Před šestnácti lety na klimatickém summitu v Kodani se bohaté a znečišťující země zavázaly, že do roku 2020 poskytnou chudším národům 100 miliard dolarů ročně. Tyto prostředky měly sloužit na snižování emisí a adaptaci na teplejší svět. V loňském roce si stanovily nový cíl, a to 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Sledování toho, co se za klimatické finance skutečně počítá, je však dlouhodobě složité, přičemž někteří odborníci tento systém označují za „divoký západ“ kvůli nejasným definicím, pochybným projektům a nadhodnocenému účetnictví.
Podle často citované analýzy od OECD bohaté země sice porušily svůj původní slib, ale zpožděně dosáhly cílové hranice v roce 2022, kdy přislíbily 116 miliard dolarů. Organizace Oxfam, která také sleduje financování, ale kritičtěji posuzuje započítávání úvěrů, odhaduje, že v daném roce poskytly pouze 95,3 miliardy dolarů. Dle Oxfamu odpovídající hodnota grantů činila méně než 35 miliard dolarů.
Veřejné peníze tvoří více než tři čtvrtiny finančních prostředků, které rozvojové země dostávají na klimatické projekty. Část těchto financí jde příjemcům přímo jako bilaterální podpora, a část je směřována přes multilaterální instituce, jako je Světová banka. Dárci, mezi které patří 23 rozvinutých zemí a EU, započítávají i další zdroje, jako jsou exportní úvěry a soukromý kapitál mobilizovaný v důsledku jejich investic.
Oficiální data hlášená OSN nejsou dostatečně transparentní, aby bylo možné sledovat všechny toky peněz, které státy započítaly jako klimatické finance. Analýza provedená deníkem The Guardian a Carbon Brief však naznačuje, že asi pětina veřejného financování v roce 2022 směřovala do 44 nejchudších zemí světa. Do této skupiny patří jedny z nejzranitelnějších zemí, jako jsou Tuvalu, Haiti, Mali, Niger nebo Jemen. Mnohem větší část peněz šla do rozvojových zemí, což je širší skupina zahrnující země s nižšími středními příjmy, jako je Indie, a země s vyššími středními příjmy, jako je Čína. Mezi příjemci miliard dolarů klimatických financí jsou dokonce i ropné státy, například Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
Dvě třetiny veřejného financování pocházejí z Japonska, Německa, USA a Francie. K dosažení cíle v roce 2022 přispěl zejména nárůst bilaterálního financování ze strany USA pod vládou Joea Bidena. Dalším hlavním faktorem bylo zvýšení soukromých investic mobilizovaných rozvinutými státy. Od té doby Donald Trump zrušil agenturu USAID a ohrozil příspěvky na klimatické finance ze strany největšího historického znečišťovatele skleníkovými plyny na světě. Také několik dalších bohatých dárců snížilo své rozpočty na pomoc.
Dárci neposkytují peníze pouze ve formě grantů. Dvě třetiny klimatických financí pro rozvojové země jsou slíbeny ve formě úvěrů. Spoléhání na dluh při financování klimatických opatření je kritizováno, protože zvyšuje zátěž již tak zranitelných zemí a nutí je vynakládat více ze svých rozpočtů na splácení úroků. Některé úvěry navíc obsahují podmínky, které příjemce nutí najmout společnosti z dárcovské země.
Některé úvěry jsou nabízeny za výhodnějších podmínek než by příjemce našel na trhu. Ty jsou známé jako zvýhodněné úvěry (concessional loans) a mohou chudým zemím pomoci podpořit projekty, které by jinak byly mimo jejich dosah, jako jsou sítě veřejné dopravy nebo velké solární či větrné farmy. Většina úvěrů poskytnutých v roce 2022 však byla nabídnuta za nezvýhodněných podmínek (non-concessional terms).
Roční cíl 100 miliard dolarů, který měl platit do roku 2025, je nahrazen novým cílem, podle něhož by rozvinuté země měly poskytovat 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Nový roční cíl, označovaný jako „nový kolektivní kvantifikovaný cíl“, zahrnuje také širší záměr mobilizovat 1,3 bilionu dolarů ročně do roku 2035. Toto číslo je sice blíže skutečným potřebám rozvojových zemí, ale pouze 300 miliard dolarů z této částky by pocházelo z rozpočtů rozvinutých zemí a institucí, které poskytly většinu hotovosti pro původní cíl. Většina z 1,3 bilionu dolarů má namísto toho pocházet z investic soukromého sektoru.
Analytici vyjádřili obavy, že takové financování je ještě méně transparentní a odpovědné než veřejné finance. Nicméně uznávají, že chudé země pravděpodobně nepřesvědčí bohaté, aby uvolnily tak velké sumy peněz. Očekává se, že klimatické finance budou opět sporným bodem na výročních jednáních OSN o klimatu známých jako Cop. Zpráva zveřejněná předsednictvím summitů Cop z Ázerbájdžánu a Brazílie zkoumala způsoby, jak získat hotovost prostřednictvím nových daní na superbohaté, fosilní paliva, finanční transakce a znečišťující činnosti. Zmínila i návrhy, jako je výměna nesplaceného dluhu za klimatická opatření. Nový cíl je také vnímán jako příležitost k obnovení důvěryhodnosti klimatického financování a vyhnutí se tomu, aby bylo znovu označováno za „divoký západ“ kvůli nedostatku transparentnosti, včasnosti a nekonzistentnostem ve vykazování.
Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.
Několik žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, obvinilo jeho dlouholetou asistentku Lesley Groffovou ze lži před Kongresem. Groffová minulý měsíc během několikahodinového slyšení před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů vypovídala o svém osmnáctiletém působení u Epsteina.
Rusko zcela zakázalo vývoz motorové nafty poté, ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní rafinérie vyvolaly v zemi rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Rozhodnutí oznámil v televizním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem vicepremiér Alexandr Novak s odůvodněním, že krok má zvýšit dodávky na domácí trh. Rusko přitom již dříve zavedlo částečné omezení, které export zakazovalo obchodníkům s palivy, aktuální středeční nařízení se však nově vztahuje i na samotné producenty a zahrnuje tak kompletně celý trh.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
Tuzemské předpovědi počasí se mění. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že spustil nové verze textových předpovědí.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.