Vláda České republiky dnes schválila mimořádná opatření s cílem zabránit zavlečení nebezpečné virové nákazy slintavky a kulhavky (SLAK) na své území. Do kontrol na hranicích se zapojí až dvacet vojenských veterinářů vybavených potřebnou technikou, kteří budou asistovat Státní veterinární správě (SVS). Opatření by mělo vstoupit v platnost již v nejbližších dnech.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zdůraznil, že spolupráce s armádou je v tomto ohledu klíčová. „Ochrana našich chovatelů a zemědělství je prioritou. Zapojení vojenských veterinářů posílí naši schopnost rychle reagovat a zajistit maximální prevenci,“ uvedl.
Situace ve střední Evropě se v posledních týdnech zhoršuje. V Maďarsku byla potvrzena dvě nová ohniska nákazy, což vedlo ke zvýšené obezřetnosti i v dalších zemích regionu. Česká republika proto koordinuje své kroky s dalšími státy střední Evropy. Země Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) spolu s Německem a Rakouskem plánují společně apelovat na Evropskou komisi, aby zajistila jednotný postup při prevenci a boji proti šíření viru.
Přestože v České republice zatím nebyl potvrzen žádný případ nákazy a neexistuje ani podezření na její výskyt, úřady přijímají preventivní opatření. Státní veterinární správa zahájila rozsáhlé testování mléka v Jihomoravském kraji. Vyšetření se týká 57 chovů, které mají více než sto dojnic a jejichž mléko směřuje do mlékáren ve čtyřech krajích. Testování bude probíhat dvakrát týdně až do odvolání. První vzorky byly negativní.
Ministr Výborný zároveň oznámil, že se obrátí na svého slovenského kolegu Roberta Takáče s žádostí, aby Slovensko zvážilo podobné testování. Podle něj by včasná diagnostika mohla výrazně přispět k rychlému omezení nákazy, pokud by se objevila.
Dalším krokem je posílení dezinfekce na hraničních přechodech. Ministr zemědělství se proto setká s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) a zástupci Ředitelství silnic a dálnic, aby projednali technické možnosti rozšíření opatření na hranicích.
Slintavka a kulhavka je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které postihuje především skot, ovce, kozy, prasata a další sudokopytníky. Virus se šíří nejen přímým kontaktem mezi zvířaty, ale i nepřímo – prostřednictvím vzduchu, kontaminovaných předmětů nebo přepravních prostředků. Lidé sice tímto onemocněním neonemocní, ale mohou se nevědomky stát přenašeči a pomoci viru dostat se do nových oblastí.
Česká vláda v současné chvíli nemůže vyhlásit krizový stav, protože na území republiky zatím nebyla nákaza zaznamenána. Přesto úřady zavádějí přísná opatření, která mají minimalizovat riziko jejího šíření a chránit tuzemské zemědělství před potenciální katastrofou. Jakékoli další kroky budou záviset na vývoji situace v sousedních zemích.
Podle webu Seznam Zprávy proto Česko zavede i další opatření proti slintavce a kulhavce. „Od půlnoci omezíme veškerou nákladní dopravu ze Slovenska,“ řekl Výborný. Podle něj bude pro kamiony možně překračovat hranice jen na vybraných přechodech. „Bylo to po debatě se zemědělci i Agrární komorou, hovořili jsem o tom včera na vládě,“ dodal ministr.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.