Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Podle generálmajora Darrina Coxe, velitele 18. zdravotnického velení americké armády, se v hypotetickém střetu s Čínou nedá spolehnout na leteckou nadvládu ani na možnost dostat se kamkoliv během jediné hodiny. V rozhovoru na konferenci Land Forces Pacific v Honolulu uvedl, že právě kvůli těmto specifikům americká armáda zásadně mění přístup k přípravě zdravotnického personálu i logistice.
Jedním z prvních kroků je prodloužení výcviku bojových zdravotníků o několik dní, aby se naučili například provádět transfuzi krve přímo v poli. Jak vysvětlila seržantka major Jennifer Francisová, vrchní poddůstojnice velení, právě tato dovednost může být klíčová pro přežití raněných vojáků, kteří se dostanou do nemocnice až po několika hodinách nebo dnech.
Válka na Ukrajině podle Coxe ukázala, jak může vypadat budoucí válčiště. Zranění tam často zůstávají dlouhé hodiny bez evakuace a armáda se tak musí připravit na úplně nové podmínky. „Evropa sice není Indo-Pacifik, ale v konfliktu na Ukrajině jsme viděli, že evakuace trvá hodiny. To nás nutí přehodnotit, jak věci děláme,“ konstatoval generál.
Jako příklad uvedl použití škrtidel – zatímco v Iráku či Afghánistánu bylo jejich použití bez větších rizik díky rychlé přepravě do nemocnice, v podmínkách dlouhého čekání na evakuaci může dlouhodobé zaškrcení končetiny představovat vážné nebezpečí.
Americká armáda proto přistupuje k celé řadě změn. Vedle výcviku zdravotníků se zaměřuje na budování společných zásobovacích center západně od datové hranice v Pacifiku, zlepšování spolupráce se spojeneckými státy v oblasti, a také rozvoj decentralizovaných velitelských a řídicích uzlů. Tyto kroky mají zajistit větší odolnost a flexibilitu během možného střetu v rozsáhlé a logisticky náročné oblasti.
Jedním z největších logistických problémů zůstává dostupnost krve pro transfúze, což Cox označil za mimořádně složitou výzvu. Přesto vyjádřil přesvědčení, že americká armáda bude připravena – a doufá, že svými kroky přispěje k odstrašení protivníků a ujištění spojenců.
„Doufám, že se nám podaří zajistit mír – ujistit naše spojence a odstrašit nepřátele – tak, abychom se nikdy do konfliktu nedostali. Ale pokud se tak stane, pak doufám, že budeme připraveni. A myslím, že budeme,“ dodal Cox.
Změny v americké armádě tak odrážejí hlubokou proměnu strategického myšlení, kterou vyvolalo rostoucí napětí s Čínou. Válka v Pacifiku by se totiž neodehrávala za podmínek známých z předchozích dvou dekád – a zdravotnické zabezpečení by muselo fungovat v úplně jiném režimu. V sázce je život každého vojáka.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.