Nejvíce očí bylo v úterý upřeno na rodiče Aničky Slováčkové. Poslední rozloučení sice probíhalo za zavřenými dveřmi, ale okamžiky, kdy Felix Slováček a Dáda Patrasová dávali milované dceři poslední sbohem, se podařilo zachytit.
Když Slováček a Patrasová po 14. hodině přijeli k malostranskému kostelu svatého Tomáše, kde se poslední rozloučení uskutečnilo, vypadalo to, že hůře se s odchodem milované dcery vyrovnává její maminka. Patrasovou totiž museli podpírat pracovníci pohřební služby.
Samotný obřad začal v 15 hodin a probíhal na přání zesnulé za zavřenými dveřmi. Když se po desítkách minut otevřely, skupina smutečních hostů, jejíž součástí byl i Aniččin bratr Felix, vynesla bílou rakev a umístila ji zpět do vozu pohřební služby.
Následně se k rakvi dostavili rodiče zesnulé, aby dceři dali sbohem před poslední cestou. Felix Slováček nijak neskrýval emoce, dal jim volný průchod a plakal. Smutná byla i Dagmar Patrasová, která raději skrývala plačtivé oči za černými brýlemi.
Slováčková se narodila do umělecké rodiny saxofonisty Felixe Slováčka a herečky Dagmar Patrasové. Od dětství se věnovala hudbě, především zpěvu. Účinkovala v muzikálech, hrála v televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě, zúčastnila se i jedné z řad show Tvoje tvář má známý hlas.
Česko v posledních letech dobře vědělo o jejích opakovaných problémech s rakovinou. Nejprve jí byl před šesti lety diagnostikován zhoubný nádor prsu. Podruhé a ještě silněji se zákeřná nemoc vrátila předloni na podzim. Rakovinu plic už Anička nepřekonala.
Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.
Ruská státní média v posledních dnech intenzivně těží z prohlubujících se trhlin v transatlantickém spojenectví. Podle analytiků Andyho Kuchinse a Chrise Mondaye z podcastu Russia Decoded využívá Kreml oslabení vztahů mezi USA a Evropou k posílení svého vlivu nejen v postsovětském prostoru, ale i přímo uvnitř Evropské unie.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Zpráva o příměří mezi Spojenými státy a Íránem přinesla světové ekonomice vlnu úlevy, ale podle ekonomických expertů budou jizvy po tomto konfliktu patrné ještě dlouho. Posledních šest týdnů sledoval svět největší dopravní zácpu v historii námořní dopravy v Hormuzském průlivu, kde uvízlo přibližně 800 lodí. Tento blokáda měla přímý dopad na peněženky lidí po celém světě – od dražšího benzinu a letenek až po rostoucí splátky hypoték.
Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
