Inspirace Putinem? Fico ruší 17. listopad, přibližuje zemi k autoritářství a dusí demokracii

Komentář
Robert Fico (Smer)
Robert Fico (Smer), foto: Fb/Robert Fico
Pavel Němec VČERA 11:30
Sdílej:

Rozhodnutí vlády Roberta Fica zrušit 17. listopad jako den pracovního klidu není jen technická úprava kalendáře, ale varovný signál, že se Slovensko nebezpečně přibližuje autoritářským praktikám. Fico svým stylem vládnutí i rétorikou připomíná ruského vůdce Vladimira Putina. Oba využívají nacionalismus, démonizaci Západu a útoky na demokratické instituce k upevnění své moci. Srovnání Fica s Putinem je proto nejen oprávněné, ale i nezbytné.

Slovenská opozice ostře kritizuje návrh vlády premiéra Roberta Fica na zrušení 17. listopadu jako dne pracovního klidu. Tento svátek, který připomíná Den boje za svobodu a demokracii, měl dosud v kalendáři významné místo. „Tento svátek, který byl dnem pracovního klidu, bude zrušen. Mohli si vybrat jakýkoli jiný. Nevybrali ho, protože je pro ně symbolem,“ prohlásil poslanec Július Jakab z opozičního hnutí Slovensko.

Rozhodnutí vlády navrhnout zrušení právě tohoto svátku vyvolalo silnou vlnu nevole. Není to přitom první případ, kdy vláda sahá na svátky spojené s demokratickými hodnotami. Slováci například již nyní běžně pracují i 28. října, tedy v Den vzniku samostatného československého státu, který byl dříve pracovním klidem. Pokud návrh projde parlamentem, bude si Slovensko připomínat 17. listopad pouze symbolicky, bez dne pracovního klidu.

Proč je tento krok naprosto nepochopitelný? Nejde totiž jen o den volna. Tento svátek byl příležitostí připomenout si hodnoty, na nichž stojí svoboda a demokracie. Pokud budou Slováci 17. listopadu pracovat, mnozí si možná ani nevzpomenou, proč je tento den důležitý. A právě na to může Fico spoléhat – na oslabování kolektivní paměti a přepisování historie. Tento způsob manipulace veřejného povědomí je charakteristický spíše pro autoritářské režimy než pro demokratický stát.

A právě zde se ukazuje klíčový problém. Fico a jeho vládní souputníci dělají vše pro to, aby postupně likvidovali demokratické principy na Slovensku. Demokracie pro ně znamená pouze prostředek k čerpání finančních prostředků z Evropské unie, a jak se zdá, ani tato motivace nebude trvat věčně.

Evropská unie už totiž zahájila vyšetřování proti Slovensku kvůli podezřením, že někteří lidé dotace zneužívají, financují z nich své soukromé rezidence a realizují pochybně předražené projekty. Tento trend je mimořádně znepokojivý, protože nejenže podrývá důvěru veřejnosti v demokratické instituce, ale zároveň vysílá varovný signál, že vláda Fica je ochotna obětovat demokratické hodnoty ve jménu mocenských zájmů a finančních zisků svých vyvolených.

Proč si Fico rozumí s autoritáři?

Fico se bezpochyby dá zařadit po bok ruského vůdce Putina, a to zejména kvůli způsobu, jakým oba muži vládnou. Spojuje je totiž jedno podstatné: staví svou politiku na demonstraci osobní autority, nacionalismu a rétorice obrany národních zájmů. Obojí používají jako účinný nástroj k udržení a upevnění své moci.

Oba politici velmi ochotně hledají vnějšího nepřítele, jehož démonizací posilují vlastní legitimitu. V obou případech se tímto nepřítelem stává nejčastěji Západ – ať už v podobě Evropské unie či obecně liberální demokracie. Přestože Fico nedisponuje zdaleka tak rozsáhlými pravomocemi jako jeho ruský protějšek, jeho styl a rétorika nápadně připomínají autoritářské praktiky.

Putin a Fico mají alarmující shodu v přístupu k demokratickým institucím. Oba systematicky podkopávají svobodná média, nezávislou justici a občanskou společnost. Putinovi se tento „projekt“ daří dlouhodobě a s daleko větší razancí, neboť v Rusku má autoritářská tradice hlubší kořeny a slabší protiváhu v občanské společnosti.

Putin staví Rusko do permanentní opozice vůči Západu a tuto rétoriku využívá k upevnění svého režimu pod záminkou „vnějšího ohrožení“. Fico je v tomto ohledu pragmatičtější – Evropskou unii využívá jako zdroj financí, nicméně ji ochotně kritizuje, kdykoli se mu to politicky hodí, například v otázkách migrace či právního státu. Je přitom příznačné, že Slovensko nyní čelí vyšetřování kvůli podezření na zneužívání evropských dotací, které jsou pro část politických elit výhodným nástrojem k osobnímu obohacení.

Pokud jde o vztah k právnímu státu, v Rusku se korupce stala organickou součástí režimu a prostředkem udržování loajality mocenských elit. V případě Slovenska existují velmi závažná podezření, že vládní garnitura Fica byla zapojena do rozsáhlých korupčních kauz, včetně machinací s evropskými dotacemi. Slovenská justice sice zatím zůstává relativně nezávislá, byť pod stále větším tlakem, a média si i nadále udržují svobodu investigace, nicméně jejich ohrožení se prohlubuje každým dnem.

Zatímco Rusko tradičně čerpá legitimitu ze své imperiální minulosti a velmocenského postavení, což Putin mistrně využívá k ospravedlňování své autoritářské vlády, Slovensko se nachází v jiné pozici. Jde o mladý stát, který svou identitu teprve hledá mezi Západem a Východem. Fico v tomto kontextu využívá nacionalistickou a suverenistickou rétoriku primárně k upevnění své domácí podpory, nikoli k prosazování expanzivní zahraniční politiky.

A právě v tom spočívá klíčový rozdíl. Zatímco Putinovi se podařilo vybudovat plnohodnotný autoritářský režim, Fico se o totéž pokouší postupnými kroky a s menší intenzitou, ale s neméně nebezpečným potenciálem pro demokracii na Slovensku.

Stalo se
Novinky
Analýza
Ilustrační foto

Válka na Ukrajině zintenzivnila ve všech ohledech. Hrozí nasazení jaderných zbraní, diplomatické řešení je v nedohlednu

Válka na Ukrajině dál eskaluje a situace se v mnoha ohledech dramaticky zhoršuje. Intenzivní boje, ničivé útoky a vysoké ztráty na obou stranách přinášejí civilistům utrpení a destabilizují celý region. Diplomacie zatím selhává, protože ruské podmínky míru připomínají kapitulaci. Ukrajinská odveta mezitím zasáhla i strategická místa jaderné triády Ruské federace. Nyní hrozí ještě nebezpečnější eskalace konfliktu – jaderná.

Novinky
Voda

Evropská unie čelí dramatické vodní krizi: Statistiky odhalují rozsah problému

Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.

Novinky
Elon Musk

Rozchod Muska s Trumpem hýbe ekonomikou. Politické manévry ohrožují celé impérium

Vztah Elona Muska a prezidenta Donalda Trumpa se v posledních dnech změnil z pevného spojenectví na veřejný konflikt, který má čím dál větší dopad nejen na politickou scénu, ale především na Muskovo podnikání. Ztráta federální podpory a zákaznické základny na obou stranách amerického politického spektra může mít pro jeho firmy, zejména Teslu a SpaceX, dalekosáhlé následky. 

Počasí
Letní počasí

Jak poznáme, že počasí opět zlomilo rekord? Meteorologové odhalili, odkud berou klimatická data

Zajímá vás, jak víme, že loňské léto bylo nejteplejší v historii? Nebo že se srážkové poměry mění? Odpověď se skrývá v nenápadné, ale důležité databázi, kterou meteorologové buduje už téměř dvě století.