Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Přestože se Írán a Omán dohodly na zahájení rozhovorů o správě této strategické vodní cesty, incidenty jasně ukazují složitost zajištění bezpečné plavby v oblasti, která zůstává hlavním ohniskem napětí mezi Teheránem a Washingtonem. Íránské revoluční gardy navíc předem varovaly, že povolují plavbu pouze po jimi určených trasách a jakémukoli plavidlu mimo tento rámec nedokážou garantovat bezpečnou trasu.
Teherán své hrozby vzápětí potvrdil činy, když zaútočil na dvě lodě poté, co se objevily snahy otevřít ománské teritoriální vody pro provoz směřující do Perského zálivu i z něj. Při prvním incidentu z 25. června byla nákladní loď plující v ománských vodách zasažena střelou neznámého původu přibližně 14 kilometrů od ománského poloostrova Musandam. Plavidlo využilo trasu doporučenou Společným námořním informačním střediskem (JMIC), které podporuje americká vláda, s cílem vyhnout se oblasti pod kontrolou íránských úřadů. Podle JMIC měl být tento alternativní pobřežní koridor na rozdíl od tradiční trasy uprostřed průlivu zcela bez min.
Útoky na plavidla vyvolaly odvetné americké letecké údery, na které Írán odpověděl nedělními útoky bezpilotních letounů a raket cílícími na Bahrajn a Kuvajt, což opět zablokovalo jednání o formálním ukončení konfliktu. Přestože se Washington a Teherán následně dohodli na zastavení vzájemných úderů, lodní doprava v průlivu zůstává paralyzována a novou ománskou trasu využila k průjezdu jen naprostá minima lodí. Hormuzský průliv je sice mezinárodní vodní cestou, technicky se však nachází v teritoriálních vodách Íránu a Ománu, přičemž lodě dlouhodobě využívaly koridor blíže k Íránu z bezpečnostních důvodů.
Pobřežní trasa u Ománu byla dříve využívána jen zřídka, protože těsná blízkost pevniny představuje značné riziko v případě poruchy motoru nebo kormidla, kdy posádce nezbývá manévrovací prostor. Za normálních okolností doprava funguje jako námořní dálnice se dvěma oddělenými pruhy podle systému Mezinárodní námořní organizace (IMO) z roku 1968, což v pouhých 33 kilometrů širokém hrdle snižuje riziko kolizí. Tento centrální koridor je však nyní kvůli íránským restrikcím nepřístupný a situaci komplikují zprávy IMO o přítomnosti více než 80 námořních min, jejichž odstranění je podmínkou pro obnovení běžného provozu.
Mezinárodní společenství se snaží situaci aktivně řešit, přičemž Francie oznámila, že ve spolupráci s Ománem a dalšími partnery poskytne své experty na vyčištění průlivu od min, aby zajistila svobodnou plavbu. Na prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona však okamžitě reagoval náměstek íránského ministra zahraničí Kazem Gharíbábádí, který varoval před provokacemi a zdůraznil, že odminování smí provádět výhradně Írán. Alternativní ománská trasa, jejíž využití po útocích unijní plán pozastavil, měla přitom původně posloužit jako úniková cesta pro přibližně 11 000 plavidel, která zůstávají zablokovaná v Perském zálivu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.