Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Prosazení tohoto návrhu v Kongresu však bude podle politických analytiků velmi komplikované. Konflikt s Íránem se totiž netěší podpoře veřejnosti, což je pro zákonodárce klíčové vzhledem k blížícím se listopadovým volbám do Kongresu, a to i přesto, že v současné době platí mezi oběma stranami příměří. Americký prezident Donald Trump se navíc kvůli této otázce dostal do ostrého střetu s některými členy své vlastní Republikánské strany. Ve středu měl dokonce absolvovat velmi emotivní a hlasitou výměnu názorů s jedním ze senátorů.
Tímto zákonodárcem byl louisianký senátor Bill Cassidy, který patřil k malé skupině republikánů, jež se v úterý postavila proti prezidentovi a hlasovala pro opatření požadující zastavení bojů, případně získání předchozího souhlasu Kongresu pro jakékoliv další vojenské akce. Cassidy nicméně po údajném slovním střetu s hlavou státu a po následném ujištění ze strany vládních představitelů změnil postoj. Během pozdního středečního hlasování v Senátu pak spolu s dalšími kolegy pomohl obdobný návrh na omezení válečných pravomocí zablokovat.
Formální žádost o uvolnění financí zaslal Úřad pro řízení a rozpočet Bílého domu předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Většina těchto prostředků má být využita na pokrytí naléhavých výdajů spojených s vojenskou operací s kódovým označením Epic Fury. Konkrétně dokument zmiňuje 21 miliard dolarů na nákup munice, 17,3 miliardy na provozní náklady armády a 12,1 miliardy dolarů na utajované programy. Přibližně 300 milionů dolarů má směřovat na posílení bezpečnosti amerických ambasád a diplomatických zastoupení na Blízkém východě a v jižní Asii, která se dříve stala terčem útoků. Zbývající část balíčku obsahuje položky nesouvisející s armádou, jako je 11 miliard pro americké farmáře a 1,4 miliardy na boj s epidemií eboly ve střední Africe.
Ačkoliv Washington a Teherán momentálně dodržují klid zbraní, rozpočtový úřad Bílého domu v dopise zdůraznil, že Pentagon nutně potřebuje doplnit vyčerpané vojenské zásoby. Minulý týden sice Donald Trump a íránská strana dosáhli předběžné mírové dohody, kritické hlasy uvnitř Republikánské strany jsou však k tomuto ujednání skeptické. Celé středeční jednání prezidenta se senátory na Kapitolské hoře provázela nervozita, kterou umocnilo i to, že Trump nečekaně zrušil plánovaný ceremoniál k podpisu zákona o bydlení, jenž měl přitom podporu obou hlavních politických stran.
Během společného oběda si prezident stěžoval na úterní hlasování v Senátu, kde těsná většina kontrolovaná republikány podpořila omezení jeho válečných pravomocí. Přestože šlo o krok s převážně symbolickým významem, jednalo se o historicky první rezoluci tohoto druhu, která prošla Kongresem s požadavkem na ukončení prezidentem vedené vojenské akce. Trump toto rozhodnutí označil za špatně načasované a bezvýznamné, přičemž na sociálních sítích označil čtyři vzpurné republikánské senátory za poražené. Při schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem pak prohlásil, že tito lidé chtějí prohrát válku, protože jsou hloupí.
Senátor Cassidy po uzavřeném jednání novinářům popsal, že se s prezidentem dostal do křičícího střetu, když se postavil a vytkl mu, že dostatečně neinformuje americkou veřejnost o reálném stavu věcí. Podle senátora měl konflikt původně trvat čtyři týdny, přičemž se protáhl již na čtyři měsíce a původních cílů stále nebylo dosaženo. Sám Trump novinářům po schůzce řekl pouze to, že setkání bylo skvělé.
Cassidyho obavy nakonec v průběhu dne rozptýlil podrobný brífink, který mu poskytli viceprezident JD Vance a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff, načež senátor svým následným hlasováním pomohl porazit další protiválečnou rezoluci, což Trump veřejně ocenil. Finanční ředitel Pentagonu Jules Hurst sice minulý měsíc před Kongresem uvedl, že válka dosud stála přibližně 29 miliard dolarů, avšak podle nezávislých obranných analytiků a zákonodárců tato částka neodráží skutečný rozsah celkových finančních škod.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.