Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Očekává se, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude na páteční schůzce s Trumpem v Bílém domě naléhat na další zbraně dlouhého doletu. Ty by byly schopné zasahovat cíle uvnitř ruského území. Trump v posledních dnech před Zelenského návštěvou naznačil, že je této myšlence otevřený. To podtrhuje, jak se jeho pohled na válku změnil od summitu na Aljašce.
Změna v poskytování zpravodajských informací s důrazem na energetické cíle nastala po Trumpově srpnovém setkání s Putinem na americké vojenské základně na Aljašce. Před summitem americká administrativa Kyjevu sdělila, že útoky na energetická zařízení jsou nepřípustné. Trumpovi se nepodařilo zajistit s Putinem dohodu, která by ukončila válku, uvedly oba zdroje.
Po summitu se USA pokusily zvýšit tlak na Putina. Změna ve sdílení zpravodajských informací je jedním z nástrojů, od něhož si Trumpova administrativa slibuje změnu v kalkulu ruského lídra ohledně pokračování války. Americká administrativa dala Ukrajině zelenou k obnovení útoků na ruskou ropnou, plynovou a energetickou infrastrukturu poté, co oba lídři opustili Aljašku bez dohody, uvedl jeden ze zdrojů.
S americkým souhlasem Ukrajina nyní přijala záměrnou strategii cílení na ruskou energetickou infrastrukturu. Podle zdroje je s fakticky zamrzlými frontovými liniemi a více než milionem obětí konfliktu cílení na ruskou energetiku jedním z mála zbývajících způsobů, jak vyvolat strategické dopady. „Tato válka by se nikdy nestala, kdyby byl prezidentem prezident Trump. To ostatně uznal i prezident Putin. A prezident Trump se ji snaží zastavit,“ uvedl úředník Bílého domu.
Zůstává nejasné, kolik dalších energetických cílů zůstává nedotčeno a zda Ukrajina má schopnost úderu na dlouhé vzdálenosti k úspěšnému zničení zařízení hluboko uvnitř Ruska. Zelenskyj naznačil, že jeho armáda k tomu potřebuje další pomoc od USA. Opakovaně žádal o americké zbraně dlouhého doletu v týdnech po summitu na Aljašce.
Trump naznačil, že je myšlence otevřen. Nedávno nadnesl možnost poskytnout Ukrajině řízené střely Tomahawk, pokud Rusko dramaticky nezmění svůj vyjednávací postoj. Před plánovaným setkáním s Trumpem v Bílém domě Zelenskyj novinářům v Kyjevě řekl, že hlavními tématy jeho rozhovoru budou „protivzdušná obrana a naše možnosti tlaku na Rusko pomocí střel dlouhého doletu.“
Ukrajinský lídr v neděli naznačil, že použití Tomahawků by mohlo být blíž. „Vidíme a slyšíme, že Rusko se bojí, že by nám Američané mohli dát Tomahawky. To je signál, že přesně takový tlak může fungovat pro mír,“ uvedl. Trump v úterý potvrdil, že Zelenskyj přichází do Bílého domu v pátek, aby naléhal na dodávky Tomahawků. Ty by zemi umožnily proniknout hluboko do ruského území.
„Vím, co mi chce říct. Chce zbraně. Rád by měl Tomahawky,“ řekl Trump novinářům. Na otázku, zda střely pošle, Trump v neděli odpověděl: „Uvidíme… Možná.“ A dodal: „Možná jim řeknu, že pokud se válka neukončí, možná to uděláme, možná ne, ale možná to uděláme. Chtějí oni (Rusko) Tomahawky směřující jejich směrem? Myslím, že ne.“
Americký představitel zdůraznil, že nejdůležitější je, že dodání Tomahawků Ukrajině je vážně diskutováno. Sám Trump opakovaně vyjádřil úžas nad vyhlídkou, že by Ukrajina mohla mít schopnost zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad. Stalo se tak i během nedávných hovorů se Zelenským, uvedl další zdroj obeznámený s konverzacemi. Během jednoho hovoru po summitu na Aljašce se Trump Zelenského zeptal, zda by jeho armáda měla schopnost zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad. Ukrajinský lídr odpověděl, že by to mohli, pokud by měli ty správné zbraně.
Mezitím USA zvýšily sdílení zpravodajských informací a schválily prodej 3 350 střel ERAM. Zdá se, že jde o první hmatatelné kroky, které Trump podnikl k posílení kapacit Ukrajiny pro údery na dlouhé vzdálenosti po summitu s Putinem. Administrativa Trumpa nestanovila žádná explicitní omezení ohledně toho, jak může Ukrajina použít tyto střely s prodlouženým doletem, které byly součástí nedávno schváleného prodeje zbraní v hodnotě 825 milionů dolarů.
Bidenova administrativa podobně nestanovila žádná omezení pro použití zbraní, které Kyjevu poskytla a které byly technicky schopné zasáhnout cíle uvnitř Ruska. Nejznámější jsou raketové systémy ATACMS. Tyto systémy však nabízejí menší dolet než Tomahawky nebo ERAM, což vyžaduje, aby ukrajinské síly rychle přesouvaly a skrývaly odpalovací zařízení. Vzduchem dodávané střely schválené Trumpovou administrativou nabízejí větší flexibilitu. Nicméně, pro letouny používající střely ERAM může být stále náročné dostat se blízko k hranici kvůli hlídkám ruských stíhaček MiG. Omezení podporují požadavek Ukrajiny na Tomahawky a další zbraně dlouhého doletu.
Dolet Tomahawků 1 500 mil a jejich rychlost znamenají, že mají smysl pouze pro vyhýbání se protivzdušné obraně a zasahování cenné infrastruktury hluboko uvnitř Ruska. Kreml naznačil, že tak sofistikované zbraně by musel obsluhovat americký personál, a že Tomahawky mohou nést jaderné hlavice. Jde o chřestění zbraněmi, které zneužívá obavy z neúmyslné eskalace.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.
Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Po návštěvě prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě a dojednání dohody se objevují překážky. Nejsložitější z nich by se opět mohl stát Hamas. Podle nové dohody již Hamas nepředstavuje hrozbu pro Izrael, ale zůstává významnou hrozbou pro Palestince i pro širší mír. Z oblastí Gazy, kde má Hamas stále kontrolu, se objevily zprávy o zatýkání Palestinců, kteří by mohli být proti jeho vládě, a o popravách prováděných přímo na ulicích. To znovu ukazuje, že cíle Hamasu nemají nic společného s důstojností a spravedlností pro Palestince, nýbrž jen s jeho trvalým železným stiskem nad Gazou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.