Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Podle generálmajora Darrina Coxe, velitele 18. zdravotnického velení americké armády, se v hypotetickém střetu s Čínou nedá spolehnout na leteckou nadvládu ani na možnost dostat se kamkoliv během jediné hodiny. V rozhovoru na konferenci Land Forces Pacific v Honolulu uvedl, že právě kvůli těmto specifikům americká armáda zásadně mění přístup k přípravě zdravotnického personálu i logistice.
Jedním z prvních kroků je prodloužení výcviku bojových zdravotníků o několik dní, aby se naučili například provádět transfuzi krve přímo v poli. Jak vysvětlila seržantka major Jennifer Francisová, vrchní poddůstojnice velení, právě tato dovednost může být klíčová pro přežití raněných vojáků, kteří se dostanou do nemocnice až po několika hodinách nebo dnech.
Válka na Ukrajině podle Coxe ukázala, jak může vypadat budoucí válčiště. Zranění tam často zůstávají dlouhé hodiny bez evakuace a armáda se tak musí připravit na úplně nové podmínky. „Evropa sice není Indo-Pacifik, ale v konfliktu na Ukrajině jsme viděli, že evakuace trvá hodiny. To nás nutí přehodnotit, jak věci děláme,“ konstatoval generál.
Jako příklad uvedl použití škrtidel – zatímco v Iráku či Afghánistánu bylo jejich použití bez větších rizik díky rychlé přepravě do nemocnice, v podmínkách dlouhého čekání na evakuaci může dlouhodobé zaškrcení končetiny představovat vážné nebezpečí.
Americká armáda proto přistupuje k celé řadě změn. Vedle výcviku zdravotníků se zaměřuje na budování společných zásobovacích center západně od datové hranice v Pacifiku, zlepšování spolupráce se spojeneckými státy v oblasti, a také rozvoj decentralizovaných velitelských a řídicích uzlů. Tyto kroky mají zajistit větší odolnost a flexibilitu během možného střetu v rozsáhlé a logisticky náročné oblasti.
Jedním z největších logistických problémů zůstává dostupnost krve pro transfúze, což Cox označil za mimořádně složitou výzvu. Přesto vyjádřil přesvědčení, že americká armáda bude připravena – a doufá, že svými kroky přispěje k odstrašení protivníků a ujištění spojenců.
„Doufám, že se nám podaří zajistit mír – ujistit naše spojence a odstrašit nepřátele – tak, abychom se nikdy do konfliktu nedostali. Ale pokud se tak stane, pak doufám, že budeme připraveni. A myslím, že budeme,“ dodal Cox.
Změny v americké armádě tak odrážejí hlubokou proměnu strategického myšlení, kterou vyvolalo rostoucí napětí s Čínou. Válka v Pacifiku by se totiž neodehrávala za podmínek známých z předchozích dvou dekád – a zdravotnické zabezpečení by muselo fungovat v úplně jiném režimu. V sázce je život každého vojáka.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.