Asi jsme našli mimozemský život, tvrdili před pár měsíci vědci. Teď se ukázalo, že je vše jinak

Vesmír
Vesmír, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 12:06
Sdílej:

Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.

Planetu K2-18b považovali vědci už delší dobu za zajímavého kandidáta k hledání života. Nachází se v tzv. obyvatelné zóně své hvězdy a podle dosavadních výzkumů je pravděpodobně celá pokryta vodním oceánem s vodíkem bohatou atmosférou – jde o tzv. „Hyceanskou planetu“. Právě její atmosféru začal detailněji zkoumat tým vedený profesorem Nikkem Madhusudhanem z University of Cambridge pomocí Webbova vesmírného dalekohledu.

První výsledky naznačovaly přítomnost organických molekul DMS a DMDS, což by mohlo znamenat biologickou aktivitu. Výzkumníci však okamžitě zdůraznili, že je třeba dalších důkazů. Vědecký proces se však rozběhl naplno a do hry vstoupily další nezávislé týmy.

Mezi nejkritičtější patřili astrofyzici Rafael Luque a Michael Zhang z University of Chicago. Po podrobném rozboru dat došli k závěru, že data z Webbova teleskopu jsou příliš „šumová“, tedy narušená různými nepřesnostmi přístroje. Podle nich tak nelze spolehlivě rozlišit mezi různými organickými molekulami. V daném spektru se totiž může projevit mnoho různých látek, přičemž DMS i DMDS mají charakteristické znaky, které ale nejsou zcela výjimečné.

Dalším problémem bylo zjištění, že teplota v atmosféře planety byla v nové studii stanovena na 422 Kelvinů (téměř 150 °C), zatímco předchozí výzkumy uváděly mnohem nižší hodnoty. Pokud by měl povrch planety skutečně takto vysokou teplotu, výrazně by to snižovalo její obyvatelnost.

Zpochybnění přišlo i ze strany týmu vedeného Luisem Welbanksem z Arizona State University. Ten upozornil na metodické nedostatky v původní práci. Madhusudhanův tým totiž při modelování atmosféry testoval jednotlivé molekuly samostatně, aniž by zohlednil jiné možné látky, které by mohly vytvořit podobné spektrální znaky. Po rozšíření modelu se však důkazy pro DMS i DMDS podle Welbankse zcela rozplynuly.

Madhusudhan nicméně považuje kritiku za součást zdravé vědecké diskuse a upozorňuje, že jeho tým nikdy netvrdil, že se jedná o definitivní důkaz života. Úroveň statistické významnosti v jejich práci dosáhla takzvané úrovně tří sigma – to znamená 0,3% pravděpodobnost, že výsledek je náhodný. Pro skutečně přelomové objevy se ale požaduje úroveň pěti sigma, což odpovídá pravděpodobnosti 0,00006 %.

V reakci na kritiku publikoval Madhusudhan a jeho kolegové novou studii, ve které analyzovali planetu K2-18b s pomocí dat o 650 molekulách. I tentokrát našli DMS jako jednu z možných látek, ale zdůrazňují, že ke spolehlivému závěru je třeba více měření a hlubší analýzy.

Luque však namítá, že nová studie je sice krok správným směrem, ale stále příliš omezená – spíše reaguje na kritiku než aby plně prozkoumala možnosti biologické nebo nebiologické povahy zjištěných sloučenin. Welbanks zase tvrdí, že nová verze studie vlastně v tichosti ustupuje od původních silných tvrzení, a přesto stále používá stejné metodologické rámce, které podle něj zkreslují výsledky.

I přes tyto rozpory se vědci shodují na jednom: výzkum K2-18b je důležitým krokem vpřed. I když důkaz o existenci života zatím nemáme, vědecký proces je na správné cestě. „Jsme nejblíže k objevu biosignatury, jak jsme kdy byli,“ uvedl Welbanks. „A možná se toho dočkáme ještě za našeho života. Nejde o selhání – testujeme odvážné hypotézy.“

Zatímco K2-18b dál zůstává v hledáčku vědců z celého světa, připomíná její příběh složitost hledání života mimo Zemi. Není to jednorázové odhalení, ale dlouhá cesta, která si žádá důkazy, ověřování a především trpělivost. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Jedenáctiměsíční chlapec trpí nemocí tak vzácnou, že ani nemá jméno. Nikdo neví, co dělat

Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.

Celebrity
Arnold Schwarzenegger

Schwarzenegger už má extrémního počasí dost. Ekologům poslal drsný vzkaz

Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.

Novinky
Vesmír

Asi jsme našli mimozemský život, tvrdili před pár měsíci vědci. Teď se ukázalo, že je vše jinak

Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.

Novinky
Umělá inteligence (AI)

Kmotr umělé inteligence varuje před jejím zneužitím. Má ale plán, jak ji od základu změnit

Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.