Planeta se potýká s „novou realitou“, protože dosáhla prvního z řady katastrofických a potenciálně nevratných klimatických „bodů zvratu“: rozšířeného úhynu korálových útesů. Vyplývá to z přelomové zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z celého světa. V důsledku spalování fosilních paliv a zvyšování teplot se na Zemi již projevují silnější vlny veder, záplavy, sucha a lesní požáry.
Na obzoru jsou ale ještě mnohem větší dopady. Změna klimatu tlačí klíčové zemské systémy – od amazonského deštného pralesa až po polární ledovce – tak daleko za rovnováhu, že hrozí jejich kolaps, který by měl katastrofální dominový efekt po celé planetě. „Rychle se blížíme k mnoha bodům zvratu zemského systému, které by mohly transformovat náš svět, s devastujícími důsledky pro lidi i přírodu,“ uvedl Tim Lenton, profesor z Institutu globálních systémů na Exeterské univerzitě a autor zprávy.
Podle zprávy jsou teplovodní korály prvním zasaženým systémem. Od roku 2023 zažívají světové korálové útesy nejhorší událost hromadného blednutí v historii, jelikož oceány dosahují rekordně vysokých teplot, přičemž je zasaženo více než 80 % útesů. Podmořská říše barev a života se tak mění v vybledlou krajinu ovládanou mořskými řasami.
„Dotlačili jsme korálové útesy za hranice toho, co dokážou zvládnout,“ řekl Mike Barrett, hlavní vědecký poradce Světového fondu na ochranu přírody (WWF UK) a spoluautor zprávy. Autoři varují, že pokud se globální oteplování nezvrátí, „rozsáhlé útesy, jak je známe, budou ztraceny“. Důsledky budou dalekosáhlé, protože korálové útesy jsou klíčovým stanovištěm pro mořské druhy, přispívají biliony do globální ekonomiky a chrání pobřežní oblasti před bouřemi.
Pokud budou teploty nadále stoupat, hrozí podle zprávy další, ještě horší dopady. Planeta je na pokraji několika dalších bodů zvratu, protože je téměř jisté, že překročí globálně dohodnutý cíl omezit oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úroveň.
Jedním z nejvíce alarmujících možných scénářů je potenciální kolaps Atlantské poledníkové převratné cirkulace (AMOC), což je klíčová síť oceánských proudů. To by mělo katastrofální globální důsledky: některé části světa by se ponořily do hlubokého mrazu, jiné by se přehřály, došlo by k narušení monzunových období a zvýšení hladiny moří.
„Nyní hrozí, že by k tomuto kolapsu mohlo dojít během života lidí narozených a žijících na planetě dnes,“ uvedl Barrett.
Svět není připraven na dopady překročení těchto kritických bodů. Manjana Milkoreit, výzkumnice z Katedry sociologie a geografie na Univerzitě v Oslu a spoluautorka zprávy, poznamenala, že současné politiky a mezinárodní dohody jsou „navrženy spíše pro postupné změny, nikoli pro takové náhlé, nevratné a vzájemně propojené posuny“. Jak vlády zareagují nyní, „může ovlivnit zemský systém na velmi dlouhou dobu,“ dodala.
Zpráva volá po rychlém snížení znečištění vedoucího k oteplování planety a navýšení odstraňování uhlíku z atmosféry. Lenton uvedl, že se překročení hranice 1,5 °C pravděpodobně nevyhneme, ale klíčové bude minimalizovat další oteplení nad tuto úroveň a co nejrychleji vrátit teplotu zpět dolů.
Zpráva navzdory alarmujícím zjištěním přinesla i některé pozitivní zprávy, včetně „radikální globální akcelerace“ rozvoje solární energie, elektrických vozidel, baterií a tepelných čerpadel. Ukázalo se, že jakmile jsou znečišťující technologie nahrazeny, je nepravděpodobné, že by se k nim lidstvo vrátilo, jelikož čistější možnosti jsou lepší a levnější.
Zpráva byla zveřejněna měsíc předtím, než se vlády sejdou v Brazílii na COP30, každoroční konferenci OSN o klimatu. Tento rok je obzvláště důležitý, protože by země měly stanovit své cíle pro snižování emisí na příští desetiletí. „Tato ponurá situace musí být budíčkem, že pokud nebudeme jednat rázně hned, ztratíme také amazonský prales, ledové příkrovy a životně důležité oceánské proudy,“ uzavřel Barrett. „V takovém scénáři bychom čelili skutečně katastrofálním následkům pro celé lidstvo.“
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.
Světově proslulý kouzelník David Blaine se v rámci přípravy na jeden ze svých nebezpečných kousků rozhodl spolknout vodu se dvěma živými zlatými rybkami. Ačkoliv se tento záběr objevil ve speciálu stanice ABC z roku 2013, záznam nikdy nezmínil, že vznikl přímo v newyorském domě odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato skutečnost vyšla najevo při zkoumání dokumentů ministerstva spravedlnosti, které odhalují desítky zpráv a telefonátů mezi oběma muži.
Podezřelým ze střelby na večeři Asociace korespondentů Bílého domu je jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z kalifornského Torrance. Tento vysoce vzdělaný učitel a amatérský vývojář videoher byl podle dostupných informací odpůrcem politiky prezidenta Donalda Trumpa. Allen byl zadržen poté, co došlo k incidentu na slavnostní akci, které se účastnil prezident i další představitelé administrativy.
Státní návštěva krále Karla III. ve Spojených státech, která začíná v pondělí, je britskými historiky a analytiky označována za diplomaticky nejnáročnější cestu britského panovníka za poslední desetiletí. Král se ocitá v roli vyslance britské vlády s úkolem „obnovit a upevnit“ bilaterální vazby v době, kdy je tzv. „výjimečný vztah“ obou zemí pod značným tlakem. Před panovníkem však stojí několik zásadních rizik, která by mohla celou misi zkomplikovat.