V pátek 2. května zemřel po delší nemoci v domově seniorů v Praze 4 zpěvák a herec Karel Bláha. O úmrtí informovali jeho přátelé na sociálních sítích. Bylo mu 77 let.
Karel Bláha, narozený 20. září 1947 v Praze, vystudoval konzervatoře v Ostravě a v Praze. Navzdory tehdejším zákazům veřejného vystupování už během studií zpíval s Orchestrem Zdeňka Bartáka. Jeho profesionální kariéra se naplno rozběhla po vítězství v soutěži Talent 1967, kde uspěl společně s Jitkou Zelenkovou. Po krátkém angažmá v divadle Rokoko se na více než tři dekády stal výraznou tváří Hudebního divadla Karlín.
V Karlíně vytvořil řadu stěžejních rolí v operetách a muzikálech, mimo jiné Jima v Rose Mary, Paganiniho, Su Čonga v Zemi úsměvů, Bolo v Polské krvi, Eisensteina v Netopýrovi nebo Tonyho ve West Side Story. Vystupoval i v titulech jako My Fair Lady, Oklahoma!, Rock Musical nebo Orfeus a Eurydika.
Zpěv si dále zdokonaloval na prestižní římské akademii Santa Cecilia. Vedle Česka často vystupoval také v Itálii, kterou považoval za svůj druhý domov, a koncertoval v řadě dalších zemí včetně USA, Japonska, Německa či Izraele. Spolupracoval s významnými dirigenty, například Karlem Vlachem, Mario Uzelacem nebo Gustavem Bromem.
V 60. a 70. letech se zapsal i do oblasti populární hudby, kde nazpíval písně jako Mozartův spinet, Stužku ti koupím nebo Konec tancovačky. Pravidelně se účastnil hudebních festivalů jako Bratislavská lyra nebo Děčínská kotva.
Objevoval se rovněž na televizních obrazovkách – zahrál si v řadě filmů a seriálů (Kdo je vinen?, Dlouhá cesta, Dnes v jednom domě) a účinkoval v oblíbených zábavných pořadech jako Televarieté, Go Go Show či Nikdo není dokonalý.
Mimo hudební a hereckou dráhu měl Bláha blízko i ke sportu – aktivně se věnoval fotbalu i tenisu a byl členem známého fotbalového klubu celebrit Amfora.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
