Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Jeden ze stěžovatelů, identifikovaný jako poddůstojník jednotky, která může být každým okamžikem nasazena do operací proti Íránu, popsal situaci ve své zprávě. Jeho velitel prý naléhal na důstojníky, aby vojákům říkali, že současné dění je součástí Božího plánu. Při svých proslovech se konkrétně odkazoval na četné citace z knihy Zjevení, které se týkají Armagedonu a blízkého návratu Ježíše Krista.
Velitel podle stížnosti doslova prohlásil, že prezident Trump byl pomazán Ježíšem, aby v Íránu zapálil signální oheň. Ten má vyvolat Armagedon a označit Kristův návrat na Zemi. Poddůstojník podal stížnost jménem patnácti vojáků, mezi nimiž je jedenáct křesťanů, jeden muslim a jeden židovský věřící.
Prezident MRFF Mikey Weinstein, který je veteránem letectva, zdůraznil, že pokaždé, když se Izrael nebo USA zapojí do konfliktu na Blízkém východě, objevují se zprávy o křesťanských nacionalistech, kteří ovládli vládu i armádu. Podle něj je pro řadové vojáky velmi těžké se proti takovému nátlaku ohradit. Nadřízený v armádě totiž není jako běžný manažer v civilním zaměstnání a hierarchie neumožňuje snadný odpor.
Ve svém prohlášení Weinstein naznačil, že hlášení ukazují na nárůst křesťanského extremismu v ozbrojených silách. Stěžovatelé uvádějí, že jejich velitelé prožívají pocity nekontrolované euforie z probíhající války. Považují ji za biblicky posvěcenou a za nepopiratelný znak toho, že se kvapem blíží fundamentální křesťanský konec světa.
Weinstein varoval, že tyto stížnosti dokládají jasné porušení odluky církve od státu. Poukázal také na osobu amerického ministra obrany Petea Hegsetha, který je známý svým příklonem ke křesťanskému nacionalismu. Hegseth v minulosti podpořil doktríny vycházející z křesťanského rekonstrukcionismu, což je filozofie, která mimo jiné volá po přísně patriarchálním uspořádání společnosti.
V srpnu 2025 Hegseth sdílel příspěvek o pastorovi Dougu Wilsonovi, křesťanském nacionalistovi, který se netají svými vyhraněnými názory. Wilson se v minulosti nechal slyšet, že nevěří, že by ženy měly zastávat vedoucí pozice v armádě nebo sloužit ve významných bojových rolích. Jeho vizí je svět jako křesťanské společenství řízené těmito principy.
Pentagon na žádost o komentář k těmto konkrétním stížnostem serveru The Guardian přímo neodpověděl. Namísto vyjádření k náboženské rétorice úřad sdílel pouze veřejně dostupné klipy ministra Hegsetha, ve kterých hovoří o technických a strategických aspektech vojenské operace v Íránu. Diskuse o vlivu náboženského extremismu na morálku jednotek tak zůstává bez oficiálního stanoviska vedení obrany.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
Americký prezident Donald Trump se v úterý pokusil utlumit sílící vlnu odporu v Kongresu i mezi svými vlastními příznivci z hnutí MAGA. Odmítl tvrzení, že by byl k útoku na Írán dotlačen Izraelem a jeho jednostranným rozhodnutím zahájit ofenzivu. Tato podezření začala mezi politiky i veřejností kolovat poté, co ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že americká akce byla v podstatě reakcí na kroky židovského státu.
Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.
Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že plně ovládají Hormuzský průliv, který představuje zásadní námořní trasu pro transport ropy a plynu. Podle prohlášení představitele námořnictva gard Mohammada Akbarzadeha, které zveřejnila agentura Fars, je tato vodní cesta nyní pod absolutní kontrolou námořnictva Islámské republiky. Teherán zároveň varoval, že jakákoli plavidla pokoušející se o průjezd riskují poškození raketami nebo drony.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.