Velká Británie čelí nové realitě: možnost válečného konfliktu přímo na jejím území už není jen teoretická hrozba. Vyplývá to z nové Národní bezpečnostní strategie, která byla zveřejněna v úterý a vyzývá občany ke „konkrétní přípravě“ na scénáře připomínající druhou světovou válku. Dokument varuje před vzrůstající hrozbou ze strany Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje.
Zpráva konstatuje, že svět čelí období „radikální nejistoty“. Premiér Keir Starmer oznámil, že chce navýšit obranný rozpočet až na 5 % HDP během následující dekády – v měřítku, jaké Spojené království nezažilo od roku 1945. „Před námi jsou rozhodnutí, která budou mít dopad na celé generace,“ píše se v závěru strategie.
Podle strategie poprvé po mnoha letech existuje nutnost „aktivní přípravy na možnost, že britské území bude čelit přímé hrozbě – včetně válečného scénáře“. Roste obava, že nepřátelské státy by mohly spolupracovat s teroristy nebo kriminálními skupinami, aby na Británii zaútočily zevnitř.
Dokument zároveň konstatuje, že řízení rizik spojených s jadernými zbraněmi je dnes „ještě složitější než během studené války“. Znepokojující je také snaha velmocí ovládnout nová strategická území, jako jsou kosmos, hlubiny moře či polární oblasti.
Současné napětí eskaluje i kvůli konfliktu mezi USA a Íránem. V pondělí odpálil Írán rakety na americké základny na Blízkém východě jako odvetu za americké nálety na íránská jaderná zařízení. Bývalý prezident USA Donald Trump sice oznámil příměří mezi Izraelem a Íránem, ale už v úterý obě strany obvinil z jeho porušení a vzkázal, že „nevědí, co sakra dělají“.
Ministr pro kabinet Pat McFadden v parlamentu zdůraznil, že vláda musí být „realistická a neústupná“ a že prioritou bude posílení bezpečnosti uvnitř země – od ochrany hranic až po posílení odolnosti proti budoucím hrozbám.
Součástí strategie je i varování před rostoucí špionáží a zasahováním Číny do britské demokracie a ekonomiky. McFadden zdůraznil nutnost spolupráce se spojenci a obnovy obranného průmyslu, přičemž klíčovou roli má hrát rozvoj nových technologií, jako je umělá inteligence.
Britská vláda vyzývá k návratu k duchu odhodlání, který Spojené království držel během druhé světové války. Přestože se jedná zatím pouze o varování a přípravu, tón zprávy i politických prohlášení jasně naznačuje, že vláda nebere rostoucí globální napětí na lehkou váhu.
Vzhledem k současným konfliktům, špionážním aktivitám a mezinárodní nejistotě není podle britských představitelů možné vyloučit, že by se Spojené království mohlo stát terčem přímého útoku – a na to je třeba se začít připravovat už nyní.
Klimatická krize už dávno není jen teoretická hrozba. Globální oteplování se projevuje postupně – zvyšující se koncentrace CO₂, stoupající hladiny oceánů, teplejší moře. Ale vědci také upozorňují na přinejmenším 16 takzvaných bodů zlomu – kritických prahů, jejichž překročení by mohlo spustit nevratné a ničivé změny v celém systému Země.
Velká Británie čelí nové realitě: možnost válečného konfliktu přímo na jejím území už není jen teoretická hrozba. Vyplývá to z nové Národní bezpečnostní strategie, která byla zveřejněna v úterý a vyzývá občany ke „konkrétní přípravě“ na scénáře připomínající druhou světovou válku. Dokument varuje před vzrůstající hrozbou ze strany Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje.
Izrael drží jaderný arzenál desítky let v tichosti, zatímco Írán čelí sankcím a hrozbám kvůli pouhému podezření, že o něj usiluje. Tato dvojí míra je zřejmá, ale snaha Teheránu získat jadernou zbraň představuje zásadní bezpečnostní riziko. V regionu, kde vládne nedůvěra, ideologie a asymetrické hrozby, by jaderně vyzbrojený Írán znamenal nebezpečný zlom. Izraelský vojenský zásah může být kontroverzní, ale v daném kontextu i pochopitelný.
Na začátku summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku došlo k výraznému narušení železniční dopravy, které nyní vyšetřují nizozemské úřady. Ministr spravedlnosti David van Weel uvedl, že jednou z vyšetřovacích verzí je sabotáž.
Na cestě na summit NATO prezident Spojených států Donald Trump opět otřásl důvěrou v alianci, když zpochybnil základní pilíř kolektivní obrany – článek 5 Severoatlantické smlouvy. Zároveň zveřejnil soukromý, podlézavě znějící vzkaz generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který podle všeho naznačuje, že celý summit byl zčásti připraven tak, aby udržel Trumpa zainteresovaného v evropské bezpečnosti.
Příměří oznámené Donaldem Trumpem působilo od začátku velmi nejistě. Ani Írán, ani Izrael jej oficiálně nepotvrdily a už během několika hodin ho narušily nové útoky – konkrétně zprávy o íránské raketě mířící na sever Izraele.
Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval jak Izrael, tak Írán kvůli opakovanému porušování příměří, které sám krátce předtím oznámil jako průlomový diplomatický úspěch. V emotivním vyjádření směrem k oběma stranám obvinil izraelskou armádu, že ihned po uzavření dohody podnikla masivní letecký úder, a zároveň odsoudil i íránské raketové útoky, které následovaly.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o víkendovém bombardování íránských jaderných zařízení překvapilo svět a znovu rozvířilo debatu o tom, jak vlastně chápat jeho zahraniční politiku. Mnozí analytici a bývalí úředníci se shodují: Trump je v této fázi své vlády ochoten podstupovat mimořádná rizika bez ohledu na následky.
Podle nejnovějších informací z kanceláře ukrajinského prezidenta se Volodymyr Zelenskyj skutečně setká s Donaldem Trumpem během probíhajícího summitu NATO. Tato zpráva přichází krátce poté, co se objevily spekulace, že ukrajinský prezident doufá v neformální setkání s Trumpem na okraji summitu.
Navzdory svým rozsáhlým zásobám ropy je Írán přesvědčen, že domácí jaderný program je klíčem k jeho národnímu sebeurčení a bezpečnosti. Ačkoliv se na první pohled může zdát zvláštní, že země s tak bohatými přírodními zdroji tolik usiluje o jadernou energii, hlubší pohled do historie ukazuje, že nejde jen o elektřinu – ale o důstojnost, nezávislost a odčinění kolonialismu.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se s podporou 31 procent voličů drží v čele předvolebních průzkumů, se znovu ocitá v právních potížích. Vrchní soud v Praze totiž v pondělí zrušil předchozí rozhodnutí, které ho zprostilo viny v případu údajného podvodu s evropskou dotací ve výši dvou milionů eur. Podle prestižního serveru Politico se tak populistický expremiér nachází ve stavu ohrožení.
Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent světa, čelí v posledních letech sílícím projevům extrémního počasí. Prudké deště a rozvodněné řeky způsobily vlnu ničivých povodní, které si vyžádaly stovky životů a škody v řádech miliard eur. Tyto přírodní katastrofy však nezasahují pouze infrastrukturu a domácnosti, ale mají stále větší dopad i na evropské podniky a finanční instituce, na kterých závisí.