Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Američan Derek Huffman se rozhodl přestěhovat s rodinou z Texasu do Ruska, aby unikl podle něj dekadentnímu Západu. Věřil, že v zemi Vladimira Putina najde „tradiční hodnoty“ a bezpečnější prostředí pro své děti. Místo toho se ale ocitl uprostřed ruské propagandistické mašinérie, která ho po krátkém výcviku poslala na frontu na Ukrajinu. Informoval o tom server Euromaidan Press.
Šestačtyřicetiletý Huffman se stal součástí ruského programu „Sdílené hodnoty“, spuštěného v srpnu 2024. Ten cílí na západní konzervativce nespokojené s liberálními změnami ve svých domovských zemích. V Rusku jim Kreml slibuje kulturní sounáležitost – výměnou za loajalitu a často i vojenskou službu.
„Když se moje dcera od spolužačky dozvěděla o lesbách, pochopili jsme, že musíme pryč,“ vysvětlil Huffman důvody emigrace. Rodina poprvé navštívila Moskvu v roce 2023 a podle vlastních slov byla uchvácena čistotou, pořádkem a hodnotovým ukotvením. Huffman se proto rozhodl přihlásit do armády, aby rychleji získal ruské občanství a dokázal, že do nové společnosti patří.
Podle jeho ženy DeAnny jim ruští náboráři opakovaně slibovali nebojovou roli – nejprve jako válečný korespondent, poté jako mechanik či svářeč. Realita byla jiná, po narychlo vedeném výcviku v ruštině byl Huffman zařazen do pěší jednotky a odeslán na frontovou linii. „Má pocit, jako by ho hodili vlkům na pospas,“ řekla DeAnna v emotivním vzkazu na sociálních sítích podle serveru Telegraph. „Musí se teď spoléhat jen na víru.“
Rodinu navíc zasáhly i finanční potíže. Derek údajně musel odvést 10 tisíc rublů na vlastní výbavu, přičemž slíbený podpisový bonus ani výplata se zatím neobjevily. DeAnna veřejně žádá o modlitby a doufá, že se její muž dostane zpět do nebojové pozice.
Huffman naposledy poslal vzkaz své rodině během oslav Dne otců v červnu. „Vězte, že to, co dělám, je důležité pro naši rodinu. Udělám všechno pro to, abych se vrátil domů v pořádku,“ napsal. Od té doby není jasné, kde přesně se nachází.
Huffmanův případ názorně ilustruje, jak ruská propaganda systematicky využívá frustraci a hodnotovou nespokojenost části západní veřejnosti. Pod záminkou sdílených „tradičních hodnot“ oslovuje konzervativní migranty, kteří se cítí vykořeněni z kulturního vývoje svých domovských společností. Prostřednictvím programů jako „Sdílené hodnoty“ Kreml těmto lidem nabízí nejen nový domov, ale také příslib společenského uznání a smysluplné role ve státě – například prostřednictvím armádní služby.
Ve skutečnosti však jde o promyšlenou strategii, která má dvojí účel. Na jedné straně slouží k mezinárodní propagandě, kdy Rusko samo sebe vykresluje jako morální alternativu „upadajícímu“ Západu. Na straně druhé zároveň zajišťuje doplňování řad ozbrojených sil v situaci, kdy domácí motivace k vojenské službě klesá. Migranti z USA či Evropy, byť bez předchozí vojenské zkušenosti a často neznalí jazyka, jsou v této logice vítaným materiálem – využitelným i v těch nejnebezpečnějších rolích, jak ukazuje Huffmanovo rychlé nasazení na frontu.
Tento mechanismus ukazuje hluboký cynismus, s jakým ruský stát přistupuje k jednotlivcům, kteří v dobré víře a na základě svých vlastních přesvědčení hledají nový začátek. Místo ochrany sdílených hodnot jsou tito lidé zatahováni do válečného konfliktu, k němuž jim nebyly poskytnuty ani potřebné informace, ani dostatečná příprava. Výsledkem je nejen osobní tragédie, ale i varovný signál pro další, kteří by mohli ruské sliby o morální obnově brát doslova.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.