BRICS se rozpadá? Summit bez Putina a Ťin-pchinga se proměnil v přehlídku slabin

Si Ťin-pching
Si Ťin-pching, foto: Mikuláš Křepelka/INCORP images
Klára Marková 17. července 2025 08:41
Sdílej:

Nedávný summit skupiny BRICS, který se konal v brazilském Riu de Janeiru, proběhl bez dvou nejvýraznějších lídrů této mezinárodní platformy – prezidenta Ruska Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jejich absence vyvolala řadu otázek o budoucím směřování uskupení, které si původně kladlo za cíl představovat alternativu k západnímu světovému řádu.

Si Ťin-pching, který se pravidelně účastnil všech předchozích summitů BRICS, tentokrát oficiálně zůstal doma kvůli „kolizi v kalendáři“. Čínu tak v Riu zastupoval premiér Li Čchiang. Putin se neúčastnil kvůli obavám z mezinárodního zatykače, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud za údajné únosy ukrajinských dětí. Brazílie, jako signatář římského statutu ICC, by totiž mohla být povinna ho zatknout.

Tato nepřítomnost dvou hlavních aktérů naznačuje, že BRICS jako celek se ocitá na rozcestí. Jeho nedávné rozšíření o šest nových členů – Indonésii, Írán, Egypt, Etiopii, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty – sice zvýšilo geografickou i ekonomickou váhu skupiny, zároveň však zvýšilo její vnitřní roztříštěnost. Rozdíly mezi jednotlivými členy v politickém zřízení, hospodářských prioritách i ve vztahu k Západu se dále prohlubují.

Zatímco Rusko a Čína razí tvrdou linii proti americké hegemonii a přiklánějí se k autoritářskému modelu řízení společnosti, státy jako Brazílie, Indie či Jižní Afrika zůstávají demokratické a jejich postoj ke geopolitickému soupeření je mnohem zdrženlivější. Noví členové, mezi nimiž převažují autokratické režimy, navíc tuto nerovnováhu prohlubují a mohou oslabit celkovou legitimitu a soudržnost BRICS jako alternativy k Západu.

Brazilská vláda v čele se prezidentem Lulou da Silvou se pokusila využít letošního summitu k prosazení konstruktivních návrhů – od podpory zelené transformace přes rovnější přístup k vakcínám až po reformu globálních institucí. Podle bývalého brazilského ministra zahraničí Antônia Patrioty se Západ, zejména Spojené státy, sám podílí na vzniku multipolárního světa svou nacionalistickou a unilateralistickou politikou.

Nicméně v pozadí summitu zůstávají zásadní rozpory. Indie například nadále odmítá návrhy na vytvoření společné měny BRICS, která by konkurovala americkému dolaru. Naopak Čína není ochotna podpořit indickou snahu o stálé členství v Radě bezpečnosti OSN. Klimatická agenda se navíc dostává do střetu se zájmy některých nových členů – zejména ropných velmocí jako Rusko, Saúdská Arábie či SAE.

Podle analytiků jako je Christopher Sabatini z Chatham House tak BRICS stále více připomíná volné sdružení s nejasným směřováním než jednotný blok. Jeho původní ambice působit jako protiváha Západu se rozplývá v řadě protichůdných zájmů, které členové nedokážou sladit ani při vrcholných diplomatických setkáních.

Podobně i odborník na globální správu Samir Puri upozorňuje, že konec americké dominance ve světě neznamená automaticky vznik nového řádu. Pokud se nikdo aktivně neujme iniciativy a nedokáže nabídnout životaschopnou alternativu, prázdné místo zůstane neobsazené.

To vše podtrhuje i letošní summit, který se nakonec více než demonstrací síly proměnil v přehlídku slabin. Přestože cíl vytvořit protiváhu západní hegemonii stále formálně platí, realita ukazuje, že BRICS k naplnění této ambice stále nemá dostatečně jasnou strategii ani jednotu.

V této souvislosti může být paradoxně absence Putina a Siho pro summit výhodou – odklon od ideologických proklamací otevřel prostor pro pragmatické návrhy a možná i větší akceschopnost. Zda se však podaří překonat hlubší rozpory mezi členy a dát skupině novou dynamiku, zůstává velmi nejisté.  

Stalo se
Novinky
Teherán

Kurdové v kleštích. USA je mohou využít v boji proti Íránu, obávají se

Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.

Novinky
Analýza
Si Ťin-pching

USA odstranily za dva měsíce dva čínské spojence. Proč s tím Si Ťin-pching nic nedělá?

Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.

Novinky
U.S. Army, ilustrační fotografie

Američtí vojáci jsou naštvaní. Útok na Írán je součástí Božího plánu, tvrdí jim vedení armády

Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.

Novinky
Alí Chameneí

Írán na poslední chvíli rozhodnul, že Chameneího dnes nepohřbí

Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.