Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Klíčovým požadavkem americké strany je naprosté zastavení íránských jaderných ambicí. Plán počítá s definitivním vyřazením a likvidací klíčových provozů v Natanzu, Isfahánu a Fordo. Írán by se musel vzdát všech zásob obohaceného materiálu a přenechat dohled nad ním Mezinárodní agentuře pro atomovou energii s příslibem, že v budoucnu již k obohacování nepřistoupí.
Další prioritu Washingtonu představuje omezení íránského vlivu na Blízkém východě, zejména skrze podporu a vyzbrojování spřátelených ozbrojených skupin. Součástí návrhu je také drastická redukce íránského raketového programu, který by měl mít do budoucna výhradně obranný charakter.
Jako protihodnotu za tyto ústupky nabízí USA Teheránu možnost hospodářské obnovy. Návrh zahrnuje kompletní zrušení dosavadních sankcí a záruky, že nebudou znovu zavedeny. Spojené státy jsou rovněž ochotny asistovat při budování civilní jaderné energetiky v Búšehru, která by pod mezinárodním dozorem sloužila pouze k výrobě elektřiny.
Významným tématem rozhovorů je také status Hormuzského průlivu, který chtějí USA vidět jako zcela svobodnou námořní zónu. Írán na tento požadavek reagoval skrze svou misi při OSN prohlášením, že umožní proplout i lodím zemí, se kterými je ve sporu, pokud budou svou trasu konzultovat s tamními úřady. Tím dává jasně najevo, že hodlá mít nad touto strategickou cestou kontrolu až do definitivního uzavření dohody.
V praxi se v průlivu již začínají uplatňovat neformální dohody. Plavidla z Číny, Indie či Pákistánu volí severní trasu v íránských vodách, což tamnímu režimu dovoluje dopravu sledovat a regulovat. Teherán deklaruje, že bezpečný průjezd zajistí těm přepravcům, kteří se nepodílejí na žádné formě agrese vůči Íránu.
Donald Trump se k dosavadnímu vývoji vyjádřil velmi sebevědomě a válku označil za v podstatě skončenou. Naznačil také, že USA obdržely od íránských vyjednavačů „mimořádný dar“ v podobě ústupků v oblasti energetiky a dopravy v Hormuzském průlivu. Podle amerického prezidenta projevuje íránská strana obrovský zájem na rychlém uzavření dohody.
V rámci diplomatického úsilí se hovoří o možnosti měsíčního příměří, které by umožnilo detailní debatu o všech patnácti bodech návrhu. Za americkou stranu se na rozhovorech podílejí viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Přestože prezident hovoří o úspěšné politické transformaci v regionu, zdůrazňuje, že v této chvíli si zachovává značnou ostražitost.
Navzdory mírovým jednáním zůstává situace v regionu napjatá a armády jsou v pohotovosti. Objevují se informace, že Pentagon zvažuje nasazení jednotek 82. výsadkové divize k zajištění stability. Z
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.