Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Planetu K2-18b považovali vědci už delší dobu za zajímavého kandidáta k hledání života. Nachází se v tzv. obyvatelné zóně své hvězdy a podle dosavadních výzkumů je pravděpodobně celá pokryta vodním oceánem s vodíkem bohatou atmosférou – jde o tzv. „Hyceanskou planetu“. Právě její atmosféru začal detailněji zkoumat tým vedený profesorem Nikkem Madhusudhanem z University of Cambridge pomocí Webbova vesmírného dalekohledu.
První výsledky naznačovaly přítomnost organických molekul DMS a DMDS, což by mohlo znamenat biologickou aktivitu. Výzkumníci však okamžitě zdůraznili, že je třeba dalších důkazů. Vědecký proces se však rozběhl naplno a do hry vstoupily další nezávislé týmy.
Mezi nejkritičtější patřili astrofyzici Rafael Luque a Michael Zhang z University of Chicago. Po podrobném rozboru dat došli k závěru, že data z Webbova teleskopu jsou příliš „šumová“, tedy narušená různými nepřesnostmi přístroje. Podle nich tak nelze spolehlivě rozlišit mezi různými organickými molekulami. V daném spektru se totiž může projevit mnoho různých látek, přičemž DMS i DMDS mají charakteristické znaky, které ale nejsou zcela výjimečné.
Dalším problémem bylo zjištění, že teplota v atmosféře planety byla v nové studii stanovena na 422 Kelvinů (téměř 150 °C), zatímco předchozí výzkumy uváděly mnohem nižší hodnoty. Pokud by měl povrch planety skutečně takto vysokou teplotu, výrazně by to snižovalo její obyvatelnost.
Zpochybnění přišlo i ze strany týmu vedeného Luisem Welbanksem z Arizona State University. Ten upozornil na metodické nedostatky v původní práci. Madhusudhanův tým totiž při modelování atmosféry testoval jednotlivé molekuly samostatně, aniž by zohlednil jiné možné látky, které by mohly vytvořit podobné spektrální znaky. Po rozšíření modelu se však důkazy pro DMS i DMDS podle Welbankse zcela rozplynuly.
Madhusudhan nicméně považuje kritiku za součást zdravé vědecké diskuse a upozorňuje, že jeho tým nikdy netvrdil, že se jedná o definitivní důkaz života. Úroveň statistické významnosti v jejich práci dosáhla takzvané úrovně tří sigma – to znamená 0,3% pravděpodobnost, že výsledek je náhodný. Pro skutečně přelomové objevy se ale požaduje úroveň pěti sigma, což odpovídá pravděpodobnosti 0,00006 %.
V reakci na kritiku publikoval Madhusudhan a jeho kolegové novou studii, ve které analyzovali planetu K2-18b s pomocí dat o 650 molekulách. I tentokrát našli DMS jako jednu z možných látek, ale zdůrazňují, že ke spolehlivému závěru je třeba více měření a hlubší analýzy.
Luque však namítá, že nová studie je sice krok správným směrem, ale stále příliš omezená – spíše reaguje na kritiku než aby plně prozkoumala možnosti biologické nebo nebiologické povahy zjištěných sloučenin. Welbanks zase tvrdí, že nová verze studie vlastně v tichosti ustupuje od původních silných tvrzení, a přesto stále používá stejné metodologické rámce, které podle něj zkreslují výsledky.
I přes tyto rozpory se vědci shodují na jednom: výzkum K2-18b je důležitým krokem vpřed. I když důkaz o existenci života zatím nemáme, vědecký proces je na správné cestě. „Jsme nejblíže k objevu biosignatury, jak jsme kdy byli,“ uvedl Welbanks. „A možná se toho dočkáme ještě za našeho života. Nejde o selhání – testujeme odvážné hypotézy.“
Zatímco K2-18b dál zůstává v hledáčku vědců z celého světa, připomíná její příběh složitost hledání života mimo Zemi. Není to jednorázové odhalení, ale dlouhá cesta, která si žádá důkazy, ověřování a především trpělivost.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.