Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Američan Derek Huffman se rozhodl přestěhovat s rodinou z Texasu do Ruska, aby unikl podle něj dekadentnímu Západu. Věřil, že v zemi Vladimira Putina najde „tradiční hodnoty“ a bezpečnější prostředí pro své děti. Místo toho se ale ocitl uprostřed ruské propagandistické mašinérie, která ho po krátkém výcviku poslala na frontu na Ukrajinu. Informoval o tom server Euromaidan Press.
Šestačtyřicetiletý Huffman se stal součástí ruského programu „Sdílené hodnoty“, spuštěného v srpnu 2024. Ten cílí na západní konzervativce nespokojené s liberálními změnami ve svých domovských zemích. V Rusku jim Kreml slibuje kulturní sounáležitost – výměnou za loajalitu a často i vojenskou službu.
„Když se moje dcera od spolužačky dozvěděla o lesbách, pochopili jsme, že musíme pryč,“ vysvětlil Huffman důvody emigrace. Rodina poprvé navštívila Moskvu v roce 2023 a podle vlastních slov byla uchvácena čistotou, pořádkem a hodnotovým ukotvením. Huffman se proto rozhodl přihlásit do armády, aby rychleji získal ruské občanství a dokázal, že do nové společnosti patří.
Podle jeho ženy DeAnny jim ruští náboráři opakovaně slibovali nebojovou roli – nejprve jako válečný korespondent, poté jako mechanik či svářeč. Realita byla jiná, po narychlo vedeném výcviku v ruštině byl Huffman zařazen do pěší jednotky a odeslán na frontovou linii. „Má pocit, jako by ho hodili vlkům na pospas,“ řekla DeAnna v emotivním vzkazu na sociálních sítích podle serveru Telegraph. „Musí se teď spoléhat jen na víru.“
Rodinu navíc zasáhly i finanční potíže. Derek údajně musel odvést 10 tisíc rublů na vlastní výbavu, přičemž slíbený podpisový bonus ani výplata se zatím neobjevily. DeAnna veřejně žádá o modlitby a doufá, že se její muž dostane zpět do nebojové pozice.
Huffman naposledy poslal vzkaz své rodině během oslav Dne otců v červnu. „Vězte, že to, co dělám, je důležité pro naši rodinu. Udělám všechno pro to, abych se vrátil domů v pořádku,“ napsal. Od té doby není jasné, kde přesně se nachází.
Huffmanův případ názorně ilustruje, jak ruská propaganda systematicky využívá frustraci a hodnotovou nespokojenost části západní veřejnosti. Pod záminkou sdílených „tradičních hodnot“ oslovuje konzervativní migranty, kteří se cítí vykořeněni z kulturního vývoje svých domovských společností. Prostřednictvím programů jako „Sdílené hodnoty“ Kreml těmto lidem nabízí nejen nový domov, ale také příslib společenského uznání a smysluplné role ve státě – například prostřednictvím armádní služby.
Ve skutečnosti však jde o promyšlenou strategii, která má dvojí účel. Na jedné straně slouží k mezinárodní propagandě, kdy Rusko samo sebe vykresluje jako morální alternativu „upadajícímu“ Západu. Na straně druhé zároveň zajišťuje doplňování řad ozbrojených sil v situaci, kdy domácí motivace k vojenské službě klesá. Migranti z USA či Evropy, byť bez předchozí vojenské zkušenosti a často neznalí jazyka, jsou v této logice vítaným materiálem – využitelným i v těch nejnebezpečnějších rolích, jak ukazuje Huffmanovo rychlé nasazení na frontu.
Tento mechanismus ukazuje hluboký cynismus, s jakým ruský stát přistupuje k jednotlivcům, kteří v dobré víře a na základě svých vlastních přesvědčení hledají nový začátek. Místo ochrany sdílených hodnot jsou tito lidé zatahováni do válečného konfliktu, k němuž jim nebyly poskytnuty ani potřebné informace, ani dostatečná příprava. Výsledkem je nejen osobní tragédie, ale i varovný signál pro další, kteří by mohli ruské sliby o morální obnově brát doslova.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.