Americká armáda se připravuje na válku s Čínou, narazila ale na zásadní problém

U.S. Army, ilustrační fotografie
U.S. Army, ilustrační fotografie, foto: U.S. Army
Klára Marková 22. května 2025 10:57
Sdílej:

Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.

Podle generálmajora Darrina Coxe, velitele 18. zdravotnického velení americké armády, se v hypotetickém střetu s Čínou nedá spolehnout na leteckou nadvládu ani na možnost dostat se kamkoliv během jediné hodiny. V rozhovoru na konferenci Land Forces Pacific v Honolulu uvedl, že právě kvůli těmto specifikům americká armáda zásadně mění přístup k přípravě zdravotnického personálu i logistice.

Jedním z prvních kroků je prodloužení výcviku bojových zdravotníků o několik dní, aby se naučili například provádět transfuzi krve přímo v poli. Jak vysvětlila seržantka major Jennifer Francisová, vrchní poddůstojnice velení, právě tato dovednost může být klíčová pro přežití raněných vojáků, kteří se dostanou do nemocnice až po několika hodinách nebo dnech.

Válka na Ukrajině podle Coxe ukázala, jak může vypadat budoucí válčiště. Zranění tam často zůstávají dlouhé hodiny bez evakuace a armáda se tak musí připravit na úplně nové podmínky. „Evropa sice není Indo-Pacifik, ale v konfliktu na Ukrajině jsme viděli, že evakuace trvá hodiny. To nás nutí přehodnotit, jak věci děláme,“ konstatoval generál.

Jako příklad uvedl použití škrtidel – zatímco v Iráku či Afghánistánu bylo jejich použití bez větších rizik díky rychlé přepravě do nemocnice, v podmínkách dlouhého čekání na evakuaci může dlouhodobé zaškrcení končetiny představovat vážné nebezpečí.

Americká armáda proto přistupuje k celé řadě změn. Vedle výcviku zdravotníků se zaměřuje na budování společných zásobovacích center západně od datové hranice v Pacifiku, zlepšování spolupráce se spojeneckými státy v oblasti, a také rozvoj decentralizovaných velitelských a řídicích uzlů. Tyto kroky mají zajistit větší odolnost a flexibilitu během možného střetu v rozsáhlé a logisticky náročné oblasti.

Jedním z největších logistických problémů zůstává dostupnost krve pro transfúze, což Cox označil za mimořádně složitou výzvu. Přesto vyjádřil přesvědčení, že americká armáda bude připravena – a doufá, že svými kroky přispěje k odstrašení protivníků a ujištění spojenců.

„Doufám, že se nám podaří zajistit mír – ujistit naše spojence a odstrašit nepřátele – tak, abychom se nikdy do konfliktu nedostali. Ale pokud se tak stane, pak doufám, že budeme připraveni. A myslím, že budeme,“ dodal Cox.

Změny v americké armádě tak odrážejí hlubokou proměnu strategického myšlení, kterou vyvolalo rostoucí napětí s Čínou. Válka v Pacifiku by se totiž neodehrávala za podmínek známých z předchozích dvou dekád – a zdravotnické zabezpečení by muselo fungovat v úplně jiném režimu. V sázce je život každého vojáka. 

Témata:
Stalo se