvíli vrátil částečný zrak, ale brzy opět začal mizet. Lékaři přiznali, že už jí víc pomoct nemohou.
Po návratu domů do Calgary se musela usadit ve sklepě rodičů – její pokoj byl pronajatý. Ztratila nezávislost, sebedůvěru i přátele. Když její známí plánovali výlet do Mexika, nepozvali ji. „Byla jsem zlá, naštvaná a měla pocit, že mi někdo ukradl život.“ Prvních několik měsíců popírala realitu. Pokoušela se žít jako dřív, ale skončila pod koly auta – neviděla ho.
Navzdory diagnóze se rozhodla nepřestat žít. S minimálním zrakem – asi dvě procenta – cestovala, snowboardovala, pokoušela se líčit i vařit. Vytrhávala si obočí, i když často až příliš, protože nevěděla, jak vypadá. Dnes má technologie, které jí pomáhají – tehdy měla jen ruční lupu. Její mobilní telefon jí teď umožňuje fungovat mnohem samostatněji.
Postupně si uvědomila, jak málo lidé rozumí životu s postižením. „Ani já jsem předtím neznala nikoho nevidomého. Myslela jsem, že slepý člověk musí mít hůl nebo psa. Nechtěla jsem být součástí komunity nevidomých.“ Dodává, že společnost často přehlíží neviditelné formy postižení.
Po čase se rozhodla, že o své zkušenosti začne mluvit veřejně. Vydala se na cestu po Jižní Americe, kde navštívila sedm zemí, lezla na sopky a plavala s žraloky. Studovala žurnalistiku, odjela na výměnný pobyt do Velké Británie, navštívila Indii, a dokonce zvažovala experimentální léčbu kmenovými buňkami. Nakonec se rozhodla neriskovat – i těch pár procent zraku pro ni znamená obrovský rozdíl.
V Indii však našla něco jiného: lidi, kteří ji přijali takovou, jaká je. Po návratu domů začala pracovat v divadelní společnosti, která podporuje umělce s postižením. Napsala hru Static: A Party Girl’s Memoir, inspirovanou vlastní zkušeností, a hraje v ní hlavní roli. Nechce však, aby její příběh působil přehnaně inspirativně. „Jsem stejně nedokonalá jako každý jiný člověk – jen některé věci mám složitější.“
Dnes King říká, že stále existuje část jejího já, která nechce přijmout, že je slepá. Ale nikdy se nevzdala. „Nic jsem si neodepřela jen proto, že bych se bála.“ Její partner ji při snowboardingu naviguje dolů po svahu, v Maroku si vyzkoušela jízdu po písku. To všechno dokazuje, že i navzdory obrovskému traumatu si dokázala splnit své sny.
Před čtrnácti lety odjížděla na cestu plnou očekávání. Dnes žije život, který si tehdy vysnila – jen v jiné podobě. „Ano, jsou věci, které nemohu dělat, třeba řídit auto. Ale to, na čem mi skutečně záleží, jsem si dokázala vybojovat.“
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.