Planeta se potýká s „novou realitou“, protože dosáhla prvního z řady katastrofických a potenciálně nevratných klimatických „bodů zvratu“: rozšířeného úhynu korálových útesů. Vyplývá to z přelomové zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z celého světa. V důsledku spalování fosilních paliv a zvyšování teplot se na Zemi již projevují silnější vlny veder, záplavy, sucha a lesní požáry.
Na obzoru jsou ale ještě mnohem větší dopady. Změna klimatu tlačí klíčové zemské systémy – od amazonského deštného pralesa až po polární ledovce – tak daleko za rovnováhu, že hrozí jejich kolaps, který by měl katastrofální dominový efekt po celé planetě. „Rychle se blížíme k mnoha bodům zvratu zemského systému, které by mohly transformovat náš svět, s devastujícími důsledky pro lidi i přírodu,“ uvedl Tim Lenton, profesor z Institutu globálních systémů na Exeterské univerzitě a autor zprávy.
Podle zprávy jsou teplovodní korály prvním zasaženým systémem. Od roku 2023 zažívají světové korálové útesy nejhorší událost hromadného blednutí v historii, jelikož oceány dosahují rekordně vysokých teplot, přičemž je zasaženo více než 80 % útesů. Podmořská říše barev a života se tak mění v vybledlou krajinu ovládanou mořskými řasami.
„Dotlačili jsme korálové útesy za hranice toho, co dokážou zvládnout,“ řekl Mike Barrett, hlavní vědecký poradce Světového fondu na ochranu přírody (WWF UK) a spoluautor zprávy. Autoři varují, že pokud se globální oteplování nezvrátí, „rozsáhlé útesy, jak je známe, budou ztraceny“. Důsledky budou dalekosáhlé, protože korálové útesy jsou klíčovým stanovištěm pro mořské druhy, přispívají biliony do globální ekonomiky a chrání pobřežní oblasti před bouřemi.
Pokud budou teploty nadále stoupat, hrozí podle zprávy další, ještě horší dopady. Planeta je na pokraji několika dalších bodů zvratu, protože je téměř jisté, že překročí globálně dohodnutý cíl omezit oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úroveň.
Jedním z nejvíce alarmujících možných scénářů je potenciální kolaps Atlantské poledníkové převratné cirkulace (AMOC), což je klíčová síť oceánských proudů. To by mělo katastrofální globální důsledky: některé části světa by se ponořily do hlubokého mrazu, jiné by se přehřály, došlo by k narušení monzunových období a zvýšení hladiny moří.
„Nyní hrozí, že by k tomuto kolapsu mohlo dojít během života lidí narozených a žijících na planetě dnes,“ uvedl Barrett.
Svět není připraven na dopady překročení těchto kritických bodů. Manjana Milkoreit, výzkumnice z Katedry sociologie a geografie na Univerzitě v Oslu a spoluautorka zprávy, poznamenala, že současné politiky a mezinárodní dohody jsou „navrženy spíše pro postupné změny, nikoli pro takové náhlé, nevratné a vzájemně propojené posuny“. Jak vlády zareagují nyní, „může ovlivnit zemský systém na velmi dlouhou dobu,“ dodala.
Zpráva volá po rychlém snížení znečištění vedoucího k oteplování planety a navýšení odstraňování uhlíku z atmosféry. Lenton uvedl, že se překročení hranice 1,5 °C pravděpodobně nevyhneme, ale klíčové bude minimalizovat další oteplení nad tuto úroveň a co nejrychleji vrátit teplotu zpět dolů.
Zpráva navzdory alarmujícím zjištěním přinesla i některé pozitivní zprávy, včetně „radikální globální akcelerace“ rozvoje solární energie, elektrických vozidel, baterií a tepelných čerpadel. Ukázalo se, že jakmile jsou znečišťující technologie nahrazeny, je nepravděpodobné, že by se k nim lidstvo vrátilo, jelikož čistější možnosti jsou lepší a levnější.
Zpráva byla zveřejněna měsíc předtím, než se vlády sejdou v Brazílii na COP30, každoroční konferenci OSN o klimatu. Tento rok je obzvláště důležitý, protože by země měly stanovit své cíle pro snižování emisí na příští desetiletí. „Tato ponurá situace musí být budíčkem, že pokud nebudeme jednat rázně hned, ztratíme také amazonský prales, ledové příkrovy a životně důležité oceánské proudy,“ uzavřel Barrett. „V takovém scénáři bychom čelili skutečně katastrofálním následkům pro celé lidstvo.“
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.