Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Klíčovým požadavkem americké strany je naprosté zastavení íránských jaderných ambicí. Plán počítá s definitivním vyřazením a likvidací klíčových provozů v Natanzu, Isfahánu a Fordo. Írán by se musel vzdát všech zásob obohaceného materiálu a přenechat dohled nad ním Mezinárodní agentuře pro atomovou energii s příslibem, že v budoucnu již k obohacování nepřistoupí.
Další prioritu Washingtonu představuje omezení íránského vlivu na Blízkém východě, zejména skrze podporu a vyzbrojování spřátelených ozbrojených skupin. Součástí návrhu je také drastická redukce íránského raketového programu, který by měl mít do budoucna výhradně obranný charakter.
Jako protihodnotu za tyto ústupky nabízí USA Teheránu možnost hospodářské obnovy. Návrh zahrnuje kompletní zrušení dosavadních sankcí a záruky, že nebudou znovu zavedeny. Spojené státy jsou rovněž ochotny asistovat při budování civilní jaderné energetiky v Búšehru, která by pod mezinárodním dozorem sloužila pouze k výrobě elektřiny.
Významným tématem rozhovorů je také status Hormuzského průlivu, který chtějí USA vidět jako zcela svobodnou námořní zónu. Írán na tento požadavek reagoval skrze svou misi při OSN prohlášením, že umožní proplout i lodím zemí, se kterými je ve sporu, pokud budou svou trasu konzultovat s tamními úřady. Tím dává jasně najevo, že hodlá mít nad touto strategickou cestou kontrolu až do definitivního uzavření dohody.
V praxi se v průlivu již začínají uplatňovat neformální dohody. Plavidla z Číny, Indie či Pákistánu volí severní trasu v íránských vodách, což tamnímu režimu dovoluje dopravu sledovat a regulovat. Teherán deklaruje, že bezpečný průjezd zajistí těm přepravcům, kteří se nepodílejí na žádné formě agrese vůči Íránu.
Donald Trump se k dosavadnímu vývoji vyjádřil velmi sebevědomě a válku označil za v podstatě skončenou. Naznačil také, že USA obdržely od íránských vyjednavačů „mimořádný dar“ v podobě ústupků v oblasti energetiky a dopravy v Hormuzském průlivu. Podle amerického prezidenta projevuje íránská strana obrovský zájem na rychlém uzavření dohody.
V rámci diplomatického úsilí se hovoří o možnosti měsíčního příměří, které by umožnilo detailní debatu o všech patnácti bodech návrhu. Za americkou stranu se na rozhovorech podílejí viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Přestože prezident hovoří o úspěšné politické transformaci v regionu, zdůrazňuje, že v této chvíli si zachovává značnou ostražitost.
Navzdory mírovým jednáním zůstává situace v regionu napjatá a armády jsou v pohotovosti. Objevují se informace, že Pentagon zvažuje nasazení jednotek 82. výsadkové divize k zajištění stability. Z
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.