V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Po celá desetiletí bylo rozšiřování považováno za jeden z nejúspěšnějších politických projektů Evropské unie, který od roku 1951 pomáhal budovat stabilní a prosperující demokratické společenství na dříve rozděleném kontinentu. Kandidátské země tradičně procházely dlouhým procesem reforem a postupně se přizpůsobovaly unijnímu systému, přičemž jejich bezpečnost byla paralelně zajišťována v rámci NATO. Tento zavedený bezpečnostní rámec poválečné Evropy však od základů roztříštila plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu.
Současná situace navíc oživuje otázky ohledně budoucnosti transatlantických vazeb a odpovědnosti za bezpečnost kontinentu, které Evropané považovali za dávno vyřešené. Evropa se tak v mnoha ohledech vrací ke svým kořenům a k myšlenkám z počátku evropského projektu, jako byl neúspěšný návrh Evropského obranného společenství z roku 1952. Dlouhodobé oddělování evropské integrace od čistě bezpečnostních otázek je v kontextu probíhající války na Ukrajině již neudržitelné.
Ukrajina sice není první postsovětskou zemí usilující o členství v EU, je však prvním kandidátem, který integrační reformy provádí za mimořádných podmínek rozsáhlého válečného konfliktu na evropské půdě. Tento stav potvrzuje správnost návrhů na postupnou a politicky flexibilnější integraci, jako je myšlenka kancléře Friedricha Merze na dřívější zapojení ukrajinských zástupců do unijních institucí nebo plány na postupný přístup kandidátských zemí k částem jednotného trhu ještě před plným členstvím.
Tyto asociační a participační podněty správně reflektují, že státy podstupující náročné reformy by měly čerpat výhody integrace dříve. V případě Ukrajiny však řeší pouze část problému, protože debatu o jejím začlenění do Evropy nelze oddělit od širších evropských bezpečnostních zájmů. Od počátku invaze se ukazuje, že zajištění věrohodných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a její evropská integrace jsou fakticky dvěma propojenými stranami jednoho strategického cíle.
Vzhledem k tomu, že vstup do NATO zůstává pro Ukrajinu dlouhodobým záměrem, který však momentálně není na pořadu dne, roste naléhavost jejího pevného ukotvení v širším evropském bezpečnostním rámci. Jakákoli budoucí diplomatická iniciativa směřující k ukončení války bude vyžadovat víc než jen příměří; udržitelný mír závisí na propojení ekonomické integrace, politických vazeb a reálných bezpečnostních záruk, bez nichž by každá dohoda byla pouhou pauzou před dalším konfliktem.
Tento trend se již projevuje v postojích evropských politických představitelů. Evropský komisař Andrius Kubilius například prosazuje začlenění Ukrajiny do vznikající evropské obranné architektury a italský ministr obrany Guido Crosetto volá po širším bezpečnostním rámci přesahujícím samotné hranice EU. Bez ohledu na výslednou institucionální podobu tyto hlasy jasně potvrzují, že otázka bezpečnosti se opět vrací do samotného centra celého evropského projektu.
Úlohu Ukrajiny v této transformaci navíc nelze vnímat pouze optikou poskytování pomoci a záruk, protože země se po více než čtyřech letech války stala jednou z nejsilnějších vojenských mocností v Evropě. Ukrajinské ozbrojené síly získaly bezkonkurenční zkušenosti s vedením moderní konvenční války velkého rozsahu a tamní obranný průmysl vykazuje vysokou míru inovací v oblasti dronů, autonomních systémů či elektronického boje, v čemž operační expertíza Ukrajiny překonává řadu členských zemí EU.
Za touto vojenskou silou stojí vytrvalá finanční, materiální i politická podpora ze strany Evropy, Spojených států a dalších spojenců. Schopnost Ukrajiny tuto pomoc efektivně absorbovat, přetavit ji v reálnou sílu na bojišti a zároveň rozvíjet vlastní technologická řešení však prokázala nečekanou odolnost. Ukrajina tak přestala být pouhým příjemcem bezpečnosti a stala se jejím aktivním poskytovatelem, což zásadně mění pohled na samotný proces rozšiřování unie.
Při diskusích o budoucnosti EU se pozornost často zaměřuje na to, co může Evropa Ukrajině nabídnout, stále důležitější je však hodnotit, co může Ukrajina přinést Evropě – od vojenské síly a technologického pokroku až po strategické výhody a jasný závazek k ochraně základních evropských hodnot. Úspěšná integrace Ukrajiny by demonstrovala schopnost unijních institucí přizpůsobit se proměněné geopolitické realitě a znamenala by zásadní milník v historii evropské integrace, v níž se politické, demokratické a bezpečnostní úsilí musí navzájem podporovat.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá na 19. listopadu.
Meteorologové už nyní tuší, jaké počasí nabídne další listopadový víkend. Podle aktuálního výhledu se má v jeho průběhu ochlazovat, což se může projevit i sněžením na horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Polsko pozastavuje příspěvky do iniciativy PURL (Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu), jejímž prostřednictvím nakupují spojenci Kyjeva od Spojených států amerických zbraně a zbraňové systémy pro Ukrajinu. Informují o tom zahraniční média.
Zdražení elektřiny a plynu, které od ledna příštího roku nově chystá společnost innogy, vysílá českým domácnostem poměrně jednoznačný signál: kdo má energie bez fixace, měl by nyní vážně zvážit jejich zafixování. A to i v případě, že má smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právě takové smlouvy totiž zpravidla umožňují dodavatelům jednostranně měnit ceny, pochopitelně při dodržení zákonných podmínek. Zákazník tak nemá jistotu, kolik bude za elektřinu nebo plyn platit za několik měsíců. Současné nabídky fixovaných tarifů mu přitom mohou zajistit cenovou předvídatelnost na delší období.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se 12. a 13. listopadu 2026 zúčastnil v Dublinu devátého zasedání Evropského politického společenství a navazujícího neformálního summitu Evropské rady. Hlavními tématy jednání byly konkurenceschopnost Evropy, problematika umělé inteligence, nelegální migrace, posilování bezpečnosti evropských zemí a pomoc Ukrajině.
V Česku se blíží moment, kdy se díky pravidelné lednové valorizaci opět zvýší důchody. Lidé už vědí, o kolik to bude. Mezitím se veřejnost od statistiků dozvěděla, jak vysoká byla průměrná penze v závěru loňského roku.
Velké dopravní problémy v pátek zasáhly Spojené státy americké. Úřady na několik hodin uzemnily všechna letadla a zastavily veškeré odlety z amerických letišť, protože komunikační systémy řízení letového provozu nefungovaly tak, jak měly.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. První z obchodních řetězců upozornil zákazníky, jak to je s fungováním obchodů tentokrát. Prodejny BILLA budou během svátečního dne fungovat v běžné otevírací době.
Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch získal ocenění osobnosti.ai 2026 v kategorii Zdravotnictví. Mezi pěti nejúspěšnějšími nominovanými byli také další dva zástupci ministerstva zdravotnictví. Ocenění pořádané Českou asociací umělé inteligence vyzdvihuje osobnosti, které přispívají k rozvoji a odpovědnému využívání AI v Česku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nebude se svou vládou připravovat zákon, který by zakazoval sportovním reprezentacím zápasy s ruskými národními týmy. V pátek to uvedl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Například hokejisté již nicméně dali na vědomí, že vzájemné zápasy s Ruskem hrát nehodlají.