Přestože si to možná nepřipouštíme, většina z nás má v kuchyni zlozvyky, které mohou zvyšovat riziko kontaminace potravin. Ať už jde o používání jedné houbičky celý týden, nebo o ponechání zbytků jídla na lince přes noc, podle mikrobiologů si těmito zdánlivě nevinnými chybami koledujeme o přítomnost nebezpečných bakterií a toxinů. Vědci proto sestavili přehled základních zásad, které nám pomohou udržet kuchyni bezpečnou.
Profesor bezpečnosti potravin z univerzity v Britské Kolumbii, Siyun Wang, varuje před podceňováním křížové kontaminace. Bakterie jako E. coli, salmonella nebo listerie se mohou z potravin snadno přenést na kliky, vodovodní kohoutky nebo poličky v lednici, kde přežívají i celé týdny. Zásadní proto je pravidelné mytí rukou teplou vodou a mýdlem po dobu alespoň 20 sekund a osušení do čistého ručníku vyhrazeného pouze pro tento účel.
Omývat syrové maso je podle odborníků chyba. I malé kapičky vody mohou bakterie rozšířit po kuchyni. Povrchy po přípravě masa je nutné důkladně dezinfikovat – buď roztokem s jednou lžící bělidla na čtyři litry vody, nebo dezinfekčním sprejem registrovaným u úřadů. Ledničku je vhodné čistit alespoň jednou měsíčně a udržovat její teplotu pod 4 stupně Celsia.
Důležitá je také správná tepelná úprava masa. Podle amerického ministerstva zemědělství musí mít vnitřní teplota masa při dopečení minimálně 63 °C (hovězí, vepřové, jehněčí), u mletého masa 71 °C a u drůbeže 74 °C. Dr. Yu z univerzity ve Wisconsinu doporučuje místo dřevěných prkének plastová, protože se snáze čistí a nezadržují bakterie ve spárách.
Dalším opomíjeným rizikem jsou houbičky a utěrky. Tyto předměty se mohou stát zásobárnou mikrobů, zvláště pokud se používají opakovaně na různé povrchy. Houbičky je možné denně dezinfikovat v mikrovlnce nebo v myčce na vysokou teplotu, nejlépe je však měnit každých pár dní. Odborníci dávají přednost textilním utěrkám, které lze denně měnit a vyprat na vysokou teplotu.
Maso se také nesmí rozmrazovat při pokojové teplotě. Vnější vrstvy se v takovém případě rychle dostanou do nebezpečné teplotní zóny mezi 4 a 60 stupni Celsia, kde se bakterie množí nejrychleji. Správné rozmrazování probíhá v lednici, v mikrovlnce nebo ponořením do studené vody, která se pravidelně mění.
Ponechání jídla přes noc na lince je častou chybou. Podle mikrobioložky vystupující pod přezdívkou Morticia tím dochází k inkubaci bakterií, které mohou vytvářet toxiny odolné vůči teplu. Zvláště nebezpečné je to u škrobnatých potravin, jako je rýže a těstoviny. Pokud se jídlo nesní do dvou hodin, mělo by se dát do lednice. Na večírcích lze dobu ponechání mimo chlad kolem čtyř hodin zkrátit, zvláště při vysokých venkovních teplotách.
Zbytky v lednici by se měly konzumovat do tří až čtyř dnů. V mrazáku vydrží bezpečně mnohem déle. Důležité je také sledování data minimální trvanlivosti. Některé potraviny, jako balené snacky, lze konzumovat i po jeho uplynutí, ale u rizikovějších produktů je třeba být opatrný – zápach nebo změna chuti jsou varováním, ale ne vždy bakterie poznáme.
U sýrů se liší pravidla podle typu. Plísňové body na měkkých sýrech (např. tvaroh, žervé) znamenají, že je třeba je celé vyhodit. Na tvrdých sýrech (např. čedar) se dá plesnivé místo odříznout s rezervou alespoň 2,5 cm.
Lidé často mylně spoléhají na sůl, ocet či koření jako prostředky konzervace. Tyto složky mohou za určitých podmínek prodloužit trvanlivost, ale nelze se na ně spolehnout. I nakládané okurky už byly zdrojem nákazy listerií.
Biopotraviny nejsou automaticky bezpečnější než konvenční. Podle Morticie je však výhodou kratší dodavatelský řetězec u místních farmářů, což snižuje šanci na kontaminaci.
Odborníci varují i před důsledky oslabování potravinových regulací v USA. Pokles financování kontrolních orgánů, jako je FDA, snižuje schopnost provádět inspekce a testovat vzorky. Spotřebitelé by proto měli být obezřetní u rizikových potravin jako listová zelenina, rajčata nebo mořské plody.
Morticia dokonce kvůli častému výskytu patogenů pocházejících ze zvířat přešla na veganskou stravu. Dává přednost tepelně upraveným jídlům před syrovou zeleninou a saláty, které jsou častým zdrojem kontaminace.
Na závěr platí jednoduché pravidlo: prevence začíná u nás doma. Díky základním opatřením a větší obezřetnosti lze výrazně snížit riziko, že si z kuchyně odneseme něco mnohem horšího než jen zkažený oběd.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.