Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Američan Derek Huffman se rozhodl přestěhovat s rodinou z Texasu do Ruska, aby unikl podle něj dekadentnímu Západu. Věřil, že v zemi Vladimira Putina najde „tradiční hodnoty“ a bezpečnější prostředí pro své děti. Místo toho se ale ocitl uprostřed ruské propagandistické mašinérie, která ho po krátkém výcviku poslala na frontu na Ukrajinu. Informoval o tom server Euromaidan Press.
Šestačtyřicetiletý Huffman se stal součástí ruského programu „Sdílené hodnoty“, spuštěného v srpnu 2024. Ten cílí na západní konzervativce nespokojené s liberálními změnami ve svých domovských zemích. V Rusku jim Kreml slibuje kulturní sounáležitost – výměnou za loajalitu a často i vojenskou službu.
„Když se moje dcera od spolužačky dozvěděla o lesbách, pochopili jsme, že musíme pryč,“ vysvětlil Huffman důvody emigrace. Rodina poprvé navštívila Moskvu v roce 2023 a podle vlastních slov byla uchvácena čistotou, pořádkem a hodnotovým ukotvením. Huffman se proto rozhodl přihlásit do armády, aby rychleji získal ruské občanství a dokázal, že do nové společnosti patří.
Podle jeho ženy DeAnny jim ruští náboráři opakovaně slibovali nebojovou roli – nejprve jako válečný korespondent, poté jako mechanik či svářeč. Realita byla jiná, po narychlo vedeném výcviku v ruštině byl Huffman zařazen do pěší jednotky a odeslán na frontovou linii. „Má pocit, jako by ho hodili vlkům na pospas,“ řekla DeAnna v emotivním vzkazu na sociálních sítích podle serveru Telegraph. „Musí se teď spoléhat jen na víru.“
Rodinu navíc zasáhly i finanční potíže. Derek údajně musel odvést 10 tisíc rublů na vlastní výbavu, přičemž slíbený podpisový bonus ani výplata se zatím neobjevily. DeAnna veřejně žádá o modlitby a doufá, že se její muž dostane zpět do nebojové pozice.
Huffman naposledy poslal vzkaz své rodině během oslav Dne otců v červnu. „Vězte, že to, co dělám, je důležité pro naši rodinu. Udělám všechno pro to, abych se vrátil domů v pořádku,“ napsal. Od té doby není jasné, kde přesně se nachází.
Huffmanův případ názorně ilustruje, jak ruská propaganda systematicky využívá frustraci a hodnotovou nespokojenost části západní veřejnosti. Pod záminkou sdílených „tradičních hodnot“ oslovuje konzervativní migranty, kteří se cítí vykořeněni z kulturního vývoje svých domovských společností. Prostřednictvím programů jako „Sdílené hodnoty“ Kreml těmto lidem nabízí nejen nový domov, ale také příslib společenského uznání a smysluplné role ve státě – například prostřednictvím armádní služby.
Ve skutečnosti však jde o promyšlenou strategii, která má dvojí účel. Na jedné straně slouží k mezinárodní propagandě, kdy Rusko samo sebe vykresluje jako morální alternativu „upadajícímu“ Západu. Na straně druhé zároveň zajišťuje doplňování řad ozbrojených sil v situaci, kdy domácí motivace k vojenské službě klesá. Migranti z USA či Evropy, byť bez předchozí vojenské zkušenosti a často neznalí jazyka, jsou v této logice vítaným materiálem – využitelným i v těch nejnebezpečnějších rolích, jak ukazuje Huffmanovo rychlé nasazení na frontu.
Tento mechanismus ukazuje hluboký cynismus, s jakým ruský stát přistupuje k jednotlivcům, kteří v dobré víře a na základě svých vlastních přesvědčení hledají nový začátek. Místo ochrany sdílených hodnot jsou tito lidé zatahováni do válečného konfliktu, k němuž jim nebyly poskytnuty ani potřebné informace, ani dostatečná příprava. Výsledkem je nejen osobní tragédie, ale i varovný signál pro další, kteří by mohli ruské sliby o morální obnově brát doslova.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.