Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Prosazení tohoto návrhu v Kongresu však bude podle politických analytiků velmi komplikované. Konflikt s Íránem se totiž netěší podpoře veřejnosti, což je pro zákonodárce klíčové vzhledem k blížícím se listopadovým volbám do Kongresu, a to i přesto, že v současné době platí mezi oběma stranami příměří. Americký prezident Donald Trump se navíc kvůli této otázce dostal do ostrého střetu s některými členy své vlastní Republikánské strany. Ve středu měl dokonce absolvovat velmi emotivní a hlasitou výměnu názorů s jedním ze senátorů.
Tímto zákonodárcem byl louisianký senátor Bill Cassidy, který patřil k malé skupině republikánů, jež se v úterý postavila proti prezidentovi a hlasovala pro opatření požadující zastavení bojů, případně získání předchozího souhlasu Kongresu pro jakékoliv další vojenské akce. Cassidy nicméně po údajném slovním střetu s hlavou státu a po následném ujištění ze strany vládních představitelů změnil postoj. Během pozdního středečního hlasování v Senátu pak spolu s dalšími kolegy pomohl obdobný návrh na omezení válečných pravomocí zablokovat.
Formální žádost o uvolnění financí zaslal Úřad pro řízení a rozpočet Bílého domu předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Většina těchto prostředků má být využita na pokrytí naléhavých výdajů spojených s vojenskou operací s kódovým označením Epic Fury. Konkrétně dokument zmiňuje 21 miliard dolarů na nákup munice, 17,3 miliardy na provozní náklady armády a 12,1 miliardy dolarů na utajované programy. Přibližně 300 milionů dolarů má směřovat na posílení bezpečnosti amerických ambasád a diplomatických zastoupení na Blízkém východě a v jižní Asii, která se dříve stala terčem útoků. Zbývající část balíčku obsahuje položky nesouvisející s armádou, jako je 11 miliard pro americké farmáře a 1,4 miliardy na boj s epidemií eboly ve střední Africe.
Ačkoliv Washington a Teherán momentálně dodržují klid zbraní, rozpočtový úřad Bílého domu v dopise zdůraznil, že Pentagon nutně potřebuje doplnit vyčerpané vojenské zásoby. Minulý týden sice Donald Trump a íránská strana dosáhli předběžné mírové dohody, kritické hlasy uvnitř Republikánské strany jsou však k tomuto ujednání skeptické. Celé středeční jednání prezidenta se senátory na Kapitolské hoře provázela nervozita, kterou umocnilo i to, že Trump nečekaně zrušil plánovaný ceremoniál k podpisu zákona o bydlení, jenž měl přitom podporu obou hlavních politických stran.
Během společného oběda si prezident stěžoval na úterní hlasování v Senátu, kde těsná většina kontrolovaná republikány podpořila omezení jeho válečných pravomocí. Přestože šlo o krok s převážně symbolickým významem, jednalo se o historicky první rezoluci tohoto druhu, která prošla Kongresem s požadavkem na ukončení prezidentem vedené vojenské akce. Trump toto rozhodnutí označil za špatně načasované a bezvýznamné, přičemž na sociálních sítích označil čtyři vzpurné republikánské senátory za poražené. Při schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem pak prohlásil, že tito lidé chtějí prohrát válku, protože jsou hloupí.
Senátor Cassidy po uzavřeném jednání novinářům popsal, že se s prezidentem dostal do křičícího střetu, když se postavil a vytkl mu, že dostatečně neinformuje americkou veřejnost o reálném stavu věcí. Podle senátora měl konflikt původně trvat čtyři týdny, přičemž se protáhl již na čtyři měsíce a původních cílů stále nebylo dosaženo. Sám Trump novinářům po schůzce řekl pouze to, že setkání bylo skvělé.
Cassidyho obavy nakonec v průběhu dne rozptýlil podrobný brífink, který mu poskytli viceprezident JD Vance a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff, načež senátor svým následným hlasováním pomohl porazit další protiválečnou rezoluci, což Trump veřejně ocenil. Finanční ředitel Pentagonu Jules Hurst sice minulý měsíc před Kongresem uvedl, že válka dosud stála přibližně 29 miliard dolarů, avšak podle nezávislých obranných analytiků a zákonodárců tato částka neodráží skutečný rozsah celkových finančních škod.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
