Britské úsilí o modernizaci armády naráží na vážné rozpočtové potíže, což vyvolává značnou nervozitu u evropských spojenců i v obranném průmyslu. Londýn sice deklaruje snahu o posílení bezpečnosti, ale nedaří se mu finalizovat rozpočty pro klíčové vojenské programy. Tato situace začíná negativně ovlivňovat mezinárodní partnerství a oslabuje britskou snahu demonstrovat solidaritu s evropskými sousedy v době rostoucích geopolitických hrozeb.
Hlavním kamenem úrazu je chybějící Investiční plán obrany (DIP), který měl být původně zveřejněn již loni na podzim. Dokument, jenž má stanovit konkrétní financování pro závazky z nedávného Strategického přezkumu obrany, byl opakovaně odložen.
Důvodem je patová situace mezi ministerstvem financí a ministerstvem obrany, přičemž se hovoří o rozpočtovém schodku ve výši 28 miliard liber. Představitelé armády varují, že bez jasného finančního krytí nelze dosáhnout slibované bojové připravenosti.
Zpoždění dráždí především zbrojařské firmy, které bez jasných signálů od vlády nemohou činit dlouhodobá investiční rozhodnutí. Evropští diplomaté na bezpečnostní konferenci v Mnichově neskrývali frustraci z pomalého postupu britského ministerstva obrany. Panují obavy, že tato paralýza ohrozí bilaterální dohody a společné projekty, na nichž Británie pracuje s Francií, Itálií nebo Německem.
Britská vláda se snaží kritiku mírnit oznámeními o urychlení některých programů, jako je raketový projekt Stratus nebo vývoj střel dlouhého doletu s Německem. Ministr obrany John Healey v Mnichově zdůraznil, že jeho resort pracuje na plné obrátky, aby na hrozby reagoval. Podle analytiků však existuje propast mezi politickými deklaracemi a reálnou schopností Londýna uvolnit potřebné finanční prostředky.
Nejistota panuje i kolem budoucnosti ambiciózního projektu stíhačky nové generace (GCAP), na kterém Británie spolupracuje s Japonskem a Itálií. Ačkoliv se očekává, že projekt bude pokračovat, partneři vyjadřují nespokojenost s tím, že bez investičního plánu nelze nic definitivně potvrdit. Ve srovnání s Německem, které v poslední době dokázalo zbrojní zakázky financovat rychleji, působí britský systém jako těžkopádný.
Odborníci z think-tanku RUSI připomínají, že Spojené království má dlouhou historii „velkých slibů a slabého plnění“ v oblasti obrany. Podle nich musí být politická prohlášení podložena adekvátními zdroji, zejména když se přímé vojenské ohrožení v Evropě stupňuje. Lobbingové skupiny zastupující obranný průmysl dodávají, že bez finančních jistot nemohou vojenští plánovači ani firmy efektivně vykonávat svou práci.
Evropské vlády se zatím zdráhají Londýn otevřeně kritizovat, protože se snaží zachovat jednotnou frontu proti Rusku. Mnoho zemí čelí podobným byrokratickým a finančním tlakům při snaze o rychlé přezbrojení. Přesto se ozývají hlasy, že britská váhavost vysílá špatný signál protivníkům a může podkopat důvěru v Británii jakožto vedoucí evropskou vojenskou mocnost.
Vláda premiéra Keira Starmera sice slíbila zvýšit výdaje na obranu na 2,6 % HDP do roku 2027 a výhledově až na 3,5 %, ale cesta k těmto cílům zůstává nejasná. Debata o financování armády je v Británii politicky citlivá, neboť naráží na odpor části veřejnosti i politiků, kteří upřednostňují investice do zdravotnictví nebo sociálních služeb. Rozhodující moment pro britskou obranu tak nastane až s definitivním zveřejněním odkládaného investičního plánu.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.