Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Jmenování Mustafy Babikera, ekonoma se zkušenostmi z MIT, jako jednoho ze tří koordinujících autorů klíčové kapitoly nové zprávy IPCC vyvolalo silné obavy mezi odborníky i pozorovateli. Babiker pracuje v Aramcu téměř dvě desetiletí, což mnozí vnímají jako přímé ohrožení vědecké nezávislosti panelu.
„Poškozuje to pověst IPCC. A možná je to i cílené,“ řekl nejmenovaný zdroj obeznámený s vnitřními diskusemi. Podobně se vyjádřila i Tzeporah Bermanová z iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty, která označila návrh za „nejkřiklavější případ politického ovládnutí klimatické politiky ropným průmyslem, jaký kdy viděla“.
Saúdská Arábie reagovala tvrzením, že její podpora Babikera je vedena čistě odbornými důvody. „Jeho rozsáhlé akademické a profesní zkušenosti z něj činí mimořádně kvalifikovaného kandidáta,“ uvedl mluvčí saúdské delegace při OSN.
Celý spor však poukazuje na širší trend: rostoucí úsilí ropných států ovlivňovat směřování světové klimatické vědy. Dle místopředsedkyně IPCC Diany Urge-Vorsatz je politika v oblasti klimatu čím dál více finančně i politicky zatížena. „IPCC je dnes důležitější než kdykoli předtím. A proto roste i intenzita účasti a tlaků ze všech stran,“ uvedla.
Výsledná zpráva, na které má Babiker pracovat, má být hotova do roku 2028. Už teď je ale zřejmé, že přípravy narážejí na řadu překážek, včetně ostrých sporů o výběr autorů. Ty mají být znovu projednány na setkání panelu v Ženevě, které začalo 30. června.
Situaci dále komplikuje postoj Spojených států. Trumpova administrativa letos v únoru na poslední chvíli zablokovala účast americké spolu-předsedkyně Katherine Calvinové na jednání v Číně. Zároveň výrazně omezila počet zaměstnanců podporujících americkou účast na přípravě zprávy – ze dvou třetin. Calvinová mezitím opustila svou roli hlavní vědkyně NASA, ale nadále působí v IPCC ve funkci dobrovolné předsedkyně.
Výběrový tým, který navrhl Babikera, tvoří vedle Calvinové také Joy Jacqueline Pereiraová z Malajsie. Společně v interním dokumentu uvedli, že výběr byl náročný a kvalifikace uchazečů je „těžko posouditelná“. Podle informací Politico prošel výběrovým procesem i německý vědec Jan Minx, expert na dopady klimatických politik. Jeho kandidatura však byla zamítnuta, údajně kvůli námitkám některých států, zejména Saúdské Arábie.
Kapitola, kterou má Babiker vést, se věnuje strategiím omezování emisí – tedy oblasti, která je pro ropné velmoci mimořádně citlivá. Saúdská Arábie, Indie, Čína a Rusko se na únorovém zasedání snažily změnit název i zaměření kapitoly, zatímco státy jako Švédsko se snažily návrhy blokovat. Nakonec však musely ustoupit.
„Je zavádějící označovat to za politické vměšování. Saúdská Arábie vždy přispívala v souladu s pravidly IPCC,“ uvedl mluvčí saúdské delegace.
V současném vedení pracovní skupiny III, která se zaměřuje na řešení klimatické krize, mají převahu zástupci států těžících ropu a plyn. Tři místopředsedové pocházejí z členských států OPEC+, další dva z Fóra exportérů plynu, jeden z Norska – největšího evropského vývozce ropy – a jedna z USA.
Přestože jsou většinou akademici, jejich politické napojení vzbuzuje obavy. Například Malak Al-Noryová, která oznámila nominaci Babikera, působí jako poradkyně na saúdském ministerstvu energetiky.
Kritici nepopírají Babikerovy odborné kvality. Problémem je jeho silné spojení s Aramcem, což podle Bermanové odráží širší problém: „Ropné společnosti infiltrovaly tvorbu politik a klimatických zpráv a drží svět jako rukojmí systémů minulosti.“
Diana Urge-Vorsatz připustila, že zapojení více hlasů může být pro IPCC přínosné – pokud je zajištěna rovnováha a zastoupení různých odvětví. Babikerova nominace ale podle kritiků tuto rovnováhu zásadně narušuje.
Nadcházející měsíce ukážou, zda se IPCC podaří udržet si důvěryhodnost tváří v tvář stále ostřejším geopolitickým tlakům. O budoucnosti klimatu totiž rozhodují nejen vědci, ale čím dál více i těžaři.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.