Britské úsilí o modernizaci armády naráží na vážné rozpočtové potíže, což vyvolává značnou nervozitu u evropských spojenců i v obranném průmyslu. Londýn sice deklaruje snahu o posílení bezpečnosti, ale nedaří se mu finalizovat rozpočty pro klíčové vojenské programy. Tato situace začíná negativně ovlivňovat mezinárodní partnerství a oslabuje britskou snahu demonstrovat solidaritu s evropskými sousedy v době rostoucích geopolitických hrozeb.
Hlavním kamenem úrazu je chybějící Investiční plán obrany (DIP), který měl být původně zveřejněn již loni na podzim. Dokument, jenž má stanovit konkrétní financování pro závazky z nedávného Strategického přezkumu obrany, byl opakovaně odložen.
Důvodem je patová situace mezi ministerstvem financí a ministerstvem obrany, přičemž se hovoří o rozpočtovém schodku ve výši 28 miliard liber. Představitelé armády varují, že bez jasného finančního krytí nelze dosáhnout slibované bojové připravenosti.
Zpoždění dráždí především zbrojařské firmy, které bez jasných signálů od vlády nemohou činit dlouhodobá investiční rozhodnutí. Evropští diplomaté na bezpečnostní konferenci v Mnichově neskrývali frustraci z pomalého postupu britského ministerstva obrany. Panují obavy, že tato paralýza ohrozí bilaterální dohody a společné projekty, na nichž Británie pracuje s Francií, Itálií nebo Německem.
Britská vláda se snaží kritiku mírnit oznámeními o urychlení některých programů, jako je raketový projekt Stratus nebo vývoj střel dlouhého doletu s Německem. Ministr obrany John Healey v Mnichově zdůraznil, že jeho resort pracuje na plné obrátky, aby na hrozby reagoval. Podle analytiků však existuje propast mezi politickými deklaracemi a reálnou schopností Londýna uvolnit potřebné finanční prostředky.
Nejistota panuje i kolem budoucnosti ambiciózního projektu stíhačky nové generace (GCAP), na kterém Británie spolupracuje s Japonskem a Itálií. Ačkoliv se očekává, že projekt bude pokračovat, partneři vyjadřují nespokojenost s tím, že bez investičního plánu nelze nic definitivně potvrdit. Ve srovnání s Německem, které v poslední době dokázalo zbrojní zakázky financovat rychleji, působí britský systém jako těžkopádný.
Odborníci z think-tanku RUSI připomínají, že Spojené království má dlouhou historii „velkých slibů a slabého plnění“ v oblasti obrany. Podle nich musí být politická prohlášení podložena adekvátními zdroji, zejména když se přímé vojenské ohrožení v Evropě stupňuje. Lobbingové skupiny zastupující obranný průmysl dodávají, že bez finančních jistot nemohou vojenští plánovači ani firmy efektivně vykonávat svou práci.
Evropské vlády se zatím zdráhají Londýn otevřeně kritizovat, protože se snaží zachovat jednotnou frontu proti Rusku. Mnoho zemí čelí podobným byrokratickým a finančním tlakům při snaze o rychlé přezbrojení. Přesto se ozývají hlasy, že britská váhavost vysílá špatný signál protivníkům a může podkopat důvěru v Británii jakožto vedoucí evropskou vojenskou mocnost.
Vláda premiéra Keira Starmera sice slíbila zvýšit výdaje na obranu na 2,6 % HDP do roku 2027 a výhledově až na 3,5 %, ale cesta k těmto cílům zůstává nejasná. Debata o financování armády je v Británii politicky citlivá, neboť naráží na odpor části veřejnosti i politiků, kteří upřednostňují investice do zdravotnictví nebo sociálních služeb. Rozhodující moment pro britskou obranu tak nastane až s definitivním zveřejněním odkládaného investičního plánu.
Nad Caracasem se v lednu rozzářily stovky dronů, které na noční obloze vykreslily siluety Nicoláse Madura a jeho manželky Cilie Flores. Světelný vzkaz „lid vás žádá zpět“ byl zoufalým voláním stoupenců režimu poté, co americké speciální síly 3. ledna během bleskové operace „Absolute Resolve“ zadržely sesazeného prezidenta i s chotí a přepravily je do newyorské vazební věznice. Venezuela se tak ocitla v politickém vzduchoprázdnu, které se nyní snaží zaplnit úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová.
Více než 80 členských států OSN v úterý společně odsoudilo rozšiřující se izraelskou kontrolu nad Západním břehem Jordánu. Ve svém prohlášení země varovaly, že tyto kroky mohou fakticky znamenat anexi palestinského území. Signatáři označili jednostranná opatření za porušení mezinárodního práva a vyzvali Izrael k jejich okamžitému zrušení.
Britské úsilí o modernizaci armády naráží na vážné rozpočtové potíže, což vyvolává značnou nervozitu u evropských spojenců i v obranném průmyslu. Londýn sice deklaruje snahu o posílení bezpečnosti, ale nedaří se mu finalizovat rozpočty pro klíčové vojenské programy. Tato situace začíná negativně ovlivňovat mezinárodní partnerství a oslabuje britskou snahu demonstrovat solidaritu s evropskými sousedy v době rostoucích geopolitických hrozeb.
Pokud pro vytváření svých hesel používáte umělou inteligenci, měli byste je co nejdříve změnit. Výzkum kyberbezpečnostní firmy Irregular, který ověřila stanice Sky News, totiž odhalil, že populární modely jako ChatGPT, Claude nebo Gemini generují hesla, která jsou vysoce předvídatelná. Přestože se na první pohled zdají být silná, ve skutečnosti obsahují opakující se vzorce, které mohou kyberzločinci snadno odhalit pomocí automatizovaných nástrojů.
Miliony dokumentů souvisejících s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem naznačují existenci globálního kriminálního podniku. Skupina nezávislých expertů jmenovaných Radou OSN pro lidská práva uvedla, že činy popsané v těchto spisech dosahují zákonné hranice pro zločiny proti lidskosti. Podle odborníků byly tyto zločiny páchány v prostředí ovlivněném rasismem, korupcí a extrémním misogynstvím.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s probíhajícími rozhovory v Ženevě uvedl, že Donald Trump na jeho zemi vyvíjí nepřiměřený nátlak. Zelenskyj vyjádřil naději, že nedávná Trumpova prohlášení jsou pouze součástí jeho taktiky, a nikoliv konečným rozhodnutím. Podle ukrajinské hlavy státu není spravedlivé, že americký prezident veřejně vyzývá k ústupkům pouze Kyjev, zatímco vůči Rusku podobné požadavky nevznáší.
Předpovídání zemětřesení představuje na souši velkou výzvu, ale v oceánech, které pokrývají přibližně 70 % povrchu Země, je to téměř nemožné. To by se však mohlo brzy změnit díky rozsáhlé síti podmořských kabelů, které křižují světová moře. Kromě přenosu dat totiž mohou sloužit i k monitorování tektonických pohybů, které způsobují ničivá zemětřesení a vlny tsunami.
Britská vláda zvažuje zavedení dalších sankcí proti Moskvě poté, co oficiálně připsala Kremlu vinu za smrt opozičního lídra Alexeje Navalného. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová naznačila, že Spojené království nezůstane po nových zjištěních nečinné. Podle závěrů, které v sobotu zveřejnila Británie společně se Švédskem, Francií, Německem a Nizozemskem, stála za smrtí Navalného otrava toxinem z pralesniček organizovaná ruským státem.
Závod o ovládnutí trhu s umělou inteligencí s sebou nese riziko katastrofy ve stylu Hindenburgu, která by mohla definitivně podkopat globální důvěru v tuto technologii. Před tímto scénářem varoval přední odborník Michael Wooldridge, profesor umělé inteligence na Oxfordské univerzitě. Podle něj jsou technologické firmy pod neúnosným komerčním tlakem a vypouštějí nové nástroje dříve, než plně pochopí jejich schopnosti a potenciální vady.
Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Evropská unie zahájila formální vyšetřování čínského internetového prodejce Shein kvůli podezření na vícenásobné porušení evropských zákonů. Šetření se zaměřuje především na prodej nelegálního zboží, mezi nímž figurují sexuální panenky s dětským vzhledem a různé druhy zbraní. Evropská komise v úterý oznámila, že k tomuto kroku přistoupila po předběžném prověření informací, které si od společnosti vyžádala v loňském roce.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.