Vědecký tým využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) oznámil dosud nejvýznamnější nález možných známek života mimo Sluneční soustavu. V atmosféře exoplanety K2-18 b byly identifikovány chemické stopy plynů, které jsou na Zemi produkovány výhradně biologickými procesy, především mikroorganismy. Jedná se o dimethylsulfid (DMS) a dimethyldisulfid (DMDS), plyny známé z produkce mořských řas, uvedl server CNN.
Přestože vědci zatím neoznámili přímý důkaz existence života, označili nález jako "možný biosignaturní signál" – tedy ukazatel biologické aktivity. Důrazně však upozorňují, že je nutná opatrnost při interpretaci těchto dat a že budou potřeba další měření, aby bylo možné výsledek potvrdit.
Podle vedoucího autora studie, astrofyzika Nikku Madhusudhana z Univerzity v Cambridge, jde o průlomový okamžik ve vědě. „Ukázali jsme, že je s dnešními přístroji možné detekovat biosignatury na potenciálně obyvatelných planetách. Vstoupili jsme do éry pozorovací astrobiologie,“ uvedl.
K2-18 b je přibližně 8,6krát hmotnější než Země a má průměr asi 2,6krát větší. Nachází se v takzvané obyvatelné zóně kolem červeného trpaslíka ve vzdálenosti asi 124 světelných let od Země v souhvězdí Lva. Tato oblast je považována za dostatečně vzdálenou, aby na planetě mohla existovat kapalná voda – zásadní podmínka pro vznik života.
Planeta spadá do kategorie tzv. "hyceánských světů" – hypotetických planet pokrytých vodním oceánem a obklopených vodíkovou atmosférou, kde by mohly přežívat jednoduché mikroorganismy. Předchozí pozorování dalekohledu Webb na K2-18 b již odhalila přítomnost metanu a oxidu uhličitého, což byly první objevy uhlíkatých sloučenin na exoplanetě v obyvatelné zóně hvězdy.
Podle Madhusudhana se vše, co víme dosud o této planetě, nejlépe vysvětluje scénářem, že se jedná o hyceánský svět s možným životem. Nicméně připouští, že věda musí zůstat otevřená i jiným možnostem. „Hovoříme zde o mikrobiálním životě podobném tomu, co nacházíme v pozemských oceánech. Je však příliš brzy na spekulace o složitějších organismech či inteligentním životě,“ dodal.
Plyny DMS a DMDS byly detekovány s pravděpodobností 99,7 %, což znamená, že je stále 0,3% šance, že jde o statistickou náhodu. Koncentrace těchto plynů v atmosféře exoplanety přesahuje 10 částic na milion, což je tisícinásobně více než v pozemské atmosféře. Podle autorů studie nelze tyto koncentrace vysvětlit jinak než biologickými procesy – alespoň na základě našich současných znalostí.
K potvrzení chemického složení exoplanetární atmosféry vědci využívají tzv. tranzitní metodu. Ta analyzuje světlo hvězdy, přes kterou planeta při oběhu přechází, a sleduje změny ve spektru světla způsobené plyny v atmosféře planety. V tomto případě byla použita data ze dvou různých přístrojů JWST – NIRISS a NIRSpec.
Již předchozí pozorování naznačovala možný výskyt DMS, ale nová data přinesla přesvědčivější důkazy. Podle autorů se jedná o další krok k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami.
Odborníci mimo tým studie však upozorňují na potřebu důkladného ověření výsledků. „Data z K2-18 b jsou fascinující, ale je nutné je pečlivě analyzovat a ověřit nezávislými týmy,“ uvedl Christopher Glein z amerického Southwest Research Institute.
Madhusudhan zároveň dodává, že bude nutné pozorování opakovat několikrát, aby se vyloučily možné chyby a aby pravděpodobnost chyby klesla pod jeden případ z milionu. Také je třeba provést další teoretické i laboratorní výzkumy, které by potvrdily, zda tyto plyny opravdu nemohou vznikat nebiologickými procesy.
„Bylo by nezodpovědné tvrdit předčasně, že jsme objevili život,“ uzavírá vědec. Přesto však připouští, že se lidstvo možná nachází jen několik let od okamžiku, kdy bude moci na tuto tisíciletou otázku konečně odpovědět.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.