Před šestnácti lety na klimatickém summitu v Kodani se bohaté a znečišťující země zavázaly, že do roku 2020 poskytnou chudším národům 100 miliard dolarů ročně. Tyto prostředky měly sloužit na snižování emisí a adaptaci na teplejší svět. V loňském roce si stanovily nový cíl, a to 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Sledování toho, co se za klimatické finance skutečně počítá, je však dlouhodobě složité, přičemž někteří odborníci tento systém označují za „divoký západ“ kvůli nejasným definicím, pochybným projektům a nadhodnocenému účetnictví.
Podle často citované analýzy od OECD bohaté země sice porušily svůj původní slib, ale zpožděně dosáhly cílové hranice v roce 2022, kdy přislíbily 116 miliard dolarů. Organizace Oxfam, která také sleduje financování, ale kritičtěji posuzuje započítávání úvěrů, odhaduje, že v daném roce poskytly pouze 95,3 miliardy dolarů. Dle Oxfamu odpovídající hodnota grantů činila méně než 35 miliard dolarů.
Veřejné peníze tvoří více než tři čtvrtiny finančních prostředků, které rozvojové země dostávají na klimatické projekty. Část těchto financí jde příjemcům přímo jako bilaterální podpora, a část je směřována přes multilaterální instituce, jako je Světová banka. Dárci, mezi které patří 23 rozvinutých zemí a EU, započítávají i další zdroje, jako jsou exportní úvěry a soukromý kapitál mobilizovaný v důsledku jejich investic.
Oficiální data hlášená OSN nejsou dostatečně transparentní, aby bylo možné sledovat všechny toky peněz, které státy započítaly jako klimatické finance. Analýza provedená deníkem The Guardian a Carbon Brief však naznačuje, že asi pětina veřejného financování v roce 2022 směřovala do 44 nejchudších zemí světa. Do této skupiny patří jedny z nejzranitelnějších zemí, jako jsou Tuvalu, Haiti, Mali, Niger nebo Jemen. Mnohem větší část peněz šla do rozvojových zemí, což je širší skupina zahrnující země s nižšími středními příjmy, jako je Indie, a země s vyššími středními příjmy, jako je Čína. Mezi příjemci miliard dolarů klimatických financí jsou dokonce i ropné státy, například Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
Dvě třetiny veřejného financování pocházejí z Japonska, Německa, USA a Francie. K dosažení cíle v roce 2022 přispěl zejména nárůst bilaterálního financování ze strany USA pod vládou Joea Bidena. Dalším hlavním faktorem bylo zvýšení soukromých investic mobilizovaných rozvinutými státy. Od té doby Donald Trump zrušil agenturu USAID a ohrozil příspěvky na klimatické finance ze strany největšího historického znečišťovatele skleníkovými plyny na světě. Také několik dalších bohatých dárců snížilo své rozpočty na pomoc.
Dárci neposkytují peníze pouze ve formě grantů. Dvě třetiny klimatických financí pro rozvojové země jsou slíbeny ve formě úvěrů. Spoléhání na dluh při financování klimatických opatření je kritizováno, protože zvyšuje zátěž již tak zranitelných zemí a nutí je vynakládat více ze svých rozpočtů na splácení úroků. Některé úvěry navíc obsahují podmínky, které příjemce nutí najmout společnosti z dárcovské země.
Některé úvěry jsou nabízeny za výhodnějších podmínek než by příjemce našel na trhu. Ty jsou známé jako zvýhodněné úvěry (concessional loans) a mohou chudým zemím pomoci podpořit projekty, které by jinak byly mimo jejich dosah, jako jsou sítě veřejné dopravy nebo velké solární či větrné farmy. Většina úvěrů poskytnutých v roce 2022 však byla nabídnuta za nezvýhodněných podmínek (non-concessional terms).
Roční cíl 100 miliard dolarů, který měl platit do roku 2025, je nahrazen novým cílem, podle něhož by rozvinuté země měly poskytovat 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Nový roční cíl, označovaný jako „nový kolektivní kvantifikovaný cíl“, zahrnuje také širší záměr mobilizovat 1,3 bilionu dolarů ročně do roku 2035. Toto číslo je sice blíže skutečným potřebám rozvojových zemí, ale pouze 300 miliard dolarů z této částky by pocházelo z rozpočtů rozvinutých zemí a institucí, které poskytly většinu hotovosti pro původní cíl. Většina z 1,3 bilionu dolarů má namísto toho pocházet z investic soukromého sektoru.
Analytici vyjádřili obavy, že takové financování je ještě méně transparentní a odpovědné než veřejné finance. Nicméně uznávají, že chudé země pravděpodobně nepřesvědčí bohaté, aby uvolnily tak velké sumy peněz. Očekává se, že klimatické finance budou opět sporným bodem na výročních jednáních OSN o klimatu známých jako Cop. Zpráva zveřejněná předsednictvím summitů Cop z Ázerbájdžánu a Brazílie zkoumala způsoby, jak získat hotovost prostřednictvím nových daní na superbohaté, fosilní paliva, finanční transakce a znečišťující činnosti. Zmínila i návrhy, jako je výměna nesplaceného dluhu za klimatická opatření. Nový cíl je také vnímán jako příležitost k obnovení důvěryhodnosti klimatického financování a vyhnutí se tomu, aby bylo znovu označováno za „divoký západ“ kvůli nedostatku transparentnosti, včasnosti a nekonzistentnostem ve vykazování.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Americký prezident Donald Trump si ještě před jednáním s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským volal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah hovoru si nechal pro sebe, prozradil pouze, že byl velmi produktivní.
Česko ještě dnes pokryje náledí, varují meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v nejnovější výstraze. Nebezpečí se týká celého území republiky. Pozor si musí dát zejména řidiči.
Nejtěžší Vánoce prožili Dáda Patrasová a Felix Slováček, protože poprvé nastaly po smrti jejich milované dcery Aničky, která na jaře podlehla zákeřné rakovině. Svátkům v hvězdné domácnosti předcházelo nechtěné drama. Zasahovala záchranná služba.