Jak už server PRESS1.cz informoval, vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle se ocitla pod hrozbou žaloby poté, co americká žena z Marylandu tvrdí, že po použití koupelové směsi podle receptu z jejího pořadu With Love, Meghan utrpěla „katastrofální popáleniny“. Robin Patrick, která se označuje za diabetičku, požaduje odškodnění ve výši 10 milionů dolarů. Právní zástupci Meghan Markle i produkčních společností ale odpovědnost jednoznačně odmítají.
Případ se týká dílu pořadu odvysílaného 4. března na platformě Netflix, kde Meghan sdílela recept na relaxační koupel obsahující epsomskou sůl, arnikovou mast, levandulový olej, růžovou himalájskou sůl a sušené květiny. Patrick tvrdí, že se rozhodla směs vyzkoušet, ovšem během koupele pocítila nejprve brnění, které rychle přešlo v intenzivní pálení. Bolest podle ní přetrvávala i poté, co koupel ukončila, a zasáhla i její ruku, kterou vodu míchala.
Poškozená žena uvedla, že utrpěla vážné popáleniny, vznikly jí otevřené vředy a jedinou úlevu jí přinesly dočasné zásahy jako lidokainový sprej. Ke svému tvrzení přiložila i fotografie zranění a prostřednictvím právníků zaslala výzvu k náhradě škody. Svůj zdravotní stav vnímá jako důsledek nedostatečné informovanosti ze strany Meghan Markle.
Podle odborných zdrojů, například webu MedicalNewsToday, by se osoby s diabetem měly vyhýbat koupelím s epsomskou solí, neboť kvůli suché kůži a poškození nervů hrozí pomalejší hojení i riziko infekce. Patrick argumentuje, že Meghan měla na možné zdravotní riziko výslovně upozornit.
Odpovědnost Meghan Markle však jednoznačně odmítla právní kancelář zastupující produkční společnost Intellectual Property Corporation (IPC). Advokát Cameron Stracher uvedl, že Meghan, Netflix, IPC ani firma Archewell nemají vůči paní Patrick žádnou zvláštní právní povinnost. „Neexistuje zde žádný zvláštní vztah, z něhož by vyplývala odpovědnost. Zmíněné látky navíc nejsou obecně považovány za nebezpečné,“ napsal ve svém stanovisku.
Stracher zároveň připomněl, že Patrick sama přiznala, že trpí diabetem, a tedy měla být obezřetná při používání epsomské soli, která je u diabetiků kontraindikována, pokud není schválena lékařem. „Vaše zranění byla způsobena vaším zdravotním stavem, nikoli receptem samotným,“ dodal.
Patrick však oponuje, že Meghan jako veřejně činná osoba měla morální povinnost varovat před možnými riziky, zejména pro osoby s chronickým onemocněním. Právní zástupci ale tento požadavek odmítli jako nereálný a neopodstatněný. Podle nich je na každém jednotlivci, aby si ověřil, zda mu podobné procedury zdravotně vyhovují.
Pořad With Love, Meghan, v němž Meghan Markle vystupuje jako hostitelka domácího lifestyle programu, se zaměřuje na recepty, dekorace, péči o tělo i duši. V jednotlivých epizodách se objevují slavní hosté, včetně herečky Mindy Kaling, Meghaniny přítelkyně Abigail Spencer nebo legendárních kuchařů Alice Waters a Roye Choie.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro zbraně. Podle zpráv tamních státních médií při této příležitosti oznámil, že Pchjongjang plánuje exponenciálním tempem posílit své jaderné síly. Nová továrna má pomoci upevnit odstrašující kapacity země, přičemž vůdce KLDR prohlásil, že Severní Korea za posledních pět let více než zdvojnásobila svou kapacitu produkce zbraňového jaderného materiálu.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
