Relaxace se změnila v horor! Meghan Markleová čelí žalobě na 10 milionů dolarů poté, co se fanynka jejího „domácího“ receptu na koupelové soli ocitla v nemocnici s vážnými popáleninami. Jednoduchý tip z Netflixu tak způsobil víc bolesti než uvolnění – a právní lavina je na cestě.
Vévodkyně ze Sussexu opět budí rozruch – tentokrát ale ne kvůli módě či manželství s Harrym. Meghan Markle čelí žalobě od 54leté Melissy Patrick z Chicaga, která tvrdí, že se po použití koupelové směsi podle jejího receptu z pořadu na Netflixu doslova „uvařila“. „Mám puchýře, otevřené rány a nemůžu spát. A to jen proto, že jsem jí věřila,“ vzkázala rozhořčená fanynka.
Recept, který Meghan ve svém lifestylovém seriálu radostně prezentovala, obsahoval epsomskou a himálajskou sůl, arnikový a levandulový olej. Patrick, která trpí cukrovkou, tvrdí, že směs způsobila „katastrofální popáleniny“. Její právník Thomas Hendry uvedl: „Paní Patricková se řídila návodem přesně. Teď trpí a má právo na odškodnění.“
Obhajoba Meghan ale kontruje: podle jejího právníka Camerona Strachera šlo o nešťastný omyl způsobený přehlédnutím varování. „Bylo jasně uvedeno, že osoby s cukrovkou mají epsomskou sůl používat pouze po konzultaci s lékařem. Tohle zranění nebylo předvídatelné,“ brání svou klientku.
Na internetu se mezitím rozhořela vášnivá diskuze. „Meghan měla upozornit na rizika. Cukrovka je běžná diagnóza,“ zněl jeden z mnoha komentářů na sociální síti X. Jiní však vévodkyni hájí: „Nikdo jí nemůže vyčítat, že nemyslí na všechny možné diagnózy fanoušků.“
Kontroverzní recept byl součástí show propagující značku American Riviera Orchard, která má spojovat luxusní životní styl s osobními tipy Meghan. Místo lifestylové senzace je však z koupelových solí PR průšvih. „Tohle mělo být o pohodě, ne o popáleninách,“ řekl nejmenovaný člen produkce.
Meghan se zatím k případu nevyjádřila. Pokud se ale žaloba dostane k soudu, bude to další veřejná bitva, která jí může zkomplikovat už tak napjatý vztah s médii – a možná i s Netflixem.
Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.
Turecko bude s největší pravděpodobností hostit klimatické rozhovory COP31 v roce 2026. K tomuto rozhodnutí se dospělo po překvapivém kompromisu s Austrálií, která stáhla svou kandidaturu na pořádání výroční události. Právo na hostování konference, která se koná pod záštitou OSN, náleží v roce 2026 regionální skupině zemí zahrnující západní Evropu, Austrálii a další státy, a vyžaduje konsensus.
Američtí a ruští představitelé tajně vypracovali nový plán pro ukončení války na Ukrajině, který by po Kyjevu požadoval územní ústupky a drastické snížení velikosti armády. Tyto informace se objevily ve středu, kdy ruské útoky drony a raketami zabily nejméně pětadvacet lidí ve městě Ternopil. Zpravodajský server The Guardian oznámil, že návrh by donutil Ukrajinu postoupit Rusku území, které kontroluje na východě země, a zmenšit svou armádu na polovinu.
Vysocí vojenští představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým vede Dan Driscoll, tajemník americké armády, který má ve čtvrtek v Kyjevě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jeho návratu z cesty do Turecka. Tato návštěva probíhá v době, kdy se objevují zprávy o novém mírovém plánu mezi USA a Ruskem, který údajně požaduje významné ústupky ze strany Ukrajiny. Ani Washington, ani Moskva však zatím zprávy o existenci tohoto plánu oficiálně nepotvrdily.
Vážná železniční nehoda se ve čtvrtek ráno stala na jihu Čech. Na Českobudějovicku se srazily rychlík a osobní vlak, podle dostupných informací se zranilo přes 40 lidí. Dvě osoby jsou zraněny těžce. Příčina nehody je předmětem vyšetřování.
Polsko uzavře poslední ruský konzulát v zemi, který se nachází v přímořském městě Gdaňsk. Jde o odvetné opatření za to, co vláda označuje za pokus o sabotáž důležité železniční trati s podporou Moskvy. Oznámil to ve středu ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Spojené státy americké uvalily minulý měsíc sankce na ropné společnosti Rosněft a Lukoil a jejich dceřiné společnosti. Cílem bylo snížit příjmy, které Rusko využívá k financování války na Ukrajině, a donutit tak Moskvu k mírovým jednáním. Přesto americký diplomat Marco Rubio ve středu pozdě večer prohlásil, že Spojeným státům docházejí možnosti, jak dále sankcionovat Rusko.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí vážnému varování expertů, kteří tvrdí, že ztráta více než dvou tisíc pracovních míst povede k tomu, že svět bude „méně zdravý a méně bezpečný“. Organizace očekává, že do června 2026 přijde o 2 371 pozic, což je téměř čtvrtina jejího pracovního týmu, který v lednu čítal 9 401 zaměstnanců. Důvodem je rozpočtový škrt způsobený především odchodem Spojených států amerických z organizace v lednu.
Přední evropští ministři zamíří příští měsíc na Ukrajinu, aby veřejně podpořili její kandidaturu na členství v Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy spojenci intenzivně hledají způsoby, jak obejít blokování přístupového procesu ze strany Maďarska, informoval server Politico. Neformální summit ministrů pro evropské záležitosti se uskuteční v západoukrajinském Lvově ve dnech 10. a 11. prosince.
Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.
V novém televizním dokumentu s názvem „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ popsali vojáci Izraelských obranných sil (IDF) drastické uvolnění právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich svědectví je rozhodování o zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých velitelů. Někteří vojáci promluvili veřejně, jiní anonymně, a shodně potvrdili, že oficiální kodex chování vůči civilnímu obyvatelstvu se na místě zcela rozplynul.
Rusko vede proti Západu intenzivní a agresivní válku v takzvané šedé zóně, která se záměrně vyhýbá přímému vojenskému střetu. Hlavním cílem této skryté kampaně je finančně vyčerpat západní státy a podniky. Aktéři napojení na Kreml a státem podporovaní hackeři systematicky útočí na vládní úřady, města a soukromé společnosti, čímž jim způsobují obrovské finanční škody, píše magazín Politico. Tyto cílené akce dramaticky zvyšují náklady na provoz a pojištění, a prodražují tak podnikání v západních zemích.
