Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Jmenování Mustafy Babikera, ekonoma se zkušenostmi z MIT, jako jednoho ze tří koordinujících autorů klíčové kapitoly nové zprávy IPCC vyvolalo silné obavy mezi odborníky i pozorovateli. Babiker pracuje v Aramcu téměř dvě desetiletí, což mnozí vnímají jako přímé ohrožení vědecké nezávislosti panelu.
„Poškozuje to pověst IPCC. A možná je to i cílené,“ řekl nejmenovaný zdroj obeznámený s vnitřními diskusemi. Podobně se vyjádřila i Tzeporah Bermanová z iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty, která označila návrh za „nejkřiklavější případ politického ovládnutí klimatické politiky ropným průmyslem, jaký kdy viděla“.
Saúdská Arábie reagovala tvrzením, že její podpora Babikera je vedena čistě odbornými důvody. „Jeho rozsáhlé akademické a profesní zkušenosti z něj činí mimořádně kvalifikovaného kandidáta,“ uvedl mluvčí saúdské delegace při OSN.
Celý spor však poukazuje na širší trend: rostoucí úsilí ropných států ovlivňovat směřování světové klimatické vědy. Dle místopředsedkyně IPCC Diany Urge-Vorsatz je politika v oblasti klimatu čím dál více finančně i politicky zatížena. „IPCC je dnes důležitější než kdykoli předtím. A proto roste i intenzita účasti a tlaků ze všech stran,“ uvedla.
Výsledná zpráva, na které má Babiker pracovat, má být hotova do roku 2028. Už teď je ale zřejmé, že přípravy narážejí na řadu překážek, včetně ostrých sporů o výběr autorů. Ty mají být znovu projednány na setkání panelu v Ženevě, které začalo 30. června.
Situaci dále komplikuje postoj Spojených států. Trumpova administrativa letos v únoru na poslední chvíli zablokovala účast americké spolu-předsedkyně Katherine Calvinové na jednání v Číně. Zároveň výrazně omezila počet zaměstnanců podporujících americkou účast na přípravě zprávy – ze dvou třetin. Calvinová mezitím opustila svou roli hlavní vědkyně NASA, ale nadále působí v IPCC ve funkci dobrovolné předsedkyně.
Výběrový tým, který navrhl Babikera, tvoří vedle Calvinové také Joy Jacqueline Pereiraová z Malajsie. Společně v interním dokumentu uvedli, že výběr byl náročný a kvalifikace uchazečů je „těžko posouditelná“. Podle informací Politico prošel výběrovým procesem i německý vědec Jan Minx, expert na dopady klimatických politik. Jeho kandidatura však byla zamítnuta, údajně kvůli námitkám některých států, zejména Saúdské Arábie.
Kapitola, kterou má Babiker vést, se věnuje strategiím omezování emisí – tedy oblasti, která je pro ropné velmoci mimořádně citlivá. Saúdská Arábie, Indie, Čína a Rusko se na únorovém zasedání snažily změnit název i zaměření kapitoly, zatímco státy jako Švédsko se snažily návrhy blokovat. Nakonec však musely ustoupit.
„Je zavádějící označovat to za politické vměšování. Saúdská Arábie vždy přispívala v souladu s pravidly IPCC,“ uvedl mluvčí saúdské delegace.
V současném vedení pracovní skupiny III, která se zaměřuje na řešení klimatické krize, mají převahu zástupci států těžících ropu a plyn. Tři místopředsedové pocházejí z členských států OPEC+, další dva z Fóra exportérů plynu, jeden z Norska – největšího evropského vývozce ropy – a jedna z USA.
Přestože jsou většinou akademici, jejich politické napojení vzbuzuje obavy. Například Malak Al-Noryová, která oznámila nominaci Babikera, působí jako poradkyně na saúdském ministerstvu energetiky.
Kritici nepopírají Babikerovy odborné kvality. Problémem je jeho silné spojení s Aramcem, což podle Bermanové odráží širší problém: „Ropné společnosti infiltrovaly tvorbu politik a klimatických zpráv a drží svět jako rukojmí systémů minulosti.“
Diana Urge-Vorsatz připustila, že zapojení více hlasů může být pro IPCC přínosné – pokud je zajištěna rovnováha a zastoupení různých odvětví. Babikerova nominace ale podle kritiků tuto rovnováhu zásadně narušuje.
Nadcházející měsíce ukážou, zda se IPCC podaří udržet si důvěryhodnost tváří v tvář stále ostřejším geopolitickým tlakům. O budoucnosti klimatu totiž rozhodují nejen vědci, ale čím dál více i těžaři.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.