Vláda České republiky dnes schválila mimořádná opatření s cílem zabránit zavlečení nebezpečné virové nákazy slintavky a kulhavky (SLAK) na své území. Do kontrol na hranicích se zapojí až dvacet vojenských veterinářů vybavených potřebnou technikou, kteří budou asistovat Státní veterinární správě (SVS). Opatření by mělo vstoupit v platnost již v nejbližších dnech.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zdůraznil, že spolupráce s armádou je v tomto ohledu klíčová. „Ochrana našich chovatelů a zemědělství je prioritou. Zapojení vojenských veterinářů posílí naši schopnost rychle reagovat a zajistit maximální prevenci,“ uvedl.
Situace ve střední Evropě se v posledních týdnech zhoršuje. V Maďarsku byla potvrzena dvě nová ohniska nákazy, což vedlo ke zvýšené obezřetnosti i v dalších zemích regionu. Česká republika proto koordinuje své kroky s dalšími státy střední Evropy. Země Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) spolu s Německem a Rakouskem plánují společně apelovat na Evropskou komisi, aby zajistila jednotný postup při prevenci a boji proti šíření viru.
Přestože v České republice zatím nebyl potvrzen žádný případ nákazy a neexistuje ani podezření na její výskyt, úřady přijímají preventivní opatření. Státní veterinární správa zahájila rozsáhlé testování mléka v Jihomoravském kraji. Vyšetření se týká 57 chovů, které mají více než sto dojnic a jejichž mléko směřuje do mlékáren ve čtyřech krajích. Testování bude probíhat dvakrát týdně až do odvolání. První vzorky byly negativní.
Ministr Výborný zároveň oznámil, že se obrátí na svého slovenského kolegu Roberta Takáče s žádostí, aby Slovensko zvážilo podobné testování. Podle něj by včasná diagnostika mohla výrazně přispět k rychlému omezení nákazy, pokud by se objevila.
Dalším krokem je posílení dezinfekce na hraničních přechodech. Ministr zemědělství se proto setká s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) a zástupci Ředitelství silnic a dálnic, aby projednali technické možnosti rozšíření opatření na hranicích.
Slintavka a kulhavka je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které postihuje především skot, ovce, kozy, prasata a další sudokopytníky. Virus se šíří nejen přímým kontaktem mezi zvířaty, ale i nepřímo – prostřednictvím vzduchu, kontaminovaných předmětů nebo přepravních prostředků. Lidé sice tímto onemocněním neonemocní, ale mohou se nevědomky stát přenašeči a pomoci viru dostat se do nových oblastí.
Česká vláda v současné chvíli nemůže vyhlásit krizový stav, protože na území republiky zatím nebyla nákaza zaznamenána. Přesto úřady zavádějí přísná opatření, která mají minimalizovat riziko jejího šíření a chránit tuzemské zemědělství před potenciální katastrofou. Jakékoli další kroky budou záviset na vývoji situace v sousedních zemích.
Podle webu Seznam Zprávy proto Česko zavede i další opatření proti slintavce a kulhavce. „Od půlnoci omezíme veškerou nákladní dopravu ze Slovenska,“ řekl Výborný. Podle něj bude pro kamiony možně překračovat hranice jen na vybraných přechodech. „Bylo to po debatě se zemědělci i Agrární komorou, hovořili jsem o tom včera na vládě,“ dodal ministr.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.