Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen přitom shrnul aktuální situaci slovy: „Války stále trvají, ale dobří začínají vyhrávat.“ Laboristé, vedení Albanesem, získali v letošních volbách největší většinu za posledních 80 let, což je výsledek, který lze přičíst především strategii, jež kladla důraz na ekonomickou příležitost plynoucí z přechodu k obnovitelným zdrojům.
Na rozdíl od Spojených států, kde republikáni po roce 2024 rychle demontují klimatické reformy prezidenta Bidena, se Austrálie vydala cestou pragmatické transformace. Albanese se stal prvním premiérem za posledních dvacet let, který nejen dokončil celé funkční období, ale navíc byl zvolen podruhé – i díky environmentálním prioritám své vlády.
Klíčem k úspěchu byla jednoduchá, ale účinná ekonomická komunikace. Namísto moralizování či apokalyptických scénářů vsadila Labor strana na srozumitelný slogan: přechod na čistou energii = pracovní příležitosti. Austrálie se tak pozicionovala jako budoucí světová supervelmoc v oblasti obnovitelných zdrojů, aniž by přestala těžit ze svých tradičních zdrojů jako uhlí a zemní plyn.
Bowen popsal posun jako přechod od „klimatického vítězství“ v roce 2022 k „energetickému vítězství“ v roce 2025. Pomohla i externí událost: prudký pokles popularity opozičního lídra Petera Duttona po zásahu Donalda Trumpa a jeho obchodních válek, které poškodily konzervativní kampaň v závěru předvolebního boje.
Jedním z klíčových poučení z australské zkušenosti je důraz na pozitivní motivaci (tzv. „carrot“ přístup) místo restrikcí. Laboristé zavedli například přímé energetické příspěvky ve výši 300 dolarů na domácnost, daňové úlevy pro elektromobily, dotace na solární panely, bateriová úložiště a úsporné spotřebiče. Díky tomu má dnes solární panely třetina domácností – nejvyšší podíl na světě.
Austrálie se zároveň jasně distancovala od uhlíkových daní, které v roce 2013 vedly k pádu premiérky Julie Gillard. Tato zkušenost se opakuje i v Kanadě, kde nový premiér Mark Carney rovněž ustoupil od uhlíkové daně pro spotřebitele a zaměřil se pouze na regulaci velkých průmyslových znečišťovatelů.
Konzervativní opozice mezitím vsadila na drahou variantu – jadernou energii – s odhadovanými náklady 331 miliard dolarů. Dutton navíc ztratil svůj mandát poté, co navrhl výstavbu reaktoru přímo ve svém volebním obvodě.
Australská vláda přitom zůstává realistická. Nezavrhla ani těžbu uhlí a plynu, která zemi zajišťuje druhé místo na světě v exportu těchto surovin. Cílem je však do budoucna stát se také „obnovitelnou supervelmocí“. Právě proto Austrálie usiluje o pořádání klimatického summitu OSN v příštím roce, přičemž chce klást důraz na ekonomické argumenty – nikoliv morální výčitky.
Přesto ani australský model není zcela bez problémů. Zemědělci nadále protestují proti výstavbě nových přenosových sítí, které protínají jejich pozemky. I tak ale platí, že klimatická debata se přesunula z kulturní války do sféry ekonomické racionality.
Významnou roli sehrává i povinná volební účast, která snižuje vliv ideologických okrajů a nutí politiky hledat širší konsensus. Jak poznamenal miliardář a klimatický aktivista Andrew Forrest: „Australané berou slova politiků s rezervou a hledají fakta. A proto došli k jiným závěrům než voliči v Severní Americe.“
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.