Podpora prezidenta Donalda Trumpa klesla na 43 %, což je nejnižší úroveň od jeho návratu do úřadu. Důvodem je rostoucí nejistota Američanů ohledně jeho celní politiky a způsobu, jakým jeho administrativa informovala o vojenském úderu v Jemenu, ukázal průzkum agentury Reuters/Ipsos.
Podpora Američanů prezidenta Donalda Trumpa klesla na 43 %, což je nejnižší hodnota od jeho návratu do úřadu, vyplývá z nejnovějšího průzkumu agentury Reuters/Ipsos. Oproti předchozímu průzkumu z konce března zaznamenal Trump pokles o dva procentní body. Ve srovnání s počátkem svého druhého funkčního období je jeho podpora nižší o čtyři procentní body.
Trumpova popularita byla v prvním prezidentském období nejvyšší v roce 2017, kdy dosáhla 49 %. Naopak v prosinci téhož roku se propadla na 33 %. Přesto je současná podpora silnější než po většinu jeho první vlády. Pro srovnání, jeho předchůdce Joe Biden měl před loňskými volbami podporu pouze 35 % Američanů.
Výraznou roli v poklesu popularity hraje ekonomika. Pouze 37 % respondentů schvaluje Trumpův přístup k hospodářství a jen 30 % hodnotí pozitivně jeho snahu o snižování životních nákladů. Další kontroverzní téma představuje Trumpova tarifní politika. Podle průzkumu 52 % Američanů věří, že nově zavedená cla na automobily a autodíly negativně ovlivní jejich životy. Přibližně třetina, převážně republikánských voličů, naopak s tímto tvrzením nesouhlasí.
Další kritika směřuje k zacházení s citlivými vojenskými informacemi. Nedávno vyšlo najevo, že Trumpovi poradci diskutovali o možném vojenském úderu v Jemenu prostřednictvím nechráněné aplikace Signal, přičemž informace unikly k novinářům. Celkem 74 % dotázaných, včetně 91 % demokratů a 55 % republikánů, považuje tento postup za lehkovážný. Sedmdesát procent Američanů se navíc domnívá, že by Trump měl za situaci nést odpovědnost.
Nejnovější průzkum Reuters/Ipsos byl proveden online mezi 1 486 dospělými Američany. Statistická odchylka výsledků se pohybuje kolem tří procentních bodů.
Zástupy lidí proudily od úterního dopoledne do pražského Rudolfina, aby se rozloučili s Jiřím Bartoškou. Přítomní měli možnost zanechat vzkaz v kondolenční knize, která bude následně předána rodině zesnulého herce. Co bylo nejčastěji zmiňováno?
Poprvé se Dagmar Patrasová ozvala z psychiatrické léčebny, kde se už déle než týden snaží dostat z problémů, které ji potkaly po dubnové smrti milované dcery Aničky, která podlehla zákeřné rakovině.
Až na závěr skupinové fáze zaznamenali Češi první porážku na letošním mistrovství světa v hokeji ve Švédsku a Dánsku. Má to neblahé důsledky. Národní tým končí ve skupině až na třetím místě a ve čtvrtfinále ho čeká konfrontace s jedním z favoritů turnaje. O soupeři ve čtvrtečním duelu bude jasno po úterních večerních duelech.
Jiřího Bartošku si všichni budou pamatovat zejména jako skvělého herce a dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu. Bartoška ale také řadu let namlouval populární televizní cestopis. Navzdory špatné predispozici.
Velmi smutnou zprávu v pondělí oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve věku 48 let tragicky zahynul meteorolog Jan Šrámek, jehož mohli znát i televizní diváci z České televize.
Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00.
Již při globálním oteplení o pouhých 1,5 °C se stoupající hladina moří stane neovladatelnou hrozbou, která způsobí rozsáhlou a „katastrofální migraci do vnitrozemí“. Před tímto scénářem varují vědci v nové studii, která vychází z nejnovějších dat o tání ledovců a dlouhodobých klimatických modelech.
Máme před sebou amerického prezidenta, který zjevně nerozumí podstatě ozbrojených konfliktů a přesto věří, že může vstoupit do jedné z nejkomplexnějších válek současnosti, uzavřít rychlou dohodu a okamžitě ji prohlásit za „mír“. Tato představa je nejen naprosto iluzorní, ale především nebezpečná. Nejen pro Ukrajinu, nýbrž pro stabilitu celé Evropy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží „koupit si čas“, aby mohlo nadále vést válku proti Ukrajině a udržovat okupaci jejích území. Ve svém úterním prohlášení na sociálních sítích uvedl, že Moskva není připravena na skutečné mírové rozhovory a že jediným cílem současné ruské diplomacie je prodloužení konfliktu.
Spojené království a Evropská unie přistoupily k rozsáhlému uvalení nových sankcí proti Rusku poté, co se ukázalo, že pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádný zásadní posun směrem k ukončení války na Ukrajině.
Dvojčata sdílejí nejen fyzickou podobnost, ale často také podobné zdravotní sklony. Jednou z otázek, kterou si rodiče dvojčat i vědci často kladou, je, zda mají dvojčata i stejné alergie. Zní to logicky – pokud mají stejný genetický základ a často vyrůstají ve stejném prostředí, pak by jejich těla mohla reagovat stejně i na běžné alergeny. Skutečnost je ale o něco složitější.
Zatímco Izrael pokračuje v bombardování Gazy, každodenně zabíjí desítky civilistů a dvouměsíční příměří z počátku roku se zdá být dávnou minulostí, humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla kritického bodu. Podle OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy přímému ohrožení hladomorem. Mezinárodní právo přitom hladovění civilistů výslovně zakazuje.