Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Planetu K2-18b považovali vědci už delší dobu za zajímavého kandidáta k hledání života. Nachází se v tzv. obyvatelné zóně své hvězdy a podle dosavadních výzkumů je pravděpodobně celá pokryta vodním oceánem s vodíkem bohatou atmosférou – jde o tzv. „Hyceanskou planetu“. Právě její atmosféru začal detailněji zkoumat tým vedený profesorem Nikkem Madhusudhanem z University of Cambridge pomocí Webbova vesmírného dalekohledu.
První výsledky naznačovaly přítomnost organických molekul DMS a DMDS, což by mohlo znamenat biologickou aktivitu. Výzkumníci však okamžitě zdůraznili, že je třeba dalších důkazů. Vědecký proces se však rozběhl naplno a do hry vstoupily další nezávislé týmy.
Mezi nejkritičtější patřili astrofyzici Rafael Luque a Michael Zhang z University of Chicago. Po podrobném rozboru dat došli k závěru, že data z Webbova teleskopu jsou příliš „šumová“, tedy narušená různými nepřesnostmi přístroje. Podle nich tak nelze spolehlivě rozlišit mezi různými organickými molekulami. V daném spektru se totiž může projevit mnoho různých látek, přičemž DMS i DMDS mají charakteristické znaky, které ale nejsou zcela výjimečné.
Dalším problémem bylo zjištění, že teplota v atmosféře planety byla v nové studii stanovena na 422 Kelvinů (téměř 150 °C), zatímco předchozí výzkumy uváděly mnohem nižší hodnoty. Pokud by měl povrch planety skutečně takto vysokou teplotu, výrazně by to snižovalo její obyvatelnost.
Zpochybnění přišlo i ze strany týmu vedeného Luisem Welbanksem z Arizona State University. Ten upozornil na metodické nedostatky v původní práci. Madhusudhanův tým totiž při modelování atmosféry testoval jednotlivé molekuly samostatně, aniž by zohlednil jiné možné látky, které by mohly vytvořit podobné spektrální znaky. Po rozšíření modelu se však důkazy pro DMS i DMDS podle Welbankse zcela rozplynuly.
Madhusudhan nicméně považuje kritiku za součást zdravé vědecké diskuse a upozorňuje, že jeho tým nikdy netvrdil, že se jedná o definitivní důkaz života. Úroveň statistické významnosti v jejich práci dosáhla takzvané úrovně tří sigma – to znamená 0,3% pravděpodobnost, že výsledek je náhodný. Pro skutečně přelomové objevy se ale požaduje úroveň pěti sigma, což odpovídá pravděpodobnosti 0,00006 %.
V reakci na kritiku publikoval Madhusudhan a jeho kolegové novou studii, ve které analyzovali planetu K2-18b s pomocí dat o 650 molekulách. I tentokrát našli DMS jako jednu z možných látek, ale zdůrazňují, že ke spolehlivému závěru je třeba více měření a hlubší analýzy.
Luque však namítá, že nová studie je sice krok správným směrem, ale stále příliš omezená – spíše reaguje na kritiku než aby plně prozkoumala možnosti biologické nebo nebiologické povahy zjištěných sloučenin. Welbanks zase tvrdí, že nová verze studie vlastně v tichosti ustupuje od původních silných tvrzení, a přesto stále používá stejné metodologické rámce, které podle něj zkreslují výsledky.
I přes tyto rozpory se vědci shodují na jednom: výzkum K2-18b je důležitým krokem vpřed. I když důkaz o existenci života zatím nemáme, vědecký proces je na správné cestě. „Jsme nejblíže k objevu biosignatury, jak jsme kdy byli,“ uvedl Welbanks. „A možná se toho dočkáme ještě za našeho života. Nejde o selhání – testujeme odvážné hypotézy.“
Zatímco K2-18b dál zůstává v hledáčku vědců z celého světa, připomíná její příběh složitost hledání života mimo Zemi. Není to jednorázové odhalení, ale dlouhá cesta, která si žádá důkazy, ověřování a především trpělivost.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.