Nedávný summit skupiny BRICS, který se konal v brazilském Riu de Janeiru, proběhl bez dvou nejvýraznějších lídrů této mezinárodní platformy – prezidenta Ruska Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jejich absence vyvolala řadu otázek o budoucím směřování uskupení, které si původně kladlo za cíl představovat alternativu k západnímu světovému řádu.
Si Ťin-pching, který se pravidelně účastnil všech předchozích summitů BRICS, tentokrát oficiálně zůstal doma kvůli „kolizi v kalendáři“. Čínu tak v Riu zastupoval premiér Li Čchiang. Putin se neúčastnil kvůli obavám z mezinárodního zatykače, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud za údajné únosy ukrajinských dětí. Brazílie, jako signatář římského statutu ICC, by totiž mohla být povinna ho zatknout.
Tato nepřítomnost dvou hlavních aktérů naznačuje, že BRICS jako celek se ocitá na rozcestí. Jeho nedávné rozšíření o šest nových členů – Indonésii, Írán, Egypt, Etiopii, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty – sice zvýšilo geografickou i ekonomickou váhu skupiny, zároveň však zvýšilo její vnitřní roztříštěnost. Rozdíly mezi jednotlivými členy v politickém zřízení, hospodářských prioritách i ve vztahu k Západu se dále prohlubují.
Zatímco Rusko a Čína razí tvrdou linii proti americké hegemonii a přiklánějí se k autoritářskému modelu řízení společnosti, státy jako Brazílie, Indie či Jižní Afrika zůstávají demokratické a jejich postoj ke geopolitickému soupeření je mnohem zdrženlivější. Noví členové, mezi nimiž převažují autokratické režimy, navíc tuto nerovnováhu prohlubují a mohou oslabit celkovou legitimitu a soudržnost BRICS jako alternativy k Západu.
Brazilská vláda v čele se prezidentem Lulou da Silvou se pokusila využít letošního summitu k prosazení konstruktivních návrhů – od podpory zelené transformace přes rovnější přístup k vakcínám až po reformu globálních institucí. Podle bývalého brazilského ministra zahraničí Antônia Patrioty se Západ, zejména Spojené státy, sám podílí na vzniku multipolárního světa svou nacionalistickou a unilateralistickou politikou.
Nicméně v pozadí summitu zůstávají zásadní rozpory. Indie například nadále odmítá návrhy na vytvoření společné měny BRICS, která by konkurovala americkému dolaru. Naopak Čína není ochotna podpořit indickou snahu o stálé členství v Radě bezpečnosti OSN. Klimatická agenda se navíc dostává do střetu se zájmy některých nových členů – zejména ropných velmocí jako Rusko, Saúdská Arábie či SAE.
Podle analytiků jako je Christopher Sabatini z Chatham House tak BRICS stále více připomíná volné sdružení s nejasným směřováním než jednotný blok. Jeho původní ambice působit jako protiváha Západu se rozplývá v řadě protichůdných zájmů, které členové nedokážou sladit ani při vrcholných diplomatických setkáních.
Podobně i odborník na globální správu Samir Puri upozorňuje, že konec americké dominance ve světě neznamená automaticky vznik nového řádu. Pokud se nikdo aktivně neujme iniciativy a nedokáže nabídnout životaschopnou alternativu, prázdné místo zůstane neobsazené.
To vše podtrhuje i letošní summit, který se nakonec více než demonstrací síly proměnil v přehlídku slabin. Přestože cíl vytvořit protiváhu západní hegemonii stále formálně platí, realita ukazuje, že BRICS k naplnění této ambice stále nemá dostatečně jasnou strategii ani jednotu.
V této souvislosti může být paradoxně absence Putina a Siho pro summit výhodou – odklon od ideologických proklamací otevřel prostor pro pragmatické návrhy a možná i větší akceschopnost. Zda se však podaří překonat hlubší rozpory mezi členy a dát skupině novou dynamiku, zůstává velmi nejisté.
Říjnové volby mohou postavit demokratické strany před zásadní dilema. Pokud hnutí ANO vyhraje, ale nebude schopno sestavit většinu bez extremistických sil, může být jedinou cestou k ochraně demokratického rámce nepohodlný kompromis. Spolupráce s Andrejem Babišem, ač politicky nákladná, se může stát pověstným menším zlem ve srovnání s návratem komunistické ideologie do exekutivy.
Podle analýzy A. Wess Mitchella, bývalého náměstka ministra zahraničí pro Evropu, je kritika nedávného setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce, které bylo označováno za ztrátu času a kapitulaci, špatným úsudkem. Mitchell tvrdí, že jde o strategický a potenciálně přelomový krok, který by mohl přinést Spojeným státům značné výhody.
Působivá vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína má vojenskou sílu, která podporuje vizi prezidenta Si Ťin-pchinga o novém světovém řádu. Přehlídka, která se konala v centru Pekingu, byla promyšlenou ukázkou nejnovějších a high-tech zbraní. Podle analytiků oslovených CNN Čína v některých oblastech dokonce předstihuje své rivaly.
Vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína ve své vojenské strategii sází na umělou inteligenci a drony.
Většina západních lídrů se rozhodla neúčastnit se čínské přehlídky „Dne vítězství“. Jedinými, kdo se akce zúčastnili, byli Robert Fico ze Slovenska a Aleksandar Vučić ze Srbska. Oba sice vyvolávají kontroverze, ale jejich důvody pro účast jsou podle BBC velmi odlišné.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se po vojenské přehlídce v Pekingu sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během rozhovorů, které proběhly vřelém duchu, slíbil, že bude Rusko podporovat v jakékoli situaci.
Na masivní vojenské přehlídce, která se konala v Pekingu u příležitosti osmdesátého výročí vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce, představila Čína arzenál nových zbraní. Mezi nimi se objevily například laserové zbraně, hypersonické střely, gigantické podvodní drony a mezikontinentální balistické střely. Celá akce byla velkolepou demonstrací síly a jednoty Číny s jejími spojenci.
Slovenský premiér Robert Fico se dnes setkal v Pekingu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jejich jednání se soustředilo na válku proti Ukrajině, vztahy se západními zeměmi a ekonomickou spolupráci. Fico se v Číně účastní akcí k výročí kapitulace Japonska ve druhé světové válce, čímž se Slovensko stalo jedinou zemí EU, která je na těchto oslavách zastoupena.
Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.
Mexiko se může pochlubit novým projektem, díky němuž se stává jídlo dostupným pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. Vlajkovou lodí celého projektu je restaurace Masala y Maiz, která letos získala svou první Michelinskou hvězdu. Místo, aby se majitelé a šéfkuchaři Norma Listman a Saqib Keval radovali na slavnostním předávání, byli v New Yorku a oslavovali úspěch svého kamaráda.
Vlády po celém světě podceňují podporu veřejnosti pro opatření v oblasti klimatu, což brání přijímání ambicióznějších politik. Podle nejnovějšího výzkumu je propast mezi skutečnou ochotou lidí přispět k řešení klimatické krize a vnímáním této ochoty ze strany politiků obrovská.
Současná situace na Ukrajině je patová, kdy si ani jedna strana nemůže dovolit ustoupit. Ukrajina stojí před obtížným dilematem: ukončit válku a přijít o část území, nebo dál bojovat a riskovat ztrátu dalších území, lidských životů i materiálního vybavení.