Planeta se potýká s „novou realitou“, protože dosáhla prvního z řady katastrofických a potenciálně nevratných klimatických „bodů zvratu“: rozšířeného úhynu korálových útesů. Vyplývá to z přelomové zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z celého světa. V důsledku spalování fosilních paliv a zvyšování teplot se na Zemi již projevují silnější vlny veder, záplavy, sucha a lesní požáry.
Na obzoru jsou ale ještě mnohem větší dopady. Změna klimatu tlačí klíčové zemské systémy – od amazonského deštného pralesa až po polární ledovce – tak daleko za rovnováhu, že hrozí jejich kolaps, který by měl katastrofální dominový efekt po celé planetě. „Rychle se blížíme k mnoha bodům zvratu zemského systému, které by mohly transformovat náš svět, s devastujícími důsledky pro lidi i přírodu,“ uvedl Tim Lenton, profesor z Institutu globálních systémů na Exeterské univerzitě a autor zprávy.
Podle zprávy jsou teplovodní korály prvním zasaženým systémem. Od roku 2023 zažívají světové korálové útesy nejhorší událost hromadného blednutí v historii, jelikož oceány dosahují rekordně vysokých teplot, přičemž je zasaženo více než 80 % útesů. Podmořská říše barev a života se tak mění v vybledlou krajinu ovládanou mořskými řasami.
„Dotlačili jsme korálové útesy za hranice toho, co dokážou zvládnout,“ řekl Mike Barrett, hlavní vědecký poradce Světového fondu na ochranu přírody (WWF UK) a spoluautor zprávy. Autoři varují, že pokud se globální oteplování nezvrátí, „rozsáhlé útesy, jak je známe, budou ztraceny“. Důsledky budou dalekosáhlé, protože korálové útesy jsou klíčovým stanovištěm pro mořské druhy, přispívají biliony do globální ekonomiky a chrání pobřežní oblasti před bouřemi.
Pokud budou teploty nadále stoupat, hrozí podle zprávy další, ještě horší dopady. Planeta je na pokraji několika dalších bodů zvratu, protože je téměř jisté, že překročí globálně dohodnutý cíl omezit oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úroveň.
Jedním z nejvíce alarmujících možných scénářů je potenciální kolaps Atlantské poledníkové převratné cirkulace (AMOC), což je klíčová síť oceánských proudů. To by mělo katastrofální globální důsledky: některé části světa by se ponořily do hlubokého mrazu, jiné by se přehřály, došlo by k narušení monzunových období a zvýšení hladiny moří.
„Nyní hrozí, že by k tomuto kolapsu mohlo dojít během života lidí narozených a žijících na planetě dnes,“ uvedl Barrett.
Svět není připraven na dopady překročení těchto kritických bodů. Manjana Milkoreit, výzkumnice z Katedry sociologie a geografie na Univerzitě v Oslu a spoluautorka zprávy, poznamenala, že současné politiky a mezinárodní dohody jsou „navrženy spíše pro postupné změny, nikoli pro takové náhlé, nevratné a vzájemně propojené posuny“. Jak vlády zareagují nyní, „může ovlivnit zemský systém na velmi dlouhou dobu,“ dodala.
Zpráva volá po rychlém snížení znečištění vedoucího k oteplování planety a navýšení odstraňování uhlíku z atmosféry. Lenton uvedl, že se překročení hranice 1,5 °C pravděpodobně nevyhneme, ale klíčové bude minimalizovat další oteplení nad tuto úroveň a co nejrychleji vrátit teplotu zpět dolů.
Zpráva navzdory alarmujícím zjištěním přinesla i některé pozitivní zprávy, včetně „radikální globální akcelerace“ rozvoje solární energie, elektrických vozidel, baterií a tepelných čerpadel. Ukázalo se, že jakmile jsou znečišťující technologie nahrazeny, je nepravděpodobné, že by se k nim lidstvo vrátilo, jelikož čistější možnosti jsou lepší a levnější.
Zpráva byla zveřejněna měsíc předtím, než se vlády sejdou v Brazílii na COP30, každoroční konferenci OSN o klimatu. Tento rok je obzvláště důležitý, protože by země měly stanovit své cíle pro snižování emisí na příští desetiletí. „Tato ponurá situace musí být budíčkem, že pokud nebudeme jednat rázně hned, ztratíme také amazonský prales, ledové příkrovy a životně důležité oceánské proudy,“ uzavřel Barrett. „V takovém scénáři bychom čelili skutečně katastrofálním následkům pro celé lidstvo.“
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.