Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Přestože Ukrajina dál odolává, situace je křehká a obrana visí na vlásku. Delegace čtyř autorů navštívila Kyjev krátce po masivním ruském dronovém útoku, který zničil obytné budovy. Při návštěvě fronty slyšeli jednoznačné poselství: bez další vojenské pomoci riskuje Ukrajina ztrátu dalšího území. A s tím i Evropa vlastní bezpečnost.
„Kreml se nesnaží jen o zničení Ukrajiny. Chce destabilizovat Evropskou unii, kterou považuje za slabou a zkaženou,“ varují autoři. Pokud Rusko uspěje, nejen že zesílí hybridní útoky proti Evropě, ale může podle nich v budoucnu plánovat i přímou agresi vůči zemím EU a NATO — s využitím lidských i materiálních zdrojů dobytého ukrajinského území.
Takový vývoj by oslaboval Evropu geopoliticky i ideově. Ukrajinský odpor dnes poutá ruské zdroje, které by jinak mohly být použity k podpoře režimu Bašára Asada v Sýrii nebo íránských islamistů. Případné ruské vítězství by vyslalo do světa vzkaz: agresivní autoritářství vítězí, demokracie nedokázala ochránit ani své vlastní hranice.
Evropské bezpečí není samozřejmost, připomínají autoři. V době, kdy některé evropské vlády svádějí pozornost na rozpočtové schodky nebo populistické požadavky, se přímo na hranicích odehrává existenční boj o budoucnost kontinentu.
Přesto existuje naděje: Ukrajina má podle expertů potenciál vyrábět velkou část potřebné výzbroje sama. Využití této domácí výrobní kapacity, odhadované na 10–15 miliard dolarů ročně, by mohlo Rusku zabránit v dosažení dalších úspěchů na bojišti již v roce 2025.
Autoři tvrdí, že i kdyby USA přestaly Ukrajinu podporovat (což hrozí vzhledem k domácí politice), Evropa má zdroje, aby pomoc převzala. Ukrajinské nevojenské výdaje — například na důchody či platy lékařů — kryje vlastními daněmi. Ale pro vedení války a zbrojní výrobu potřebuje 30–40 miliard dolarů ročně navíc.
Evropa dnes poskytuje Ukrajině přibližně 0,2 % svého HDP. Navýšení na 0,6 %, tedy asi 110–120 miliard dolarů ročně, by podle autorů stačilo k tomu, aby Ukrajina Rusko zastavila. A to vše v rámci již plánovaného navýšení výdajů na obranu v rámci NATO (5 % HDP).
Tato investice by poskytla prostor k budování evropské obrany, posílení obranného průmyslu a vytvoření bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Současně by to vyslalo signál Spojeným státům: Evropa není závislá, ale bere svou budoucnost do vlastních rukou.
„Ukrajinci jsou připraveni každý večer zemřít a každé ráno jít do práce,“ říká jeden z ukrajinských představitelů, jehož cituje komentář. „Pokud nechceme, aby naše děti umíraly, musíme také jít do práce – a dát Ukrajině nástroje ke své obraně.“
Závěrečné poselství je nekompromisní: kdy jindy než teď, v létě 2025, má Evropa ukázat, že je ochotna udělat pro svou obranu vše potřebné? Výzva míří jasně i na nadcházející summit NATO — evropské země by měly dát najevo, že se nebojí a že za svobodu bojují nejen slovy, ale i činy.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.