Britské úsilí o modernizaci armády naráží na vážné rozpočtové potíže, což vyvolává značnou nervozitu u evropských spojenců i v obranném průmyslu. Londýn sice deklaruje snahu o posílení bezpečnosti, ale nedaří se mu finalizovat rozpočty pro klíčové vojenské programy. Tato situace začíná negativně ovlivňovat mezinárodní partnerství a oslabuje britskou snahu demonstrovat solidaritu s evropskými sousedy v době rostoucích geopolitických hrozeb.
Hlavním kamenem úrazu je chybějící Investiční plán obrany (DIP), který měl být původně zveřejněn již loni na podzim. Dokument, jenž má stanovit konkrétní financování pro závazky z nedávného Strategického přezkumu obrany, byl opakovaně odložen.
Důvodem je patová situace mezi ministerstvem financí a ministerstvem obrany, přičemž se hovoří o rozpočtovém schodku ve výši 28 miliard liber. Představitelé armády varují, že bez jasného finančního krytí nelze dosáhnout slibované bojové připravenosti.
Zpoždění dráždí především zbrojařské firmy, které bez jasných signálů od vlády nemohou činit dlouhodobá investiční rozhodnutí. Evropští diplomaté na bezpečnostní konferenci v Mnichově neskrývali frustraci z pomalého postupu britského ministerstva obrany. Panují obavy, že tato paralýza ohrozí bilaterální dohody a společné projekty, na nichž Británie pracuje s Francií, Itálií nebo Německem.
Britská vláda se snaží kritiku mírnit oznámeními o urychlení některých programů, jako je raketový projekt Stratus nebo vývoj střel dlouhého doletu s Německem. Ministr obrany John Healey v Mnichově zdůraznil, že jeho resort pracuje na plné obrátky, aby na hrozby reagoval. Podle analytiků však existuje propast mezi politickými deklaracemi a reálnou schopností Londýna uvolnit potřebné finanční prostředky.
Nejistota panuje i kolem budoucnosti ambiciózního projektu stíhačky nové generace (GCAP), na kterém Británie spolupracuje s Japonskem a Itálií. Ačkoliv se očekává, že projekt bude pokračovat, partneři vyjadřují nespokojenost s tím, že bez investičního plánu nelze nic definitivně potvrdit. Ve srovnání s Německem, které v poslední době dokázalo zbrojní zakázky financovat rychleji, působí britský systém jako těžkopádný.
Odborníci z think-tanku RUSI připomínají, že Spojené království má dlouhou historii „velkých slibů a slabého plnění“ v oblasti obrany. Podle nich musí být politická prohlášení podložena adekvátními zdroji, zejména když se přímé vojenské ohrožení v Evropě stupňuje. Lobbingové skupiny zastupující obranný průmysl dodávají, že bez finančních jistot nemohou vojenští plánovači ani firmy efektivně vykonávat svou práci.
Evropské vlády se zatím zdráhají Londýn otevřeně kritizovat, protože se snaží zachovat jednotnou frontu proti Rusku. Mnoho zemí čelí podobným byrokratickým a finančním tlakům při snaze o rychlé přezbrojení. Přesto se ozývají hlasy, že britská váhavost vysílá špatný signál protivníkům a může podkopat důvěru v Británii jakožto vedoucí evropskou vojenskou mocnost.
Vláda premiéra Keira Starmera sice slíbila zvýšit výdaje na obranu na 2,6 % HDP do roku 2027 a výhledově až na 3,5 %, ale cesta k těmto cílům zůstává nejasná. Debata o financování armády je v Británii politicky citlivá, neboť naráží na odpor části veřejnosti i politiků, kteří upřednostňují investice do zdravotnictví nebo sociálních služeb. Rozhodující moment pro britskou obranu tak nastane až s definitivním zveřejněním odkládaného investičního plánu.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.
Český šoubyznys se připravuje na jedno velké dubnové jubileum. Lucie Bílá oslaví kulaté 60. narozeniny, přípravy už jsou v plném proudu. Například vznikají speciální známky. Do oběhu se dostanou příští týden.
Policie objasnila případ z posledního ryze březnového týdne, který rozohnil Moskvu. Jde o útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Obviněnému cizinci, který je ve vazbě, hrozí za obecné ohrožení mu až osm let za mřížemi.
StarDance nezastavila odhalování soutěžících, ačkoliv dobře věděla, že dnešní pátek je sváteční. Televizní diváci se mohou těšit na ženu, která se opravdu ničeho nezalekne. O koho jde?
Motoristé opět ukázali, co jsou zač. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se rozhodl pomstít svému předchůdci Martinu Baxovi za některá kritická vyjádření. Svými slovy ho "vyřešil" tím způsobem, že jej odvolal ze správní rady mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.
Helena Vondráčková je jako jedna z dlouhodobě nejpopulárnějších zpěvaček populární ve všech koutech České republiky. Hrdě se ale hlásí k jedné konkrétní oblasti, kde vyrůstala. Jsou to východní Čechy.