Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Přestože Ukrajina dál odolává, situace je křehká a obrana visí na vlásku. Delegace čtyř autorů navštívila Kyjev krátce po masivním ruském dronovém útoku, který zničil obytné budovy. Při návštěvě fronty slyšeli jednoznačné poselství: bez další vojenské pomoci riskuje Ukrajina ztrátu dalšího území. A s tím i Evropa vlastní bezpečnost.
„Kreml se nesnaží jen o zničení Ukrajiny. Chce destabilizovat Evropskou unii, kterou považuje za slabou a zkaženou,“ varují autoři. Pokud Rusko uspěje, nejen že zesílí hybridní útoky proti Evropě, ale může podle nich v budoucnu plánovat i přímou agresi vůči zemím EU a NATO — s využitím lidských i materiálních zdrojů dobytého ukrajinského území.
Takový vývoj by oslaboval Evropu geopoliticky i ideově. Ukrajinský odpor dnes poutá ruské zdroje, které by jinak mohly být použity k podpoře režimu Bašára Asada v Sýrii nebo íránských islamistů. Případné ruské vítězství by vyslalo do světa vzkaz: agresivní autoritářství vítězí, demokracie nedokázala ochránit ani své vlastní hranice.
Evropské bezpečí není samozřejmost, připomínají autoři. V době, kdy některé evropské vlády svádějí pozornost na rozpočtové schodky nebo populistické požadavky, se přímo na hranicích odehrává existenční boj o budoucnost kontinentu.
Přesto existuje naděje: Ukrajina má podle expertů potenciál vyrábět velkou část potřebné výzbroje sama. Využití této domácí výrobní kapacity, odhadované na 10–15 miliard dolarů ročně, by mohlo Rusku zabránit v dosažení dalších úspěchů na bojišti již v roce 2025.
Autoři tvrdí, že i kdyby USA přestaly Ukrajinu podporovat (což hrozí vzhledem k domácí politice), Evropa má zdroje, aby pomoc převzala. Ukrajinské nevojenské výdaje — například na důchody či platy lékařů — kryje vlastními daněmi. Ale pro vedení války a zbrojní výrobu potřebuje 30–40 miliard dolarů ročně navíc.
Evropa dnes poskytuje Ukrajině přibližně 0,2 % svého HDP. Navýšení na 0,6 %, tedy asi 110–120 miliard dolarů ročně, by podle autorů stačilo k tomu, aby Ukrajina Rusko zastavila. A to vše v rámci již plánovaného navýšení výdajů na obranu v rámci NATO (5 % HDP).
Tato investice by poskytla prostor k budování evropské obrany, posílení obranného průmyslu a vytvoření bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Současně by to vyslalo signál Spojeným státům: Evropa není závislá, ale bere svou budoucnost do vlastních rukou.
„Ukrajinci jsou připraveni každý večer zemřít a každé ráno jít do práce,“ říká jeden z ukrajinských představitelů, jehož cituje komentář. „Pokud nechceme, aby naše děti umíraly, musíme také jít do práce – a dát Ukrajině nástroje ke své obraně.“
Závěrečné poselství je nekompromisní: kdy jindy než teď, v létě 2025, má Evropa ukázat, že je ochotna udělat pro svou obranu vše potřebné? Výzva míří jasně i na nadcházející summit NATO — evropské země by měly dát najevo, že se nebojí a že za svobodu bojují nejen slovy, ale i činy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.