Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Čína je jedním z klíčových obchodních partnerů Evropské unie, a Unie naopak pro Peking představuje důležitý exportní trh. Evropa spoléhá na čínskou rychlou a levnou výrobu, která zajišťuje plynulé zásobování širokého spektra zboží – od spotřební elektroniky přes textil až po solární panely. Čína naopak odebírá evropské stroje, automobilové komponenty, luxusní zboží a produkty chemického a farmaceutického průmyslu.
Tento obchodní vztah však stále častěji zatěžují politické spory, obvinění z neférových praktik i vzájemné celní výpady. Přesto ani jedna ze stran nemá zájem na přerušení vzájemné ekonomické provázanost, která je příliš výhodná, příliš hluboce zakořeněná a příliš komplexní na to, aby ji šlo rychle nahradit.
Proto silná slova politiků na obou stranách Eurasie musí být vnímána s jistou rezervou. Sankce, hrozby a varování sice vypadají rozhodně, ale v praxi narážejí na limity hospodářské reality. Co by například Evropa dělala bez čínských výrobků? Teoreticky lze část výroby přesunout do jiných rozvojových zemí – Vietnamu, Indie, Bangladéše či Mexika. Jenže rychlost, škálovatelnost a cena čínské manufaktury zůstávají zatím bezkonkurenční. A co víc, pracovní podmínky a dodržování lidských práv v těchto alternativních zemích často nebudou o mnoho lepší než v Číně, někde dokonce horší.
Čínské zboží je navíc pro evropské spotřebitele nejen otázkou ceny, ale i kulturní záležitostí. „Made in China“ je nápis, který si mnozí z nás pamatují už z dětství – z malých autíček, plastových vojáčků nebo figurek dinosaurů.
Dnes se tento štítek objevuje na celé řadě výrobků, které nás provázejí od rána do večera: od mobilních telefonů, počítačových komponent a domácí elektroniky přes oblečení, kuchyňské potřeby a dětské hračky až po svítidla, nábytek a sportovní vybavení. Nejde jen o „levné zboží“ – čínské firmy dnes dodávají i technologicky vyspělé komponenty pro evropský průmysl.
V době, kdy Evropská unie usiluje o zelenou transformaci a digitální suverenitu, hraje Čína klíčovou roli jako dodavatel surovin a technologií. Více než 90 % vzácných kovů, jako je neodym, dysprosium nebo prazeodym, nezbytných pro výrobu větrných turbín, elektromotorů nebo magnetů do harddisků, pochází z čínských dolů a zpracovatelských závodů. Stejně tak jsou čínské firmy dominantními hráči v produkci solárních panelů, akumulátorů pro elektromobily nebo síťových komponent.
Z evropského pohledu je tak Čína současně partnerem, konkurentem i systémovým rivalem. Evropská komise se pokouší o strategickou rovnováhu, kdy nechce přerušit obchodní toky, ale zároveň hledá cesty, jak snížit jednostrannou závislost. Mluví se o „de-riskingu“, tedy snižování rizik, ne o úplném rozchodu. Tento přístup je pragmatickým uznáním reality, že bez Číny to zatím nejde, a ještě nějakou dobu nepůjde.
Přesto roste tlak na diverzifikaci. Vlády i firmy se snaží hledat alternativní dodavatele v Asii, Latinské Americe či Africe. Evropské podniky také více investují do výzkumu, automatizace a budování vlastních kapacit v kritických sektorech. Ale čas hraje proti nim – zatímco Čína dokáže přizpůsobit svou produkci v řádu měsíců, evropské projekty hrají často v horizontu několika let.
A mezitím obchod běží dál. Denně proudí tisíce kontejnerů mezi čínskými přístavy a evropským pobřežím, a v každém z nich jsou stopy složitého vztahu, který spojuje dva světy. Je to vztah, který je možná velice napjatý, stejně tak však nepostradatelný.
V posledních letech se stalo téměř módou nálepkovat určité postoje jako „pročínské“ nebo „podporující čínský vliv“. Možná i tento komentář bude někdo vnímat podobně. Jenže cílem není ideologie, ale realismus. Svět je globalizovaný, vzájemně provázaný, a mezinárodní obchodní výměna je nejen běžná, nýbrž nezbytná. A je přirozené, že čím větší a silnější ekonomika je, tím víc může nabídnout i vyžadovat.
Evropská unie i Čína jsou dvě z největších ekonomických sil světa. Jedna reprezentuje model pluralitní demokracie a regulovaného trhu, druhá autoritářský systém se státem řízenou ekonomikou. Rozdíly jsou hluboké, ať už jsou politické, kulturní i hodnotové. Ale právě proto je důležité, aby spolu zůstaly v kontaktu. Ekonomický rozchod by byl drahý, složitý a potenciálně nebezpečný – nejen pro obě strany, ale i pro širší světový řád.
Čína a Evropská unie se nemusejí milovat, ani si bezvýhradně důvěřovat. Ale pokud chtějí dál vystupovat jako globální velmoci – nikoli jen jako regionální hráči, ale jako aktéři s vlivem na světové dění – musí se navzájem chápat, respektovat a jednat ve vzájemném zájmu. Velmocenský status totiž není jen otázkou HDP nebo vojenské síly. Je to i schopnost vyjednávat, udržovat stabilitu a tvořit pravidla, nikoli se jim jen přizpůsobovat.
Právě v tomto ohledu je vzájemný vztah EU a Číny zkouškou zralosti a geopolitické odpovědnosti. Globalizovaný svět neodpouští izolaci ani ideologickou zatvrzelost, jako se o to snaží Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Stabilní, byť komplikované partnerství mezi Čínou a Unií tak není luxusem, ale jasným předpokladem toho, aby obě strany zůstaly u stolu, kde se rozhoduje o budoucnosti světa.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.