Relaxace se změnila v horor! Meghan Markleová čelí žalobě na 10 milionů dolarů poté, co se fanynka jejího „domácího“ receptu na koupelové soli ocitla v nemocnici s vážnými popáleninami. Jednoduchý tip z Netflixu tak způsobil víc bolesti než uvolnění – a právní lavina je na cestě.
Vévodkyně ze Sussexu opět budí rozruch – tentokrát ale ne kvůli módě či manželství s Harrym. Meghan Markle čelí žalobě od 54leté Melissy Patrick z Chicaga, která tvrdí, že se po použití koupelové směsi podle jejího receptu z pořadu na Netflixu doslova „uvařila“. „Mám puchýře, otevřené rány a nemůžu spát. A to jen proto, že jsem jí věřila,“ vzkázala rozhořčená fanynka.
Recept, který Meghan ve svém lifestylovém seriálu radostně prezentovala, obsahoval epsomskou a himálajskou sůl, arnikový a levandulový olej. Patrick, která trpí cukrovkou, tvrdí, že směs způsobila „katastrofální popáleniny“. Její právník Thomas Hendry uvedl: „Paní Patricková se řídila návodem přesně. Teď trpí a má právo na odškodnění.“
Obhajoba Meghan ale kontruje: podle jejího právníka Camerona Strachera šlo o nešťastný omyl způsobený přehlédnutím varování. „Bylo jasně uvedeno, že osoby s cukrovkou mají epsomskou sůl používat pouze po konzultaci s lékařem. Tohle zranění nebylo předvídatelné,“ brání svou klientku.
Na internetu se mezitím rozhořela vášnivá diskuze. „Meghan měla upozornit na rizika. Cukrovka je běžná diagnóza,“ zněl jeden z mnoha komentářů na sociální síti X. Jiní však vévodkyni hájí: „Nikdo jí nemůže vyčítat, že nemyslí na všechny možné diagnózy fanoušků.“
Kontroverzní recept byl součástí show propagující značku American Riviera Orchard, která má spojovat luxusní životní styl s osobními tipy Meghan. Místo lifestylové senzace je však z koupelových solí PR průšvih. „Tohle mělo být o pohodě, ne o popáleninách,“ řekl nejmenovaný člen produkce.
Meghan se zatím k případu nevyjádřila. Pokud se ale žaloba dostane k soudu, bude to další veřejná bitva, která jí může zkomplikovat už tak napjatý vztah s médii – a možná i s Netflixem.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
