Vědecký tým využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) oznámil dosud nejvýznamnější nález možných známek života mimo Sluneční soustavu. V atmosféře exoplanety K2-18 b byly identifikovány chemické stopy plynů, které jsou na Zemi produkovány výhradně biologickými procesy, především mikroorganismy. Jedná se o dimethylsulfid (DMS) a dimethyldisulfid (DMDS), plyny známé z produkce mořských řas, uvedl server CNN.
Přestože vědci zatím neoznámili přímý důkaz existence života, označili nález jako "možný biosignaturní signál" – tedy ukazatel biologické aktivity. Důrazně však upozorňují, že je nutná opatrnost při interpretaci těchto dat a že budou potřeba další měření, aby bylo možné výsledek potvrdit.
Podle vedoucího autora studie, astrofyzika Nikku Madhusudhana z Univerzity v Cambridge, jde o průlomový okamžik ve vědě. „Ukázali jsme, že je s dnešními přístroji možné detekovat biosignatury na potenciálně obyvatelných planetách. Vstoupili jsme do éry pozorovací astrobiologie,“ uvedl.
K2-18 b je přibližně 8,6krát hmotnější než Země a má průměr asi 2,6krát větší. Nachází se v takzvané obyvatelné zóně kolem červeného trpaslíka ve vzdálenosti asi 124 světelných let od Země v souhvězdí Lva. Tato oblast je považována za dostatečně vzdálenou, aby na planetě mohla existovat kapalná voda – zásadní podmínka pro vznik života.
Planeta spadá do kategorie tzv. "hyceánských světů" – hypotetických planet pokrytých vodním oceánem a obklopených vodíkovou atmosférou, kde by mohly přežívat jednoduché mikroorganismy. Předchozí pozorování dalekohledu Webb na K2-18 b již odhalila přítomnost metanu a oxidu uhličitého, což byly první objevy uhlíkatých sloučenin na exoplanetě v obyvatelné zóně hvězdy.
Podle Madhusudhana se vše, co víme dosud o této planetě, nejlépe vysvětluje scénářem, že se jedná o hyceánský svět s možným životem. Nicméně připouští, že věda musí zůstat otevřená i jiným možnostem. „Hovoříme zde o mikrobiálním životě podobném tomu, co nacházíme v pozemských oceánech. Je však příliš brzy na spekulace o složitějších organismech či inteligentním životě,“ dodal.
Plyny DMS a DMDS byly detekovány s pravděpodobností 99,7 %, což znamená, že je stále 0,3% šance, že jde o statistickou náhodu. Koncentrace těchto plynů v atmosféře exoplanety přesahuje 10 částic na milion, což je tisícinásobně více než v pozemské atmosféře. Podle autorů studie nelze tyto koncentrace vysvětlit jinak než biologickými procesy – alespoň na základě našich současných znalostí.
K potvrzení chemického složení exoplanetární atmosféry vědci využívají tzv. tranzitní metodu. Ta analyzuje světlo hvězdy, přes kterou planeta při oběhu přechází, a sleduje změny ve spektru světla způsobené plyny v atmosféře planety. V tomto případě byla použita data ze dvou různých přístrojů JWST – NIRISS a NIRSpec.
Již předchozí pozorování naznačovala možný výskyt DMS, ale nová data přinesla přesvědčivější důkazy. Podle autorů se jedná o další krok k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami.
Odborníci mimo tým studie však upozorňují na potřebu důkladného ověření výsledků. „Data z K2-18 b jsou fascinující, ale je nutné je pečlivě analyzovat a ověřit nezávislými týmy,“ uvedl Christopher Glein z amerického Southwest Research Institute.
Madhusudhan zároveň dodává, že bude nutné pozorování opakovat několikrát, aby se vyloučily možné chyby a aby pravděpodobnost chyby klesla pod jeden případ z milionu. Také je třeba provést další teoretické i laboratorní výzkumy, které by potvrdily, zda tyto plyny opravdu nemohou vznikat nebiologickými procesy.
„Bylo by nezodpovědné tvrdit předčasně, že jsme objevili život,“ uzavírá vědec. Přesto však připouští, že se lidstvo možná nachází jen několik let od okamžiku, kdy bude moci na tuto tisíciletou otázku konečně odpovědět.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.