Vláda České republiky dnes schválila mimořádná opatření s cílem zabránit zavlečení nebezpečné virové nákazy slintavky a kulhavky (SLAK) na své území. Do kontrol na hranicích se zapojí až dvacet vojenských veterinářů vybavených potřebnou technikou, kteří budou asistovat Státní veterinární správě (SVS). Opatření by mělo vstoupit v platnost již v nejbližších dnech.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zdůraznil, že spolupráce s armádou je v tomto ohledu klíčová. „Ochrana našich chovatelů a zemědělství je prioritou. Zapojení vojenských veterinářů posílí naši schopnost rychle reagovat a zajistit maximální prevenci,“ uvedl.
Situace ve střední Evropě se v posledních týdnech zhoršuje. V Maďarsku byla potvrzena dvě nová ohniska nákazy, což vedlo ke zvýšené obezřetnosti i v dalších zemích regionu. Česká republika proto koordinuje své kroky s dalšími státy střední Evropy. Země Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) spolu s Německem a Rakouskem plánují společně apelovat na Evropskou komisi, aby zajistila jednotný postup při prevenci a boji proti šíření viru.
Přestože v České republice zatím nebyl potvrzen žádný případ nákazy a neexistuje ani podezření na její výskyt, úřady přijímají preventivní opatření. Státní veterinární správa zahájila rozsáhlé testování mléka v Jihomoravském kraji. Vyšetření se týká 57 chovů, které mají více než sto dojnic a jejichž mléko směřuje do mlékáren ve čtyřech krajích. Testování bude probíhat dvakrát týdně až do odvolání. První vzorky byly negativní.
Ministr Výborný zároveň oznámil, že se obrátí na svého slovenského kolegu Roberta Takáče s žádostí, aby Slovensko zvážilo podobné testování. Podle něj by včasná diagnostika mohla výrazně přispět k rychlému omezení nákazy, pokud by se objevila.
Dalším krokem je posílení dezinfekce na hraničních přechodech. Ministr zemědělství se proto setká s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) a zástupci Ředitelství silnic a dálnic, aby projednali technické možnosti rozšíření opatření na hranicích.
Slintavka a kulhavka je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které postihuje především skot, ovce, kozy, prasata a další sudokopytníky. Virus se šíří nejen přímým kontaktem mezi zvířaty, ale i nepřímo – prostřednictvím vzduchu, kontaminovaných předmětů nebo přepravních prostředků. Lidé sice tímto onemocněním neonemocní, ale mohou se nevědomky stát přenašeči a pomoci viru dostat se do nových oblastí.
Česká vláda v současné chvíli nemůže vyhlásit krizový stav, protože na území republiky zatím nebyla nákaza zaznamenána. Přesto úřady zavádějí přísná opatření, která mají minimalizovat riziko jejího šíření a chránit tuzemské zemědělství před potenciální katastrofou. Jakékoli další kroky budou záviset na vývoji situace v sousedních zemích.
Podle webu Seznam Zprávy proto Česko zavede i další opatření proti slintavce a kulhavce. „Od půlnoci omezíme veškerou nákladní dopravu ze Slovenska,“ řekl Výborný. Podle něj bude pro kamiony možně překračovat hranice jen na vybraných přechodech. „Bylo to po debatě se zemědělci i Agrární komorou, hovořili jsem o tom včera na vládě,“ dodal ministr.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.
Osobní výpovědi přeživších, které shromáždila stanice BBC, vnášejí nové světlo do mrazivého světa sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Joanna Harrison, která o svém zneužívání dlouhá léta mlčela, se rozhodla promluvit až poté, co americká vláda neúmyslně zveřejnila její jméno v milionech odtajněných spisů. Pro Harrison je sdílení jejího příběhu způsobem, jak se po letech dušení znovu nadechnout a čelit studu, který ji dříve paralyzoval.