Polsko se v posledních letech profiluje jako nekompromisní obranná pevnost – doslova buduje nejsilnější armádu v Evropě. Když se podíváme na řadu opatření, která Varšava zavádí, je jasné, že se nepřipravuje jen na pasivní ochranu v rámci kolektivní obrany NATO, ale usiluje o vlastní robustní, moderní a početně impozantní ozbrojené síly.
Polské obranné výdaje už dnes představují více než 4 % HDP, s ambicí v příštím desetiletí dosáhnout i 5 %. Takový rozpočet umožňuje nejen modernizovat zastaralou techniku, ale i realizovat nákupy nejnovějších vojenských systémů.
Objednávky tanků – ať už jde o americké Abramsy nebo korejské tanky K2 a jejich polonizovanou verzi K2PL – spolu s dodávkami samohybných houfnic HIMARS a moderních letadel (FA-50, F-16, F-35 či cvičné M-346) jasně ukazují, že Polsko si klade za cíl zásadně zvýšit svou palebnou sílu. Navíc se plánuje výrazné navýšení počtu aktivních vojáků – zhruba na 300 tisíc, což by mělo vést ke vzniku až šesti obrněných divizí, jež by výrazně předstihly své západoevropské protějšky.
Proč Polsko dělá takový obrovský krok? Klíčovým důvodem je jeho geografická poloha na východní hranici Evropy, přímo u Ruska a Běloruska. Historické zkušenosti s ruskou agresí a nedostatek důvěry v politickou a obrannou solidaritu některých států přiměly Varšavu, aby se nespoléhala pouze na kolektivní obranu NATO. I když je členem aliance a Článek 5 poskytuje určitý stupeň záruky, polští politici a odborníci stále zdůrazňují, že „bez vlastních sil“ se země do budoucna nevydrží, když se geopolitická situace na východě ještě více zhorší.
Zůstává otázkou, zda se Polsko může spolehnout na NATO. V praxi je situace dvojsečná. Na jedné straně je Polsko jedním z klíčových členů aliance a díky své strategické poloze a masivním investicím představuje důležitý pilíř kolektivní obrany. Na druhé straně ale silné vyzbrojování Varšavy naznačuje, že Polsko si chce zajistit maximální vlastní schopnosti a být méně závislé na dodatečné podpoře ze strany spojenců.
Zatímco ostatní evropské státy často zápasí s politickou neochotou zvyšovat obranné rozpočty, Varšava naopak aktivně tlačí na další investice, a to nejen kvůli vlastní bezpečnosti, ale i proto, aby na mezinárodní scéně zaujala dominantní postavení. Svou roli hraje také nástup Donalda Trumpa do čela USA a jeho očividná neochota k obraně Evropy.
Tato strategie má i své riziko – budování extrémně silné armády může podnítit další zbrojní závody a vyvolat napětí nejen v rámci NATO, ale i mezi jednotlivými evropskými státy. Otázkou zůstává, zda bude tato cesta dlouhodobě udržitelná a zda se posílená armáda promítne i do větší politické autonomie v rámci transatlantické aliance.
Zatímco některé hlasy varují, že masivní zbrojní závody mohou destabilizovat evropskou bezpečnost, polští představitelé tvrdí, že takové kroky jsou nezbytné. V opačném případě by Rusko mohlo využít evropské nerozhodnosti a slabých obranných kapacit některých zemí k dalším agresivním krokům. Politická rétorika zdůrazňuje, že „mír je nejlépe zajištěn silnou obranou“ – a zde je Polsko příkladem, kdy investice do modernizace a rozšíření armády není jen výdajovým impulzem, ale i strategickou nutností.
Důležitým aspektem je také otázka, do jaké míry se Polsko stále spoléhá na NATO. I když je členem aliance, snaha o posílení vlastních obranných schopností ukazuje, že Varšava si nepřeje být pasivním článkem v kolektivní obraně. Naopak, silná a moderní armáda by měla poskytnout Polsku větší manévrovací prostor v jednáních se spojenci a zvyšovat jeho vliv v rámci aliance. Taková transformace by mohla dokonce přimět další členy NATO k přehodnocení svých obranných rozpočtů a investic do modernizace.
Polské vyzbrojování je jasným signálem, že země, která je dlouhodobě ohrožována potenciální agresí z východu, se již nechce spoléhat pouze na kolektivní obranu NATO. Investice do moderních tanků, letadel, houfnic a další vojenské techniky spolu s plánovaným nárůstem počtu vojáků ukazují, že Polsko usiluje o vybudování nejmodernější a nejpočetnější armády Evropy. Tato strategie, ačkoliv vyvolává otázky ohledně stability a budoucí rovnováhy sil v Evropě, zároveň podtrhuje nezbytnost připravenosti v nejistých geopolitických časech.
Ačkoliv Polsko zůstává pevně spojené s NATO, ambice stát se obranně soběstačným hráčem naznačují, že je připraveno čelit hrozbám nejen kolektivně, ale i na vlastní pěst. Konečné otázky však zní: zda takové masivní investice posílí bezpečnost regionu, nebo naopak vyvolají další zbrojní závody, a zda bude Polsko schopno udržet rovnováhu mezi vlastním obranným rozvojem a loajalitou k transatlantickým závazkům. Jeden je však jistý – polská cesta k nejmodernější armádě Evropy již byla nastavena, a její dopad na budoucnost evropské bezpečnosti bude jistě jedním z klíčových témat následujících let.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.