Rozhodnutí vlády Roberta Fica zrušit 17. listopad jako den pracovního klidu není jen technická úprava kalendáře, ale varovný signál, že se Slovensko nebezpečně přibližuje autoritářským praktikám. Fico svým stylem vládnutí i rétorikou připomíná ruského vůdce Vladimira Putina. Oba využívají nacionalismus, démonizaci Západu a útoky na demokratické instituce k upevnění své moci. Srovnání Fica s Putinem je proto nejen oprávněné, ale i nezbytné.
Slovenská opozice ostře kritizuje návrh vlády premiéra Roberta Fica na zrušení 17. listopadu jako dne pracovního klidu. Tento svátek, který připomíná Den boje za svobodu a demokracii, měl dosud v kalendáři významné místo. „Tento svátek, který byl dnem pracovního klidu, bude zrušen. Mohli si vybrat jakýkoli jiný. Nevybrali ho, protože je pro ně symbolem,“ prohlásil poslanec Július Jakab z opozičního hnutí Slovensko.
Rozhodnutí vlády navrhnout zrušení právě tohoto svátku vyvolalo silnou vlnu nevole. Není to přitom první případ, kdy vláda sahá na svátky spojené s demokratickými hodnotami. Slováci například již nyní běžně pracují i 28. října, tedy v Den vzniku samostatného československého státu, který byl dříve pracovním klidem. Pokud návrh projde parlamentem, bude si Slovensko připomínat 17. listopad pouze symbolicky, bez dne pracovního klidu.
Proč je tento krok naprosto nepochopitelný? Nejde totiž jen o den volna. Tento svátek byl příležitostí připomenout si hodnoty, na nichž stojí svoboda a demokracie. Pokud budou Slováci 17. listopadu pracovat, mnozí si možná ani nevzpomenou, proč je tento den důležitý. A právě na to může Fico spoléhat – na oslabování kolektivní paměti a přepisování historie. Tento způsob manipulace veřejného povědomí je charakteristický spíše pro autoritářské režimy než pro demokratický stát.
A právě zde se ukazuje klíčový problém. Fico a jeho vládní souputníci dělají vše pro to, aby postupně likvidovali demokratické principy na Slovensku. Demokracie pro ně znamená pouze prostředek k čerpání finančních prostředků z Evropské unie, a jak se zdá, ani tato motivace nebude trvat věčně.
Evropská unie už totiž zahájila vyšetřování proti Slovensku kvůli podezřením, že někteří lidé dotace zneužívají, financují z nich své soukromé rezidence a realizují pochybně předražené projekty. Tento trend je mimořádně znepokojivý, protože nejenže podrývá důvěru veřejnosti v demokratické instituce, ale zároveň vysílá varovný signál, že vláda Fica je ochotna obětovat demokratické hodnoty ve jménu mocenských zájmů a finančních zisků svých vyvolených.
Proč si Fico rozumí s autoritáři?
Fico se bezpochyby dá zařadit po bok ruského vůdce Putina, a to zejména kvůli způsobu, jakým oba muži vládnou. Spojuje je totiž jedno podstatné: staví svou politiku na demonstraci osobní autority, nacionalismu a rétorice obrany národních zájmů. Obojí používají jako účinný nástroj k udržení a upevnění své moci.
Oba politici velmi ochotně hledají vnějšího nepřítele, jehož démonizací posilují vlastní legitimitu. V obou případech se tímto nepřítelem stává nejčastěji Západ – ať už v podobě Evropské unie či obecně liberální demokracie. Přestože Fico nedisponuje zdaleka tak rozsáhlými pravomocemi jako jeho ruský protějšek, jeho styl a rétorika nápadně připomínají autoritářské praktiky.
Putin a Fico mají alarmující shodu v přístupu k demokratickým institucím. Oba systematicky podkopávají svobodná média, nezávislou justici a občanskou společnost. Putinovi se tento „projekt“ daří dlouhodobě a s daleko větší razancí, neboť v Rusku má autoritářská tradice hlubší kořeny a slabší protiváhu v občanské společnosti.
Putin staví Rusko do permanentní opozice vůči Západu a tuto rétoriku využívá k upevnění svého režimu pod záminkou „vnějšího ohrožení“. Fico je v tomto ohledu pragmatičtější – Evropskou unii využívá jako zdroj financí, nicméně ji ochotně kritizuje, kdykoli se mu to politicky hodí, například v otázkách migrace či právního státu. Je přitom příznačné, že Slovensko nyní čelí vyšetřování kvůli podezření na zneužívání evropských dotací, které jsou pro část politických elit výhodným nástrojem k osobnímu obohacení.
Pokud jde o vztah k právnímu státu, v Rusku se korupce stala organickou součástí režimu a prostředkem udržování loajality mocenských elit. V případě Slovenska existují velmi závažná podezření, že vládní garnitura Fica byla zapojena do rozsáhlých korupčních kauz, včetně machinací s evropskými dotacemi. Slovenská justice sice zatím zůstává relativně nezávislá, byť pod stále větším tlakem, a média si i nadále udržují svobodu investigace, nicméně jejich ohrožení se prohlubuje každým dnem.
Zatímco Rusko tradičně čerpá legitimitu ze své imperiální minulosti a velmocenského postavení, což Putin mistrně využívá k ospravedlňování své autoritářské vlády, Slovensko se nachází v jiné pozici. Jde o mladý stát, který svou identitu teprve hledá mezi Západem a Východem. Fico v tomto kontextu využívá nacionalistickou a suverenistickou rétoriku primárně k upevnění své domácí podpory, nikoli k prosazování expanzivní zahraniční politiky.
A právě v tom spočívá klíčový rozdíl. Zatímco Putinovi se podařilo vybudovat plnohodnotný autoritářský režim, Fico se o totéž pokouší postupnými kroky a s menší intenzitou, ale s neméně nebezpečným potenciálem pro demokracii na Slovensku.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.