Britské úsilí o modernizaci armády naráží na vážné rozpočtové potíže, což vyvolává značnou nervozitu u evropských spojenců i v obranném průmyslu. Londýn sice deklaruje snahu o posílení bezpečnosti, ale nedaří se mu finalizovat rozpočty pro klíčové vojenské programy. Tato situace začíná negativně ovlivňovat mezinárodní partnerství a oslabuje britskou snahu demonstrovat solidaritu s evropskými sousedy v době rostoucích geopolitických hrozeb.
Hlavním kamenem úrazu je chybějící Investiční plán obrany (DIP), který měl být původně zveřejněn již loni na podzim. Dokument, jenž má stanovit konkrétní financování pro závazky z nedávného Strategického přezkumu obrany, byl opakovaně odložen.
Důvodem je patová situace mezi ministerstvem financí a ministerstvem obrany, přičemž se hovoří o rozpočtovém schodku ve výši 28 miliard liber. Představitelé armády varují, že bez jasného finančního krytí nelze dosáhnout slibované bojové připravenosti.
Zpoždění dráždí především zbrojařské firmy, které bez jasných signálů od vlády nemohou činit dlouhodobá investiční rozhodnutí. Evropští diplomaté na bezpečnostní konferenci v Mnichově neskrývali frustraci z pomalého postupu britského ministerstva obrany. Panují obavy, že tato paralýza ohrozí bilaterální dohody a společné projekty, na nichž Británie pracuje s Francií, Itálií nebo Německem.
Britská vláda se snaží kritiku mírnit oznámeními o urychlení některých programů, jako je raketový projekt Stratus nebo vývoj střel dlouhého doletu s Německem. Ministr obrany John Healey v Mnichově zdůraznil, že jeho resort pracuje na plné obrátky, aby na hrozby reagoval. Podle analytiků však existuje propast mezi politickými deklaracemi a reálnou schopností Londýna uvolnit potřebné finanční prostředky.
Nejistota panuje i kolem budoucnosti ambiciózního projektu stíhačky nové generace (GCAP), na kterém Británie spolupracuje s Japonskem a Itálií. Ačkoliv se očekává, že projekt bude pokračovat, partneři vyjadřují nespokojenost s tím, že bez investičního plánu nelze nic definitivně potvrdit. Ve srovnání s Německem, které v poslední době dokázalo zbrojní zakázky financovat rychleji, působí britský systém jako těžkopádný.
Odborníci z think-tanku RUSI připomínají, že Spojené království má dlouhou historii „velkých slibů a slabého plnění“ v oblasti obrany. Podle nich musí být politická prohlášení podložena adekvátními zdroji, zejména když se přímé vojenské ohrožení v Evropě stupňuje. Lobbingové skupiny zastupující obranný průmysl dodávají, že bez finančních jistot nemohou vojenští plánovači ani firmy efektivně vykonávat svou práci.
Evropské vlády se zatím zdráhají Londýn otevřeně kritizovat, protože se snaží zachovat jednotnou frontu proti Rusku. Mnoho zemí čelí podobným byrokratickým a finančním tlakům při snaze o rychlé přezbrojení. Přesto se ozývají hlasy, že britská váhavost vysílá špatný signál protivníkům a může podkopat důvěru v Británii jakožto vedoucí evropskou vojenskou mocnost.
Vláda premiéra Keira Starmera sice slíbila zvýšit výdaje na obranu na 2,6 % HDP do roku 2027 a výhledově až na 3,5 %, ale cesta k těmto cílům zůstává nejasná. Debata o financování armády je v Británii politicky citlivá, neboť naráží na odpor části veřejnosti i politiků, kteří upřednostňují investice do zdravotnictví nebo sociálních služeb. Rozhodující moment pro britskou obranu tak nastane až s definitivním zveřejněním odkládaného investičního plánu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.