Rozhodnutí vlády Roberta Fica zrušit 17. listopad jako den pracovního klidu není jen technická úprava kalendáře, ale varovný signál, že se Slovensko nebezpečně přibližuje autoritářským praktikám. Fico svým stylem vládnutí i rétorikou připomíná ruského vůdce Vladimira Putina. Oba využívají nacionalismus, démonizaci Západu a útoky na demokratické instituce k upevnění své moci. Srovnání Fica s Putinem je proto nejen oprávněné, ale i nezbytné.
Slovenská opozice ostře kritizuje návrh vlády premiéra Roberta Fica na zrušení 17. listopadu jako dne pracovního klidu. Tento svátek, který připomíná Den boje za svobodu a demokracii, měl dosud v kalendáři významné místo. „Tento svátek, který byl dnem pracovního klidu, bude zrušen. Mohli si vybrat jakýkoli jiný. Nevybrali ho, protože je pro ně symbolem,“ prohlásil poslanec Július Jakab z opozičního hnutí Slovensko.
Rozhodnutí vlády navrhnout zrušení právě tohoto svátku vyvolalo silnou vlnu nevole. Není to přitom první případ, kdy vláda sahá na svátky spojené s demokratickými hodnotami. Slováci například již nyní běžně pracují i 28. října, tedy v Den vzniku samostatného československého státu, který byl dříve pracovním klidem. Pokud návrh projde parlamentem, bude si Slovensko připomínat 17. listopad pouze symbolicky, bez dne pracovního klidu.
Proč je tento krok naprosto nepochopitelný? Nejde totiž jen o den volna. Tento svátek byl příležitostí připomenout si hodnoty, na nichž stojí svoboda a demokracie. Pokud budou Slováci 17. listopadu pracovat, mnozí si možná ani nevzpomenou, proč je tento den důležitý. A právě na to může Fico spoléhat – na oslabování kolektivní paměti a přepisování historie. Tento způsob manipulace veřejného povědomí je charakteristický spíše pro autoritářské režimy než pro demokratický stát.
A právě zde se ukazuje klíčový problém. Fico a jeho vládní souputníci dělají vše pro to, aby postupně likvidovali demokratické principy na Slovensku. Demokracie pro ně znamená pouze prostředek k čerpání finančních prostředků z Evropské unie, a jak se zdá, ani tato motivace nebude trvat věčně.
Evropská unie už totiž zahájila vyšetřování proti Slovensku kvůli podezřením, že někteří lidé dotace zneužívají, financují z nich své soukromé rezidence a realizují pochybně předražené projekty. Tento trend je mimořádně znepokojivý, protože nejenže podrývá důvěru veřejnosti v demokratické instituce, ale zároveň vysílá varovný signál, že vláda Fica je ochotna obětovat demokratické hodnoty ve jménu mocenských zájmů a finančních zisků svých vyvolených.
Proč si Fico rozumí s autoritáři?
Fico se bezpochyby dá zařadit po bok ruského vůdce Putina, a to zejména kvůli způsobu, jakým oba muži vládnou. Spojuje je totiž jedno podstatné: staví svou politiku na demonstraci osobní autority, nacionalismu a rétorice obrany národních zájmů. Obojí používají jako účinný nástroj k udržení a upevnění své moci.
Oba politici velmi ochotně hledají vnějšího nepřítele, jehož démonizací posilují vlastní legitimitu. V obou případech se tímto nepřítelem stává nejčastěji Západ – ať už v podobě Evropské unie či obecně liberální demokracie. Přestože Fico nedisponuje zdaleka tak rozsáhlými pravomocemi jako jeho ruský protějšek, jeho styl a rétorika nápadně připomínají autoritářské praktiky.
Putin a Fico mají alarmující shodu v přístupu k demokratickým institucím. Oba systematicky podkopávají svobodná média, nezávislou justici a občanskou společnost. Putinovi se tento „projekt“ daří dlouhodobě a s daleko větší razancí, neboť v Rusku má autoritářská tradice hlubší kořeny a slabší protiváhu v občanské společnosti.
Putin staví Rusko do permanentní opozice vůči Západu a tuto rétoriku využívá k upevnění svého režimu pod záminkou „vnějšího ohrožení“. Fico je v tomto ohledu pragmatičtější – Evropskou unii využívá jako zdroj financí, nicméně ji ochotně kritizuje, kdykoli se mu to politicky hodí, například v otázkách migrace či právního státu. Je přitom příznačné, že Slovensko nyní čelí vyšetřování kvůli podezření na zneužívání evropských dotací, které jsou pro část politických elit výhodným nástrojem k osobnímu obohacení.
Pokud jde o vztah k právnímu státu, v Rusku se korupce stala organickou součástí režimu a prostředkem udržování loajality mocenských elit. V případě Slovenska existují velmi závažná podezření, že vládní garnitura Fica byla zapojena do rozsáhlých korupčních kauz, včetně machinací s evropskými dotacemi. Slovenská justice sice zatím zůstává relativně nezávislá, byť pod stále větším tlakem, a média si i nadále udržují svobodu investigace, nicméně jejich ohrožení se prohlubuje každým dnem.
Zatímco Rusko tradičně čerpá legitimitu ze své imperiální minulosti a velmocenského postavení, což Putin mistrně využívá k ospravedlňování své autoritářské vlády, Slovensko se nachází v jiné pozici. Jde o mladý stát, který svou identitu teprve hledá mezi Západem a Východem. Fico v tomto kontextu využívá nacionalistickou a suverenistickou rétoriku primárně k upevnění své domácí podpory, nikoli k prosazování expanzivní zahraniční politiky.
A právě v tom spočívá klíčový rozdíl. Zatímco Putinovi se podařilo vybudovat plnohodnotný autoritářský režim, Fico se o totéž pokouší postupnými kroky a s menší intenzitou, ale s neméně nebezpečným potenciálem pro demokracii na Slovensku.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.