Relaxace se změnila v horor! Meghan Markleová čelí žalobě na 10 milionů dolarů poté, co se fanynka jejího „domácího“ receptu na koupelové soli ocitla v nemocnici s vážnými popáleninami. Jednoduchý tip z Netflixu tak způsobil víc bolesti než uvolnění – a právní lavina je na cestě.
Vévodkyně ze Sussexu opět budí rozruch – tentokrát ale ne kvůli módě či manželství s Harrym. Meghan Markle čelí žalobě od 54leté Melissy Patrick z Chicaga, která tvrdí, že se po použití koupelové směsi podle jejího receptu z pořadu na Netflixu doslova „uvařila“. „Mám puchýře, otevřené rány a nemůžu spát. A to jen proto, že jsem jí věřila,“ vzkázala rozhořčená fanynka.
Recept, který Meghan ve svém lifestylovém seriálu radostně prezentovala, obsahoval epsomskou a himálajskou sůl, arnikový a levandulový olej. Patrick, která trpí cukrovkou, tvrdí, že směs způsobila „katastrofální popáleniny“. Její právník Thomas Hendry uvedl: „Paní Patricková se řídila návodem přesně. Teď trpí a má právo na odškodnění.“
Obhajoba Meghan ale kontruje: podle jejího právníka Camerona Strachera šlo o nešťastný omyl způsobený přehlédnutím varování. „Bylo jasně uvedeno, že osoby s cukrovkou mají epsomskou sůl používat pouze po konzultaci s lékařem. Tohle zranění nebylo předvídatelné,“ brání svou klientku.
Na internetu se mezitím rozhořela vášnivá diskuze. „Meghan měla upozornit na rizika. Cukrovka je běžná diagnóza,“ zněl jeden z mnoha komentářů na sociální síti X. Jiní však vévodkyni hájí: „Nikdo jí nemůže vyčítat, že nemyslí na všechny možné diagnózy fanoušků.“
Kontroverzní recept byl součástí show propagující značku American Riviera Orchard, která má spojovat luxusní životní styl s osobními tipy Meghan. Místo lifestylové senzace je však z koupelových solí PR průšvih. „Tohle mělo být o pohodě, ne o popáleninách,“ řekl nejmenovaný člen produkce.
Meghan se zatím k případu nevyjádřila. Pokud se ale žaloba dostane k soudu, bude to další veřejná bitva, která jí může zkomplikovat už tak napjatý vztah s médii – a možná i s Netflixem.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
