Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Klíčovým požadavkem americké strany je naprosté zastavení íránských jaderných ambicí. Plán počítá s definitivním vyřazením a likvidací klíčových provozů v Natanzu, Isfahánu a Fordo. Írán by se musel vzdát všech zásob obohaceného materiálu a přenechat dohled nad ním Mezinárodní agentuře pro atomovou energii s příslibem, že v budoucnu již k obohacování nepřistoupí.
Další prioritu Washingtonu představuje omezení íránského vlivu na Blízkém východě, zejména skrze podporu a vyzbrojování spřátelených ozbrojených skupin. Součástí návrhu je také drastická redukce íránského raketového programu, který by měl mít do budoucna výhradně obranný charakter.
Jako protihodnotu za tyto ústupky nabízí USA Teheránu možnost hospodářské obnovy. Návrh zahrnuje kompletní zrušení dosavadních sankcí a záruky, že nebudou znovu zavedeny. Spojené státy jsou rovněž ochotny asistovat při budování civilní jaderné energetiky v Búšehru, která by pod mezinárodním dozorem sloužila pouze k výrobě elektřiny.
Významným tématem rozhovorů je také status Hormuzského průlivu, který chtějí USA vidět jako zcela svobodnou námořní zónu. Írán na tento požadavek reagoval skrze svou misi při OSN prohlášením, že umožní proplout i lodím zemí, se kterými je ve sporu, pokud budou svou trasu konzultovat s tamními úřady. Tím dává jasně najevo, že hodlá mít nad touto strategickou cestou kontrolu až do definitivního uzavření dohody.
V praxi se v průlivu již začínají uplatňovat neformální dohody. Plavidla z Číny, Indie či Pákistánu volí severní trasu v íránských vodách, což tamnímu režimu dovoluje dopravu sledovat a regulovat. Teherán deklaruje, že bezpečný průjezd zajistí těm přepravcům, kteří se nepodílejí na žádné formě agrese vůči Íránu.
Donald Trump se k dosavadnímu vývoji vyjádřil velmi sebevědomě a válku označil za v podstatě skončenou. Naznačil také, že USA obdržely od íránských vyjednavačů „mimořádný dar“ v podobě ústupků v oblasti energetiky a dopravy v Hormuzském průlivu. Podle amerického prezidenta projevuje íránská strana obrovský zájem na rychlém uzavření dohody.
V rámci diplomatického úsilí se hovoří o možnosti měsíčního příměří, které by umožnilo detailní debatu o všech patnácti bodech návrhu. Za americkou stranu se na rozhovorech podílejí viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Přestože prezident hovoří o úspěšné politické transformaci v regionu, zdůrazňuje, že v této chvíli si zachovává značnou ostražitost.
Navzdory mírovým jednáním zůstává situace v regionu napjatá a armády jsou v pohotovosti. Objevují se informace, že Pentagon zvažuje nasazení jednotek 82. výsadkové divize k zajištění stability. Z
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.