Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Podle generálmajora Darrina Coxe, velitele 18. zdravotnického velení americké armády, se v hypotetickém střetu s Čínou nedá spolehnout na leteckou nadvládu ani na možnost dostat se kamkoliv během jediné hodiny. V rozhovoru na konferenci Land Forces Pacific v Honolulu uvedl, že právě kvůli těmto specifikům americká armáda zásadně mění přístup k přípravě zdravotnického personálu i logistice.
Jedním z prvních kroků je prodloužení výcviku bojových zdravotníků o několik dní, aby se naučili například provádět transfuzi krve přímo v poli. Jak vysvětlila seržantka major Jennifer Francisová, vrchní poddůstojnice velení, právě tato dovednost může být klíčová pro přežití raněných vojáků, kteří se dostanou do nemocnice až po několika hodinách nebo dnech.
Válka na Ukrajině podle Coxe ukázala, jak může vypadat budoucí válčiště. Zranění tam často zůstávají dlouhé hodiny bez evakuace a armáda se tak musí připravit na úplně nové podmínky. „Evropa sice není Indo-Pacifik, ale v konfliktu na Ukrajině jsme viděli, že evakuace trvá hodiny. To nás nutí přehodnotit, jak věci děláme,“ konstatoval generál.
Jako příklad uvedl použití škrtidel – zatímco v Iráku či Afghánistánu bylo jejich použití bez větších rizik díky rychlé přepravě do nemocnice, v podmínkách dlouhého čekání na evakuaci může dlouhodobé zaškrcení končetiny představovat vážné nebezpečí.
Americká armáda proto přistupuje k celé řadě změn. Vedle výcviku zdravotníků se zaměřuje na budování společných zásobovacích center západně od datové hranice v Pacifiku, zlepšování spolupráce se spojeneckými státy v oblasti, a také rozvoj decentralizovaných velitelských a řídicích uzlů. Tyto kroky mají zajistit větší odolnost a flexibilitu během možného střetu v rozsáhlé a logisticky náročné oblasti.
Jedním z největších logistických problémů zůstává dostupnost krve pro transfúze, což Cox označil za mimořádně složitou výzvu. Přesto vyjádřil přesvědčení, že americká armáda bude připravena – a doufá, že svými kroky přispěje k odstrašení protivníků a ujištění spojenců.
„Doufám, že se nám podaří zajistit mír – ujistit naše spojence a odstrašit nepřátele – tak, abychom se nikdy do konfliktu nedostali. Ale pokud se tak stane, pak doufám, že budeme připraveni. A myslím, že budeme,“ dodal Cox.
Změny v americké armádě tak odrážejí hlubokou proměnu strategického myšlení, kterou vyvolalo rostoucí napětí s Čínou. Válka v Pacifiku by se totiž neodehrávala za podmínek známých z předchozích dvou dekád – a zdravotnické zabezpečení by muselo fungovat v úplně jiném režimu. V sázce je život každého vojáka.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.