Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Přestože Ukrajina dál odolává, situace je křehká a obrana visí na vlásku. Delegace čtyř autorů navštívila Kyjev krátce po masivním ruském dronovém útoku, který zničil obytné budovy. Při návštěvě fronty slyšeli jednoznačné poselství: bez další vojenské pomoci riskuje Ukrajina ztrátu dalšího území. A s tím i Evropa vlastní bezpečnost.
„Kreml se nesnaží jen o zničení Ukrajiny. Chce destabilizovat Evropskou unii, kterou považuje za slabou a zkaženou,“ varují autoři. Pokud Rusko uspěje, nejen že zesílí hybridní útoky proti Evropě, ale může podle nich v budoucnu plánovat i přímou agresi vůči zemím EU a NATO — s využitím lidských i materiálních zdrojů dobytého ukrajinského území.
Takový vývoj by oslaboval Evropu geopoliticky i ideově. Ukrajinský odpor dnes poutá ruské zdroje, které by jinak mohly být použity k podpoře režimu Bašára Asada v Sýrii nebo íránských islamistů. Případné ruské vítězství by vyslalo do světa vzkaz: agresivní autoritářství vítězí, demokracie nedokázala ochránit ani své vlastní hranice.
Evropské bezpečí není samozřejmost, připomínají autoři. V době, kdy některé evropské vlády svádějí pozornost na rozpočtové schodky nebo populistické požadavky, se přímo na hranicích odehrává existenční boj o budoucnost kontinentu.
Přesto existuje naděje: Ukrajina má podle expertů potenciál vyrábět velkou část potřebné výzbroje sama. Využití této domácí výrobní kapacity, odhadované na 10–15 miliard dolarů ročně, by mohlo Rusku zabránit v dosažení dalších úspěchů na bojišti již v roce 2025.
Autoři tvrdí, že i kdyby USA přestaly Ukrajinu podporovat (což hrozí vzhledem k domácí politice), Evropa má zdroje, aby pomoc převzala. Ukrajinské nevojenské výdaje — například na důchody či platy lékařů — kryje vlastními daněmi. Ale pro vedení války a zbrojní výrobu potřebuje 30–40 miliard dolarů ročně navíc.
Evropa dnes poskytuje Ukrajině přibližně 0,2 % svého HDP. Navýšení na 0,6 %, tedy asi 110–120 miliard dolarů ročně, by podle autorů stačilo k tomu, aby Ukrajina Rusko zastavila. A to vše v rámci již plánovaného navýšení výdajů na obranu v rámci NATO (5 % HDP).
Tato investice by poskytla prostor k budování evropské obrany, posílení obranného průmyslu a vytvoření bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Současně by to vyslalo signál Spojeným státům: Evropa není závislá, ale bere svou budoucnost do vlastních rukou.
„Ukrajinci jsou připraveni každý večer zemřít a každé ráno jít do práce,“ říká jeden z ukrajinských představitelů, jehož cituje komentář. „Pokud nechceme, aby naše děti umíraly, musíme také jít do práce – a dát Ukrajině nástroje ke své obraně.“
Závěrečné poselství je nekompromisní: kdy jindy než teď, v létě 2025, má Evropa ukázat, že je ochotna udělat pro svou obranu vše potřebné? Výzva míří jasně i na nadcházející summit NATO — evropské země by měly dát najevo, že se nebojí a že za svobodu bojují nejen slovy, ale i činy.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.