CNN: Země čelí prvnímu z nevratných katastrofických scénářů. Kolaps planety možná zažijí už naše děti

Na obzoru jsou ale ještě mnohem větší dopady. Změna klimatu tlačí klíčové zemské systémy – od amazonského deštného pralesa až po polární ledovce – tak daleko za rovnováhu, že hrozí jejich kolaps, který by měl katastrofální dominový efekt po celé planetě. „Rychle se blížíme k mnoha bodům zvratu zemského systému, které by mohly transformovat náš svět, s devastujícími důsledky pro lidi i přírodu,“ uvedl Tim Lenton, profesor z Institutu globálních systémů na Exeterské univerzitě a autor zprávy.

Podle zprávy jsou teplovodní korály prvním zasaženým systémem. Od roku 2023 zažívají světové korálové útesy nejhorší událost hromadného blednutí v historii, jelikož oceány dosahují rekordně vysokých teplot, přičemž je zasaženo více než 80 % útesů. Podmořská říše barev a života se tak mění v vybledlou krajinu ovládanou mořskými řasami.

„Dotlačili jsme korálové útesy za hranice toho, co dokážou zvládnout,“ řekl Mike Barrett, hlavní vědecký poradce Světového fondu na ochranu přírody (WWF UK) a spoluautor zprávy. Autoři varují, že pokud se globální oteplování nezvrátí, „rozsáhlé útesy, jak je známe, budou ztraceny“. Důsledky budou dalekosáhlé, protože korálové útesy jsou klíčovým stanovištěm pro mořské druhy, přispívají biliony do globální ekonomiky a chrání pobřežní oblasti před bouřemi.

Pokud budou teploty nadále stoupat, hrozí podle zprávy další, ještě horší dopady. Planeta je na pokraji několika dalších bodů zvratu, protože je téměř jisté, že překročí globálně dohodnutý cíl omezit oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úroveň.

Jedním z nejvíce alarmujících možných scénářů je potenciální kolaps Atlantské poledníkové převratné cirkulace (AMOC), což je klíčová síť oceánských proudů. To by mělo katastrofální globální důsledky: některé části světa by se ponořily do hlubokého mrazu, jiné by se přehřály, došlo by k narušení monzunových období a zvýšení hladiny moří.

„Nyní hrozí, že by k tomuto kolapsu mohlo dojít během života lidí narozených a žijících na planetě dnes,“ uvedl Barrett.

Svět není připraven na dopady překročení těchto kritických bodů. Manjana Milkoreit, výzkumnice z Katedry sociologie a geografie na Univerzitě v Oslu a spoluautorka zprávy, poznamenala, že současné politiky a mezinárodní dohody jsou „navrženy spíše pro postupné změny, nikoli pro takové náhlé, nevratné a vzájemně propojené posuny“. Jak vlády zareagují nyní, „může ovlivnit zemský systém na velmi dlouhou dobu,“ dodala.

Zpráva volá po rychlém snížení znečištění vedoucího k oteplování planety a navýšení odstraňování uhlíku z atmosféry. Lenton uvedl, že se překročení hranice 1,5 °C pravděpodobně nevyhneme, ale klíčové bude minimalizovat další oteplení nad tuto úroveň a co nejrychleji vrátit teplotu zpět dolů.

Zpráva navzdory alarmujícím zjištěním přinesla i některé pozitivní zprávy, včetně „radikální globální akcelerace“ rozvoje solární energie, elektrických vozidel, baterií a tepelných čerpadel. Ukázalo se, že jakmile jsou znečišťující technologie nahrazeny, je nepravděpodobné, že by se k nim lidstvo vrátilo, jelikož čistější možnosti jsou lepší a levnější.

Zpráva byla zveřejněna měsíc předtím, než se vlády sejdou v Brazílii na COP30, každoroční konferenci OSN o klimatu. Tento rok je obzvláště důležitý, protože by země měly stanovit své cíle pro snižování emisí na příští desetiletí. „Tato ponurá situace musí být budíčkem, že pokud nebudeme jednat rázně hned, ztratíme také amazonský prales, ledové příkrovy a životně důležité oceánské proudy,“ uzavřel Barrett. „V takovém scénáři bychom čelili skutečně katastrofálním následkům pro celé lidstvo.“