Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Klíčovým požadavkem americké strany je naprosté zastavení íránských jaderných ambicí. Plán počítá s definitivním vyřazením a likvidací klíčových provozů v Natanzu, Isfahánu a Fordo. Írán by se musel vzdát všech zásob obohaceného materiálu a přenechat dohled nad ním Mezinárodní agentuře pro atomovou energii s příslibem, že v budoucnu již k obohacování nepřistoupí.
Další prioritu Washingtonu představuje omezení íránského vlivu na Blízkém východě, zejména skrze podporu a vyzbrojování spřátelených ozbrojených skupin. Součástí návrhu je také drastická redukce íránského raketového programu, který by měl mít do budoucna výhradně obranný charakter.
Jako protihodnotu za tyto ústupky nabízí USA Teheránu možnost hospodářské obnovy. Návrh zahrnuje kompletní zrušení dosavadních sankcí a záruky, že nebudou znovu zavedeny. Spojené státy jsou rovněž ochotny asistovat při budování civilní jaderné energetiky v Búšehru, která by pod mezinárodním dozorem sloužila pouze k výrobě elektřiny.
Významným tématem rozhovorů je také status Hormuzského průlivu, který chtějí USA vidět jako zcela svobodnou námořní zónu. Írán na tento požadavek reagoval skrze svou misi při OSN prohlášením, že umožní proplout i lodím zemí, se kterými je ve sporu, pokud budou svou trasu konzultovat s tamními úřady. Tím dává jasně najevo, že hodlá mít nad touto strategickou cestou kontrolu až do definitivního uzavření dohody.
V praxi se v průlivu již začínají uplatňovat neformální dohody. Plavidla z Číny, Indie či Pákistánu volí severní trasu v íránských vodách, což tamnímu režimu dovoluje dopravu sledovat a regulovat. Teherán deklaruje, že bezpečný průjezd zajistí těm přepravcům, kteří se nepodílejí na žádné formě agrese vůči Íránu.
Donald Trump se k dosavadnímu vývoji vyjádřil velmi sebevědomě a válku označil za v podstatě skončenou. Naznačil také, že USA obdržely od íránských vyjednavačů „mimořádný dar“ v podobě ústupků v oblasti energetiky a dopravy v Hormuzském průlivu. Podle amerického prezidenta projevuje íránská strana obrovský zájem na rychlém uzavření dohody.
V rámci diplomatického úsilí se hovoří o možnosti měsíčního příměří, které by umožnilo detailní debatu o všech patnácti bodech návrhu. Za americkou stranu se na rozhovorech podílejí viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Přestože prezident hovoří o úspěšné politické transformaci v regionu, zdůrazňuje, že v této chvíli si zachovává značnou ostražitost.
Navzdory mírovým jednáním zůstává situace v regionu napjatá a armády jsou v pohotovosti. Objevují se informace, že Pentagon zvažuje nasazení jednotek 82. výsadkové divize k zajištění stability. Z
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.
Osobní výpovědi přeživších, které shromáždila stanice BBC, vnášejí nové světlo do mrazivého světa sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Joanna Harrison, která o svém zneužívání dlouhá léta mlčela, se rozhodla promluvit až poté, co americká vláda neúmyslně zveřejnila její jméno v milionech odtajněných spisů. Pro Harrison je sdílení jejího příběhu způsobem, jak se po letech dušení znovu nadechnout a čelit studu, který ji dříve paralyzoval.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.