Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Klíčovým požadavkem americké strany je naprosté zastavení íránských jaderných ambicí. Plán počítá s definitivním vyřazením a likvidací klíčových provozů v Natanzu, Isfahánu a Fordo. Írán by se musel vzdát všech zásob obohaceného materiálu a přenechat dohled nad ním Mezinárodní agentuře pro atomovou energii s příslibem, že v budoucnu již k obohacování nepřistoupí.
Další prioritu Washingtonu představuje omezení íránského vlivu na Blízkém východě, zejména skrze podporu a vyzbrojování spřátelených ozbrojených skupin. Součástí návrhu je také drastická redukce íránského raketového programu, který by měl mít do budoucna výhradně obranný charakter.
Jako protihodnotu za tyto ústupky nabízí USA Teheránu možnost hospodářské obnovy. Návrh zahrnuje kompletní zrušení dosavadních sankcí a záruky, že nebudou znovu zavedeny. Spojené státy jsou rovněž ochotny asistovat při budování civilní jaderné energetiky v Búšehru, která by pod mezinárodním dozorem sloužila pouze k výrobě elektřiny.
Významným tématem rozhovorů je také status Hormuzského průlivu, který chtějí USA vidět jako zcela svobodnou námořní zónu. Írán na tento požadavek reagoval skrze svou misi při OSN prohlášením, že umožní proplout i lodím zemí, se kterými je ve sporu, pokud budou svou trasu konzultovat s tamními úřady. Tím dává jasně najevo, že hodlá mít nad touto strategickou cestou kontrolu až do definitivního uzavření dohody.
V praxi se v průlivu již začínají uplatňovat neformální dohody. Plavidla z Číny, Indie či Pákistánu volí severní trasu v íránských vodách, což tamnímu režimu dovoluje dopravu sledovat a regulovat. Teherán deklaruje, že bezpečný průjezd zajistí těm přepravcům, kteří se nepodílejí na žádné formě agrese vůči Íránu.
Donald Trump se k dosavadnímu vývoji vyjádřil velmi sebevědomě a válku označil za v podstatě skončenou. Naznačil také, že USA obdržely od íránských vyjednavačů „mimořádný dar“ v podobě ústupků v oblasti energetiky a dopravy v Hormuzském průlivu. Podle amerického prezidenta projevuje íránská strana obrovský zájem na rychlém uzavření dohody.
V rámci diplomatického úsilí se hovoří o možnosti měsíčního příměří, které by umožnilo detailní debatu o všech patnácti bodech návrhu. Za americkou stranu se na rozhovorech podílejí viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Přestože prezident hovoří o úspěšné politické transformaci v regionu, zdůrazňuje, že v této chvíli si zachovává značnou ostražitost.
Navzdory mírovým jednáním zůstává situace v regionu napjatá a armády jsou v pohotovosti. Objevují se informace, že Pentagon zvažuje nasazení jednotek 82. výsadkové divize k zajištění stability. Z
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.