Nejvíce očí bylo v úterý upřeno na rodiče Aničky Slováčkové. Poslední rozloučení sice probíhalo za zavřenými dveřmi, ale okamžiky, kdy Felix Slováček a Dáda Patrasová dávali milované dceři poslední sbohem, se podařilo zachytit.
Když Slováček a Patrasová po 14. hodině přijeli k malostranskému kostelu svatého Tomáše, kde se poslední rozloučení uskutečnilo, vypadalo to, že hůře se s odchodem milované dcery vyrovnává její maminka. Patrasovou totiž museli podpírat pracovníci pohřební služby.
Samotný obřad začal v 15 hodin a probíhal na přání zesnulé za zavřenými dveřmi. Když se po desítkách minut otevřely, skupina smutečních hostů, jejíž součástí byl i Aniččin bratr Felix, vynesla bílou rakev a umístila ji zpět do vozu pohřební služby.
Následně se k rakvi dostavili rodiče zesnulé, aby dceři dali sbohem před poslední cestou. Felix Slováček nijak neskrýval emoce, dal jim volný průchod a plakal. Smutná byla i Dagmar Patrasová, která raději skrývala plačtivé oči za černými brýlemi.
Slováčková se narodila do umělecké rodiny saxofonisty Felixe Slováčka a herečky Dagmar Patrasové. Od dětství se věnovala hudbě, především zpěvu. Účinkovala v muzikálech, hrála v televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě, zúčastnila se i jedné z řad show Tvoje tvář má známý hlas.
Česko v posledních letech dobře vědělo o jejích opakovaných problémech s rakovinou. Nejprve jí byl před šesti lety diagnostikován zhoubný nádor prsu. Podruhé a ještě silněji se zákeřná nemoc vrátila předloni na podzim. Rakovinu plic už Anička nepřekonala.
Rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout Spojené státy z klíčových klimatických smluv OSN označují odborníci za „kolosální vlastní gól“. Podle nich tento krok sice otřese mezinárodní diplomacií, ale faktický dopad na zbytek světa bude minimální. Zatímco vědecká fakta o oteplování planety a stoupající hladině moří zůstávají neměnná, globální ekonomika se již vydala cestou nízkouhlíkových technologií, která USA pod novým vedením začíná unikat.
I přesto, že se v souvislosti s válkou na Ukrajině začíná skloňovat slovo mír, pro sousední Kazachstán může toto období představovat začátek nové existenční hrozby. Prezident Kasym-Žomart Tokajev velmi pozorně sleduje politickou a ideologickou realitu v Kremlu a uvědomuje si, že argumenty, které Vladimir Putin použil pro invazi na Ukrajinu, lze téměř identicky aplikovat i na jeho zemi. Kazachstán se tak v očích Moskvy stává dalším logickým cílem v rámci snahy o obnovu imperiální slávy.
Ruský poslanec Alexej Žuravljov, který zastává funkci prvního místopředsedy výboru pro obranu ve Státní dumě, ostře zareagoval na nedávné zadržení ruského tankeru Marinera americkým námořnictvem.
Polský premiér Donald Tusk varoval, že vyhlídky na mír nebo alespoň na uzavření příměří na Ukrajině zůstávají i nadále v nedohlednu. Reagoval tak na rozsáhlou vlnu ruských útoků, které v noci otřásly napadenou zemí. Podle Tuska je současný svět zmítán znepokojivými událostmi, přičemž ruská agrese proti ukrajinskému sousedovi stojí v samotném centru tohoto globálního napětí.
Írán v současnosti prožívá nejbouřlivější období za poslední tři roky. Vlna lidového hněvu, která zasáhla všech 31 provincií, vyvrcholila v noci na čtvrtek úplným odříznutím země od internetu. Teheránský režim se tímto informačním blokem snaží zastavit koordinaci protestů a zabránit tomu, aby svět viděl záběry brutálních zásahů proti demonstrantům, kteří v ulicích čelí stále agresivnějším bezpečnostním složkám.
Dopadení Nicoláse Madura americkými silami vyvolalo po celém světě vlnu spekulací o tom, co tento krok udělá s trhem s ropou. Přestože je politická situace ve Venezuele stále velmi nepřehledná, jedna věc je jistá: události jsou pupeční šňůrou spojeny s obrovským nerostným bohatstvím země. Venezuela se totiž pyšní největšími prokázanými zásobami ropy na světě, které se odhadují na zhruba 300 miliard barelů.
Americký prezident Donald Trump v rozsáhlém rozhovoru pro deník The New York Times poodhalil svůj pohled na hranice prezidentské moci. Na přímou otázku, zda existuje něco, co by mohlo omezit jeho globální vliv, odpověděl, že jedinou skutečnou brzdou je jeho vlastní úsudek a morální nastavení. Mezinárodní právo jako takové podle svých slov k výkonu funkce nepotřebuje, ačkoli vzápětí připustil, že jeho administrativa se jím formálně řídí.
Americký prezident Donald Trump v pátek brzy ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že zrušil plánovanou druhou vlnu útoků na Venezuelu. Jako hlavní důvod uvedl výrazné zlepšení spolupráce ze strany tamní prozatímní vlády se Spojenými státy. Trumpův příspěvek byl prvním oficiálním potvrzením, že Washington vůbec o další vojenské ofenzivě v jihoamerické zemi uvažoval.
Francie se rozhodla posunout termín konání letošního summitu G7, aby předešla termínové kolizi s neobvyklou událostí v Bílém domě. Původně se měli světoví lídři sejít v lázeňském městě Évian-les-Bains u Ženevského jezera již 14. června. Na tento den však americký prezident Donald Trump naplánoval velký turnaj v zápasech MMA přímo v sídle amerických prezidentů.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.
Vztahy mezi Vatikánem a Bílým domem podle webu Politico směřují k otevřenému střetu, jaký historie moderní diplomacie nepamatuje. První americký papež v dějinách, v Chicagu narozený Lev XIV., se ocitl v přímém ideovém rozporu s politikou prezidenta Donalda Trumpa. Hlavním jablkem sváru se stala situace ve Venezuele a Trumpovy náznaky o možné vojenské správě této země, což papež kategoricky odmítl výzvou k ochraně národní suverenity.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro v rozhovoru pro BBC varoval před existencí „reálné hrozby“ vojenského zásahu Spojených států proti jeho zemi. Podle něj se USA chovají k ostatním národům jako k součásti svého „impéria“ a varoval, že takový přístup povede k mezinárodní izolaci Washingtonu. Reagoval tak na dřívější prohlášení Donalda Trumpa, který po operaci ve Venezuele označil možný vojenský zásah v Kolumbii za dobrý nápad.
