Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen přitom shrnul aktuální situaci slovy: „Války stále trvají, ale dobří začínají vyhrávat.“ Laboristé, vedení Albanesem, získali v letošních volbách největší většinu za posledních 80 let, což je výsledek, který lze přičíst především strategii, jež kladla důraz na ekonomickou příležitost plynoucí z přechodu k obnovitelným zdrojům.
Na rozdíl od Spojených států, kde republikáni po roce 2024 rychle demontují klimatické reformy prezidenta Bidena, se Austrálie vydala cestou pragmatické transformace. Albanese se stal prvním premiérem za posledních dvacet let, který nejen dokončil celé funkční období, ale navíc byl zvolen podruhé – i díky environmentálním prioritám své vlády.
Klíčem k úspěchu byla jednoduchá, ale účinná ekonomická komunikace. Namísto moralizování či apokalyptických scénářů vsadila Labor strana na srozumitelný slogan: přechod na čistou energii = pracovní příležitosti. Austrálie se tak pozicionovala jako budoucí světová supervelmoc v oblasti obnovitelných zdrojů, aniž by přestala těžit ze svých tradičních zdrojů jako uhlí a zemní plyn.
Bowen popsal posun jako přechod od „klimatického vítězství“ v roce 2022 k „energetickému vítězství“ v roce 2025. Pomohla i externí událost: prudký pokles popularity opozičního lídra Petera Duttona po zásahu Donalda Trumpa a jeho obchodních válek, které poškodily konzervativní kampaň v závěru předvolebního boje.
Jedním z klíčových poučení z australské zkušenosti je důraz na pozitivní motivaci (tzv. „carrot“ přístup) místo restrikcí. Laboristé zavedli například přímé energetické příspěvky ve výši 300 dolarů na domácnost, daňové úlevy pro elektromobily, dotace na solární panely, bateriová úložiště a úsporné spotřebiče. Díky tomu má dnes solární panely třetina domácností – nejvyšší podíl na světě.
Austrálie se zároveň jasně distancovala od uhlíkových daní, které v roce 2013 vedly k pádu premiérky Julie Gillard. Tato zkušenost se opakuje i v Kanadě, kde nový premiér Mark Carney rovněž ustoupil od uhlíkové daně pro spotřebitele a zaměřil se pouze na regulaci velkých průmyslových znečišťovatelů.
Konzervativní opozice mezitím vsadila na drahou variantu – jadernou energii – s odhadovanými náklady 331 miliard dolarů. Dutton navíc ztratil svůj mandát poté, co navrhl výstavbu reaktoru přímo ve svém volebním obvodě.
Australská vláda přitom zůstává realistická. Nezavrhla ani těžbu uhlí a plynu, která zemi zajišťuje druhé místo na světě v exportu těchto surovin. Cílem je však do budoucna stát se také „obnovitelnou supervelmocí“. Právě proto Austrálie usiluje o pořádání klimatického summitu OSN v příštím roce, přičemž chce klást důraz na ekonomické argumenty – nikoliv morální výčitky.
Přesto ani australský model není zcela bez problémů. Zemědělci nadále protestují proti výstavbě nových přenosových sítí, které protínají jejich pozemky. I tak ale platí, že klimatická debata se přesunula z kulturní války do sféry ekonomické racionality.
Významnou roli sehrává i povinná volební účast, která snižuje vliv ideologických okrajů a nutí politiky hledat širší konsensus. Jak poznamenal miliardář a klimatický aktivista Andrew Forrest: „Australané berou slova politiků s rezervou a hledají fakta. A proto došli k jiným závěrům než voliči v Severní Americe.“
Soud u sousedů v Rakousku potrestal jednadvacetiletého muže, jehož policisté dříve obvinili z plánování teroristického útoku na vídeňském koncertě americké popové hvězdy Taylor Swift. Mladík dostal trest odnětí svobody, informovala britská BBC.
Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC.
Poslední dny zbývají americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi do kulatých osmdesátin. Leckdo by možná řekl, že politik a obzvlášť nejvyšší představitel takové velmoci by neměl být tak starý. Podle ošetřujícího lékaře je ale Trump ve výborné kondici.
Jsou to zlaté časy cestovního ruchu u nás? Válka v Íránu překvapivě nahrává českým hotelům, penzionům i restauracím. Češi totiž mění prázdninové plány. Dovolenou doma letos plánuje 77 procent z nich, citelně více než loni.
Česko čeká v přespříštím roce další prezidentská volba, kdy se jako favorit jeví současný prezident. Lidé si ale v úřadu umí představit i známé osobnosti ze šoubyznysu. A už to není jenom herec a moderátor Marek Eben.
Blíží se konec války na Ukrajině? Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ano. Vyjádřil se tak na základě vlastní analýzy situace na bojišti, přestože neexistují ověřené informace o zásadním postupu ruských vojsk.
Bouřky podle nejnovější předpovědi nehrozí jen v sobotu, ale také v neděli. Vyplývá to z nové výstrahy meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ti upozornili i na nebezpečí požárů v části republiky.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.