Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen přitom shrnul aktuální situaci slovy: „Války stále trvají, ale dobří začínají vyhrávat.“ Laboristé, vedení Albanesem, získali v letošních volbách největší většinu za posledních 80 let, což je výsledek, který lze přičíst především strategii, jež kladla důraz na ekonomickou příležitost plynoucí z přechodu k obnovitelným zdrojům.
Na rozdíl od Spojených států, kde republikáni po roce 2024 rychle demontují klimatické reformy prezidenta Bidena, se Austrálie vydala cestou pragmatické transformace. Albanese se stal prvním premiérem za posledních dvacet let, který nejen dokončil celé funkční období, ale navíc byl zvolen podruhé – i díky environmentálním prioritám své vlády.
Klíčem k úspěchu byla jednoduchá, ale účinná ekonomická komunikace. Namísto moralizování či apokalyptických scénářů vsadila Labor strana na srozumitelný slogan: přechod na čistou energii = pracovní příležitosti. Austrálie se tak pozicionovala jako budoucí světová supervelmoc v oblasti obnovitelných zdrojů, aniž by přestala těžit ze svých tradičních zdrojů jako uhlí a zemní plyn.
Bowen popsal posun jako přechod od „klimatického vítězství“ v roce 2022 k „energetickému vítězství“ v roce 2025. Pomohla i externí událost: prudký pokles popularity opozičního lídra Petera Duttona po zásahu Donalda Trumpa a jeho obchodních válek, které poškodily konzervativní kampaň v závěru předvolebního boje.
Jedním z klíčových poučení z australské zkušenosti je důraz na pozitivní motivaci (tzv. „carrot“ přístup) místo restrikcí. Laboristé zavedli například přímé energetické příspěvky ve výši 300 dolarů na domácnost, daňové úlevy pro elektromobily, dotace na solární panely, bateriová úložiště a úsporné spotřebiče. Díky tomu má dnes solární panely třetina domácností – nejvyšší podíl na světě.
Austrálie se zároveň jasně distancovala od uhlíkových daní, které v roce 2013 vedly k pádu premiérky Julie Gillard. Tato zkušenost se opakuje i v Kanadě, kde nový premiér Mark Carney rovněž ustoupil od uhlíkové daně pro spotřebitele a zaměřil se pouze na regulaci velkých průmyslových znečišťovatelů.
Konzervativní opozice mezitím vsadila na drahou variantu – jadernou energii – s odhadovanými náklady 331 miliard dolarů. Dutton navíc ztratil svůj mandát poté, co navrhl výstavbu reaktoru přímo ve svém volebním obvodě.
Australská vláda přitom zůstává realistická. Nezavrhla ani těžbu uhlí a plynu, která zemi zajišťuje druhé místo na světě v exportu těchto surovin. Cílem je však do budoucna stát se také „obnovitelnou supervelmocí“. Právě proto Austrálie usiluje o pořádání klimatického summitu OSN v příštím roce, přičemž chce klást důraz na ekonomické argumenty – nikoliv morální výčitky.
Přesto ani australský model není zcela bez problémů. Zemědělci nadále protestují proti výstavbě nových přenosových sítí, které protínají jejich pozemky. I tak ale platí, že klimatická debata se přesunula z kulturní války do sféry ekonomické racionality.
Významnou roli sehrává i povinná volební účast, která snižuje vliv ideologických okrajů a nutí politiky hledat širší konsensus. Jak poznamenal miliardář a klimatický aktivista Andrew Forrest: „Australané berou slova politiků s rezervou a hledají fakta. A proto došli k jiným závěrům než voliči v Severní Americe.“
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Konflikt je přirozenou a zdravou součástí lidského života. Nemusíme se mu vyhýbat, ba naopak. Odborníci tvrdí, že řešení konfliktů je nezbytné pro prohloubení intimity, porozumění a vzájemného vztahu v rodině, mezi partnery nebo s kolegy v práci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rázně odmítl kritiku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který Francii obvinil, že nedělá dost pro boj s antisemitismem. Ve svém veřejně publikovaném šestistránkovém dopise Macron uvedl, že boj proti antisemitismu se nesmí „používat jako zbraň“ v konfliktu, který ovlivňuje národní soudržnost a bezpečnost Francie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu varovala, že Evropská unie směřuje k „irelevanci“ na světové scéně, pokud nezmění svůj přístup. Podle Meloniové by se EU měla zaměřit na to, aby „dělala méně, ale dělala to lépe“, chce-li si udržet svou konkurenceschopnost. O svých názorech hovořila na každoročním setkání v Rimini, které je významnou událostí v italské politice.
Těžké horko a extrémní teploty, které letos zasáhly Spojené státy, připomínají Misti Leonové tragickou událost z roku 2021. Tehdy, během rekordní vlny veder v americkém státě Washington, zemřela její matka Juliana Leon. Misti se nyní snaží přivést k odpovědnosti velké ropné a plynárenské společnosti, které podle ní nesou vinu za smrt její matky.
Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff prohlásil, že válka v Gaze by měla skončit „tím či oním způsobem“ do konce roku 2025. Toto optimistické prohlášení přichází v době, kdy Izrael stupňuje ofenzívu, a to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Od zahájení izraelské operace před téměř 700 dny zemřelo v Gaze přes 60 000 Palestinců.
Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.
Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa procházejí proměnou, která se čím dál více vymyká tradičním normám liberální demokracie. Zatímco jeho první prezidentské období bylo vnímáno jako éra excentrického, egocentrického populismu, druhý mandát se již neodehrává jen v mantinelech politického extempore, naopak stále zřetelněji vykazuje znaky systematické přestavby politického režimu.
Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.