Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Navzdory těmto krokům a mírnému ekonomickému růstu však jeho popularita u veřejnosti prudce propadla a poslanci se na prahu svých voličů setkávali s otevřenou nespokojeností. Starmerova vláda sice disponovala velkým počtem křesel, její mandát však od počátku stál na slabém volebním zisku pouhých necelých 34 procent hlasů, což bylo zapříčiněno zejména masivní nepopularitou předchozích konzervativních kabinetů Borise Johnsona a Liz Trussové.
Kabinetu se nepodařilo představit jasnou a ucelenou vizi pro budoucnost země, přičemž sám premiér v minulosti prohlásil, že žádný specifický směr jako „starmerismus“ neexistuje. Tento ryze technokratický přístup bez silných ideologických základů oslabil pozici vlády v momentě, kdy se začala zvedat vlna populismu zprava i zleva v podobě stran Reform UK a Zelených.
Vláda navíc hned v úvodu ztratila důvěru voličů kontroverzním rozhodnutím omezit příspěvky na zimní vytápění pro důchodce a následnými plány na škrty v sociálních dávkách. Oba tyto kroky nakonec musel kabinet po vlně kritiky ponižujícím způsobem odvolat. Situaci výrazně zhoršilo také jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu, které skončilo skandálem po zveřejnění spisů týkajících se Jeffreyho Epsteina.
Hlavním problémem pro řadové občany však zůstaly vysoké životní náklady, kvůli kterým lidé nepociťovali žádnou faktickou změnu a měli pocit pokračujícího období úsporných opatření. Naplno se to projevilo v květnových místních volbách v Anglii, kde vládní strana získala pouhých 17 procent hlasů, zatímco opoziční Reform UK dosáhla na 26 procent.
Labouristé poprvé v historii ztratili kontrolu nad velšským parlamentem ve prospěch formace Plaid Cymru a tamní lídryně Eluned Morganová přišla o poslanecký mandát. Narůstající hrozba úspěchu pravicových populistů vedla k tomu, že labourističtí poslanci přestali Starmera podporovat. Naději na návrat voličů naopak vykázal Andy Burnham, který zvítězil v obvodu Makerfield, kde předtím v místních volbách bodovala právě Reform UK.
Vláda musela čelit také silnému tlaku ze strany britských médií, která často podněcovala nespokojenost veřejnosti vůči přistěhovalcům a politickým elitám. Starmerův snaha o komplexní a promyšlená řešení narážela na touhu voličů po okamžitých a viditelných výsledcích v každodenním životě. Část společnosti tak kvůli nedostatku informací žila v přesvědčení, že kriminalita i imigrace stoupají, ačkoliv reálná čísla ukazovala pravý opak.
Na mezinárodní scéně si premiér vedl o poznání lépe, když udržel pevnou podporu pro Ukrajinu, uznal palestinský stát a dokázal udržet Velkou Británii mimo konflikt Spojených států v Íránu. Budoucí hodnocení jeho éry bude záviset na tom, zda se labouristé dokážou u moci obrodit, nebo zda příští volby vyhraje Reform UK Nigela Farage. Keir Starmer sice od začátku deklaroval, že náprava země si vyžádá celou dekádu, v premiérském křesle však nakonec strávil pouhé dva roky.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.