Podpora prezidenta Donalda Trumpa klesla na 43 %, což je nejnižší úroveň od jeho návratu do úřadu. Důvodem je rostoucí nejistota Američanů ohledně jeho celní politiky a způsobu, jakým jeho administrativa informovala o vojenském úderu v Jemenu, ukázal průzkum agentury Reuters/Ipsos.
Podpora Američanů prezidenta Donalda Trumpa klesla na 43 %, což je nejnižší hodnota od jeho návratu do úřadu, vyplývá z nejnovějšího průzkumu agentury Reuters/Ipsos. Oproti předchozímu průzkumu z konce března zaznamenal Trump pokles o dva procentní body. Ve srovnání s počátkem svého druhého funkčního období je jeho podpora nižší o čtyři procentní body.
Trumpova popularita byla v prvním prezidentském období nejvyšší v roce 2017, kdy dosáhla 49 %. Naopak v prosinci téhož roku se propadla na 33 %. Přesto je současná podpora silnější než po většinu jeho první vlády. Pro srovnání, jeho předchůdce Joe Biden měl před loňskými volbami podporu pouze 35 % Američanů.
Výraznou roli v poklesu popularity hraje ekonomika. Pouze 37 % respondentů schvaluje Trumpův přístup k hospodářství a jen 30 % hodnotí pozitivně jeho snahu o snižování životních nákladů. Další kontroverzní téma představuje Trumpova tarifní politika. Podle průzkumu 52 % Američanů věří, že nově zavedená cla na automobily a autodíly negativně ovlivní jejich životy. Přibližně třetina, převážně republikánských voličů, naopak s tímto tvrzením nesouhlasí.
Další kritika směřuje k zacházení s citlivými vojenskými informacemi. Nedávno vyšlo najevo, že Trumpovi poradci diskutovali o možném vojenském úderu v Jemenu prostřednictvím nechráněné aplikace Signal, přičemž informace unikly k novinářům. Celkem 74 % dotázaných, včetně 91 % demokratů a 55 % republikánů, považuje tento postup za lehkovážný. Sedmdesát procent Američanů se navíc domnívá, že by Trump měl za situaci nést odpovědnost.
Nejnovější průzkum Reuters/Ipsos byl proveden online mezi 1 486 dospělými Američany. Statistická odchylka výsledků se pohybuje kolem tří procentních bodů.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Konflikt je přirozenou a zdravou součástí lidského života. Nemusíme se mu vyhýbat, ba naopak. Odborníci tvrdí, že řešení konfliktů je nezbytné pro prohloubení intimity, porozumění a vzájemného vztahu v rodině, mezi partnery nebo s kolegy v práci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rázně odmítl kritiku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který Francii obvinil, že nedělá dost pro boj s antisemitismem. Ve svém veřejně publikovaném šestistránkovém dopise Macron uvedl, že boj proti antisemitismu se nesmí „používat jako zbraň“ v konfliktu, který ovlivňuje národní soudržnost a bezpečnost Francie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu varovala, že Evropská unie směřuje k „irelevanci“ na světové scéně, pokud nezmění svůj přístup. Podle Meloniové by se EU měla zaměřit na to, aby „dělala méně, ale dělala to lépe“, chce-li si udržet svou konkurenceschopnost. O svých názorech hovořila na každoročním setkání v Rimini, které je významnou událostí v italské politice.
Těžké horko a extrémní teploty, které letos zasáhly Spojené státy, připomínají Misti Leonové tragickou událost z roku 2021. Tehdy, během rekordní vlny veder v americkém státě Washington, zemřela její matka Juliana Leon. Misti se nyní snaží přivést k odpovědnosti velké ropné a plynárenské společnosti, které podle ní nesou vinu za smrt její matky.
Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff prohlásil, že válka v Gaze by měla skončit „tím či oním způsobem“ do konce roku 2025. Toto optimistické prohlášení přichází v době, kdy Izrael stupňuje ofenzívu, a to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Od zahájení izraelské operace před téměř 700 dny zemřelo v Gaze přes 60 000 Palestinců.
Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.
Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa procházejí proměnou, která se čím dál více vymyká tradičním normám liberální demokracie. Zatímco jeho první prezidentské období bylo vnímáno jako éra excentrického, egocentrického populismu, druhý mandát se již neodehrává jen v mantinelech politického extempore, naopak stále zřetelněji vykazuje znaky systematické přestavby politického režimu.
Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.