Šéf Bílého domu Donald Trump zavedl proti dovozu z Evropské unie vysoká cla, která mohou vážně poškodit český export. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu hrozí ztráty v desítkách miliard korun. Zatímco Evropská unie chystá protiopatření, Česko hledá nové trhy a posiluje podporu firem i vlastní přítomnost ve Spojených státech.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve středu prostřednictvím tiskové zprávy reagovalo na novou obchodní výzvu ze strany Spojených států. Americký prezident Trump oznámil zavedení tzv. „recipročních cel“, která se dotknou i vývozu z České republiky. První vlna cel ve výši 10 % začne platit 5. dubna, přičemž na vybrané země – včetně států Evropské unie – bude od 9. dubna uvaleno clo ve výši 20 %.
Evropská unie podle MPO připravuje odpověď v podobě protiopatření v hodnotě přes 20 miliard eur. Aktivována by měla být v polovině dubna. Na přípravě balíčku se podílela i Česká republika, a to prostřednictvím veřejné konzultace, během níž resort průmyslu zohlednil názory odborných asociací a firem. Důraz byl kladen na specifické potřeby české ekonomiky.
„Obchodní vztah mezi EU a USA je největším na světě, celní války nikomu nepomohou a posilují naše společné rivaly. Že Donald Trump cla zavedl před jednáním s Evropou, proto považuji za velkou chybu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Evropská unie podle něj plánuje reagovat jednotně, ale s rozvahou. „Stále totiž věříme, že je možné dosáhnout dohody,“ doplnil ministr s tím, že k aktuální situaci se v pondělí sejde mimořádná Rada ministrů EU. MPO navíc už několik měsíců pracuje na tom, jak posílit přítomnost českých firem na nových trzích mimo Spojené státy.
Podle údajů ministerstva dosahuje český export do USA přibližně 200 miliard korun ročně. Nově zavedená cla by však mohla způsobit výrazné ekonomické ztráty v řádu desítek miliard korun. Dopady se přitom neomezí pouze na Českou republiku – podle MPO pocítí změny i další významné evropské ekonomiky, zejména Německo, Irsko a Itálie.
Ministr Vlček zároveň odmítá označení amerických opatření za „reciproční“, jak je prezentuje prezident Trump. „Průměrné vzájemné celní zatížení EU a USA je srovnatelné. V obchodě se službami mají Spojené státy vůči EU výrazný přebytek. USA míří na tzv. netarifní bariéry, jejichž odstranění by v některých případech znamenalo zásah do našich vlastních pravidel,“ vysvětlil Vlček.
Pro zmírnění dopadů na českou ekonomiku plánuje MPO v úzké spolupráci s Ministerstvem financí posílit nástroje na podporu exportu. Cílem je zejména rozšíření návratných finančních nástrojů pro podniky, které budou novými cly zasaženy.
„S ohledem na možné dopady amerických cel na českou ekonomiku aktivně hledáme způsoby, jak ještě více posílit podporu exportu a konkurenceschopnost našich firem v zahraničí,“ uvedl David Müller, vrchní ředitel sekce EU a zahraničního obchodu.
Mezi konkrétními kroky je i rozšíření působení státní agentury CzechTrade v USA. V plánu je otevření nové kanceláře v San Franciscu, která se zaměří především na podporu inovativních startupů a malých a středních podniků s ambicí proniknout na americký trh.
Další klíčovou prioritou MPO je diverzifikace exportních trhů. Podle ministra Vlčka se Česko aktuálně zaměřuje na dokončení obchodní dohody se sdružením Mercosur a na rozvoj ekonomických vztahů s regiony Asie a Blízkého východu.
„Musíme diverzifikovat export a snižovat naše závislosti. Pokud by jednání s USA nevedla k dohodě, budeme hledat způsoby, jak pomoci jinde, například prostřednictvím zvýšené podpory exportu do Asie, Latinské Ameriky, ale i tradičních trhů jako Kanady, Mexika a dalších zemí,“ shrnul Vlček.
Podle informací ministerstva dosáhl vývoz zboží z České republiky do USA v loňském roce 186 miliard korun, zatímco dovoz z USA do Česka činil 149 miliard korun. Resort upozorňuje, že údaje o zahraničním obchodu se mohou lišit v závislosti na použité metodice.
Nejlépe podle něj realitu vystihuje kombinace dat z americké US International Trade Commission (která zahrnuje i reexporty) a českých celních statistik. Tento přístup nejlépe odpovídá skutečnému toku zboží mezi oběma státy.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
