USA posílají k Íránu třetí letadlovou loď

USS Gerald Ford
USS Gerald Ford, foto: Volné dílo
Klára Marková 2. října 2026 08:48
Sdílej:

Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.

Součástí nově vyslané konvoje je úderná skupina letadlové lodi USS Theodore Roosevelt a výsadková skupina USS Makin Island se dvěma obojživelnými výsadkovými loděmi. Skupina přepravuje více než 7 000 námořníků a 2 000 příslušníků námořní pěchoty. Podle amerického představitele, který hovořil pod podmínkou anonymity, by tak do konce října mohly v regionu současně působit hned tři americké letadlové lodě.

Tímto posílením vzroste celková americká námořní přítomnost na Blízkém východě na neobvykle vysoký počet více než 20 000 námořníků a mariňáků, doplněných stovkami vojenských letadel. V oblasti již v současnosti operují letadlové lodě USS George H. W. Bush a USS George Washington spolu s výsadkovou skupinou USS Boxer. Letadlová loď USS George Washington, která obvykle působí v Tichém oceánu, byla do regionu přesunuta, aby vystřídala loď USS Abraham Lincoln po jejím náročném více než 260denním nasazení na moři. Po příjezdu USS Theodore Roosevelt by se USS George Washington mohla přesunout do vod v blízkosti Japonska.

Oznámení o rozmístění sil přichází po rozhovoru prezidenta Trumpa pro časopis Time, ve kterém připustil možnost intenzivnějšího bombardování Íránu po amerických parlamentních volbách plánovaných na 3. listopadu. Trump zároveň uvedl, že odmítl nejnovější íránský návrh na příměří. Teherán v něm nabízel například znovuotevření Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro světovou přepravu ropy, což však americký prezident označil za nedostatečné s tím, že podmínky pro něj nejsou přijatelné.

Vzhledem k blížícím se volbám Trump připustil, že stále méně populární válka by mohla ohrozit šance Republikánské strany na volební úspěch. Zároveň však zdůraznil, že zásadní zůstává zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, což je podle něj cíl, který podporuje naprostá většina veřejnosti v USA i ve světě. Právě nekompromisní postoj vůči jadernému programu Teheránu by tak podle něj mohl republikánům u voličů nakonec pomoci.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.