Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Jeden ze stěžovatelů, identifikovaný jako poddůstojník jednotky, která může být každým okamžikem nasazena do operací proti Íránu, popsal situaci ve své zprávě. Jeho velitel prý naléhal na důstojníky, aby vojákům říkali, že současné dění je součástí Božího plánu. Při svých proslovech se konkrétně odkazoval na četné citace z knihy Zjevení, které se týkají Armagedonu a blízkého návratu Ježíše Krista.
Velitel podle stížnosti doslova prohlásil, že prezident Trump byl pomazán Ježíšem, aby v Íránu zapálil signální oheň. Ten má vyvolat Armagedon a označit Kristův návrat na Zemi. Poddůstojník podal stížnost jménem patnácti vojáků, mezi nimiž je jedenáct křesťanů, jeden muslim a jeden židovský věřící.
Prezident MRFF Mikey Weinstein, který je veteránem letectva, zdůraznil, že pokaždé, když se Izrael nebo USA zapojí do konfliktu na Blízkém východě, objevují se zprávy o křesťanských nacionalistech, kteří ovládli vládu i armádu. Podle něj je pro řadové vojáky velmi těžké se proti takovému nátlaku ohradit. Nadřízený v armádě totiž není jako běžný manažer v civilním zaměstnání a hierarchie neumožňuje snadný odpor.
Ve svém prohlášení Weinstein naznačil, že hlášení ukazují na nárůst křesťanského extremismu v ozbrojených silách. Stěžovatelé uvádějí, že jejich velitelé prožívají pocity nekontrolované euforie z probíhající války. Považují ji za biblicky posvěcenou a za nepopiratelný znak toho, že se kvapem blíží fundamentální křesťanský konec světa.
Weinstein varoval, že tyto stížnosti dokládají jasné porušení odluky církve od státu. Poukázal také na osobu amerického ministra obrany Petea Hegsetha, který je známý svým příklonem ke křesťanskému nacionalismu. Hegseth v minulosti podpořil doktríny vycházející z křesťanského rekonstrukcionismu, což je filozofie, která mimo jiné volá po přísně patriarchálním uspořádání společnosti.
V srpnu 2025 Hegseth sdílel příspěvek o pastorovi Dougu Wilsonovi, křesťanském nacionalistovi, který se netají svými vyhraněnými názory. Wilson se v minulosti nechal slyšet, že nevěří, že by ženy měly zastávat vedoucí pozice v armádě nebo sloužit ve významných bojových rolích. Jeho vizí je svět jako křesťanské společenství řízené těmito principy.
Pentagon na žádost o komentář k těmto konkrétním stížnostem serveru The Guardian přímo neodpověděl. Namísto vyjádření k náboženské rétorice úřad sdílel pouze veřejně dostupné klipy ministra Hegsetha, ve kterých hovoří o technických a strategických aspektech vojenské operace v Íránu. Diskuse o vlivu náboženského extremismu na morálku jednotek tak zůstává bez oficiálního stanoviska vedení obrany.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.