Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Jmenování Mustafy Babikera, ekonoma se zkušenostmi z MIT, jako jednoho ze tří koordinujících autorů klíčové kapitoly nové zprávy IPCC vyvolalo silné obavy mezi odborníky i pozorovateli. Babiker pracuje v Aramcu téměř dvě desetiletí, což mnozí vnímají jako přímé ohrožení vědecké nezávislosti panelu.
„Poškozuje to pověst IPCC. A možná je to i cílené,“ řekl nejmenovaný zdroj obeznámený s vnitřními diskusemi. Podobně se vyjádřila i Tzeporah Bermanová z iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty, která označila návrh za „nejkřiklavější případ politického ovládnutí klimatické politiky ropným průmyslem, jaký kdy viděla“.
Saúdská Arábie reagovala tvrzením, že její podpora Babikera je vedena čistě odbornými důvody. „Jeho rozsáhlé akademické a profesní zkušenosti z něj činí mimořádně kvalifikovaného kandidáta,“ uvedl mluvčí saúdské delegace při OSN.
Celý spor však poukazuje na širší trend: rostoucí úsilí ropných států ovlivňovat směřování světové klimatické vědy. Dle místopředsedkyně IPCC Diany Urge-Vorsatz je politika v oblasti klimatu čím dál více finančně i politicky zatížena. „IPCC je dnes důležitější než kdykoli předtím. A proto roste i intenzita účasti a tlaků ze všech stran,“ uvedla.
Výsledná zpráva, na které má Babiker pracovat, má být hotova do roku 2028. Už teď je ale zřejmé, že přípravy narážejí na řadu překážek, včetně ostrých sporů o výběr autorů. Ty mají být znovu projednány na setkání panelu v Ženevě, které začalo 30. června.
Situaci dále komplikuje postoj Spojených států. Trumpova administrativa letos v únoru na poslední chvíli zablokovala účast americké spolu-předsedkyně Katherine Calvinové na jednání v Číně. Zároveň výrazně omezila počet zaměstnanců podporujících americkou účast na přípravě zprávy – ze dvou třetin. Calvinová mezitím opustila svou roli hlavní vědkyně NASA, ale nadále působí v IPCC ve funkci dobrovolné předsedkyně.
Výběrový tým, který navrhl Babikera, tvoří vedle Calvinové také Joy Jacqueline Pereiraová z Malajsie. Společně v interním dokumentu uvedli, že výběr byl náročný a kvalifikace uchazečů je „těžko posouditelná“. Podle informací Politico prošel výběrovým procesem i německý vědec Jan Minx, expert na dopady klimatických politik. Jeho kandidatura však byla zamítnuta, údajně kvůli námitkám některých států, zejména Saúdské Arábie.
Kapitola, kterou má Babiker vést, se věnuje strategiím omezování emisí – tedy oblasti, která je pro ropné velmoci mimořádně citlivá. Saúdská Arábie, Indie, Čína a Rusko se na únorovém zasedání snažily změnit název i zaměření kapitoly, zatímco státy jako Švédsko se snažily návrhy blokovat. Nakonec však musely ustoupit.
„Je zavádějící označovat to za politické vměšování. Saúdská Arábie vždy přispívala v souladu s pravidly IPCC,“ uvedl mluvčí saúdské delegace.
V současném vedení pracovní skupiny III, která se zaměřuje na řešení klimatické krize, mají převahu zástupci států těžících ropu a plyn. Tři místopředsedové pocházejí z členských států OPEC+, další dva z Fóra exportérů plynu, jeden z Norska – největšího evropského vývozce ropy – a jedna z USA.
Přestože jsou většinou akademici, jejich politické napojení vzbuzuje obavy. Například Malak Al-Noryová, která oznámila nominaci Babikera, působí jako poradkyně na saúdském ministerstvu energetiky.
Kritici nepopírají Babikerovy odborné kvality. Problémem je jeho silné spojení s Aramcem, což podle Bermanové odráží širší problém: „Ropné společnosti infiltrovaly tvorbu politik a klimatických zpráv a drží svět jako rukojmí systémů minulosti.“
Diana Urge-Vorsatz připustila, že zapojení více hlasů může být pro IPCC přínosné – pokud je zajištěna rovnováha a zastoupení různých odvětví. Babikerova nominace ale podle kritiků tuto rovnováhu zásadně narušuje.
Nadcházející měsíce ukážou, zda se IPCC podaří udržet si důvěryhodnost tváří v tvář stále ostřejším geopolitickým tlakům. O budoucnosti klimatu totiž rozhodují nejen vědci, ale čím dál více i těžaři.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.