Vědci možná objevili mimozemský život. Jsou si jisti na 99,7 procent

Přestože vědci zatím neoznámili přímý důkaz existence života, označili nález jako "možný biosignaturní signál" – tedy ukazatel biologické aktivity. Důrazně však upozorňují, že je nutná opatrnost při interpretaci těchto dat a že budou potřeba další měření, aby bylo možné výsledek potvrdit.

Podle vedoucího autora studie, astrofyzika Nikku Madhusudhana z Univerzity v Cambridge, jde o průlomový okamžik ve vědě. „Ukázali jsme, že je s dnešními přístroji možné detekovat biosignatury na potenciálně obyvatelných planetách. Vstoupili jsme do éry pozorovací astrobiologie,“ uvedl.

K2-18 b je přibližně 8,6krát hmotnější než Země a má průměr asi 2,6krát větší. Nachází se v takzvané obyvatelné zóně kolem červeného trpaslíka ve vzdálenosti asi 124 světelných let od Země v souhvězdí Lva. Tato oblast je považována za dostatečně vzdálenou, aby na planetě mohla existovat kapalná voda – zásadní podmínka pro vznik života.

Planeta spadá do kategorie tzv. "hyceánských světů" – hypotetických planet pokrytých vodním oceánem a obklopených vodíkovou atmosférou, kde by mohly přežívat jednoduché mikroorganismy. Předchozí pozorování dalekohledu Webb na K2-18 b již odhalila přítomnost metanu a oxidu uhličitého, což byly první objevy uhlíkatých sloučenin na exoplanetě v obyvatelné zóně hvězdy.

Podle Madhusudhana se vše, co víme dosud o této planetě, nejlépe vysvětluje scénářem, že se jedná o hyceánský svět s možným životem. Nicméně připouští, že věda musí zůstat otevřená i jiným možnostem. „Hovoříme zde o mikrobiálním životě podobném tomu, co nacházíme v pozemských oceánech. Je však příliš brzy na spekulace o složitějších organismech či inteligentním životě,“ dodal.

Plyny DMS a DMDS byly detekovány s pravděpodobností 99,7 %, což znamená, že je stále 0,3% šance, že jde o statistickou náhodu. Koncentrace těchto plynů v atmosféře exoplanety přesahuje 10 částic na milion, což je tisícinásobně více než v pozemské atmosféře. Podle autorů studie nelze tyto koncentrace vysvětlit jinak než biologickými procesy – alespoň na základě našich současných znalostí.

K potvrzení chemického složení exoplanetární atmosféry vědci využívají tzv. tranzitní metodu. Ta analyzuje světlo hvězdy, přes kterou planeta při oběhu přechází, a sleduje změny ve spektru světla způsobené plyny v atmosféře planety. V tomto případě byla použita data ze dvou různých přístrojů JWST – NIRISS a NIRSpec.

Již předchozí pozorování naznačovala možný výskyt DMS, ale nová data přinesla přesvědčivější důkazy. Podle autorů se jedná o další krok k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami.

Odborníci mimo tým studie však upozorňují na potřebu důkladného ověření výsledků. „Data z K2-18 b jsou fascinující, ale je nutné je pečlivě analyzovat a ověřit nezávislými týmy,“ uvedl Christopher Glein z amerického Southwest Research Institute.

Madhusudhan zároveň dodává, že bude nutné pozorování opakovat několikrát, aby se vyloučily možné chyby a aby pravděpodobnost chyby klesla pod jeden případ z milionu. Také je třeba provést další teoretické i laboratorní výzkumy, které by potvrdily, zda tyto plyny opravdu nemohou vznikat nebiologickými procesy.

„Bylo by nezodpovědné tvrdit předčasně, že jsme objevili život,“ uzavírá vědec. Přesto však připouští, že se lidstvo možná nachází jen několik let od okamžiku, kdy bude moci na tuto tisíciletou otázku konečně odpovědět.