Podpora prezidenta Donalda Trumpa klesla na 43 %, což je nejnižší úroveň od jeho návratu do úřadu. Důvodem je rostoucí nejistota Američanů ohledně jeho celní politiky a způsobu, jakým jeho administrativa informovala o vojenském úderu v Jemenu, ukázal průzkum agentury Reuters/Ipsos.
Podpora Američanů prezidenta Donalda Trumpa klesla na 43 %, což je nejnižší hodnota od jeho návratu do úřadu, vyplývá z nejnovějšího průzkumu agentury Reuters/Ipsos. Oproti předchozímu průzkumu z konce března zaznamenal Trump pokles o dva procentní body. Ve srovnání s počátkem svého druhého funkčního období je jeho podpora nižší o čtyři procentní body.
Trumpova popularita byla v prvním prezidentském období nejvyšší v roce 2017, kdy dosáhla 49 %. Naopak v prosinci téhož roku se propadla na 33 %. Přesto je současná podpora silnější než po většinu jeho první vlády. Pro srovnání, jeho předchůdce Joe Biden měl před loňskými volbami podporu pouze 35 % Američanů.
Výraznou roli v poklesu popularity hraje ekonomika. Pouze 37 % respondentů schvaluje Trumpův přístup k hospodářství a jen 30 % hodnotí pozitivně jeho snahu o snižování životních nákladů. Další kontroverzní téma představuje Trumpova tarifní politika. Podle průzkumu 52 % Američanů věří, že nově zavedená cla na automobily a autodíly negativně ovlivní jejich životy. Přibližně třetina, převážně republikánských voličů, naopak s tímto tvrzením nesouhlasí.
Další kritika směřuje k zacházení s citlivými vojenskými informacemi. Nedávno vyšlo najevo, že Trumpovi poradci diskutovali o možném vojenském úderu v Jemenu prostřednictvím nechráněné aplikace Signal, přičemž informace unikly k novinářům. Celkem 74 % dotázaných, včetně 91 % demokratů a 55 % republikánů, považuje tento postup za lehkovážný. Sedmdesát procent Američanů se navíc domnívá, že by Trump měl za situaci nést odpovědnost.
Nejnovější průzkum Reuters/Ipsos byl proveden online mezi 1 486 dospělými Američany. Statistická odchylka výsledků se pohybuje kolem tří procentních bodů.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.