Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Očekává se, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude na páteční schůzce s Trumpem v Bílém domě naléhat na další zbraně dlouhého doletu. Ty by byly schopné zasahovat cíle uvnitř ruského území. Trump v posledních dnech před Zelenského návštěvou naznačil, že je této myšlence otevřený. To podtrhuje, jak se jeho pohled na válku změnil od summitu na Aljašce.
Změna v poskytování zpravodajských informací s důrazem na energetické cíle nastala po Trumpově srpnovém setkání s Putinem na americké vojenské základně na Aljašce. Před summitem americká administrativa Kyjevu sdělila, že útoky na energetická zařízení jsou nepřípustné. Trumpovi se nepodařilo zajistit s Putinem dohodu, která by ukončila válku, uvedly oba zdroje.
Po summitu se USA pokusily zvýšit tlak na Putina. Změna ve sdílení zpravodajských informací je jedním z nástrojů, od něhož si Trumpova administrativa slibuje změnu v kalkulu ruského lídra ohledně pokračování války. Americká administrativa dala Ukrajině zelenou k obnovení útoků na ruskou ropnou, plynovou a energetickou infrastrukturu poté, co oba lídři opustili Aljašku bez dohody, uvedl jeden ze zdrojů.
S americkým souhlasem Ukrajina nyní přijala záměrnou strategii cílení na ruskou energetickou infrastrukturu. Podle zdroje je s fakticky zamrzlými frontovými liniemi a více než milionem obětí konfliktu cílení na ruskou energetiku jedním z mála zbývajících způsobů, jak vyvolat strategické dopady. „Tato válka by se nikdy nestala, kdyby byl prezidentem prezident Trump. To ostatně uznal i prezident Putin. A prezident Trump se ji snaží zastavit,“ uvedl úředník Bílého domu.
Zůstává nejasné, kolik dalších energetických cílů zůstává nedotčeno a zda Ukrajina má schopnost úderu na dlouhé vzdálenosti k úspěšnému zničení zařízení hluboko uvnitř Ruska. Zelenskyj naznačil, že jeho armáda k tomu potřebuje další pomoc od USA. Opakovaně žádal o americké zbraně dlouhého doletu v týdnech po summitu na Aljašce.
Trump naznačil, že je myšlence otevřen. Nedávno nadnesl možnost poskytnout Ukrajině řízené střely Tomahawk, pokud Rusko dramaticky nezmění svůj vyjednávací postoj. Před plánovaným setkáním s Trumpem v Bílém domě Zelenskyj novinářům v Kyjevě řekl, že hlavními tématy jeho rozhovoru budou „protivzdušná obrana a naše možnosti tlaku na Rusko pomocí střel dlouhého doletu.“
Ukrajinský lídr v neděli naznačil, že použití Tomahawků by mohlo být blíž. „Vidíme a slyšíme, že Rusko se bojí, že by nám Američané mohli dát Tomahawky. To je signál, že přesně takový tlak může fungovat pro mír,“ uvedl. Trump v úterý potvrdil, že Zelenskyj přichází do Bílého domu v pátek, aby naléhal na dodávky Tomahawků. Ty by zemi umožnily proniknout hluboko do ruského území.
„Vím, co mi chce říct. Chce zbraně. Rád by měl Tomahawky,“ řekl Trump novinářům. Na otázku, zda střely pošle, Trump v neděli odpověděl: „Uvidíme… Možná.“ A dodal: „Možná jim řeknu, že pokud se válka neukončí, možná to uděláme, možná ne, ale možná to uděláme. Chtějí oni (Rusko) Tomahawky směřující jejich směrem? Myslím, že ne.“
Americký představitel zdůraznil, že nejdůležitější je, že dodání Tomahawků Ukrajině je vážně diskutováno. Sám Trump opakovaně vyjádřil úžas nad vyhlídkou, že by Ukrajina mohla mít schopnost zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad. Stalo se tak i během nedávných hovorů se Zelenským, uvedl další zdroj obeznámený s konverzacemi. Během jednoho hovoru po summitu na Aljašce se Trump Zelenského zeptal, zda by jeho armáda měla schopnost zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad. Ukrajinský lídr odpověděl, že by to mohli, pokud by měli ty správné zbraně.
Mezitím USA zvýšily sdílení zpravodajských informací a schválily prodej 3 350 střel ERAM. Zdá se, že jde o první hmatatelné kroky, které Trump podnikl k posílení kapacit Ukrajiny pro údery na dlouhé vzdálenosti po summitu s Putinem. Administrativa Trumpa nestanovila žádná explicitní omezení ohledně toho, jak může Ukrajina použít tyto střely s prodlouženým doletem, které byly součástí nedávno schváleného prodeje zbraní v hodnotě 825 milionů dolarů.
Bidenova administrativa podobně nestanovila žádná omezení pro použití zbraní, které Kyjevu poskytla a které byly technicky schopné zasáhnout cíle uvnitř Ruska. Nejznámější jsou raketové systémy ATACMS. Tyto systémy však nabízejí menší dolet než Tomahawky nebo ERAM, což vyžaduje, aby ukrajinské síly rychle přesouvaly a skrývaly odpalovací zařízení. Vzduchem dodávané střely schválené Trumpovou administrativou nabízejí větší flexibilitu. Nicméně, pro letouny používající střely ERAM může být stále náročné dostat se blízko k hranici kvůli hlídkám ruských stíhaček MiG. Omezení podporují požadavek Ukrajiny na Tomahawky a další zbraně dlouhého doletu.
Dolet Tomahawků 1 500 mil a jejich rychlost znamenají, že mají smysl pouze pro vyhýbání se protivzdušné obraně a zasahování cenné infrastruktury hluboko uvnitř Ruska. Kreml naznačil, že tak sofistikované zbraně by musel obsluhovat americký personál, a že Tomahawky mohou nést jaderné hlavice. Jde o chřestění zbraněmi, které zneužívá obavy z neúmyslné eskalace.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.