Britské úsilí o modernizaci armády naráží na vážné rozpočtové potíže, což vyvolává značnou nervozitu u evropských spojenců i v obranném průmyslu. Londýn sice deklaruje snahu o posílení bezpečnosti, ale nedaří se mu finalizovat rozpočty pro klíčové vojenské programy. Tato situace začíná negativně ovlivňovat mezinárodní partnerství a oslabuje britskou snahu demonstrovat solidaritu s evropskými sousedy v době rostoucích geopolitických hrozeb.
Hlavním kamenem úrazu je chybějící Investiční plán obrany (DIP), který měl být původně zveřejněn již loni na podzim. Dokument, jenž má stanovit konkrétní financování pro závazky z nedávného Strategického přezkumu obrany, byl opakovaně odložen.
Důvodem je patová situace mezi ministerstvem financí a ministerstvem obrany, přičemž se hovoří o rozpočtovém schodku ve výši 28 miliard liber. Představitelé armády varují, že bez jasného finančního krytí nelze dosáhnout slibované bojové připravenosti.
Zpoždění dráždí především zbrojařské firmy, které bez jasných signálů od vlády nemohou činit dlouhodobá investiční rozhodnutí. Evropští diplomaté na bezpečnostní konferenci v Mnichově neskrývali frustraci z pomalého postupu britského ministerstva obrany. Panují obavy, že tato paralýza ohrozí bilaterální dohody a společné projekty, na nichž Británie pracuje s Francií, Itálií nebo Německem.
Britská vláda se snaží kritiku mírnit oznámeními o urychlení některých programů, jako je raketový projekt Stratus nebo vývoj střel dlouhého doletu s Německem. Ministr obrany John Healey v Mnichově zdůraznil, že jeho resort pracuje na plné obrátky, aby na hrozby reagoval. Podle analytiků však existuje propast mezi politickými deklaracemi a reálnou schopností Londýna uvolnit potřebné finanční prostředky.
Nejistota panuje i kolem budoucnosti ambiciózního projektu stíhačky nové generace (GCAP), na kterém Británie spolupracuje s Japonskem a Itálií. Ačkoliv se očekává, že projekt bude pokračovat, partneři vyjadřují nespokojenost s tím, že bez investičního plánu nelze nic definitivně potvrdit. Ve srovnání s Německem, které v poslední době dokázalo zbrojní zakázky financovat rychleji, působí britský systém jako těžkopádný.
Odborníci z think-tanku RUSI připomínají, že Spojené království má dlouhou historii „velkých slibů a slabého plnění“ v oblasti obrany. Podle nich musí být politická prohlášení podložena adekvátními zdroji, zejména když se přímé vojenské ohrožení v Evropě stupňuje. Lobbingové skupiny zastupující obranný průmysl dodávají, že bez finančních jistot nemohou vojenští plánovači ani firmy efektivně vykonávat svou práci.
Evropské vlády se zatím zdráhají Londýn otevřeně kritizovat, protože se snaží zachovat jednotnou frontu proti Rusku. Mnoho zemí čelí podobným byrokratickým a finančním tlakům při snaze o rychlé přezbrojení. Přesto se ozývají hlasy, že britská váhavost vysílá špatný signál protivníkům a může podkopat důvěru v Británii jakožto vedoucí evropskou vojenskou mocnost.
Vláda premiéra Keira Starmera sice slíbila zvýšit výdaje na obranu na 2,6 % HDP do roku 2027 a výhledově až na 3,5 %, ale cesta k těmto cílům zůstává nejasná. Debata o financování armády je v Británii politicky citlivá, neboť naráží na odpor části veřejnosti i politiků, kteří upřednostňují investice do zdravotnictví nebo sociálních služeb. Rozhodující moment pro britskou obranu tak nastane až s definitivním zveřejněním odkládaného investičního plánu.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.