V sobotu pozdě večer amerického času Spojené státy provedly koordinovaný útok na tři íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Šlo o bezprecedentní přímý zásah USA do konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Podle oficiálního vyjádření americké administrativy byly vypáleny desítky střel z ponorek a na dvě lokality dopadlo více než tucet tzv. „bunker busterů“ – extrémně ničivých bomb určených k ničení hluboko ukrytých cílů.
Tyto zbraně jsou formálně označovány jako GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP) a váží přibližně 13,5 tuny. Jsou největšími konvenčními bombami v americkém arzenálu a mimo jaderné zbraně patří k tomu nejdestruktivnějšímu, co USA mohou nasadit, vysvětluje pro The Conversation vědecký expert James Dwyer.
„Bunker bustery“ jsou speciálně navržené bomby určené k ničení silně opevněných nebo hluboko pod zemí ukrytých zařízení. Běžné střely či konvenční bomby by v takových případech neuspěly – k dosažení cíle je nutné, aby výbušnina pronikla do země nebo skrz železobeton, kde následně exploduje.
Íránská jaderná infrastruktura, zejména zařízení ve Fordo a Natanzu, je známa svou odolností a hloubkou uložení. Fordo je odhadován až na 80 metrů pod zemí a chráněn několika vrstvami železobetonu a půdy. Právě proto padla volba na nasazení MOP, které jsou schopné proniknout až 60 metrů do podloží.
Spojené státy nasadily GBU-57 – největší známé bunker bustery na světě, určené výhradně pro bombardér B-2 Spirit. Tento stroj je jediný v americké flotile, který má technické kapacity nést a přesně svrhnout tyto kolosální pumy. Každý B-2 může nést maximálně dvě takové zbraně. Při útoku na Írán mělo být nasazeno zhruba sedm těchto strojů, což znamená, že útok mohl zahrnovat až 14 těchto zbraní – což představuje významnou část celkového počtu MOP v amerických zásobách.
Administrativa prezidenta Trumpa tvrdí, že Írán se nachází jen několik týdnů od získání jaderné zbraně – to je ale v rozporu s dosavadními zprávami amerických zpravodajských služeb. Podle analytiků USA reagovaly také na omezené schopnosti Izraele – jeho armáda nedisponuje zbraněmi, které by mohly proniknout do tak hlubokých a opevněných cílů. V tomto ohledu byl zásah Američanů vnímán jako klíčový.
Použití jaderných zbraní zůstalo nepřípustné, ale útok s pomocí MOP představoval nejsilnější konvenční alternativu. Útok měl podle vyjádření Pentagonu „zcela zničit“ cíle v Fordow a Natanzu – realitu tohoto tvrzení ale zatím nelze nezávisle ověřit.
Je možné, že Írán provozuje další, dosud neodhalené jaderné zařízení. Ani zničení známých lokalit tedy nemusí zcela eliminovat jeho schopnost vyrábět obohacený uran nebo pokračovat ve vývoji jaderné zbraně.
Zároveň se objevují spekulace, že útok USA může Írán ještě více motivovat k vývoji jaderné zbraně – jako záruky bezpečnosti před dalším zásahem. Historické zkušenosti z Ukrajiny, Iráku nebo Libye, kde státy bez jaderného arzenálu čelily vojenským intervencím, mohou posílit přesvědčení, že pouze jaderná výzbroj zajistí režimu přežití.
Zatímco USA podle dostupných informací zaslaly Íránu diplomatický vzkaz, že šlo o jednorázovou akci, nikoli o začátek změny režimu, není jasné, jak Teherán odpoví. Možnosti sahají od přímého útoku na Izrael nebo americké síly v regionu až po blokádu Hormuzského průlivu – kritické trasy pro světový obchod s ropou.
Připustit porážku nebo zastavení jaderného programu by ze strany íránského režimu mohlo být vnímáno jako slabost. Naopak by mohli využít situace jako důvod k urychlení vývoje vlastní zbraně – i v menším měřítku, podobně jako v případě Severní Koreje.
Útok USA na jadernou infrastrukturu Íránu otevírá novou fázi nestability v regionu. Ať už Írán odpoví jakkoli, samotná skutečnost, že režim nebyl schopen USA od útoku odradit, může sloužit jako motivace ke změně jeho strategických cílů.
V konečném důsledku může být největší lekcí této krize skutečnost, že absence jaderného arzenálu znamená pro mnohé státy zranitelnost. Pro Írán by právě to mohlo znamenat důvod k dokončení projektu, který se měl stát předmětem mezinárodních dohod, nikoli válečných útoků.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.