Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Jmenování Mustafy Babikera, ekonoma se zkušenostmi z MIT, jako jednoho ze tří koordinujících autorů klíčové kapitoly nové zprávy IPCC vyvolalo silné obavy mezi odborníky i pozorovateli. Babiker pracuje v Aramcu téměř dvě desetiletí, což mnozí vnímají jako přímé ohrožení vědecké nezávislosti panelu.
„Poškozuje to pověst IPCC. A možná je to i cílené,“ řekl nejmenovaný zdroj obeznámený s vnitřními diskusemi. Podobně se vyjádřila i Tzeporah Bermanová z iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty, která označila návrh za „nejkřiklavější případ politického ovládnutí klimatické politiky ropným průmyslem, jaký kdy viděla“.
Saúdská Arábie reagovala tvrzením, že její podpora Babikera je vedena čistě odbornými důvody. „Jeho rozsáhlé akademické a profesní zkušenosti z něj činí mimořádně kvalifikovaného kandidáta,“ uvedl mluvčí saúdské delegace při OSN.
Celý spor však poukazuje na širší trend: rostoucí úsilí ropných států ovlivňovat směřování světové klimatické vědy. Dle místopředsedkyně IPCC Diany Urge-Vorsatz je politika v oblasti klimatu čím dál více finančně i politicky zatížena. „IPCC je dnes důležitější než kdykoli předtím. A proto roste i intenzita účasti a tlaků ze všech stran,“ uvedla.
Výsledná zpráva, na které má Babiker pracovat, má být hotova do roku 2028. Už teď je ale zřejmé, že přípravy narážejí na řadu překážek, včetně ostrých sporů o výběr autorů. Ty mají být znovu projednány na setkání panelu v Ženevě, které začalo 30. června.
Situaci dále komplikuje postoj Spojených států. Trumpova administrativa letos v únoru na poslední chvíli zablokovala účast americké spolu-předsedkyně Katherine Calvinové na jednání v Číně. Zároveň výrazně omezila počet zaměstnanců podporujících americkou účast na přípravě zprávy – ze dvou třetin. Calvinová mezitím opustila svou roli hlavní vědkyně NASA, ale nadále působí v IPCC ve funkci dobrovolné předsedkyně.
Výběrový tým, který navrhl Babikera, tvoří vedle Calvinové také Joy Jacqueline Pereiraová z Malajsie. Společně v interním dokumentu uvedli, že výběr byl náročný a kvalifikace uchazečů je „těžko posouditelná“. Podle informací Politico prošel výběrovým procesem i německý vědec Jan Minx, expert na dopady klimatických politik. Jeho kandidatura však byla zamítnuta, údajně kvůli námitkám některých států, zejména Saúdské Arábie.
Kapitola, kterou má Babiker vést, se věnuje strategiím omezování emisí – tedy oblasti, která je pro ropné velmoci mimořádně citlivá. Saúdská Arábie, Indie, Čína a Rusko se na únorovém zasedání snažily změnit název i zaměření kapitoly, zatímco státy jako Švédsko se snažily návrhy blokovat. Nakonec však musely ustoupit.
„Je zavádějící označovat to za politické vměšování. Saúdská Arábie vždy přispívala v souladu s pravidly IPCC,“ uvedl mluvčí saúdské delegace.
V současném vedení pracovní skupiny III, která se zaměřuje na řešení klimatické krize, mají převahu zástupci států těžících ropu a plyn. Tři místopředsedové pocházejí z členských států OPEC+, další dva z Fóra exportérů plynu, jeden z Norska – největšího evropského vývozce ropy – a jedna z USA.
Přestože jsou většinou akademici, jejich politické napojení vzbuzuje obavy. Například Malak Al-Noryová, která oznámila nominaci Babikera, působí jako poradkyně na saúdském ministerstvu energetiky.
Kritici nepopírají Babikerovy odborné kvality. Problémem je jeho silné spojení s Aramcem, což podle Bermanové odráží širší problém: „Ropné společnosti infiltrovaly tvorbu politik a klimatických zpráv a drží svět jako rukojmí systémů minulosti.“
Diana Urge-Vorsatz připustila, že zapojení více hlasů může být pro IPCC přínosné – pokud je zajištěna rovnováha a zastoupení různých odvětví. Babikerova nominace ale podle kritiků tuto rovnováhu zásadně narušuje.
Nadcházející měsíce ukážou, zda se IPCC podaří udržet si důvěryhodnost tváří v tvář stále ostřejším geopolitickým tlakům. O budoucnosti klimatu totiž rozhodují nejen vědci, ale čím dál více i těžaři.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.