Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Planetu K2-18b považovali vědci už delší dobu za zajímavého kandidáta k hledání života. Nachází se v tzv. obyvatelné zóně své hvězdy a podle dosavadních výzkumů je pravděpodobně celá pokryta vodním oceánem s vodíkem bohatou atmosférou – jde o tzv. „Hyceanskou planetu“. Právě její atmosféru začal detailněji zkoumat tým vedený profesorem Nikkem Madhusudhanem z University of Cambridge pomocí Webbova vesmírného dalekohledu.
První výsledky naznačovaly přítomnost organických molekul DMS a DMDS, což by mohlo znamenat biologickou aktivitu. Výzkumníci však okamžitě zdůraznili, že je třeba dalších důkazů. Vědecký proces se však rozběhl naplno a do hry vstoupily další nezávislé týmy.
Mezi nejkritičtější patřili astrofyzici Rafael Luque a Michael Zhang z University of Chicago. Po podrobném rozboru dat došli k závěru, že data z Webbova teleskopu jsou příliš „šumová“, tedy narušená různými nepřesnostmi přístroje. Podle nich tak nelze spolehlivě rozlišit mezi různými organickými molekulami. V daném spektru se totiž může projevit mnoho různých látek, přičemž DMS i DMDS mají charakteristické znaky, které ale nejsou zcela výjimečné.
Dalším problémem bylo zjištění, že teplota v atmosféře planety byla v nové studii stanovena na 422 Kelvinů (téměř 150 °C), zatímco předchozí výzkumy uváděly mnohem nižší hodnoty. Pokud by měl povrch planety skutečně takto vysokou teplotu, výrazně by to snižovalo její obyvatelnost.
Zpochybnění přišlo i ze strany týmu vedeného Luisem Welbanksem z Arizona State University. Ten upozornil na metodické nedostatky v původní práci. Madhusudhanův tým totiž při modelování atmosféry testoval jednotlivé molekuly samostatně, aniž by zohlednil jiné možné látky, které by mohly vytvořit podobné spektrální znaky. Po rozšíření modelu se však důkazy pro DMS i DMDS podle Welbankse zcela rozplynuly.
Madhusudhan nicméně považuje kritiku za součást zdravé vědecké diskuse a upozorňuje, že jeho tým nikdy netvrdil, že se jedná o definitivní důkaz života. Úroveň statistické významnosti v jejich práci dosáhla takzvané úrovně tří sigma – to znamená 0,3% pravděpodobnost, že výsledek je náhodný. Pro skutečně přelomové objevy se ale požaduje úroveň pěti sigma, což odpovídá pravděpodobnosti 0,00006 %.
V reakci na kritiku publikoval Madhusudhan a jeho kolegové novou studii, ve které analyzovali planetu K2-18b s pomocí dat o 650 molekulách. I tentokrát našli DMS jako jednu z možných látek, ale zdůrazňují, že ke spolehlivému závěru je třeba více měření a hlubší analýzy.
Luque však namítá, že nová studie je sice krok správným směrem, ale stále příliš omezená – spíše reaguje na kritiku než aby plně prozkoumala možnosti biologické nebo nebiologické povahy zjištěných sloučenin. Welbanks zase tvrdí, že nová verze studie vlastně v tichosti ustupuje od původních silných tvrzení, a přesto stále používá stejné metodologické rámce, které podle něj zkreslují výsledky.
I přes tyto rozpory se vědci shodují na jednom: výzkum K2-18b je důležitým krokem vpřed. I když důkaz o existenci života zatím nemáme, vědecký proces je na správné cestě. „Jsme nejblíže k objevu biosignatury, jak jsme kdy byli,“ uvedl Welbanks. „A možná se toho dočkáme ještě za našeho života. Nejde o selhání – testujeme odvážné hypotézy.“
Zatímco K2-18b dál zůstává v hledáčku vědců z celého světa, připomíná její příběh složitost hledání života mimo Zemi. Není to jednorázové odhalení, ale dlouhá cesta, která si žádá důkazy, ověřování a především trpělivost.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.