Dokáže se Evropa ubránit sama? Bez jaderného deštníku je nahraná

Evropská unie (EU)
Evropská unie (EU), foto: Pixabay
Klára Marková 6. června 2026 17:24
Sdílej:

Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.

Snahy Evropské unie o strategickou autonomii mají sice dlouhou historii, ale více než 35 let po skončení studené války unijní ekonomika s kombinovaným výkonem 20 bilionů dolarů stále nedokáže samostatně čelit Rusku, jehož hospodářství je zhruba desetkrát menší. Polský premiér Donald Tusk na tento paradox upozornil prohlášením, že 500 milionů Evropanů žádá 300 milionů Američanů o obranu před 140 miliony Rusů. Zatímco Evropa spoléhala na americkou ochranu, řada jejích předních státníků navíc v minulosti působila jako placení obhájci ruských státních zájmů.

Evropské státy by sice při dlouhodobém úsilí dokázaly vybudovat většinu konvenčních kapacit potřebných pro obranu vlastního území, což potvrzuje i bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který nedávno vyzval k vytvoření nové evropské obranné aliance zahrnující i Ukrajinu. Rasmussen však zároveň připouští, že americký jaderný deštník zůstává pro kontinent naprosto nepostradatelný. Evropa totiž v dohledné době nedokáže nahradit globální strategické prvky, které USA poskytují, jako jsou satelitní systémy, globální logistické sítě nebo pokročilé systémy velení a protivzdušné obrany.

Představa, že by Evropa mohla v případě nespolehlivosti Washingtonu najít strategické partnery jinde, například v Číně, Indii nebo státech Perského zálivu, je podle odborníků naivní. Snahy některých evropských lídrů o sbližování s Pekingem vnímá Brusel jako snižování rizik v oblastech obchodu či klimatu, v praxi však z Číny dělá spíše diplomatický nástroj pro vyjednávání s USA než reálnou bezpečnostní záruku. Žádný z těchto alternativních partnerů nemá zájem ani kapacitu nahradit Spojené státy jako garanta evropské bezpečnosti.

Stejně nebezpečná je i taktika pouhého čekání na konec Trumpovy administrativy v naději na návrat ke starým pořádkům. Současný americký postoj totiž neodráží pouze Trumpovu politiku, ale hlubší unavenost Američanů z dlouhých válek a nutnost reagovat na vzestup Číny v indopacifickém regionu. Spojené státy už nemají kapacity ani domácí podporu pro roli světového policisty, což znamená, že Washington bude požadovat větší finanční i vojenskou odpovědnost od svých spojenců bez ohledu na to, kdo zrovna sedí v Bílém domě.

Podíl USA na globální ekonomice navíc od druhé světové války klesl na současnou přibližně jednu čtvrtinu, zatímco Čína výrazně posílila své hospodářské i vojenské pozice. Evropa tak musí začít jednat jako skutečný producent bezpečnosti, zvýšit obranné rozpočty a převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu na svém kontinentu.

Stalo se
Novinky
U.S. Army, ilustrační fotografie

Kvůli válce v Íránu byla jen za poslední dva týdny zraněna stovka amerických vojáků, přiznal Pentagon

Pentagon uvedl, že od sedmého července utrpěla různé stupně zranění téměř stovka amerických vojáků, přičemž převážně šlo o lehčí otřesy mozku. Armáda podle zpráv CNN zveřejňovala informace o zraněných s prodlevou, aby své příslušníky chránila.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Zelenskyj čelí jedné z nejvážnějších politických krizí od začátku invaze

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí jedné z nejvážnějších politických krizí od začátku ruské invaze. V Kyjevě již pátým dnem pokračují protesty vyvolané odvoláním populárního a reformního ministra obrany Mychajla Fedorova, jehož snahy o modernizaci armády vedly k opakovaným sporům s nejvyšším vojenským velením. Lidé v ulicích požadují hluboké reformy v armádě a demisi vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, přičemž prezident se snaží najít řešení, které by zabránilo vnitřnímu rozštěpení země během probíhajícího válečného konfliktu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Rusko čerpá zásoby. Na Ukrajinu střílí víc raket, než kolik dokáže vyrobit

Ukrajinské síly vyslaly směrem k Moskvě více než 400 dronů, jak v pondělí uvedl starosta ruské metropole. Útok způsobil požár v průmyslovém parku Južnyje Vrata, kde se nachází další ze skladů společnosti Wildberries. Tyto objekty byly terčem již během víkendu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že důvodem úderů je jejich zapojení do ruského válečného úsilí. 

Počasí
Ilustrační foto

Počasí na čtyři týdny: Kdy se do Česka vrátí horké léto?

Vstoupili jsme do posledního ryze červencového týdne, v jehož průběhu bude počasí pro mnoho lidí zklamáním. Na léto totiž nebude moc teplo. Už příští týden ale přijde změna, vyplývá z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).