Šéf Bílého domu Donald Trump zavedl proti dovozu z Evropské unie vysoká cla, která mohou vážně poškodit český export. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu hrozí ztráty v desítkách miliard korun. Zatímco Evropská unie chystá protiopatření, Česko hledá nové trhy a posiluje podporu firem i vlastní přítomnost ve Spojených státech.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve středu prostřednictvím tiskové zprávy reagovalo na novou obchodní výzvu ze strany Spojených států. Americký prezident Trump oznámil zavedení tzv. „recipročních cel“, která se dotknou i vývozu z České republiky. První vlna cel ve výši 10 % začne platit 5. dubna, přičemž na vybrané země – včetně států Evropské unie – bude od 9. dubna uvaleno clo ve výši 20 %.
Evropská unie podle MPO připravuje odpověď v podobě protiopatření v hodnotě přes 20 miliard eur. Aktivována by měla být v polovině dubna. Na přípravě balíčku se podílela i Česká republika, a to prostřednictvím veřejné konzultace, během níž resort průmyslu zohlednil názory odborných asociací a firem. Důraz byl kladen na specifické potřeby české ekonomiky.
„Obchodní vztah mezi EU a USA je největším na světě, celní války nikomu nepomohou a posilují naše společné rivaly. Že Donald Trump cla zavedl před jednáním s Evropou, proto považuji za velkou chybu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Evropská unie podle něj plánuje reagovat jednotně, ale s rozvahou. „Stále totiž věříme, že je možné dosáhnout dohody,“ doplnil ministr s tím, že k aktuální situaci se v pondělí sejde mimořádná Rada ministrů EU. MPO navíc už několik měsíců pracuje na tom, jak posílit přítomnost českých firem na nových trzích mimo Spojené státy.
Podle údajů ministerstva dosahuje český export do USA přibližně 200 miliard korun ročně. Nově zavedená cla by však mohla způsobit výrazné ekonomické ztráty v řádu desítek miliard korun. Dopady se přitom neomezí pouze na Českou republiku – podle MPO pocítí změny i další významné evropské ekonomiky, zejména Německo, Irsko a Itálie.
Ministr Vlček zároveň odmítá označení amerických opatření za „reciproční“, jak je prezentuje prezident Trump. „Průměrné vzájemné celní zatížení EU a USA je srovnatelné. V obchodě se službami mají Spojené státy vůči EU výrazný přebytek. USA míří na tzv. netarifní bariéry, jejichž odstranění by v některých případech znamenalo zásah do našich vlastních pravidel,“ vysvětlil Vlček.
Pro zmírnění dopadů na českou ekonomiku plánuje MPO v úzké spolupráci s Ministerstvem financí posílit nástroje na podporu exportu. Cílem je zejména rozšíření návratných finančních nástrojů pro podniky, které budou novými cly zasaženy.
„S ohledem na možné dopady amerických cel na českou ekonomiku aktivně hledáme způsoby, jak ještě více posílit podporu exportu a konkurenceschopnost našich firem v zahraničí,“ uvedl David Müller, vrchní ředitel sekce EU a zahraničního obchodu.
Mezi konkrétními kroky je i rozšíření působení státní agentury CzechTrade v USA. V plánu je otevření nové kanceláře v San Franciscu, která se zaměří především na podporu inovativních startupů a malých a středních podniků s ambicí proniknout na americký trh.
Další klíčovou prioritou MPO je diverzifikace exportních trhů. Podle ministra Vlčka se Česko aktuálně zaměřuje na dokončení obchodní dohody se sdružením Mercosur a na rozvoj ekonomických vztahů s regiony Asie a Blízkého východu.
„Musíme diverzifikovat export a snižovat naše závislosti. Pokud by jednání s USA nevedla k dohodě, budeme hledat způsoby, jak pomoci jinde, například prostřednictvím zvýšené podpory exportu do Asie, Latinské Ameriky, ale i tradičních trhů jako Kanady, Mexika a dalších zemí,“ shrnul Vlček.
Podle informací ministerstva dosáhl vývoz zboží z České republiky do USA v loňském roce 186 miliard korun, zatímco dovoz z USA do Česka činil 149 miliard korun. Resort upozorňuje, že údaje o zahraničním obchodu se mohou lišit v závislosti na použité metodice.
Nejlépe podle něj realitu vystihuje kombinace dat z americké US International Trade Commission (která zahrnuje i reexporty) a českých celních statistik. Tento přístup nejlépe odpovídá skutečnému toku zboží mezi oběma státy.
Planeta se potýká s „novou realitou“, protože dosáhla prvního z řady katastrofických a potenciálně nevratných klimatických „bodů zvratu“: rozšířeného úhynu korálových útesů. Vyplývá to z přelomové zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z celého světa. V důsledku spalování fosilních paliv a zvyšování teplot se na Zemi již projevují silnější vlny veder, záplavy, sucha a lesní požáry.
Severokorejský voják přeběhl do Jižní Koreje přes silně opevněnou hranici mezi oběma rivaly. Informovala o tom dnes jihokorejská armáda. Jedná se o první hlášený přeběh severokorejského vojáka přes 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo od srpna 2024.
Evropská unie usiluje o posílení pravomocí svých členských států, aby mohly provádět inspekce plavidel takzvané ruské „stínové flotily“. Tato plavidla, často plující pod různými vlajkami a pomáhající obcházet sankce EU, slouží k přepravě ruské ropy. Podle dokumentu Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) připraveného pro pondělní jednání ministrů zahraničí EU, který získala redakce Policito, představují tato plavidla hrozbu pro životní prostředí i námořní bezpečnost.
Zpravodajským titulkům obvykle dominují případy sériových vrahů a násilných trestných činů. Kriminální psycholožka Julia Shaw se pro The Guardian zamýšlí nad tím, jak by se náš pohled na svět změnil, kdyby se ekocida a znečišťování životního prostředí dostaly do popředí zpráv a byly pokrývány stejným způsobem. To, jakým způsobem jsou tyto typy zločinů prezentovány, totiž hluboce ovlivňuje naše vnímání toho, co jsou ve společnosti ty nejnaléhavější problémy.
Subramanyam "Subu" Vedam, Američan, který strávil ve vězení více než 43 let za vraždu, kterou nespáchal, byl konečně zproštěn viny. Nové důkazy ho tento měsíc očistily z vraždy jeho bývalého spolubydlícího. Než se ale mohl setkat se svou rodinou, byl okamžitě zadržen americkou Imigrační a celní správou (ICE). Ta usiluje o jeho deportaci do Indie, země, ve které nežil od útlého dětství.
Nadcházející týden přinese do České republiky výrazné oteplení. Zatímco v současné době klesají noční teploty nezřídka i pod bod mrazu, v průběhu příštích dnů se budou pohybovat i kolem deseti stupňů. Denní maxima dokonce podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překvapivě vystoupají těsně pod hranici 20 stupňů.
Pařížský Louvre, nejnavštěvovanější muzeum na světě, se v neděli stal cílem ozbrojené loupeže, při níž došlo ke krádeži historických šperků. Incident se odehrál v ranních hodinách, krátce po otevření, a kvůli „výjimečným důvodům“ muselo být muzeum po zbytek dne uzavřeno.
Po nedávném útoku na izraelské jednotky v Rafáhu, který je vnímán jako narušení křehkého příměří ze strany Hamásu, Izrael obnovil letecké údery v Pásmu Gazy. Nálety zasáhly Rafáh na jihu a podle zpráv regionálních médií se bojovalo také ve městě Džabalíja na severu. Tato eskalace přichází navzdory dohodě zprostředkované Spojenými státy.
„Ujížděl jsem na velbloudu s babičkou po písčité cestě a začal jsem plakat.“ Ajíš Júnis popisuje nejtěžší moment svého života. Bylo mu dvanáct let, psal se rok 1948 a zuřila první arabsko-izraelská válka. Spolu s celou rodinou utíkal ze své domovské vesnice Barbara, proslulé pěstováním hroznů, pšenice a ječmene.
Izraelská armáda potvrdila identitu jednoho ze dvou těl zemřelých rukojmích, které Hamás vrátil v sobotu pozdě večer. Tento krok přichází uprostřed rostoucího napětí ohledně dodržování příměří a sporů o znovuotevření hraničního přechodu Rafah pro humanitární pomoc.
Pákistán a Afghánistán se po více než týdnu smrtících bojů shodly na novém, okamžitém příměří. Tato dohoda byla uzavřena během jednání v katarském Dauhá, jak v neděli oznámilo katarské ministerstvo zahraničních věcí. K dohodě došlo navzdory tomu, že násilnosti pokračovaly i po dříve sjednaném klidu zbraní.
Princ Andrew (vévoda z Yorku) učinil krok, který definitivně stvrzuje jeho vyloučení z královského života. Oznámil, že se vzdává užívání všech svých královských titulů a vyznamenání. Od nynějška by již neměl být znám jako vévoda z Yorku.