Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Jmenování Mustafy Babikera, ekonoma se zkušenostmi z MIT, jako jednoho ze tří koordinujících autorů klíčové kapitoly nové zprávy IPCC vyvolalo silné obavy mezi odborníky i pozorovateli. Babiker pracuje v Aramcu téměř dvě desetiletí, což mnozí vnímají jako přímé ohrožení vědecké nezávislosti panelu.
„Poškozuje to pověst IPCC. A možná je to i cílené,“ řekl nejmenovaný zdroj obeznámený s vnitřními diskusemi. Podobně se vyjádřila i Tzeporah Bermanová z iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty, která označila návrh za „nejkřiklavější případ politického ovládnutí klimatické politiky ropným průmyslem, jaký kdy viděla“.
Saúdská Arábie reagovala tvrzením, že její podpora Babikera je vedena čistě odbornými důvody. „Jeho rozsáhlé akademické a profesní zkušenosti z něj činí mimořádně kvalifikovaného kandidáta,“ uvedl mluvčí saúdské delegace při OSN.
Celý spor však poukazuje na širší trend: rostoucí úsilí ropných států ovlivňovat směřování světové klimatické vědy. Dle místopředsedkyně IPCC Diany Urge-Vorsatz je politika v oblasti klimatu čím dál více finančně i politicky zatížena. „IPCC je dnes důležitější než kdykoli předtím. A proto roste i intenzita účasti a tlaků ze všech stran,“ uvedla.
Výsledná zpráva, na které má Babiker pracovat, má být hotova do roku 2028. Už teď je ale zřejmé, že přípravy narážejí na řadu překážek, včetně ostrých sporů o výběr autorů. Ty mají být znovu projednány na setkání panelu v Ženevě, které začalo 30. června.
Situaci dále komplikuje postoj Spojených států. Trumpova administrativa letos v únoru na poslední chvíli zablokovala účast americké spolu-předsedkyně Katherine Calvinové na jednání v Číně. Zároveň výrazně omezila počet zaměstnanců podporujících americkou účast na přípravě zprávy – ze dvou třetin. Calvinová mezitím opustila svou roli hlavní vědkyně NASA, ale nadále působí v IPCC ve funkci dobrovolné předsedkyně.
Výběrový tým, který navrhl Babikera, tvoří vedle Calvinové také Joy Jacqueline Pereiraová z Malajsie. Společně v interním dokumentu uvedli, že výběr byl náročný a kvalifikace uchazečů je „těžko posouditelná“. Podle informací Politico prošel výběrovým procesem i německý vědec Jan Minx, expert na dopady klimatických politik. Jeho kandidatura však byla zamítnuta, údajně kvůli námitkám některých států, zejména Saúdské Arábie.
Kapitola, kterou má Babiker vést, se věnuje strategiím omezování emisí – tedy oblasti, která je pro ropné velmoci mimořádně citlivá. Saúdská Arábie, Indie, Čína a Rusko se na únorovém zasedání snažily změnit název i zaměření kapitoly, zatímco státy jako Švédsko se snažily návrhy blokovat. Nakonec však musely ustoupit.
„Je zavádějící označovat to za politické vměšování. Saúdská Arábie vždy přispívala v souladu s pravidly IPCC,“ uvedl mluvčí saúdské delegace.
V současném vedení pracovní skupiny III, která se zaměřuje na řešení klimatické krize, mají převahu zástupci států těžících ropu a plyn. Tři místopředsedové pocházejí z členských států OPEC+, další dva z Fóra exportérů plynu, jeden z Norska – největšího evropského vývozce ropy – a jedna z USA.
Přestože jsou většinou akademici, jejich politické napojení vzbuzuje obavy. Například Malak Al-Noryová, která oznámila nominaci Babikera, působí jako poradkyně na saúdském ministerstvu energetiky.
Kritici nepopírají Babikerovy odborné kvality. Problémem je jeho silné spojení s Aramcem, což podle Bermanové odráží širší problém: „Ropné společnosti infiltrovaly tvorbu politik a klimatických zpráv a drží svět jako rukojmí systémů minulosti.“
Diana Urge-Vorsatz připustila, že zapojení více hlasů může být pro IPCC přínosné – pokud je zajištěna rovnováha a zastoupení různých odvětví. Babikerova nominace ale podle kritiků tuto rovnováhu zásadně narušuje.
Nadcházející měsíce ukážou, zda se IPCC podaří udržet si důvěryhodnost tváří v tvář stále ostřejším geopolitickým tlakům. O budoucnosti klimatu totiž rozhodují nejen vědci, ale čím dál více i těžaři.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.