Šéf Bílého domu Donald Trump zavedl proti dovozu z Evropské unie vysoká cla, která mohou vážně poškodit český export. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu hrozí ztráty v desítkách miliard korun. Zatímco Evropská unie chystá protiopatření, Česko hledá nové trhy a posiluje podporu firem i vlastní přítomnost ve Spojených státech.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve středu prostřednictvím tiskové zprávy reagovalo na novou obchodní výzvu ze strany Spojených států. Americký prezident Trump oznámil zavedení tzv. „recipročních cel“, která se dotknou i vývozu z České republiky. První vlna cel ve výši 10 % začne platit 5. dubna, přičemž na vybrané země – včetně států Evropské unie – bude od 9. dubna uvaleno clo ve výši 20 %.
Evropská unie podle MPO připravuje odpověď v podobě protiopatření v hodnotě přes 20 miliard eur. Aktivována by měla být v polovině dubna. Na přípravě balíčku se podílela i Česká republika, a to prostřednictvím veřejné konzultace, během níž resort průmyslu zohlednil názory odborných asociací a firem. Důraz byl kladen na specifické potřeby české ekonomiky.
„Obchodní vztah mezi EU a USA je největším na světě, celní války nikomu nepomohou a posilují naše společné rivaly. Že Donald Trump cla zavedl před jednáním s Evropou, proto považuji za velkou chybu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Evropská unie podle něj plánuje reagovat jednotně, ale s rozvahou. „Stále totiž věříme, že je možné dosáhnout dohody,“ doplnil ministr s tím, že k aktuální situaci se v pondělí sejde mimořádná Rada ministrů EU. MPO navíc už několik měsíců pracuje na tom, jak posílit přítomnost českých firem na nových trzích mimo Spojené státy.
Podle údajů ministerstva dosahuje český export do USA přibližně 200 miliard korun ročně. Nově zavedená cla by však mohla způsobit výrazné ekonomické ztráty v řádu desítek miliard korun. Dopady se přitom neomezí pouze na Českou republiku – podle MPO pocítí změny i další významné evropské ekonomiky, zejména Německo, Irsko a Itálie.
Ministr Vlček zároveň odmítá označení amerických opatření za „reciproční“, jak je prezentuje prezident Trump. „Průměrné vzájemné celní zatížení EU a USA je srovnatelné. V obchodě se službami mají Spojené státy vůči EU výrazný přebytek. USA míří na tzv. netarifní bariéry, jejichž odstranění by v některých případech znamenalo zásah do našich vlastních pravidel,“ vysvětlil Vlček.
Pro zmírnění dopadů na českou ekonomiku plánuje MPO v úzké spolupráci s Ministerstvem financí posílit nástroje na podporu exportu. Cílem je zejména rozšíření návratných finančních nástrojů pro podniky, které budou novými cly zasaženy.
„S ohledem na možné dopady amerických cel na českou ekonomiku aktivně hledáme způsoby, jak ještě více posílit podporu exportu a konkurenceschopnost našich firem v zahraničí,“ uvedl David Müller, vrchní ředitel sekce EU a zahraničního obchodu.
Mezi konkrétními kroky je i rozšíření působení státní agentury CzechTrade v USA. V plánu je otevření nové kanceláře v San Franciscu, která se zaměří především na podporu inovativních startupů a malých a středních podniků s ambicí proniknout na americký trh.
Další klíčovou prioritou MPO je diverzifikace exportních trhů. Podle ministra Vlčka se Česko aktuálně zaměřuje na dokončení obchodní dohody se sdružením Mercosur a na rozvoj ekonomických vztahů s regiony Asie a Blízkého východu.
„Musíme diverzifikovat export a snižovat naše závislosti. Pokud by jednání s USA nevedla k dohodě, budeme hledat způsoby, jak pomoci jinde, například prostřednictvím zvýšené podpory exportu do Asie, Latinské Ameriky, ale i tradičních trhů jako Kanady, Mexika a dalších zemí,“ shrnul Vlček.
Podle informací ministerstva dosáhl vývoz zboží z České republiky do USA v loňském roce 186 miliard korun, zatímco dovoz z USA do Česka činil 149 miliard korun. Resort upozorňuje, že údaje o zahraničním obchodu se mohou lišit v závislosti na použité metodice.
Nejlépe podle něj realitu vystihuje kombinace dat z americké US International Trade Commission (která zahrnuje i reexporty) a českých celních statistik. Tento přístup nejlépe odpovídá skutečnému toku zboží mezi oběma státy.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.