Před šestnácti lety na klimatickém summitu v Kodani se bohaté a znečišťující země zavázaly, že do roku 2020 poskytnou chudším národům 100 miliard dolarů ročně. Tyto prostředky měly sloužit na snižování emisí a adaptaci na teplejší svět. V loňském roce si stanovily nový cíl, a to 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Sledování toho, co se za klimatické finance skutečně počítá, je však dlouhodobě složité, přičemž někteří odborníci tento systém označují za „divoký západ“ kvůli nejasným definicím, pochybným projektům a nadhodnocenému účetnictví.
Podle často citované analýzy od OECD bohaté země sice porušily svůj původní slib, ale zpožděně dosáhly cílové hranice v roce 2022, kdy přislíbily 116 miliard dolarů. Organizace Oxfam, která také sleduje financování, ale kritičtěji posuzuje započítávání úvěrů, odhaduje, že v daném roce poskytly pouze 95,3 miliardy dolarů. Dle Oxfamu odpovídající hodnota grantů činila méně než 35 miliard dolarů.
Veřejné peníze tvoří více než tři čtvrtiny finančních prostředků, které rozvojové země dostávají na klimatické projekty. Část těchto financí jde příjemcům přímo jako bilaterální podpora, a část je směřována přes multilaterální instituce, jako je Světová banka. Dárci, mezi které patří 23 rozvinutých zemí a EU, započítávají i další zdroje, jako jsou exportní úvěry a soukromý kapitál mobilizovaný v důsledku jejich investic.
Oficiální data hlášená OSN nejsou dostatečně transparentní, aby bylo možné sledovat všechny toky peněz, které státy započítaly jako klimatické finance. Analýza provedená deníkem The Guardian a Carbon Brief však naznačuje, že asi pětina veřejného financování v roce 2022 směřovala do 44 nejchudších zemí světa. Do této skupiny patří jedny z nejzranitelnějších zemí, jako jsou Tuvalu, Haiti, Mali, Niger nebo Jemen. Mnohem větší část peněz šla do rozvojových zemí, což je širší skupina zahrnující země s nižšími středními příjmy, jako je Indie, a země s vyššími středními příjmy, jako je Čína. Mezi příjemci miliard dolarů klimatických financí jsou dokonce i ropné státy, například Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
Dvě třetiny veřejného financování pocházejí z Japonska, Německa, USA a Francie. K dosažení cíle v roce 2022 přispěl zejména nárůst bilaterálního financování ze strany USA pod vládou Joea Bidena. Dalším hlavním faktorem bylo zvýšení soukromých investic mobilizovaných rozvinutými státy. Od té doby Donald Trump zrušil agenturu USAID a ohrozil příspěvky na klimatické finance ze strany největšího historického znečišťovatele skleníkovými plyny na světě. Také několik dalších bohatých dárců snížilo své rozpočty na pomoc.
Dárci neposkytují peníze pouze ve formě grantů. Dvě třetiny klimatických financí pro rozvojové země jsou slíbeny ve formě úvěrů. Spoléhání na dluh při financování klimatických opatření je kritizováno, protože zvyšuje zátěž již tak zranitelných zemí a nutí je vynakládat více ze svých rozpočtů na splácení úroků. Některé úvěry navíc obsahují podmínky, které příjemce nutí najmout společnosti z dárcovské země.
Některé úvěry jsou nabízeny za výhodnějších podmínek než by příjemce našel na trhu. Ty jsou známé jako zvýhodněné úvěry (concessional loans) a mohou chudým zemím pomoci podpořit projekty, které by jinak byly mimo jejich dosah, jako jsou sítě veřejné dopravy nebo velké solární či větrné farmy. Většina úvěrů poskytnutých v roce 2022 však byla nabídnuta za nezvýhodněných podmínek (non-concessional terms).
Roční cíl 100 miliard dolarů, který měl platit do roku 2025, je nahrazen novým cílem, podle něhož by rozvinuté země měly poskytovat 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Nový roční cíl, označovaný jako „nový kolektivní kvantifikovaný cíl“, zahrnuje také širší záměr mobilizovat 1,3 bilionu dolarů ročně do roku 2035. Toto číslo je sice blíže skutečným potřebám rozvojových zemí, ale pouze 300 miliard dolarů z této částky by pocházelo z rozpočtů rozvinutých zemí a institucí, které poskytly většinu hotovosti pro původní cíl. Většina z 1,3 bilionu dolarů má namísto toho pocházet z investic soukromého sektoru.
Analytici vyjádřili obavy, že takové financování je ještě méně transparentní a odpovědné než veřejné finance. Nicméně uznávají, že chudé země pravděpodobně nepřesvědčí bohaté, aby uvolnily tak velké sumy peněz. Očekává se, že klimatické finance budou opět sporným bodem na výročních jednáních OSN o klimatu známých jako Cop. Zpráva zveřejněná předsednictvím summitů Cop z Ázerbájdžánu a Brazílie zkoumala způsoby, jak získat hotovost prostřednictvím nových daní na superbohaté, fosilní paliva, finanční transakce a znečišťující činnosti. Zmínila i návrhy, jako je výměna nesplaceného dluhu za klimatická opatření. Nový cíl je také vnímán jako příležitost k obnovení důvěryhodnosti klimatického financování a vyhnutí se tomu, aby bylo znovu označováno za „divoký západ“ kvůli nedostatku transparentnosti, včasnosti a nekonzistentnostem ve vykazování.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).