Polsko přišlo na to, že je lepší vykašlat se na NATO a vyzbrojit se samo

Komentář
Ozbrojené síly Polské republiky
Ozbrojené síly Polské republiky, foto: Fb/Donald Tusk
Klára Marková 28. března 2025 12:53
Sdílej:

Polsko se v posledních letech profiluje jako nekompromisní obranná pevnost – doslova buduje nejsilnější armádu v Evropě. Když se podíváme na řadu opatření, která Varšava zavádí, je jasné, že se nepřipravuje jen na pasivní ochranu v rámci kolektivní obrany NATO, ale usiluje o vlastní robustní, moderní a početně impozantní ozbrojené síly.

Polské obranné výdaje už dnes představují více než 4 % HDP, s ambicí v příštím desetiletí dosáhnout i 5 %. Takový rozpočet umožňuje nejen modernizovat zastaralou techniku, ale i realizovat nákupy nejnovějších vojenských systémů.

Objednávky tanků – ať už jde o americké Abramsy nebo korejské tanky K2 a jejich polonizovanou verzi K2PL – spolu s dodávkami samohybných houfnic HIMARS a moderních letadel (FA-50, F-16, F-35 či cvičné M-346) jasně ukazují, že Polsko si klade za cíl zásadně zvýšit svou palebnou sílu. Navíc se plánuje výrazné navýšení počtu aktivních vojáků – zhruba na 300 tisíc, což by mělo vést ke vzniku až šesti obrněných divizí, jež by výrazně předstihly své západoevropské protějšky.

Proč Polsko dělá takový obrovský krok? Klíčovým důvodem je jeho geografická poloha na východní hranici Evropy, přímo u Ruska a Běloruska. Historické zkušenosti s ruskou agresí a nedostatek důvěry v politickou a obrannou solidaritu některých států přiměly Varšavu, aby se nespoléhala pouze na kolektivní obranu NATO. I když je členem aliance a Článek 5 poskytuje určitý stupeň záruky, polští politici a odborníci stále zdůrazňují, že „bez vlastních sil“ se země do budoucna nevydrží, když se geopolitická situace na východě ještě více zhorší.

Zůstává otázkou, zda se Polsko může spolehnout na NATO. V praxi je situace dvojsečná. Na jedné straně je Polsko jedním z klíčových členů aliance a díky své strategické poloze a masivním investicím představuje důležitý pilíř kolektivní obrany. Na druhé straně ale silné vyzbrojování Varšavy naznačuje, že Polsko si chce zajistit maximální vlastní schopnosti a být méně závislé na dodatečné podpoře ze strany spojenců.

Zatímco ostatní evropské státy často zápasí s politickou neochotou zvyšovat obranné rozpočty, Varšava naopak aktivně tlačí na další investice, a to nejen kvůli vlastní bezpečnosti, ale i proto, aby na mezinárodní scéně zaujala dominantní postavení. Svou roli hraje také nástup Donalda Trumpa do čela USA a jeho očividná neochota k obraně Evropy.

Tato strategie má i své riziko – budování extrémně silné armády může podnítit další zbrojní závody a vyvolat napětí nejen v rámci NATO, ale i mezi jednotlivými evropskými státy. Otázkou zůstává, zda bude tato cesta dlouhodobě udržitelná a zda se posílená armáda promítne i do větší politické autonomie v rámci transatlantické aliance.

Zatímco některé hlasy varují, že masivní zbrojní závody mohou destabilizovat evropskou bezpečnost, polští představitelé tvrdí, že takové kroky jsou nezbytné. V opačném případě by Rusko mohlo využít evropské nerozhodnosti a slabých obranných kapacit některých zemí k dalším agresivním krokům. Politická rétorika zdůrazňuje, že „mír je nejlépe zajištěn silnou obranou“ – a zde je Polsko příkladem, kdy investice do modernizace a rozšíření armády není jen výdajovým impulzem, ale i strategickou nutností.

Důležitým aspektem je také otázka, do jaké míry se Polsko stále spoléhá na NATO. I když je členem aliance, snaha o posílení vlastních obranných schopností ukazuje, že Varšava si nepřeje být pasivním článkem v kolektivní obraně. Naopak, silná a moderní armáda by měla poskytnout Polsku větší manévrovací prostor v jednáních se spojenci a zvyšovat jeho vliv v rámci aliance. Taková transformace by mohla dokonce přimět další členy NATO k přehodnocení svých obranných rozpočtů a investic do modernizace.

Polské vyzbrojování je jasným signálem, že země, která je dlouhodobě ohrožována potenciální agresí z východu, se již nechce spoléhat pouze na kolektivní obranu NATO. Investice do moderních tanků, letadel, houfnic a další vojenské techniky spolu s plánovaným nárůstem počtu vojáků ukazují, že Polsko usiluje o vybudování nejmodernější a nejpočetnější armády Evropy. Tato strategie, ačkoliv vyvolává otázky ohledně stability a budoucí rovnováhy sil v Evropě, zároveň podtrhuje nezbytnost připravenosti v nejistých geopolitických časech.

Ačkoliv Polsko zůstává pevně spojené s NATO, ambice stát se obranně soběstačným hráčem naznačují, že je připraveno čelit hrozbám nejen kolektivně, ale i na vlastní pěst. Konečné otázky však zní: zda takové masivní investice posílí bezpečnost regionu, nebo naopak vyvolají další zbrojní závody, a zda bude Polsko schopno udržet rovnováhu mezi vlastním obranným rozvojem a loajalitou k transatlantickým závazkům. Jeden je však jistý – polská cesta k nejmodernější armádě Evropy již byla nastavena, a její dopad na budoucnost evropské bezpečnosti bude jistě jedním z klíčových témat následujících let.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Pákistán nominuje Trumpa na Nobelovu cenu

Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.

Novinky
Donald Trump

Jak Trump dospěl k odkladu útoku na Írán? Tentokrát se možná nerozhodoval z placu

Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.

Počasí
Ilustrační foto

Jak moc se počasí skutečně zhoršuje? Nová data překvapila i vědce

Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.

Celebrity
Jiřina Bohdalová

Herečka Jiřina Bohdalová je V NEMOCNICI! Lékaři ji museli operovat!

Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.