Šéf Bílého domu Donald Trump zavedl proti dovozu z Evropské unie vysoká cla, která mohou vážně poškodit český export. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu hrozí ztráty v desítkách miliard korun. Zatímco Evropská unie chystá protiopatření, Česko hledá nové trhy a posiluje podporu firem i vlastní přítomnost ve Spojených státech.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve středu prostřednictvím tiskové zprávy reagovalo na novou obchodní výzvu ze strany Spojených států. Americký prezident Trump oznámil zavedení tzv. „recipročních cel“, která se dotknou i vývozu z České republiky. První vlna cel ve výši 10 % začne platit 5. dubna, přičemž na vybrané země – včetně států Evropské unie – bude od 9. dubna uvaleno clo ve výši 20 %.
Evropská unie podle MPO připravuje odpověď v podobě protiopatření v hodnotě přes 20 miliard eur. Aktivována by měla být v polovině dubna. Na přípravě balíčku se podílela i Česká republika, a to prostřednictvím veřejné konzultace, během níž resort průmyslu zohlednil názory odborných asociací a firem. Důraz byl kladen na specifické potřeby české ekonomiky.
„Obchodní vztah mezi EU a USA je největším na světě, celní války nikomu nepomohou a posilují naše společné rivaly. Že Donald Trump cla zavedl před jednáním s Evropou, proto považuji za velkou chybu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Evropská unie podle něj plánuje reagovat jednotně, ale s rozvahou. „Stále totiž věříme, že je možné dosáhnout dohody,“ doplnil ministr s tím, že k aktuální situaci se v pondělí sejde mimořádná Rada ministrů EU. MPO navíc už několik měsíců pracuje na tom, jak posílit přítomnost českých firem na nových trzích mimo Spojené státy.
Podle údajů ministerstva dosahuje český export do USA přibližně 200 miliard korun ročně. Nově zavedená cla by však mohla způsobit výrazné ekonomické ztráty v řádu desítek miliard korun. Dopady se přitom neomezí pouze na Českou republiku – podle MPO pocítí změny i další významné evropské ekonomiky, zejména Německo, Irsko a Itálie.
Ministr Vlček zároveň odmítá označení amerických opatření za „reciproční“, jak je prezentuje prezident Trump. „Průměrné vzájemné celní zatížení EU a USA je srovnatelné. V obchodě se službami mají Spojené státy vůči EU výrazný přebytek. USA míří na tzv. netarifní bariéry, jejichž odstranění by v některých případech znamenalo zásah do našich vlastních pravidel,“ vysvětlil Vlček.
Pro zmírnění dopadů na českou ekonomiku plánuje MPO v úzké spolupráci s Ministerstvem financí posílit nástroje na podporu exportu. Cílem je zejména rozšíření návratných finančních nástrojů pro podniky, které budou novými cly zasaženy.
„S ohledem na možné dopady amerických cel na českou ekonomiku aktivně hledáme způsoby, jak ještě více posílit podporu exportu a konkurenceschopnost našich firem v zahraničí,“ uvedl David Müller, vrchní ředitel sekce EU a zahraničního obchodu.
Mezi konkrétními kroky je i rozšíření působení státní agentury CzechTrade v USA. V plánu je otevření nové kanceláře v San Franciscu, která se zaměří především na podporu inovativních startupů a malých a středních podniků s ambicí proniknout na americký trh.
Další klíčovou prioritou MPO je diverzifikace exportních trhů. Podle ministra Vlčka se Česko aktuálně zaměřuje na dokončení obchodní dohody se sdružením Mercosur a na rozvoj ekonomických vztahů s regiony Asie a Blízkého východu.
„Musíme diverzifikovat export a snižovat naše závislosti. Pokud by jednání s USA nevedla k dohodě, budeme hledat způsoby, jak pomoci jinde, například prostřednictvím zvýšené podpory exportu do Asie, Latinské Ameriky, ale i tradičních trhů jako Kanady, Mexika a dalších zemí,“ shrnul Vlček.
Podle informací ministerstva dosáhl vývoz zboží z České republiky do USA v loňském roce 186 miliard korun, zatímco dovoz z USA do Česka činil 149 miliard korun. Resort upozorňuje, že údaje o zahraničním obchodu se mohou lišit v závislosti na použité metodice.
Nejlépe podle něj realitu vystihuje kombinace dat z americké US International Trade Commission (která zahrnuje i reexporty) a českých celních statistik. Tento přístup nejlépe odpovídá skutečnému toku zboží mezi oběma státy.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
Britští zdravotníci vydali varování ohledně konzumace rajčat poté, co došlo k prudkému nárůstu případů onemocnění způsobených vzácnými a potenciálně nebezpečnými kmeny bakterie salmonela. Jen v loňském roce onemocnělo přes sto lidí, přičemž nejméně čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli závažným příznakům.
Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Izraelský plán na vybudování „humanitárního města“ v Rafahu znovu otevřel otázku etnických čistek na Blízkém východě. Region za poslední století zažil systematické vysidlování Palestinců, vyhnání Židů z arabských zemí, perzekuci Kurdů i genocidy křesťanských menšin v Osmanské říši. Ukazuje se, že etnické čistky nejsou minulostí, ale trvalou součástí regionální politiky a opakují se v nových formách a často bez odpovědnosti či mezinárodní intervence.
Slovenský premiér Robert Fico staví svou politiku na krátkodobé kalkulaci a strategickém odkládání odpovědnosti. Zatímco energetickou krizi, kterou sám pomohl vytvořit, prezentuje jako výzvu dneška, bezpečnostní hrozby spojené s oslabováním vazeb na NATO a EU ponechává budoucím vládám. Tato kombinace populismu, selektivního pragmatismu a narativu o „národních zájmech“ může vést ke ztrátě spojenecké důvěry i vnitřní stability Slovenska.
Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.