Ačkoli volební preference amerického prezidenta Donalda Trumpa klesají, jeho politický cit pro výběr protivníka zůstává ostrý. Tentokrát zaměřil svou pozornost na nového starostu New Yorku Zohrana Mamdaniho.
Spor vyvolalo Mamdaniho odmítnutí odvolat volební slib, podle kterého by nechal zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, pokud by navštívil New York. Na Netanjahua totiž vydal zatykač Mezinárodní trestní soud.
Donald Trump na tuto situaci reagoval prohlášením na své síti Truth Social, kde zdůraznil, že Netanjahu nebude během svého pobytu ve Spojených státech v žádném případě zatčen. Tímto krokem otevřel možnost střetu mezi federální mocí a radnicí New Yorku.
Prezidentova reakce však představuje především snahu vytvořit širší politickou kauzu. Trump tímto způsobem buduje strategii pro nadcházející kongresové volby, v nichž chce Demokratickou stranu vykreslit jako příliš myšlenkově extrémní.
Otázka, zda má Mamdani reálnou právní možnost Netanjahua zatknout, je přitom vedlejší, jelikož Spojené státy Rímský statut Mezinárodního trestního soudu neratifikovaly. Samotný politický střet je však pro obě strany výhodný a ilustruje proměnu postoje americké politiky k Izraeli.
Mamdani reprezentuje novou generaci demokratů, která usiluje o naplnění progresivního programu a zastává ostré postoje vůči izraelskému premiérovi. Netanjahua označuje za válečného zločince, což rezonuje s názory řady levicových i mladších voličů strany.
Izrael obvinění z páchání genocidy zásadně odmítá a své vojenské kroky označuje za legitimní sebeobranu po teroristickém útoku Hnutí Hamás ze sedmého října 2023. Zodpovědnost za civilní oběti podle Izraele nese Hamás, který využívá civilní oblasti pro své vojenské cíle.
Někteří demokratičtí politici navíc téma propojují s ekonomickou situací a kritizují zasílání finančních prostředků do zahraničí místo jejich investování do domácího školství či zdravotnictví.
Ačkoliv Donald Trump v minulosti absolvoval s Mamdanim osobní jednání v Oválné pracovně týkající se federálních investic do bydlení, starosta New Yorku mu nyní slouží jako ideální příklad údajného radikalismu celého demokratického tábora.
Diverzifikace názorů uvnitř Demokratické strany způsobuje značné rozpory. Zatímco progresivní křídlo zpřísňuje rétoriku vůči Izraeli, umírnění demokraté varují před poškozením vztahů s klíčovým spojencem i před projevy antisemitismu.
Těchto vnitřních sporů soupeřící strany se Trump snaží využít k upevnění podpory mezi konzervativními i váhajícími voliči před nadcházejícími volbami.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.