Nedávný summit skupiny BRICS, který se konal v brazilském Riu de Janeiru, proběhl bez dvou nejvýraznějších lídrů této mezinárodní platformy – prezidenta Ruska Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jejich absence vyvolala řadu otázek o budoucím směřování uskupení, které si původně kladlo za cíl představovat alternativu k západnímu světovému řádu.
Si Ťin-pching, který se pravidelně účastnil všech předchozích summitů BRICS, tentokrát oficiálně zůstal doma kvůli „kolizi v kalendáři“. Čínu tak v Riu zastupoval premiér Li Čchiang. Putin se neúčastnil kvůli obavám z mezinárodního zatykače, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud za údajné únosy ukrajinských dětí. Brazílie, jako signatář římského statutu ICC, by totiž mohla být povinna ho zatknout.
Tato nepřítomnost dvou hlavních aktérů naznačuje, že BRICS jako celek se ocitá na rozcestí. Jeho nedávné rozšíření o šest nových členů – Indonésii, Írán, Egypt, Etiopii, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty – sice zvýšilo geografickou i ekonomickou váhu skupiny, zároveň však zvýšilo její vnitřní roztříštěnost. Rozdíly mezi jednotlivými členy v politickém zřízení, hospodářských prioritách i ve vztahu k Západu se dále prohlubují.
Zatímco Rusko a Čína razí tvrdou linii proti americké hegemonii a přiklánějí se k autoritářskému modelu řízení společnosti, státy jako Brazílie, Indie či Jižní Afrika zůstávají demokratické a jejich postoj ke geopolitickému soupeření je mnohem zdrženlivější. Noví členové, mezi nimiž převažují autokratické režimy, navíc tuto nerovnováhu prohlubují a mohou oslabit celkovou legitimitu a soudržnost BRICS jako alternativy k Západu.
Brazilská vláda v čele se prezidentem Lulou da Silvou se pokusila využít letošního summitu k prosazení konstruktivních návrhů – od podpory zelené transformace přes rovnější přístup k vakcínám až po reformu globálních institucí. Podle bývalého brazilského ministra zahraničí Antônia Patrioty se Západ, zejména Spojené státy, sám podílí na vzniku multipolárního světa svou nacionalistickou a unilateralistickou politikou.
Nicméně v pozadí summitu zůstávají zásadní rozpory. Indie například nadále odmítá návrhy na vytvoření společné měny BRICS, která by konkurovala americkému dolaru. Naopak Čína není ochotna podpořit indickou snahu o stálé členství v Radě bezpečnosti OSN. Klimatická agenda se navíc dostává do střetu se zájmy některých nových členů – zejména ropných velmocí jako Rusko, Saúdská Arábie či SAE.
Podle analytiků jako je Christopher Sabatini z Chatham House tak BRICS stále více připomíná volné sdružení s nejasným směřováním než jednotný blok. Jeho původní ambice působit jako protiváha Západu se rozplývá v řadě protichůdných zájmů, které členové nedokážou sladit ani při vrcholných diplomatických setkáních.
Podobně i odborník na globální správu Samir Puri upozorňuje, že konec americké dominance ve světě neznamená automaticky vznik nového řádu. Pokud se nikdo aktivně neujme iniciativy a nedokáže nabídnout životaschopnou alternativu, prázdné místo zůstane neobsazené.
To vše podtrhuje i letošní summit, který se nakonec více než demonstrací síly proměnil v přehlídku slabin. Přestože cíl vytvořit protiváhu západní hegemonii stále formálně platí, realita ukazuje, že BRICS k naplnění této ambice stále nemá dostatečně jasnou strategii ani jednotu.
V této souvislosti může být paradoxně absence Putina a Siho pro summit výhodou – odklon od ideologických proklamací otevřel prostor pro pragmatické návrhy a možná i větší akceschopnost. Zda se však podaří překonat hlubší rozpory mezi členy a dát skupině novou dynamiku, zůstává velmi nejisté.
Bývalý náčelník britského generálního štábu Lord Richard Dannatt varuje, že Vladimir Putin brzy podnikne omezený vojenský útok na některého člena NATO, aby prověřil odhodlání aliance bránit své členy. Podle jeho slov musí britská vláda jednat okamžitě, jinak se vystavuje hrozbě destabilizace a potenciální jaderné eskalace.
Situace mezi princem Harrym a zbytkem britské královské rodiny zůstává napjatá. Podle královského životopisce Toma Bowera čelí vévoda ze Sussexu vážnému riziku – pokud nenapraví vztahy se svou rodinou ještě předtím, než se jeho bratr princ William stane králem, může být zcela odříznut.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un se údajně zoufale snaží získat moderní léky na hubnutí, včetně známého přípravku Ozempic. Poté, co znovu výrazně přibral, má podle zdrojů z jeho okolí v úmyslu vyzkoušet účinek těchto léčiv nejprve na vybraných civilistech s podobnou tělesnou konstitucí, než je sám začne užívat.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že Ukrajina se zřejmě nestane členem Evropské unie dříve než po roce 2034. Uvedl to 18. července při návštěvě Rumunska, kde jednal s prezidentem Nicuşorem Danem. Podle agentury Reuters Merz připomněl, že hlavní prioritou Evropy je nyní ukončit válku na Ukrajině a poté se soustředit na její poválečnou obnovu.
Severní Korea překvapivě ohlásila zákaz vstupu zahraničních turistů do nově otevřeného přímořského resortu Wonsan Kalma, a to jen necelé tři týdny po jeho slavnostním zprovoznění. Letovisko, které je považováno za klíčový projekt vůdce Kim Čong-una na podporu cestovního ruchu, mělo původně sloužit domácím i zahraničním návštěvníkům.
Americký prezident Donald Trump podal žalobu na částku 10 miliard dolarů proti společnosti Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejímu majiteli Rupertu Murdochovi. Podle Trumpa se list dopustil pomluvy, když zveřejnil tvrzení, že prezident v roce 2003 poslal Jeffrey Epsteinovi, později odsouzenému za sexuální zločiny, údajně lascivní gratulaci k padesátinám.
Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.
Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Od začátku roku uprchlo nebo bylo z Íránu deportováno na 1,4 milionu Afghánců, z toho půl milionu od červnového konfliktu s Izraelem. Zatímco Afghánistán se potýká s hlubokou humanitární krizí, Írán zpřísňuje vůči uprchlíkům represi – od deportací po omezení přístupu k práci či zdravotní péči. Podle některých kritiků využívá Teherán afghánské migranty jako obětní beránky, aby odvedl pozornost od vlastních bezpečnostních selhání. Současně se snaží pragmaticky sblížit s Tálibánem, přestože vztahy zůstávají křehké.
Letní sezóna je v plném proudu a tisíce Čechů vyrážejí na dovolenou letecky. Ať už se chystáte do Řecka, Španělska nebo na exotický ostrov, správně sbalené příruční zavazadlo vám může ušetřit spoustu stresu, času – a někdy i peněz. Co byste v něm rozhodně neměli zapomenout a co vám naopak do kabiny letadla neprojde?
Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.