Nejvíce očí bylo v úterý upřeno na rodiče Aničky Slováčkové. Poslední rozloučení sice probíhalo za zavřenými dveřmi, ale okamžiky, kdy Felix Slováček a Dáda Patrasová dávali milované dceři poslední sbohem, se podařilo zachytit.
Když Slováček a Patrasová po 14. hodině přijeli k malostranskému kostelu svatého Tomáše, kde se poslední rozloučení uskutečnilo, vypadalo to, že hůře se s odchodem milované dcery vyrovnává její maminka. Patrasovou totiž museli podpírat pracovníci pohřební služby.
Samotný obřad začal v 15 hodin a probíhal na přání zesnulé za zavřenými dveřmi. Když se po desítkách minut otevřely, skupina smutečních hostů, jejíž součástí byl i Aniččin bratr Felix, vynesla bílou rakev a umístila ji zpět do vozu pohřební služby.
Následně se k rakvi dostavili rodiče zesnulé, aby dceři dali sbohem před poslední cestou. Felix Slováček nijak neskrýval emoce, dal jim volný průchod a plakal. Smutná byla i Dagmar Patrasová, která raději skrývala plačtivé oči za černými brýlemi.
Slováčková se narodila do umělecké rodiny saxofonisty Felixe Slováčka a herečky Dagmar Patrasové. Od dětství se věnovala hudbě, především zpěvu. Účinkovala v muzikálech, hrála v televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě, zúčastnila se i jedné z řad show Tvoje tvář má známý hlas.
Česko v posledních letech dobře vědělo o jejích opakovaných problémech s rakovinou. Nejprve jí byl před šesti lety diagnostikován zhoubný nádor prsu. Podruhé a ještě silněji se zákeřná nemoc vrátila předloni na podzim. Rakovinu plic už Anička nepřekonala.
Donald Trump se během Světového ekonomického fóra v Davosu nechal slyšet, že si dokáže představit vyplacení finanční částky za nákup Grónska. Toto vyjádření přichází krátce poté, co prezident oficiálně vyloučil možnost použití vojenské síly k anexi tohoto území. Podle Trumpa sice existuje peněžní hodnota, kterou by byl ochoten zaplatit, ale mnohem důležitější je pro něj otázka globální bezpečnosti.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska zůstává i po jeho vystoupení v Davosu ústředním bodem diplomatického napětí. Přestože americký prezident ve svém projevu poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly, dánští představitelé i světoví politici varují, že podstata problému nezmizela. Podle dánského ministra zahraničí Larse Løkkeho Rasmussena Trumpovy ambice vlastnit největší ostrov světa trvají i nadále.
Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
