Evropská unie usiluje o posílení pravomocí svých členských států, aby mohly provádět inspekce plavidel takzvané ruské „stínové flotily“. Tato plavidla, často plující pod různými vlajkami a pomáhající obcházet sankce EU, slouží k přepravě ruské ropy. Podle dokumentu Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) připraveného pro pondělní jednání ministrů zahraničí EU, který získala redakce Policito, představují tato plavidla hrozbu pro životní prostředí i námořní bezpečnost.
Stínová flotila navíc zvyšuje riziko ohrožení kritické infrastruktury a může být využita jako platforma pro hybridní útoky proti území Unie. Existuje podezření, že v některých případech jsou lodě využívány jako odpalovací rampy pro ruské drony k průzkumu západních kritických míst a narušování provozu civilních letišť. Příkladem může být tanker Boracay, který byl zadržen francouzskými vojáky u pobřeží Dánska a který byl podezřelý ze souvislosti s drony, které donutily dočasně uzavřít některá letiště.
EEAS již v říjnu zahájila technickou diskusi o posílení Mezinárodního práva moře, jejímž základem je návrh deklarace EU a členských států. Toto úsilí má členským státům poskytnout dodatečný nástroj, jenž by zvýšil účinnost vymáhacích opatření. Mělo by to zahrnovat právní základ pro inspekce plavidel stínové flotily přímo na moři.
Návrh deklarace počítá s možností bilaterálních dohod mezi EU a státy, pod jejichž vlajkou lodě plují, o předem povolených inspekcích. Cílem je dokončit návrh deklarace do konce listopadu a přijmout jej na následujícím zasedání ministrů zahraničí EU. Vrchní diplomat EU, Kaja Kallas, by poté měla požádat Radu o pověření k zahájení jednání o dvoustranných dohodách s těmito státy.
Podle dokumentu EEAS se členské státy stále více shodují na potřebě důraznějších opatření proti stínové flotile. EU by mohla podpořit členské státy v jejich snahách, pokud by souhlasily s tím, že svěří Unii právo jednat jejich jménem o dohodách pro předem povolené inspekce. EU již navazuje kontakty s prioritními pobřežními státy a státy, pod jejichž vlajkou lodě plují a které poskytují logistickou podporu stínové flotile. Cílem je i mobilizovat různé nástroje pro podporu a motivaci států k vyřazení sankcionovaných plavidel z jejich registru. Příkladem je Panama, největší lodní registr, která již souhlasila s vyřazením sankcionovaných plavidel a nedávno se rozhodla přestat registrovat plavidla starší 15 let.
Pokud jde o další sankce, EU bude nadále navrhovat doplňující seznamy plavidel a provozovatelů ekosystému stínové flotily, jako jsou pojišťovny a rejstříky vlajek. Mezi možné dodatečné kroky patří zacílení na logistickou podporu poskytovanou plavidlům, například tankování ropy.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně deset. Mnoho dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.