Přestože si to možná nepřipouštíme, většina z nás má v kuchyni zlozvyky, které mohou zvyšovat riziko kontaminace potravin. Ať už jde o používání jedné houbičky celý týden, nebo o ponechání zbytků jídla na lince přes noc, podle mikrobiologů si těmito zdánlivě nevinnými chybami koledujeme o přítomnost nebezpečných bakterií a toxinů. Vědci proto sestavili přehled základních zásad, které nám pomohou udržet kuchyni bezpečnou.
Profesor bezpečnosti potravin z univerzity v Britské Kolumbii, Siyun Wang, varuje před podceňováním křížové kontaminace. Bakterie jako E. coli, salmonella nebo listerie se mohou z potravin snadno přenést na kliky, vodovodní kohoutky nebo poličky v lednici, kde přežívají i celé týdny. Zásadní proto je pravidelné mytí rukou teplou vodou a mýdlem po dobu alespoň 20 sekund a osušení do čistého ručníku vyhrazeného pouze pro tento účel.
Omývat syrové maso je podle odborníků chyba. I malé kapičky vody mohou bakterie rozšířit po kuchyni. Povrchy po přípravě masa je nutné důkladně dezinfikovat – buď roztokem s jednou lžící bělidla na čtyři litry vody, nebo dezinfekčním sprejem registrovaným u úřadů. Ledničku je vhodné čistit alespoň jednou měsíčně a udržovat její teplotu pod 4 stupně Celsia.
Důležitá je také správná tepelná úprava masa. Podle amerického ministerstva zemědělství musí mít vnitřní teplota masa při dopečení minimálně 63 °C (hovězí, vepřové, jehněčí), u mletého masa 71 °C a u drůbeže 74 °C. Dr. Yu z univerzity ve Wisconsinu doporučuje místo dřevěných prkének plastová, protože se snáze čistí a nezadržují bakterie ve spárách.
Dalším opomíjeným rizikem jsou houbičky a utěrky. Tyto předměty se mohou stát zásobárnou mikrobů, zvláště pokud se používají opakovaně na různé povrchy. Houbičky je možné denně dezinfikovat v mikrovlnce nebo v myčce na vysokou teplotu, nejlépe je však měnit každých pár dní. Odborníci dávají přednost textilním utěrkám, které lze denně měnit a vyprat na vysokou teplotu.
Maso se také nesmí rozmrazovat při pokojové teplotě. Vnější vrstvy se v takovém případě rychle dostanou do nebezpečné teplotní zóny mezi 4 a 60 stupni Celsia, kde se bakterie množí nejrychleji. Správné rozmrazování probíhá v lednici, v mikrovlnce nebo ponořením do studené vody, která se pravidelně mění.
Ponechání jídla přes noc na lince je častou chybou. Podle mikrobioložky vystupující pod přezdívkou Morticia tím dochází k inkubaci bakterií, které mohou vytvářet toxiny odolné vůči teplu. Zvláště nebezpečné je to u škrobnatých potravin, jako je rýže a těstoviny. Pokud se jídlo nesní do dvou hodin, mělo by se dát do lednice. Na večírcích lze dobu ponechání mimo chlad kolem čtyř hodin zkrátit, zvláště při vysokých venkovních teplotách.
Zbytky v lednici by se měly konzumovat do tří až čtyř dnů. V mrazáku vydrží bezpečně mnohem déle. Důležité je také sledování data minimální trvanlivosti. Některé potraviny, jako balené snacky, lze konzumovat i po jeho uplynutí, ale u rizikovějších produktů je třeba být opatrný – zápach nebo změna chuti jsou varováním, ale ne vždy bakterie poznáme.
U sýrů se liší pravidla podle typu. Plísňové body na měkkých sýrech (např. tvaroh, žervé) znamenají, že je třeba je celé vyhodit. Na tvrdých sýrech (např. čedar) se dá plesnivé místo odříznout s rezervou alespoň 2,5 cm.
Lidé často mylně spoléhají na sůl, ocet či koření jako prostředky konzervace. Tyto složky mohou za určitých podmínek prodloužit trvanlivost, ale nelze se na ně spolehnout. I nakládané okurky už byly zdrojem nákazy listerií.
Biopotraviny nejsou automaticky bezpečnější než konvenční. Podle Morticie je však výhodou kratší dodavatelský řetězec u místních farmářů, což snižuje šanci na kontaminaci.
Odborníci varují i před důsledky oslabování potravinových regulací v USA. Pokles financování kontrolních orgánů, jako je FDA, snižuje schopnost provádět inspekce a testovat vzorky. Spotřebitelé by proto měli být obezřetní u rizikových potravin jako listová zelenina, rajčata nebo mořské plody.
Morticia dokonce kvůli častému výskytu patogenů pocházejících ze zvířat přešla na veganskou stravu. Dává přednost tepelně upraveným jídlům před syrovou zeleninou a saláty, které jsou častým zdrojem kontaminace.
Na závěr platí jednoduché pravidlo: prevence začíná u nás doma. Díky základním opatřením a větší obezřetnosti lze výrazně snížit riziko, že si z kuchyně odneseme něco mnohem horšího než jen zkažený oběd.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.