Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.
Snahy Evropské unie o strategickou autonomii mají sice dlouhou historii, ale více než 35 let po skončení studené války unijní ekonomika s kombinovaným výkonem 20 bilionů dolarů stále nedokáže samostatně čelit Rusku, jehož hospodářství je zhruba desetkrát menší. Polský premiér Donald Tusk na tento paradox upozornil prohlášením, že 500 milionů Evropanů žádá 300 milionů Američanů o obranu před 140 miliony Rusů. Zatímco Evropa spoléhala na americkou ochranu, řada jejích předních státníků navíc v minulosti působila jako placení obhájci ruských státních zájmů.
Evropské státy by sice při dlouhodobém úsilí dokázaly vybudovat většinu konvenčních kapacit potřebných pro obranu vlastního území, což potvrzuje i bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který nedávno vyzval k vytvoření nové evropské obranné aliance zahrnující i Ukrajinu. Rasmussen však zároveň připouští, že americký jaderný deštník zůstává pro kontinent naprosto nepostradatelný. Evropa totiž v dohledné době nedokáže nahradit globální strategické prvky, které USA poskytují, jako jsou satelitní systémy, globální logistické sítě nebo pokročilé systémy velení a protivzdušné obrany.
Představa, že by Evropa mohla v případě nespolehlivosti Washingtonu najít strategické partnery jinde, například v Číně, Indii nebo státech Perského zálivu, je podle odborníků naivní. Snahy některých evropských lídrů o sbližování s Pekingem vnímá Brusel jako snižování rizik v oblastech obchodu či klimatu, v praxi však z Číny dělá spíše diplomatický nástroj pro vyjednávání s USA než reálnou bezpečnostní záruku. Žádný z těchto alternativních partnerů nemá zájem ani kapacitu nahradit Spojené státy jako garanta evropské bezpečnosti.
Stejně nebezpečná je i taktika pouhého čekání na konec Trumpovy administrativy v naději na návrat ke starým pořádkům. Současný americký postoj totiž neodráží pouze Trumpovu politiku, ale hlubší unavenost Američanů z dlouhých válek a nutnost reagovat na vzestup Číny v indopacifickém regionu. Spojené státy už nemají kapacity ani domácí podporu pro roli světového policisty, což znamená, že Washington bude požadovat větší finanční i vojenskou odpovědnost od svých spojenců bez ohledu na to, kdo zrovna sedí v Bílém domě.
Podíl USA na globální ekonomice navíc od druhé světové války klesl na současnou přibližně jednu čtvrtinu, zatímco Čína výrazně posílila své hospodářské i vojenské pozice. Evropa tak musí začít jednat jako skutečný producent bezpečnosti, zvýšit obranné rozpočty a převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu na svém kontinentu.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
