Velká Británie čelí nové realitě: možnost válečného konfliktu přímo na jejím území už není jen teoretická hrozba. Vyplývá to z nové Národní bezpečnostní strategie, která byla zveřejněna v úterý a vyzývá občany ke „konkrétní přípravě“ na scénáře připomínající druhou světovou válku. Dokument varuje před vzrůstající hrozbou ze strany Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje.
Zpráva konstatuje, že svět čelí období „radikální nejistoty“. Premiér Keir Starmer oznámil, že chce navýšit obranný rozpočet až na 5 % HDP během následující dekády – v měřítku, jaké Spojené království nezažilo od roku 1945. „Před námi jsou rozhodnutí, která budou mít dopad na celé generace,“ píše se v závěru strategie.
Podle strategie poprvé po mnoha letech existuje nutnost „aktivní přípravy na možnost, že britské území bude čelit přímé hrozbě – včetně válečného scénáře“. Roste obava, že nepřátelské státy by mohly spolupracovat s teroristy nebo kriminálními skupinami, aby na Británii zaútočily zevnitř.
Dokument zároveň konstatuje, že řízení rizik spojených s jadernými zbraněmi je dnes „ještě složitější než během studené války“. Znepokojující je také snaha velmocí ovládnout nová strategická území, jako jsou kosmos, hlubiny moře či polární oblasti.
Současné napětí eskaluje i kvůli konfliktu mezi USA a Íránem. V pondělí odpálil Írán rakety na americké základny na Blízkém východě jako odvetu za americké nálety na íránská jaderná zařízení. Bývalý prezident USA Donald Trump sice oznámil příměří mezi Izraelem a Íránem, ale už v úterý obě strany obvinil z jeho porušení a vzkázal, že „nevědí, co sakra dělají“.
Ministr pro kabinet Pat McFadden v parlamentu zdůraznil, že vláda musí být „realistická a neústupná“ a že prioritou bude posílení bezpečnosti uvnitř země – od ochrany hranic až po posílení odolnosti proti budoucím hrozbám.
Součástí strategie je i varování před rostoucí špionáží a zasahováním Číny do britské demokracie a ekonomiky. McFadden zdůraznil nutnost spolupráce se spojenci a obnovy obranného průmyslu, přičemž klíčovou roli má hrát rozvoj nových technologií, jako je umělá inteligence.
Britská vláda vyzývá k návratu k duchu odhodlání, který Spojené království držel během druhé světové války. Přestože se jedná zatím pouze o varování a přípravu, tón zprávy i politických prohlášení jasně naznačuje, že vláda nebere rostoucí globální napětí na lehkou váhu.
Vzhledem k současným konfliktům, špionážním aktivitám a mezinárodní nejistotě není podle britských představitelů možné vyloučit, že by se Spojené království mohlo stát terčem přímého útoku – a na to je třeba se začít připravovat už nyní.
Český fotbal se po dvou desetiletích vrátí na největší a nejsledovanější jeviště. Rozhodlo o tom barážové finále s Dánskem, v němž fotbalisté zopakovali scénář z předchozího duelu s Irskem a zvítězili na penalty. Zatímco Matěj Kovář jednu penaltu chytil a u dalších dvou přihlížel střelám mimo branku, na straně našich reprezentantů se trefili tři ze čtyř.
Čeští řidiči mají důvod k radosti. Vláda totiž přichystala opatření, jejichž prostřednictvím chce snížit ceny pohonných hmot. Konkrétně nastavila strop pro marže, oznámila také snížení spotřební daně u nafty.
Ještě dlouhé měsíce zbývají do zahájení nové řady StarDance, ale už bývá zvykem, že diváci se jména soutěžících dozvídají s velkým předstihem. Však oni účastníci potřebují čas, aby se naučili kroky a choreografie. Již každopádně známe první čtyři hvězdy, které se představí.
Polsko se zásadním způsobem zapojilo do vyšetřování teroristického útoku na halu v Pardubicích. Polská kontrarozvědka ve středu oznámila zadržení dvou mladých propalestinských aktivistů. Informovala o tom televizní stanice TVP Info.
Duben odstartoval, což dobře vědí i meteorologové, kteří připravili výhled na téměř celý probíhající kalendářní měsíc. Odpolední maxima porostou, vyplývá z předběžné předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Po desítkách let se opět přiblížil okamžik, kdy lidstvo přistane na Měsíci. V nočních hodin totiž byla zahájena desetidenní mise Artemis, v jejímž rámci posílá NASA čtyři astronauty do vesmíru. Všechno zatím probíhá bez komplikací.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.