V sobotu pozdě večer amerického času Spojené státy provedly koordinovaný útok na tři íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Šlo o bezprecedentní přímý zásah USA do konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Podle oficiálního vyjádření americké administrativy byly vypáleny desítky střel z ponorek a na dvě lokality dopadlo více než tucet tzv. „bunker busterů“ – extrémně ničivých bomb určených k ničení hluboko ukrytých cílů.
Tyto zbraně jsou formálně označovány jako GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP) a váží přibližně 13,5 tuny. Jsou největšími konvenčními bombami v americkém arzenálu a mimo jaderné zbraně patří k tomu nejdestruktivnějšímu, co USA mohou nasadit, vysvětluje pro The Conversation vědecký expert James Dwyer.
„Bunker bustery“ jsou speciálně navržené bomby určené k ničení silně opevněných nebo hluboko pod zemí ukrytých zařízení. Běžné střely či konvenční bomby by v takových případech neuspěly – k dosažení cíle je nutné, aby výbušnina pronikla do země nebo skrz železobeton, kde následně exploduje.
Íránská jaderná infrastruktura, zejména zařízení ve Fordo a Natanzu, je známa svou odolností a hloubkou uložení. Fordo je odhadován až na 80 metrů pod zemí a chráněn několika vrstvami železobetonu a půdy. Právě proto padla volba na nasazení MOP, které jsou schopné proniknout až 60 metrů do podloží.
Spojené státy nasadily GBU-57 – největší známé bunker bustery na světě, určené výhradně pro bombardér B-2 Spirit. Tento stroj je jediný v americké flotile, který má technické kapacity nést a přesně svrhnout tyto kolosální pumy. Každý B-2 může nést maximálně dvě takové zbraně. Při útoku na Írán mělo být nasazeno zhruba sedm těchto strojů, což znamená, že útok mohl zahrnovat až 14 těchto zbraní – což představuje významnou část celkového počtu MOP v amerických zásobách.
Administrativa prezidenta Trumpa tvrdí, že Írán se nachází jen několik týdnů od získání jaderné zbraně – to je ale v rozporu s dosavadními zprávami amerických zpravodajských služeb. Podle analytiků USA reagovaly také na omezené schopnosti Izraele – jeho armáda nedisponuje zbraněmi, které by mohly proniknout do tak hlubokých a opevněných cílů. V tomto ohledu byl zásah Američanů vnímán jako klíčový.
Použití jaderných zbraní zůstalo nepřípustné, ale útok s pomocí MOP představoval nejsilnější konvenční alternativu. Útok měl podle vyjádření Pentagonu „zcela zničit“ cíle v Fordow a Natanzu – realitu tohoto tvrzení ale zatím nelze nezávisle ověřit.
Je možné, že Írán provozuje další, dosud neodhalené jaderné zařízení. Ani zničení známých lokalit tedy nemusí zcela eliminovat jeho schopnost vyrábět obohacený uran nebo pokračovat ve vývoji jaderné zbraně.
Zároveň se objevují spekulace, že útok USA může Írán ještě více motivovat k vývoji jaderné zbraně – jako záruky bezpečnosti před dalším zásahem. Historické zkušenosti z Ukrajiny, Iráku nebo Libye, kde státy bez jaderného arzenálu čelily vojenským intervencím, mohou posílit přesvědčení, že pouze jaderná výzbroj zajistí režimu přežití.
Zatímco USA podle dostupných informací zaslaly Íránu diplomatický vzkaz, že šlo o jednorázovou akci, nikoli o začátek změny režimu, není jasné, jak Teherán odpoví. Možnosti sahají od přímého útoku na Izrael nebo americké síly v regionu až po blokádu Hormuzského průlivu – kritické trasy pro světový obchod s ropou.
Připustit porážku nebo zastavení jaderného programu by ze strany íránského režimu mohlo být vnímáno jako slabost. Naopak by mohli využít situace jako důvod k urychlení vývoje vlastní zbraně – i v menším měřítku, podobně jako v případě Severní Koreje.
Útok USA na jadernou infrastrukturu Íránu otevírá novou fázi nestability v regionu. Ať už Írán odpoví jakkoli, samotná skutečnost, že režim nebyl schopen USA od útoku odradit, může sloužit jako motivace ke změně jeho strategických cílů.
V konečném důsledku může být největší lekcí této krize skutečnost, že absence jaderného arzenálu znamená pro mnohé státy zranitelnost. Pro Írán by právě to mohlo znamenat důvod k dokončení projektu, který se měl stát předmětem mezinárodních dohod, nikoli válečných útoků.
Třetím dnem pokračuje ve Zlínském kraji pátrání po pohřešovaném dvanáctiletém chlapci, který se ve čtvrtek ztratil cestou do školy. Policie žádá o pomoc veřejnost.
Vánoce jsou za dveřmi a vyhlíží je pochopitelně i Dara Rolins. S partnerem Pavlem Nedvědem mají navíc téměř připravený ten nejlepší možný dárek, který si spolu chtějí nadělit úplně sami. Splní se jim jejich přání už letos?
Felix Slováček je stále ženatý s Dádou Patrasovou, kterou si vzal už v první polovině 80. let minulého století, ale jejich vztah není v posledních letech idylický. Po boku hudebníka se opakovaně objevovala jedna žena. A tato situace stále trvá.
Pokud by současné napětí mezi Čínou a Japonskem eskalovalo v otevřený konflikt, jen stěží by z něj vzešel skutečný vítěz. Tokio dnes jasně ukazuje, že není pouhým regionálním přívěskem americké moci, ale plnohodnotnou asijskou velmocí schopnou účinně čelit čínskému tlaku. Peking proto volí obezřetný postup – a to nejen kvůli současné vojenské realitě, ale i kvůli hluboce zakořeněné historické zkušenosti. Vzájemné vztahy jsou poznamenány extrémně brutálním konfliktem, v němž Japonsko vystupovalo jako agresor. Tento faktor dodnes významně formuje čínské strategické myšlení i vnímání rizika případné konfrontace.
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.