Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Jeden ze stěžovatelů, identifikovaný jako poddůstojník jednotky, která může být každým okamžikem nasazena do operací proti Íránu, popsal situaci ve své zprávě. Jeho velitel prý naléhal na důstojníky, aby vojákům říkali, že současné dění je součástí Božího plánu. Při svých proslovech se konkrétně odkazoval na četné citace z knihy Zjevení, které se týkají Armagedonu a blízkého návratu Ježíše Krista.
Velitel podle stížnosti doslova prohlásil, že prezident Trump byl pomazán Ježíšem, aby v Íránu zapálil signální oheň. Ten má vyvolat Armagedon a označit Kristův návrat na Zemi. Poddůstojník podal stížnost jménem patnácti vojáků, mezi nimiž je jedenáct křesťanů, jeden muslim a jeden židovský věřící.
Prezident MRFF Mikey Weinstein, který je veteránem letectva, zdůraznil, že pokaždé, když se Izrael nebo USA zapojí do konfliktu na Blízkém východě, objevují se zprávy o křesťanských nacionalistech, kteří ovládli vládu i armádu. Podle něj je pro řadové vojáky velmi těžké se proti takovému nátlaku ohradit. Nadřízený v armádě totiž není jako běžný manažer v civilním zaměstnání a hierarchie neumožňuje snadný odpor.
Ve svém prohlášení Weinstein naznačil, že hlášení ukazují na nárůst křesťanského extremismu v ozbrojených silách. Stěžovatelé uvádějí, že jejich velitelé prožívají pocity nekontrolované euforie z probíhající války. Považují ji za biblicky posvěcenou a za nepopiratelný znak toho, že se kvapem blíží fundamentální křesťanský konec světa.
Weinstein varoval, že tyto stížnosti dokládají jasné porušení odluky církve od státu. Poukázal také na osobu amerického ministra obrany Petea Hegsetha, který je známý svým příklonem ke křesťanskému nacionalismu. Hegseth v minulosti podpořil doktríny vycházející z křesťanského rekonstrukcionismu, což je filozofie, která mimo jiné volá po přísně patriarchálním uspořádání společnosti.
V srpnu 2025 Hegseth sdílel příspěvek o pastorovi Dougu Wilsonovi, křesťanském nacionalistovi, který se netají svými vyhraněnými názory. Wilson se v minulosti nechal slyšet, že nevěří, že by ženy měly zastávat vedoucí pozice v armádě nebo sloužit ve významných bojových rolích. Jeho vizí je svět jako křesťanské společenství řízené těmito principy.
Pentagon na žádost o komentář k těmto konkrétním stížnostem serveru The Guardian přímo neodpověděl. Namísto vyjádření k náboženské rétorice úřad sdílel pouze veřejně dostupné klipy ministra Hegsetha, ve kterých hovoří o technických a strategických aspektech vojenské operace v Íránu. Diskuse o vlivu náboženského extremismu na morálku jednotek tak zůstává bez oficiálního stanoviska vedení obrany.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.