Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Přestože se Írán a Omán dohodly na zahájení rozhovorů o správě této strategické vodní cesty, incidenty jasně ukazují složitost zajištění bezpečné plavby v oblasti, která zůstává hlavním ohniskem napětí mezi Teheránem a Washingtonem. Íránské revoluční gardy navíc předem varovaly, že povolují plavbu pouze po jimi určených trasách a jakémukoli plavidlu mimo tento rámec nedokážou garantovat bezpečnou trasu.
Teherán své hrozby vzápětí potvrdil činy, když zaútočil na dvě lodě poté, co se objevily snahy otevřít ománské teritoriální vody pro provoz směřující do Perského zálivu i z něj. Při prvním incidentu z 25. června byla nákladní loď plující v ománských vodách zasažena střelou neznámého původu přibližně 14 kilometrů od ománského poloostrova Musandam. Plavidlo využilo trasu doporučenou Společným námořním informačním střediskem (JMIC), které podporuje americká vláda, s cílem vyhnout se oblasti pod kontrolou íránských úřadů. Podle JMIC měl být tento alternativní pobřežní koridor na rozdíl od tradiční trasy uprostřed průlivu zcela bez min.
Útoky na plavidla vyvolaly odvetné americké letecké údery, na které Írán odpověděl nedělními útoky bezpilotních letounů a raket cílícími na Bahrajn a Kuvajt, což opět zablokovalo jednání o formálním ukončení konfliktu. Přestože se Washington a Teherán následně dohodli na zastavení vzájemných úderů, lodní doprava v průlivu zůstává paralyzována a novou ománskou trasu využila k průjezdu jen naprostá minima lodí. Hormuzský průliv je sice mezinárodní vodní cestou, technicky se však nachází v teritoriálních vodách Íránu a Ománu, přičemž lodě dlouhodobě využívaly koridor blíže k Íránu z bezpečnostních důvodů.
Pobřežní trasa u Ománu byla dříve využívána jen zřídka, protože těsná blízkost pevniny představuje značné riziko v případě poruchy motoru nebo kormidla, kdy posádce nezbývá manévrovací prostor. Za normálních okolností doprava funguje jako námořní dálnice se dvěma oddělenými pruhy podle systému Mezinárodní námořní organizace (IMO) z roku 1968, což v pouhých 33 kilometrů širokém hrdle snižuje riziko kolizí. Tento centrální koridor je však nyní kvůli íránským restrikcím nepřístupný a situaci komplikují zprávy IMO o přítomnosti více než 80 námořních min, jejichž odstranění je podmínkou pro obnovení běžného provozu.
Mezinárodní společenství se snaží situaci aktivně řešit, přičemž Francie oznámila, že ve spolupráci s Ománem a dalšími partnery poskytne své experty na vyčištění průlivu od min, aby zajistila svobodnou plavbu. Na prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona však okamžitě reagoval náměstek íránského ministra zahraničí Kazem Gharíbábádí, který varoval před provokacemi a zdůraznil, že odminování smí provádět výhradně Írán. Alternativní ománská trasa, jejíž využití po útocích unijní plán pozastavil, měla přitom původně posloužit jako úniková cesta pro přibližně 11 000 plavidel, která zůstávají zablokovaná v Perském zálivu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.