Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.
Snahy Evropské unie o strategickou autonomii mají sice dlouhou historii, ale více než 35 let po skončení studené války unijní ekonomika s kombinovaným výkonem 20 bilionů dolarů stále nedokáže samostatně čelit Rusku, jehož hospodářství je zhruba desetkrát menší. Polský premiér Donald Tusk na tento paradox upozornil prohlášením, že 500 milionů Evropanů žádá 300 milionů Američanů o obranu před 140 miliony Rusů. Zatímco Evropa spoléhala na americkou ochranu, řada jejích předních státníků navíc v minulosti působila jako placení obhájci ruských státních zájmů.
Evropské státy by sice při dlouhodobém úsilí dokázaly vybudovat většinu konvenčních kapacit potřebných pro obranu vlastního území, což potvrzuje i bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který nedávno vyzval k vytvoření nové evropské obranné aliance zahrnující i Ukrajinu. Rasmussen však zároveň připouští, že americký jaderný deštník zůstává pro kontinent naprosto nepostradatelný. Evropa totiž v dohledné době nedokáže nahradit globální strategické prvky, které USA poskytují, jako jsou satelitní systémy, globální logistické sítě nebo pokročilé systémy velení a protivzdušné obrany.
Představa, že by Evropa mohla v případě nespolehlivosti Washingtonu najít strategické partnery jinde, například v Číně, Indii nebo státech Perského zálivu, je podle odborníků naivní. Snahy některých evropských lídrů o sbližování s Pekingem vnímá Brusel jako snižování rizik v oblastech obchodu či klimatu, v praxi však z Číny dělá spíše diplomatický nástroj pro vyjednávání s USA než reálnou bezpečnostní záruku. Žádný z těchto alternativních partnerů nemá zájem ani kapacitu nahradit Spojené státy jako garanta evropské bezpečnosti.
Stejně nebezpečná je i taktika pouhého čekání na konec Trumpovy administrativy v naději na návrat ke starým pořádkům. Současný americký postoj totiž neodráží pouze Trumpovu politiku, ale hlubší unavenost Američanů z dlouhých válek a nutnost reagovat na vzestup Číny v indopacifickém regionu. Spojené státy už nemají kapacity ani domácí podporu pro roli světového policisty, což znamená, že Washington bude požadovat větší finanční i vojenskou odpovědnost od svých spojenců bez ohledu na to, kdo zrovna sedí v Bílém domě.
Podíl USA na globální ekonomice navíc od druhé světové války klesl na současnou přibližně jednu čtvrtinu, zatímco Čína výrazně posílila své hospodářské i vojenské pozice. Evropa tak musí začít jednat jako skutečný producent bezpečnosti, zvýšit obranné rozpočty a převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu na svém kontinentu.
Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.
Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.
Zatímco zdravotníci v Demokratické republice Kongo (DRK) nadále bojují s probíhající epidemií eboly, vědci po celém světě závodí s časem, aby vyvinuli očkovací látku proti konkrétnímu kmeni viru, který tuto nákazu způsobuje. Proti ebole sice v současnosti existují dvě schválené vakcíny, obě jsou však zaměřeny výhradně na kmen Zaire.
Výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) v Chicagu, které je největší onkologickou konferencí na světě, přineslo řadu zásadních objevů v boji proti rakovině. Letošního ročníku se zúčastnilo na 40 tisíc zdravotnických odborníků, kteří diskutovali o nových metodách léčby zaměřených na zlepšení výsledků pacientů po celém světě. Mezi hlavní témata patřily inteligentní léky schopné odhalit skryté nádorové buňky, průlomová pilulka proti rakovině slinivky břišní, ale také možnosti, jak u vybraných pacientů bezpečně vynechat chemoterapii nebo chirurgické zákroky.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Epidemie eboly ve střední Africe by mohla svým rozsahem dosáhnout podobných rozměrů jako historicky nejhorší nákaza z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala přes 11 tisíc lidských životů. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnil několik počítačových modelů a scénářů, podle nichž by počet nakažených mohl v závislosti na rychlosti izolace nemocných vzrůst na 10 až 20 tisíc případů.
Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.