Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Přestože Ukrajina dál odolává, situace je křehká a obrana visí na vlásku. Delegace čtyř autorů navštívila Kyjev krátce po masivním ruském dronovém útoku, který zničil obytné budovy. Při návštěvě fronty slyšeli jednoznačné poselství: bez další vojenské pomoci riskuje Ukrajina ztrátu dalšího území. A s tím i Evropa vlastní bezpečnost.
„Kreml se nesnaží jen o zničení Ukrajiny. Chce destabilizovat Evropskou unii, kterou považuje za slabou a zkaženou,“ varují autoři. Pokud Rusko uspěje, nejen že zesílí hybridní útoky proti Evropě, ale může podle nich v budoucnu plánovat i přímou agresi vůči zemím EU a NATO — s využitím lidských i materiálních zdrojů dobytého ukrajinského území.
Takový vývoj by oslaboval Evropu geopoliticky i ideově. Ukrajinský odpor dnes poutá ruské zdroje, které by jinak mohly být použity k podpoře režimu Bašára Asada v Sýrii nebo íránských islamistů. Případné ruské vítězství by vyslalo do světa vzkaz: agresivní autoritářství vítězí, demokracie nedokázala ochránit ani své vlastní hranice.
Evropské bezpečí není samozřejmost, připomínají autoři. V době, kdy některé evropské vlády svádějí pozornost na rozpočtové schodky nebo populistické požadavky, se přímo na hranicích odehrává existenční boj o budoucnost kontinentu.
Přesto existuje naděje: Ukrajina má podle expertů potenciál vyrábět velkou část potřebné výzbroje sama. Využití této domácí výrobní kapacity, odhadované na 10–15 miliard dolarů ročně, by mohlo Rusku zabránit v dosažení dalších úspěchů na bojišti již v roce 2025.
Autoři tvrdí, že i kdyby USA přestaly Ukrajinu podporovat (což hrozí vzhledem k domácí politice), Evropa má zdroje, aby pomoc převzala. Ukrajinské nevojenské výdaje — například na důchody či platy lékařů — kryje vlastními daněmi. Ale pro vedení války a zbrojní výrobu potřebuje 30–40 miliard dolarů ročně navíc.
Evropa dnes poskytuje Ukrajině přibližně 0,2 % svého HDP. Navýšení na 0,6 %, tedy asi 110–120 miliard dolarů ročně, by podle autorů stačilo k tomu, aby Ukrajina Rusko zastavila. A to vše v rámci již plánovaného navýšení výdajů na obranu v rámci NATO (5 % HDP).
Tato investice by poskytla prostor k budování evropské obrany, posílení obranného průmyslu a vytvoření bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Současně by to vyslalo signál Spojeným státům: Evropa není závislá, ale bere svou budoucnost do vlastních rukou.
„Ukrajinci jsou připraveni každý večer zemřít a každé ráno jít do práce,“ říká jeden z ukrajinských představitelů, jehož cituje komentář. „Pokud nechceme, aby naše děti umíraly, musíme také jít do práce – a dát Ukrajině nástroje ke své obraně.“
Závěrečné poselství je nekompromisní: kdy jindy než teď, v létě 2025, má Evropa ukázat, že je ochotna udělat pro svou obranu vše potřebné? Výzva míří jasně i na nadcházející summit NATO — evropské země by měly dát najevo, že se nebojí a že za svobodu bojují nejen slovy, ale i činy.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.