Šéf Bílého domu Donald Trump zavedl proti dovozu z Evropské unie vysoká cla, která mohou vážně poškodit český export. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu hrozí ztráty v desítkách miliard korun. Zatímco Evropská unie chystá protiopatření, Česko hledá nové trhy a posiluje podporu firem i vlastní přítomnost ve Spojených státech.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve středu prostřednictvím tiskové zprávy reagovalo na novou obchodní výzvu ze strany Spojených států. Americký prezident Trump oznámil zavedení tzv. „recipročních cel“, která se dotknou i vývozu z České republiky. První vlna cel ve výši 10 % začne platit 5. dubna, přičemž na vybrané země – včetně států Evropské unie – bude od 9. dubna uvaleno clo ve výši 20 %.
Evropská unie podle MPO připravuje odpověď v podobě protiopatření v hodnotě přes 20 miliard eur. Aktivována by měla být v polovině dubna. Na přípravě balíčku se podílela i Česká republika, a to prostřednictvím veřejné konzultace, během níž resort průmyslu zohlednil názory odborných asociací a firem. Důraz byl kladen na specifické potřeby české ekonomiky.
„Obchodní vztah mezi EU a USA je největším na světě, celní války nikomu nepomohou a posilují naše společné rivaly. Že Donald Trump cla zavedl před jednáním s Evropou, proto považuji za velkou chybu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Evropská unie podle něj plánuje reagovat jednotně, ale s rozvahou. „Stále totiž věříme, že je možné dosáhnout dohody,“ doplnil ministr s tím, že k aktuální situaci se v pondělí sejde mimořádná Rada ministrů EU. MPO navíc už několik měsíců pracuje na tom, jak posílit přítomnost českých firem na nových trzích mimo Spojené státy.
Podle údajů ministerstva dosahuje český export do USA přibližně 200 miliard korun ročně. Nově zavedená cla by však mohla způsobit výrazné ekonomické ztráty v řádu desítek miliard korun. Dopady se přitom neomezí pouze na Českou republiku – podle MPO pocítí změny i další významné evropské ekonomiky, zejména Německo, Irsko a Itálie.
Ministr Vlček zároveň odmítá označení amerických opatření za „reciproční“, jak je prezentuje prezident Trump. „Průměrné vzájemné celní zatížení EU a USA je srovnatelné. V obchodě se službami mají Spojené státy vůči EU výrazný přebytek. USA míří na tzv. netarifní bariéry, jejichž odstranění by v některých případech znamenalo zásah do našich vlastních pravidel,“ vysvětlil Vlček.
Pro zmírnění dopadů na českou ekonomiku plánuje MPO v úzké spolupráci s Ministerstvem financí posílit nástroje na podporu exportu. Cílem je zejména rozšíření návratných finančních nástrojů pro podniky, které budou novými cly zasaženy.
„S ohledem na možné dopady amerických cel na českou ekonomiku aktivně hledáme způsoby, jak ještě více posílit podporu exportu a konkurenceschopnost našich firem v zahraničí,“ uvedl David Müller, vrchní ředitel sekce EU a zahraničního obchodu.
Mezi konkrétními kroky je i rozšíření působení státní agentury CzechTrade v USA. V plánu je otevření nové kanceláře v San Franciscu, která se zaměří především na podporu inovativních startupů a malých a středních podniků s ambicí proniknout na americký trh.
Další klíčovou prioritou MPO je diverzifikace exportních trhů. Podle ministra Vlčka se Česko aktuálně zaměřuje na dokončení obchodní dohody se sdružením Mercosur a na rozvoj ekonomických vztahů s regiony Asie a Blízkého východu.
„Musíme diverzifikovat export a snižovat naše závislosti. Pokud by jednání s USA nevedla k dohodě, budeme hledat způsoby, jak pomoci jinde, například prostřednictvím zvýšené podpory exportu do Asie, Latinské Ameriky, ale i tradičních trhů jako Kanady, Mexika a dalších zemí,“ shrnul Vlček.
Podle informací ministerstva dosáhl vývoz zboží z České republiky do USA v loňském roce 186 miliard korun, zatímco dovoz z USA do Česka činil 149 miliard korun. Resort upozorňuje, že údaje o zahraničním obchodu se mohou lišit v závislosti na použité metodice.
Nejlépe podle něj realitu vystihuje kombinace dat z americké US International Trade Commission (která zahrnuje i reexporty) a českých celních statistik. Tento přístup nejlépe odpovídá skutečnému toku zboží mezi oběma státy.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.