Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Planetu K2-18b považovali vědci už delší dobu za zajímavého kandidáta k hledání života. Nachází se v tzv. obyvatelné zóně své hvězdy a podle dosavadních výzkumů je pravděpodobně celá pokryta vodním oceánem s vodíkem bohatou atmosférou – jde o tzv. „Hyceanskou planetu“. Právě její atmosféru začal detailněji zkoumat tým vedený profesorem Nikkem Madhusudhanem z University of Cambridge pomocí Webbova vesmírného dalekohledu.
První výsledky naznačovaly přítomnost organických molekul DMS a DMDS, což by mohlo znamenat biologickou aktivitu. Výzkumníci však okamžitě zdůraznili, že je třeba dalších důkazů. Vědecký proces se však rozběhl naplno a do hry vstoupily další nezávislé týmy.
Mezi nejkritičtější patřili astrofyzici Rafael Luque a Michael Zhang z University of Chicago. Po podrobném rozboru dat došli k závěru, že data z Webbova teleskopu jsou příliš „šumová“, tedy narušená různými nepřesnostmi přístroje. Podle nich tak nelze spolehlivě rozlišit mezi různými organickými molekulami. V daném spektru se totiž může projevit mnoho různých látek, přičemž DMS i DMDS mají charakteristické znaky, které ale nejsou zcela výjimečné.
Dalším problémem bylo zjištění, že teplota v atmosféře planety byla v nové studii stanovena na 422 Kelvinů (téměř 150 °C), zatímco předchozí výzkumy uváděly mnohem nižší hodnoty. Pokud by měl povrch planety skutečně takto vysokou teplotu, výrazně by to snižovalo její obyvatelnost.
Zpochybnění přišlo i ze strany týmu vedeného Luisem Welbanksem z Arizona State University. Ten upozornil na metodické nedostatky v původní práci. Madhusudhanův tým totiž při modelování atmosféry testoval jednotlivé molekuly samostatně, aniž by zohlednil jiné možné látky, které by mohly vytvořit podobné spektrální znaky. Po rozšíření modelu se však důkazy pro DMS i DMDS podle Welbankse zcela rozplynuly.
Madhusudhan nicméně považuje kritiku za součást zdravé vědecké diskuse a upozorňuje, že jeho tým nikdy netvrdil, že se jedná o definitivní důkaz života. Úroveň statistické významnosti v jejich práci dosáhla takzvané úrovně tří sigma – to znamená 0,3% pravděpodobnost, že výsledek je náhodný. Pro skutečně přelomové objevy se ale požaduje úroveň pěti sigma, což odpovídá pravděpodobnosti 0,00006 %.
V reakci na kritiku publikoval Madhusudhan a jeho kolegové novou studii, ve které analyzovali planetu K2-18b s pomocí dat o 650 molekulách. I tentokrát našli DMS jako jednu z možných látek, ale zdůrazňují, že ke spolehlivému závěru je třeba více měření a hlubší analýzy.
Luque však namítá, že nová studie je sice krok správným směrem, ale stále příliš omezená – spíše reaguje na kritiku než aby plně prozkoumala možnosti biologické nebo nebiologické povahy zjištěných sloučenin. Welbanks zase tvrdí, že nová verze studie vlastně v tichosti ustupuje od původních silných tvrzení, a přesto stále používá stejné metodologické rámce, které podle něj zkreslují výsledky.
I přes tyto rozpory se vědci shodují na jednom: výzkum K2-18b je důležitým krokem vpřed. I když důkaz o existenci života zatím nemáme, vědecký proces je na správné cestě. „Jsme nejblíže k objevu biosignatury, jak jsme kdy byli,“ uvedl Welbanks. „A možná se toho dočkáme ještě za našeho života. Nejde o selhání – testujeme odvážné hypotézy.“
Zatímco K2-18b dál zůstává v hledáčku vědců z celého světa, připomíná její příběh složitost hledání života mimo Zemi. Není to jednorázové odhalení, ale dlouhá cesta, která si žádá důkazy, ověřování a především trpělivost.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.