Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Očekává se, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude na páteční schůzce s Trumpem v Bílém domě naléhat na další zbraně dlouhého doletu. Ty by byly schopné zasahovat cíle uvnitř ruského území. Trump v posledních dnech před Zelenského návštěvou naznačil, že je této myšlence otevřený. To podtrhuje, jak se jeho pohled na válku změnil od summitu na Aljašce.
Změna v poskytování zpravodajských informací s důrazem na energetické cíle nastala po Trumpově srpnovém setkání s Putinem na americké vojenské základně na Aljašce. Před summitem americká administrativa Kyjevu sdělila, že útoky na energetická zařízení jsou nepřípustné. Trumpovi se nepodařilo zajistit s Putinem dohodu, která by ukončila válku, uvedly oba zdroje.
Po summitu se USA pokusily zvýšit tlak na Putina. Změna ve sdílení zpravodajských informací je jedním z nástrojů, od něhož si Trumpova administrativa slibuje změnu v kalkulu ruského lídra ohledně pokračování války. Americká administrativa dala Ukrajině zelenou k obnovení útoků na ruskou ropnou, plynovou a energetickou infrastrukturu poté, co oba lídři opustili Aljašku bez dohody, uvedl jeden ze zdrojů.
S americkým souhlasem Ukrajina nyní přijala záměrnou strategii cílení na ruskou energetickou infrastrukturu. Podle zdroje je s fakticky zamrzlými frontovými liniemi a více než milionem obětí konfliktu cílení na ruskou energetiku jedním z mála zbývajících způsobů, jak vyvolat strategické dopady. „Tato válka by se nikdy nestala, kdyby byl prezidentem prezident Trump. To ostatně uznal i prezident Putin. A prezident Trump se ji snaží zastavit,“ uvedl úředník Bílého domu.
Zůstává nejasné, kolik dalších energetických cílů zůstává nedotčeno a zda Ukrajina má schopnost úderu na dlouhé vzdálenosti k úspěšnému zničení zařízení hluboko uvnitř Ruska. Zelenskyj naznačil, že jeho armáda k tomu potřebuje další pomoc od USA. Opakovaně žádal o americké zbraně dlouhého doletu v týdnech po summitu na Aljašce.
Trump naznačil, že je myšlence otevřen. Nedávno nadnesl možnost poskytnout Ukrajině řízené střely Tomahawk, pokud Rusko dramaticky nezmění svůj vyjednávací postoj. Před plánovaným setkáním s Trumpem v Bílém domě Zelenskyj novinářům v Kyjevě řekl, že hlavními tématy jeho rozhovoru budou „protivzdušná obrana a naše možnosti tlaku na Rusko pomocí střel dlouhého doletu.“
Ukrajinský lídr v neděli naznačil, že použití Tomahawků by mohlo být blíž. „Vidíme a slyšíme, že Rusko se bojí, že by nám Američané mohli dát Tomahawky. To je signál, že přesně takový tlak může fungovat pro mír,“ uvedl. Trump v úterý potvrdil, že Zelenskyj přichází do Bílého domu v pátek, aby naléhal na dodávky Tomahawků. Ty by zemi umožnily proniknout hluboko do ruského území.
„Vím, co mi chce říct. Chce zbraně. Rád by měl Tomahawky,“ řekl Trump novinářům. Na otázku, zda střely pošle, Trump v neděli odpověděl: „Uvidíme… Možná.“ A dodal: „Možná jim řeknu, že pokud se válka neukončí, možná to uděláme, možná ne, ale možná to uděláme. Chtějí oni (Rusko) Tomahawky směřující jejich směrem? Myslím, že ne.“
Americký představitel zdůraznil, že nejdůležitější je, že dodání Tomahawků Ukrajině je vážně diskutováno. Sám Trump opakovaně vyjádřil úžas nad vyhlídkou, že by Ukrajina mohla mít schopnost zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad. Stalo se tak i během nedávných hovorů se Zelenským, uvedl další zdroj obeznámený s konverzacemi. Během jednoho hovoru po summitu na Aljašce se Trump Zelenského zeptal, zda by jeho armáda měla schopnost zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad. Ukrajinský lídr odpověděl, že by to mohli, pokud by měli ty správné zbraně.
Mezitím USA zvýšily sdílení zpravodajských informací a schválily prodej 3 350 střel ERAM. Zdá se, že jde o první hmatatelné kroky, které Trump podnikl k posílení kapacit Ukrajiny pro údery na dlouhé vzdálenosti po summitu s Putinem. Administrativa Trumpa nestanovila žádná explicitní omezení ohledně toho, jak může Ukrajina použít tyto střely s prodlouženým doletem, které byly součástí nedávno schváleného prodeje zbraní v hodnotě 825 milionů dolarů.
Bidenova administrativa podobně nestanovila žádná omezení pro použití zbraní, které Kyjevu poskytla a které byly technicky schopné zasáhnout cíle uvnitř Ruska. Nejznámější jsou raketové systémy ATACMS. Tyto systémy však nabízejí menší dolet než Tomahawky nebo ERAM, což vyžaduje, aby ukrajinské síly rychle přesouvaly a skrývaly odpalovací zařízení. Vzduchem dodávané střely schválené Trumpovou administrativou nabízejí větší flexibilitu. Nicméně, pro letouny používající střely ERAM může být stále náročné dostat se blízko k hranici kvůli hlídkám ruských stíhaček MiG. Omezení podporují požadavek Ukrajiny na Tomahawky a další zbraně dlouhého doletu.
Dolet Tomahawků 1 500 mil a jejich rychlost znamenají, že mají smysl pouze pro vyhýbání se protivzdušné obraně a zasahování cenné infrastruktury hluboko uvnitř Ruska. Kreml naznačil, že tak sofistikované zbraně by musel obsluhovat americký personál, a že Tomahawky mohou nést jaderné hlavice. Jde o chřestění zbraněmi, které zneužívá obavy z neúmyslné eskalace.
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.