Polsko se v posledních letech profiluje jako nekompromisní obranná pevnost – doslova buduje nejsilnější armádu v Evropě. Když se podíváme na řadu opatření, která Varšava zavádí, je jasné, že se nepřipravuje jen na pasivní ochranu v rámci kolektivní obrany NATO, ale usiluje o vlastní robustní, moderní a početně impozantní ozbrojené síly.
Polské obranné výdaje už dnes představují více než 4 % HDP, s ambicí v příštím desetiletí dosáhnout i 5 %. Takový rozpočet umožňuje nejen modernizovat zastaralou techniku, ale i realizovat nákupy nejnovějších vojenských systémů.
Objednávky tanků – ať už jde o americké Abramsy nebo korejské tanky K2 a jejich polonizovanou verzi K2PL – spolu s dodávkami samohybných houfnic HIMARS a moderních letadel (FA-50, F-16, F-35 či cvičné M-346) jasně ukazují, že Polsko si klade za cíl zásadně zvýšit svou palebnou sílu. Navíc se plánuje výrazné navýšení počtu aktivních vojáků – zhruba na 300 tisíc, což by mělo vést ke vzniku až šesti obrněných divizí, jež by výrazně předstihly své západoevropské protějšky.
Proč Polsko dělá takový obrovský krok? Klíčovým důvodem je jeho geografická poloha na východní hranici Evropy, přímo u Ruska a Běloruska. Historické zkušenosti s ruskou agresí a nedostatek důvěry v politickou a obrannou solidaritu některých států přiměly Varšavu, aby se nespoléhala pouze na kolektivní obranu NATO. I když je členem aliance a Článek 5 poskytuje určitý stupeň záruky, polští politici a odborníci stále zdůrazňují, že „bez vlastních sil“ se země do budoucna nevydrží, když se geopolitická situace na východě ještě více zhorší.
Zůstává otázkou, zda se Polsko může spolehnout na NATO. V praxi je situace dvojsečná. Na jedné straně je Polsko jedním z klíčových členů aliance a díky své strategické poloze a masivním investicím představuje důležitý pilíř kolektivní obrany. Na druhé straně ale silné vyzbrojování Varšavy naznačuje, že Polsko si chce zajistit maximální vlastní schopnosti a být méně závislé na dodatečné podpoře ze strany spojenců.
Zatímco ostatní evropské státy často zápasí s politickou neochotou zvyšovat obranné rozpočty, Varšava naopak aktivně tlačí na další investice, a to nejen kvůli vlastní bezpečnosti, ale i proto, aby na mezinárodní scéně zaujala dominantní postavení. Svou roli hraje také nástup Donalda Trumpa do čela USA a jeho očividná neochota k obraně Evropy.
Tato strategie má i své riziko – budování extrémně silné armády může podnítit další zbrojní závody a vyvolat napětí nejen v rámci NATO, ale i mezi jednotlivými evropskými státy. Otázkou zůstává, zda bude tato cesta dlouhodobě udržitelná a zda se posílená armáda promítne i do větší politické autonomie v rámci transatlantické aliance.
Zatímco některé hlasy varují, že masivní zbrojní závody mohou destabilizovat evropskou bezpečnost, polští představitelé tvrdí, že takové kroky jsou nezbytné. V opačném případě by Rusko mohlo využít evropské nerozhodnosti a slabých obranných kapacit některých zemí k dalším agresivním krokům. Politická rétorika zdůrazňuje, že „mír je nejlépe zajištěn silnou obranou“ – a zde je Polsko příkladem, kdy investice do modernizace a rozšíření armády není jen výdajovým impulzem, ale i strategickou nutností.
Důležitým aspektem je také otázka, do jaké míry se Polsko stále spoléhá na NATO. I když je členem aliance, snaha o posílení vlastních obranných schopností ukazuje, že Varšava si nepřeje být pasivním článkem v kolektivní obraně. Naopak, silná a moderní armáda by měla poskytnout Polsku větší manévrovací prostor v jednáních se spojenci a zvyšovat jeho vliv v rámci aliance. Taková transformace by mohla dokonce přimět další členy NATO k přehodnocení svých obranných rozpočtů a investic do modernizace.
Polské vyzbrojování je jasným signálem, že země, která je dlouhodobě ohrožována potenciální agresí z východu, se již nechce spoléhat pouze na kolektivní obranu NATO. Investice do moderních tanků, letadel, houfnic a další vojenské techniky spolu s plánovaným nárůstem počtu vojáků ukazují, že Polsko usiluje o vybudování nejmodernější a nejpočetnější armády Evropy. Tato strategie, ačkoliv vyvolává otázky ohledně stability a budoucí rovnováhy sil v Evropě, zároveň podtrhuje nezbytnost připravenosti v nejistých geopolitických časech.
Ačkoliv Polsko zůstává pevně spojené s NATO, ambice stát se obranně soběstačným hráčem naznačují, že je připraveno čelit hrozbám nejen kolektivně, ale i na vlastní pěst. Konečné otázky však zní: zda takové masivní investice posílí bezpečnost regionu, nebo naopak vyvolají další zbrojní závody, a zda bude Polsko schopno udržet rovnováhu mezi vlastním obranným rozvojem a loajalitou k transatlantickým závazkům. Jeden je však jistý – polská cesta k nejmodernější armádě Evropy již byla nastavena, a její dopad na budoucnost evropské bezpečnosti bude jistě jedním z klíčových témat následujících let.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.