Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Prosazení tohoto návrhu v Kongresu však bude podle politických analytiků velmi komplikované. Konflikt s Íránem se totiž netěší podpoře veřejnosti, což je pro zákonodárce klíčové vzhledem k blížícím se listopadovým volbám do Kongresu, a to i přesto, že v současné době platí mezi oběma stranami příměří. Americký prezident Donald Trump se navíc kvůli této otázce dostal do ostrého střetu s některými členy své vlastní Republikánské strany. Ve středu měl dokonce absolvovat velmi emotivní a hlasitou výměnu názorů s jedním ze senátorů.
Tímto zákonodárcem byl louisianký senátor Bill Cassidy, který patřil k malé skupině republikánů, jež se v úterý postavila proti prezidentovi a hlasovala pro opatření požadující zastavení bojů, případně získání předchozího souhlasu Kongresu pro jakékoliv další vojenské akce. Cassidy nicméně po údajném slovním střetu s hlavou státu a po následném ujištění ze strany vládních představitelů změnil postoj. Během pozdního středečního hlasování v Senátu pak spolu s dalšími kolegy pomohl obdobný návrh na omezení válečných pravomocí zablokovat.
Formální žádost o uvolnění financí zaslal Úřad pro řízení a rozpočet Bílého domu předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Většina těchto prostředků má být využita na pokrytí naléhavých výdajů spojených s vojenskou operací s kódovým označením Epic Fury. Konkrétně dokument zmiňuje 21 miliard dolarů na nákup munice, 17,3 miliardy na provozní náklady armády a 12,1 miliardy dolarů na utajované programy. Přibližně 300 milionů dolarů má směřovat na posílení bezpečnosti amerických ambasád a diplomatických zastoupení na Blízkém východě a v jižní Asii, která se dříve stala terčem útoků. Zbývající část balíčku obsahuje položky nesouvisející s armádou, jako je 11 miliard pro americké farmáře a 1,4 miliardy na boj s epidemií eboly ve střední Africe.
Ačkoliv Washington a Teherán momentálně dodržují klid zbraní, rozpočtový úřad Bílého domu v dopise zdůraznil, že Pentagon nutně potřebuje doplnit vyčerpané vojenské zásoby. Minulý týden sice Donald Trump a íránská strana dosáhli předběžné mírové dohody, kritické hlasy uvnitř Republikánské strany jsou však k tomuto ujednání skeptické. Celé středeční jednání prezidenta se senátory na Kapitolské hoře provázela nervozita, kterou umocnilo i to, že Trump nečekaně zrušil plánovaný ceremoniál k podpisu zákona o bydlení, jenž měl přitom podporu obou hlavních politických stran.
Během společného oběda si prezident stěžoval na úterní hlasování v Senátu, kde těsná většina kontrolovaná republikány podpořila omezení jeho válečných pravomocí. Přestože šlo o krok s převážně symbolickým významem, jednalo se o historicky první rezoluci tohoto druhu, která prošla Kongresem s požadavkem na ukončení prezidentem vedené vojenské akce. Trump toto rozhodnutí označil za špatně načasované a bezvýznamné, přičemž na sociálních sítích označil čtyři vzpurné republikánské senátory za poražené. Při schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem pak prohlásil, že tito lidé chtějí prohrát válku, protože jsou hloupí.
Senátor Cassidy po uzavřeném jednání novinářům popsal, že se s prezidentem dostal do křičícího střetu, když se postavil a vytkl mu, že dostatečně neinformuje americkou veřejnost o reálném stavu věcí. Podle senátora měl konflikt původně trvat čtyři týdny, přičemž se protáhl již na čtyři měsíce a původních cílů stále nebylo dosaženo. Sám Trump novinářům po schůzce řekl pouze to, že setkání bylo skvělé.
Cassidyho obavy nakonec v průběhu dne rozptýlil podrobný brífink, který mu poskytli viceprezident JD Vance a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff, načež senátor svým následným hlasováním pomohl porazit další protiválečnou rezoluci, což Trump veřejně ocenil. Finanční ředitel Pentagonu Jules Hurst sice minulý měsíc před Kongresem uvedl, že válka dosud stála přibližně 29 miliard dolarů, avšak podle nezávislých obranných analytiků a zákonodárců tato částka neodráží skutečný rozsah celkových finančních škod.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.