Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Přestože se Írán a Omán dohodly na zahájení rozhovorů o správě této strategické vodní cesty, incidenty jasně ukazují složitost zajištění bezpečné plavby v oblasti, která zůstává hlavním ohniskem napětí mezi Teheránem a Washingtonem. Íránské revoluční gardy navíc předem varovaly, že povolují plavbu pouze po jimi určených trasách a jakémukoli plavidlu mimo tento rámec nedokážou garantovat bezpečnou trasu.
Teherán své hrozby vzápětí potvrdil činy, když zaútočil na dvě lodě poté, co se objevily snahy otevřít ománské teritoriální vody pro provoz směřující do Perského zálivu i z něj. Při prvním incidentu z 25. června byla nákladní loď plující v ománských vodách zasažena střelou neznámého původu přibližně 14 kilometrů od ománského poloostrova Musandam. Plavidlo využilo trasu doporučenou Společným námořním informačním střediskem (JMIC), které podporuje americká vláda, s cílem vyhnout se oblasti pod kontrolou íránských úřadů. Podle JMIC měl být tento alternativní pobřežní koridor na rozdíl od tradiční trasy uprostřed průlivu zcela bez min.
Útoky na plavidla vyvolaly odvetné americké letecké údery, na které Írán odpověděl nedělními útoky bezpilotních letounů a raket cílícími na Bahrajn a Kuvajt, což opět zablokovalo jednání o formálním ukončení konfliktu. Přestože se Washington a Teherán následně dohodli na zastavení vzájemných úderů, lodní doprava v průlivu zůstává paralyzována a novou ománskou trasu využila k průjezdu jen naprostá minima lodí. Hormuzský průliv je sice mezinárodní vodní cestou, technicky se však nachází v teritoriálních vodách Íránu a Ománu, přičemž lodě dlouhodobě využívaly koridor blíže k Íránu z bezpečnostních důvodů.
Pobřežní trasa u Ománu byla dříve využívána jen zřídka, protože těsná blízkost pevniny představuje značné riziko v případě poruchy motoru nebo kormidla, kdy posádce nezbývá manévrovací prostor. Za normálních okolností doprava funguje jako námořní dálnice se dvěma oddělenými pruhy podle systému Mezinárodní námořní organizace (IMO) z roku 1968, což v pouhých 33 kilometrů širokém hrdle snižuje riziko kolizí. Tento centrální koridor je však nyní kvůli íránským restrikcím nepřístupný a situaci komplikují zprávy IMO o přítomnosti více než 80 námořních min, jejichž odstranění je podmínkou pro obnovení běžného provozu.
Mezinárodní společenství se snaží situaci aktivně řešit, přičemž Francie oznámila, že ve spolupráci s Ománem a dalšími partnery poskytne své experty na vyčištění průlivu od min, aby zajistila svobodnou plavbu. Na prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona však okamžitě reagoval náměstek íránského ministra zahraničí Kazem Gharíbábádí, který varoval před provokacemi a zdůraznil, že odminování smí provádět výhradně Írán. Alternativní ománská trasa, jejíž využití po útocích unijní plán pozastavil, měla přitom původně posloužit jako úniková cesta pro přibližně 11 000 plavidel, která zůstávají zablokovaná v Perském zálivu.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.