Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Očekává se, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude na páteční schůzce s Trumpem v Bílém domě naléhat na další zbraně dlouhého doletu. Ty by byly schopné zasahovat cíle uvnitř ruského území. Trump v posledních dnech před Zelenského návštěvou naznačil, že je této myšlence otevřený. To podtrhuje, jak se jeho pohled na válku změnil od summitu na Aljašce.
Změna v poskytování zpravodajských informací s důrazem na energetické cíle nastala po Trumpově srpnovém setkání s Putinem na americké vojenské základně na Aljašce. Před summitem americká administrativa Kyjevu sdělila, že útoky na energetická zařízení jsou nepřípustné. Trumpovi se nepodařilo zajistit s Putinem dohodu, která by ukončila válku, uvedly oba zdroje.
Po summitu se USA pokusily zvýšit tlak na Putina. Změna ve sdílení zpravodajských informací je jedním z nástrojů, od něhož si Trumpova administrativa slibuje změnu v kalkulu ruského lídra ohledně pokračování války. Americká administrativa dala Ukrajině zelenou k obnovení útoků na ruskou ropnou, plynovou a energetickou infrastrukturu poté, co oba lídři opustili Aljašku bez dohody, uvedl jeden ze zdrojů.
S americkým souhlasem Ukrajina nyní přijala záměrnou strategii cílení na ruskou energetickou infrastrukturu. Podle zdroje je s fakticky zamrzlými frontovými liniemi a více než milionem obětí konfliktu cílení na ruskou energetiku jedním z mála zbývajících způsobů, jak vyvolat strategické dopady. „Tato válka by se nikdy nestala, kdyby byl prezidentem prezident Trump. To ostatně uznal i prezident Putin. A prezident Trump se ji snaží zastavit,“ uvedl úředník Bílého domu.
Zůstává nejasné, kolik dalších energetických cílů zůstává nedotčeno a zda Ukrajina má schopnost úderu na dlouhé vzdálenosti k úspěšnému zničení zařízení hluboko uvnitř Ruska. Zelenskyj naznačil, že jeho armáda k tomu potřebuje další pomoc od USA. Opakovaně žádal o americké zbraně dlouhého doletu v týdnech po summitu na Aljašce.
Trump naznačil, že je myšlence otevřen. Nedávno nadnesl možnost poskytnout Ukrajině řízené střely Tomahawk, pokud Rusko dramaticky nezmění svůj vyjednávací postoj. Před plánovaným setkáním s Trumpem v Bílém domě Zelenskyj novinářům v Kyjevě řekl, že hlavními tématy jeho rozhovoru budou „protivzdušná obrana a naše možnosti tlaku na Rusko pomocí střel dlouhého doletu.“
Ukrajinský lídr v neděli naznačil, že použití Tomahawků by mohlo být blíž. „Vidíme a slyšíme, že Rusko se bojí, že by nám Američané mohli dát Tomahawky. To je signál, že přesně takový tlak může fungovat pro mír,“ uvedl. Trump v úterý potvrdil, že Zelenskyj přichází do Bílého domu v pátek, aby naléhal na dodávky Tomahawků. Ty by zemi umožnily proniknout hluboko do ruského území.
„Vím, co mi chce říct. Chce zbraně. Rád by měl Tomahawky,“ řekl Trump novinářům. Na otázku, zda střely pošle, Trump v neděli odpověděl: „Uvidíme… Možná.“ A dodal: „Možná jim řeknu, že pokud se válka neukončí, možná to uděláme, možná ne, ale možná to uděláme. Chtějí oni (Rusko) Tomahawky směřující jejich směrem? Myslím, že ne.“
Americký představitel zdůraznil, že nejdůležitější je, že dodání Tomahawků Ukrajině je vážně diskutováno. Sám Trump opakovaně vyjádřil úžas nad vyhlídkou, že by Ukrajina mohla mít schopnost zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad. Stalo se tak i během nedávných hovorů se Zelenským, uvedl další zdroj obeznámený s konverzacemi. Během jednoho hovoru po summitu na Aljašce se Trump Zelenského zeptal, zda by jeho armáda měla schopnost zasáhnout Moskvu nebo Petrohrad. Ukrajinský lídr odpověděl, že by to mohli, pokud by měli ty správné zbraně.
Mezitím USA zvýšily sdílení zpravodajských informací a schválily prodej 3 350 střel ERAM. Zdá se, že jde o první hmatatelné kroky, které Trump podnikl k posílení kapacit Ukrajiny pro údery na dlouhé vzdálenosti po summitu s Putinem. Administrativa Trumpa nestanovila žádná explicitní omezení ohledně toho, jak může Ukrajina použít tyto střely s prodlouženým doletem, které byly součástí nedávno schváleného prodeje zbraní v hodnotě 825 milionů dolarů.
Bidenova administrativa podobně nestanovila žádná omezení pro použití zbraní, které Kyjevu poskytla a které byly technicky schopné zasáhnout cíle uvnitř Ruska. Nejznámější jsou raketové systémy ATACMS. Tyto systémy však nabízejí menší dolet než Tomahawky nebo ERAM, což vyžaduje, aby ukrajinské síly rychle přesouvaly a skrývaly odpalovací zařízení. Vzduchem dodávané střely schválené Trumpovou administrativou nabízejí větší flexibilitu. Nicméně, pro letouny používající střely ERAM může být stále náročné dostat se blízko k hranici kvůli hlídkám ruských stíhaček MiG. Omezení podporují požadavek Ukrajiny na Tomahawky a další zbraně dlouhého doletu.
Dolet Tomahawků 1 500 mil a jejich rychlost znamenají, že mají smysl pouze pro vyhýbání se protivzdušné obraně a zasahování cenné infrastruktury hluboko uvnitř Ruska. Kreml naznačil, že tak sofistikované zbraně by musel obsluhovat americký personál, a že Tomahawky mohou nést jaderné hlavice. Jde o chřestění zbraněmi, které zneužívá obavy z neúmyslné eskalace.
Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout.
Česko má před sebou první ryze březnový víkend. Počasí by se oproti předchozím dnům nemělo výrazně měnit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Bývalému princi Andrewovi, jenž aktuálně vystupuje jako Andrew Mountbatten-Windsor, zůstane alespoň jeden z titulů, který souvisí s britskou metropolí. Informovala o tom BBC. Pravidla totiž odebrání titulu neumožňují.
Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.