Ondřej Brzobohatý (42) v poslední době čelí nejen náročné práci na muzikálu Taťkové, ale také připravám na těžkou soudní bitvu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou (37). Zatímco hudebník se snaží vyrovnat s pracovním nasazením, které mu pomáhá zapomenout na starosti, očekává, jaký průběh bude mít soudní jednání. V rozhovoru pro eXtra.cz prozradil, co od soudu očekává a jaký postoj má k setkání s Kuchařovou.
Na konci ledna se Ondřej Brzobohatý dostavil k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, kde se opět ocitl v roli žalobce v občanskoprávním sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou.
Hudebník a textař Kuchařovou zažaloval kvůli zveřejnění tvrzení, která považuje za lživá a citlivé povahy. Soudní jednání se neobešlo bez ostrých výměn názorů, kdy advokát Kuchařové nešetřil kritikou a přítomnost kamarádky Brzobohatého bývalé ženy Johany Arletové, dříve Indrákové, situaci ještě více vyhrotila.
Před novináři bylo zřejmé, že Brzobohatý je celou situací znechucen. Ve výrazu jeho tváře bylo patrné, že se těžko vyrovnává s tím, co slyší. I přesto zůstal klidný a vytrvalý v přesvědčení, že celou záležitost bude nutné uzavřít. „Já už bych to nenazval starostmi, ale morální povinností. Starosti to byly předtím, dost náročné, ale teď už je to nutnost, dokud se to nerozlouskne,“ řekl Brzobohatý. Doplnil, že je zbytečné hledat další svědky, protože podle něj už nemají co říct.
Brzobohatý se opět dostaví k soudu 12. března, kdy doufá, že se konečně vše vyřeší. „Dá se říct, že jsem přesvědčený o tom, že by to už mělo skončit,“ řekl hudebník. Na dotaz, zda by se své bývalé ženě dokázal podívat do očí, odpověděl pro eXtra s jistotou: „Pro mě není problém se komukoliv podívat do očí.“ Zda se Kuchařová dostaví k jednání, zůstává otázkou. Svoji účast však přislíbila prostřednictvím svého obhájce.
Brzobohatý se přesto neukázal jako zahořklý, ačkoliv mezi ním a jeho bývalou manželkou stále panuje napětí. Otevřenost a klid, s jakým čelí těžkým okamžikům, naznačují, že soudní bitva pro něj není jen osobní, ale především nezbytností k dosažení spravedlnosti.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
