Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Očekává se, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude na páteční schůzce s Trumpem v Bílém domě naléhat na další zbraně dlouhého doletu. Ty by byly schopné zasahovat cíle uvnitř ruského území. Trump v posledních dnech před Zelenského návštěvou naznačil, že je této myšlence otevřený. To podtrhuje, jak se jeho pohled na válku změnil od summitu na Aljašce.
Změna v poskytování zpravodajských informací s důrazem na energetické cíle nastala po Trumpově srpnovém setkání s Putinem na americké vojenské základně na Aljašce. Před summitem americká administrativa Kyjevu sdělila, že útoky na energetická zařízení jsou nepřípustné. Trumpovi se nepodařilo zajistit s Putinem dohodu, která by ukončila válku, uvedly oba zdroje.
Po summitu se USA pokusily zvýšit tlak na Putina. Změna ve sdílení zpravodajských informací je jedním z nástrojů, od něhož si Trumpova administrativa slibuje změnu v kalkulu ruského lídra ohledně pokračování války. Americká administrativa dala Ukrajině zelenou k obnovení útoků na ruskou ropnou, plynovou a energetickou infrastrukturu poté, co oba lídři opustili Aljašku bez dohody, uvedl jeden ze zdrojů.
S americkým souhlasem Ukrajina nyní přijala záměrnou strategii cílení na ruskou energetickou infrastrukturu. Podle zdroje je s fakticky zamrzlými frontovými liniemi a více než milionem obětí konfliktu cílení na ruskou energetiku jedním z mála zbývajících způsobů, jak vyvolat strategické dopady. „Tato válka by se nikdy nestala, kdyby byl prezidentem prezident Trump. To ostatně uznal i prezident Putin. A prezident Trump se ji snaží zastavit,“ uvedl úředník Bílého domu.
Zůstává nejasné, kolik dalších energetických cílů zůstává nedotčeno a zda Ukrajina má schopnost úderu na dlouhé vzdálenosti k úspěšnému zničení zařízení hluboko uvnitř Ruska. Zelenskyj naznačil, že jeho armáda k tomu potřebuje další pomoc od USA. Opakovaně žádal o americké zbraně dlouhého doletu v týdnech po summitu na Aljašce.
Trump naznačil, že je myšlence otevřen. Nedávno nadnesl možnost poskytnout Ukrajině řízené střely Tomahawk, pokud Rusko dramaticky nezmění svůj vyjednávací postoj. Před plánovaným setkáním s Trumpem v Bílém domě Zelenskyj novinářům v Kyjevě řekl, že hlavními tématy jeho rozhovoru budou „protivzdušná obrana a naše možnosti tlaku na Rusko pomocí střel dlouhého doletu.“
Ukrajinský lídr v neděli naznačil, že použití Tomahawků by mohlo být blíž. „Vidíme a slyšíme, že Rusko se bojí, že by nám Američané mohli dát Tomahawky. To je signál, že přesně takový tlak může fungovat pro mír,“ uvedl. Trump v úterý potvrdil, že Zelenskyj přichází do Bílého domu v pátek, aby naléhal na dodávky Tomahawků. Ty by zemi umožnily proniknout hluboko do ruského území.
„Vím, co mi chce říct. Chce zbraně. Rád by měl Tomahawky,“ řekl Trump novinářům. Na otázku, zda střely pošle, Trump v neděli odpověděl: „Uvidíme… Možná.“ A dodal: „Možná jim řeknu, že pokud se válka neukončí, možná to uděláme, možná ne, ale možná to uděláme. Chtějí oni (Rusko) Tomahawky směřující jejich směrem? Myslím, že ne.“
Americký představitel zdůraznil, že nejdůležitější je, že dodání Tomahawků Ukrajině je vážně diskutováno. Sám Trump opakovaně vyjádřil úžas nad vyhlídkou, že by Ukrajina mohla mít schopnost zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad. Stalo se tak i během nedávných hovorů se Zelenským, uvedl další zdroj obeznámený s konverzacemi. Během jednoho hovoru po summitu na Aljašce se Trump Zelenského zeptal, zda by jeho armáda měla schopnost zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad. Ukrajinský lídr odpověděl, že by to mohli, pokud by měli ty správné zbraně.
Mezitím USA zvýšily sdílení zpravodajských informací a schválily prodej 3 350 střel ERAM. Zdá se, že jde o první hmatatelné kroky, které Trump podnikl k posílení kapacit Ukrajiny pro údery na dlouhé vzdálenosti po summitu s Putinem. Administrativa Trumpa nestanovila žádná explicitní omezení ohledně toho, jak může Ukrajina použít tyto střely s prodlouženým doletem, které byly součástí nedávno schváleného prodeje zbraní v hodnotě 825 milionů dolarů.
Bidenova administrativa podobně nestanovila žádná omezení pro použití zbraní, které Kyjevu poskytla a které byly technicky schopné zasáhnout cíle uvnitř Ruska. Nejznámější jsou raketové systémy ATACMS. Tyto systémy však nabízejí menší dolet než Tomahawky nebo ERAM, což vyžaduje, aby ukrajinské síly rychle přesouvaly a skrývaly odpalovací zařízení. Vzduchem dodávané střely schválené Trumpovou administrativou nabízejí větší flexibilitu. Nicméně, pro letouny používající střely ERAM může být stále náročné dostat se blízko k hranici kvůli hlídkám ruských stíhaček MiG. Omezení podporují požadavek Ukrajiny na Tomahawky a další zbraně dlouhého doletu.
Dolet Tomahawků 1 500 mil a jejich rychlost znamenají, že mají smysl pouze pro vyhýbání se protivzdušné obraně a zasahování cenné infrastruktury hluboko uvnitř Ruska. Kreml naznačil, že tak sofistikované zbraně by musel obsluhovat americký personál, a že Tomahawky mohou nést jaderné hlavice. Jde o chřestění zbraněmi, které zneužívá obavy z neúmyslné eskalace.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.