Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen přitom shrnul aktuální situaci slovy: „Války stále trvají, ale dobří začínají vyhrávat.“ Laboristé, vedení Albanesem, získali v letošních volbách největší většinu za posledních 80 let, což je výsledek, který lze přičíst především strategii, jež kladla důraz na ekonomickou příležitost plynoucí z přechodu k obnovitelným zdrojům.
Na rozdíl od Spojených států, kde republikáni po roce 2024 rychle demontují klimatické reformy prezidenta Bidena, se Austrálie vydala cestou pragmatické transformace. Albanese se stal prvním premiérem za posledních dvacet let, který nejen dokončil celé funkční období, ale navíc byl zvolen podruhé – i díky environmentálním prioritám své vlády.
Klíčem k úspěchu byla jednoduchá, ale účinná ekonomická komunikace. Namísto moralizování či apokalyptických scénářů vsadila Labor strana na srozumitelný slogan: přechod na čistou energii = pracovní příležitosti. Austrálie se tak pozicionovala jako budoucí světová supervelmoc v oblasti obnovitelných zdrojů, aniž by přestala těžit ze svých tradičních zdrojů jako uhlí a zemní plyn.
Bowen popsal posun jako přechod od „klimatického vítězství“ v roce 2022 k „energetickému vítězství“ v roce 2025. Pomohla i externí událost: prudký pokles popularity opozičního lídra Petera Duttona po zásahu Donalda Trumpa a jeho obchodních válek, které poškodily konzervativní kampaň v závěru předvolebního boje.
Jedním z klíčových poučení z australské zkušenosti je důraz na pozitivní motivaci (tzv. „carrot“ přístup) místo restrikcí. Laboristé zavedli například přímé energetické příspěvky ve výši 300 dolarů na domácnost, daňové úlevy pro elektromobily, dotace na solární panely, bateriová úložiště a úsporné spotřebiče. Díky tomu má dnes solární panely třetina domácností – nejvyšší podíl na světě.
Austrálie se zároveň jasně distancovala od uhlíkových daní, které v roce 2013 vedly k pádu premiérky Julie Gillard. Tato zkušenost se opakuje i v Kanadě, kde nový premiér Mark Carney rovněž ustoupil od uhlíkové daně pro spotřebitele a zaměřil se pouze na regulaci velkých průmyslových znečišťovatelů.
Konzervativní opozice mezitím vsadila na drahou variantu – jadernou energii – s odhadovanými náklady 331 miliard dolarů. Dutton navíc ztratil svůj mandát poté, co navrhl výstavbu reaktoru přímo ve svém volebním obvodě.
Australská vláda přitom zůstává realistická. Nezavrhla ani těžbu uhlí a plynu, která zemi zajišťuje druhé místo na světě v exportu těchto surovin. Cílem je však do budoucna stát se také „obnovitelnou supervelmocí“. Právě proto Austrálie usiluje o pořádání klimatického summitu OSN v příštím roce, přičemž chce klást důraz na ekonomické argumenty – nikoliv morální výčitky.
Přesto ani australský model není zcela bez problémů. Zemědělci nadále protestují proti výstavbě nových přenosových sítí, které protínají jejich pozemky. I tak ale platí, že klimatická debata se přesunula z kulturní války do sféry ekonomické racionality.
Významnou roli sehrává i povinná volební účast, která snižuje vliv ideologických okrajů a nutí politiky hledat širší konsensus. Jak poznamenal miliardář a klimatický aktivista Andrew Forrest: „Australané berou slova politiků s rezervou a hledají fakta. A proto došli k jiným závěrům než voliči v Severní Americe.“
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.