Ondřej Brzobohatý (42) v poslední době čelí nejen náročné práci na muzikálu Taťkové, ale také připravám na těžkou soudní bitvu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou (37). Zatímco hudebník se snaží vyrovnat s pracovním nasazením, které mu pomáhá zapomenout na starosti, očekává, jaký průběh bude mít soudní jednání. V rozhovoru pro eXtra.cz prozradil, co od soudu očekává a jaký postoj má k setkání s Kuchařovou.
Na konci ledna se Ondřej Brzobohatý dostavil k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, kde se opět ocitl v roli žalobce v občanskoprávním sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou.
Hudebník a textař Kuchařovou zažaloval kvůli zveřejnění tvrzení, která považuje za lživá a citlivé povahy. Soudní jednání se neobešlo bez ostrých výměn názorů, kdy advokát Kuchařové nešetřil kritikou a přítomnost kamarádky Brzobohatého bývalé ženy Johany Arletové, dříve Indrákové, situaci ještě více vyhrotila.
Před novináři bylo zřejmé, že Brzobohatý je celou situací znechucen. Ve výrazu jeho tváře bylo patrné, že se těžko vyrovnává s tím, co slyší. I přesto zůstal klidný a vytrvalý v přesvědčení, že celou záležitost bude nutné uzavřít. „Já už bych to nenazval starostmi, ale morální povinností. Starosti to byly předtím, dost náročné, ale teď už je to nutnost, dokud se to nerozlouskne,“ řekl Brzobohatý. Doplnil, že je zbytečné hledat další svědky, protože podle něj už nemají co říct.
Brzobohatý se opět dostaví k soudu 12. března, kdy doufá, že se konečně vše vyřeší. „Dá se říct, že jsem přesvědčený o tom, že by to už mělo skončit,“ řekl hudebník. Na dotaz, zda by se své bývalé ženě dokázal podívat do očí, odpověděl pro eXtra s jistotou: „Pro mě není problém se komukoliv podívat do očí.“ Zda se Kuchařová dostaví k jednání, zůstává otázkou. Svoji účast však přislíbila prostřednictvím svého obhájce.
Brzobohatý se přesto neukázal jako zahořklý, ačkoliv mezi ním a jeho bývalou manželkou stále panuje napětí. Otevřenost a klid, s jakým čelí těžkým okamžikům, naznačují, že soudní bitva pro něj není jen osobní, ale především nezbytností k dosažení spravedlnosti.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
