Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Přestože Ukrajina dál odolává, situace je křehká a obrana visí na vlásku. Delegace čtyř autorů navštívila Kyjev krátce po masivním ruském dronovém útoku, který zničil obytné budovy. Při návštěvě fronty slyšeli jednoznačné poselství: bez další vojenské pomoci riskuje Ukrajina ztrátu dalšího území. A s tím i Evropa vlastní bezpečnost.
„Kreml se nesnaží jen o zničení Ukrajiny. Chce destabilizovat Evropskou unii, kterou považuje za slabou a zkaženou,“ varují autoři. Pokud Rusko uspěje, nejen že zesílí hybridní útoky proti Evropě, ale může podle nich v budoucnu plánovat i přímou agresi vůči zemím EU a NATO — s využitím lidských i materiálních zdrojů dobytého ukrajinského území.
Takový vývoj by oslaboval Evropu geopoliticky i ideově. Ukrajinský odpor dnes poutá ruské zdroje, které by jinak mohly být použity k podpoře režimu Bašára Asada v Sýrii nebo íránských islamistů. Případné ruské vítězství by vyslalo do světa vzkaz: agresivní autoritářství vítězí, demokracie nedokázala ochránit ani své vlastní hranice.
Evropské bezpečí není samozřejmost, připomínají autoři. V době, kdy některé evropské vlády svádějí pozornost na rozpočtové schodky nebo populistické požadavky, se přímo na hranicích odehrává existenční boj o budoucnost kontinentu.
Přesto existuje naděje: Ukrajina má podle expertů potenciál vyrábět velkou část potřebné výzbroje sama. Využití této domácí výrobní kapacity, odhadované na 10–15 miliard dolarů ročně, by mohlo Rusku zabránit v dosažení dalších úspěchů na bojišti již v roce 2025.
Autoři tvrdí, že i kdyby USA přestaly Ukrajinu podporovat (což hrozí vzhledem k domácí politice), Evropa má zdroje, aby pomoc převzala. Ukrajinské nevojenské výdaje — například na důchody či platy lékařů — kryje vlastními daněmi. Ale pro vedení války a zbrojní výrobu potřebuje 30–40 miliard dolarů ročně navíc.
Evropa dnes poskytuje Ukrajině přibližně 0,2 % svého HDP. Navýšení na 0,6 %, tedy asi 110–120 miliard dolarů ročně, by podle autorů stačilo k tomu, aby Ukrajina Rusko zastavila. A to vše v rámci již plánovaného navýšení výdajů na obranu v rámci NATO (5 % HDP).
Tato investice by poskytla prostor k budování evropské obrany, posílení obranného průmyslu a vytvoření bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Současně by to vyslalo signál Spojeným státům: Evropa není závislá, ale bere svou budoucnost do vlastních rukou.
„Ukrajinci jsou připraveni každý večer zemřít a každé ráno jít do práce,“ říká jeden z ukrajinských představitelů, jehož cituje komentář. „Pokud nechceme, aby naše děti umíraly, musíme také jít do práce – a dát Ukrajině nástroje ke své obraně.“
Závěrečné poselství je nekompromisní: kdy jindy než teď, v létě 2025, má Evropa ukázat, že je ochotna udělat pro svou obranu vše potřebné? Výzva míří jasně i na nadcházející summit NATO — evropské země by měly dát najevo, že se nebojí a že za svobodu bojují nejen slovy, ale i činy.
Drony Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto drony, které jsou vyráběny v Íránu, jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.
Spojené státy americké testují, zda by bylo možné nahradit válečnou loď, jako je torpédoborec, flotilou robotických člunů. Úkolová jednotka 66 (TF66) amerického námořnictva, kterou vede kontradmirál Michael Mattis, pracuje na zjištění, jak by se nízkonákladové, komerčně dostupné bezposádkové systémy mohly hodit pro šestou flotilu námořnictva.
Pokud si ze školy pamatujete, že Země má čtyři oceány, situace je dnes o poznání jiná. National Geographic totiž v roce 2021 oficiálně uznal Jižní oceán za pátý na světě. Tímto rozhodnutím ukončil desítky let trvající debaty, které se vedly o vodách obklopujících Antarktidu.
Město Gaza, dříve plné života, je dnes místem chaosu a bezpráví, a to kvůli brutálnímu izraelskému útoku, který byl reakcí na útok hnutí Hamás. Před dvěma lety byly na trzích rušné davy, kavárny na pobřeží byly plné lidí a ze škol se ozýval dětský smích. Dnes je město zničené a bez jakékoli struktury. Stovky tisíc obyvatel se snaží přežít v rozbitých budovách a žijí v nejistotě, odkázáni sami na sebe. Jejich naděje se upíná k další várce humanitární pomoci nebo k vzácné možnosti se osprchovat.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila v Mnichově svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, ale nyní se představilo po boku dalších koncernových modelů. Přestože detaily o výbavě a cenách zůstávají tajemstvím, víme, že cena by se měla pohybovat kolem 600 000 Kč. Sériová výroba by měla začít už příští rok.
Španělský premiér Pedro Sánchez představil desetibodový plán, který má zemi připravit na klimatickou krizi. Varoval, že pokud lidé nechtějí zanechat budoucím generacím zemi „šedou od ohně a plamenů“, nebo „hnědou od povodní“, musí se zasadit o to, aby byla zelenější.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.