Sestra zesnulého herce Josefa Abrháma (†82), Božena Abrhámová zvaná Boca, čelí obavám o splnění svého posledního přání. Podle informací serveru Blesk.cz se bojí, že její synovec, Josef mladší, jí v této věci nevyhoví, neboť právě on je posledním členem rodiny, který jí zůstal.
Sestra legendárního herce Josefa Abrháma, Božena Abrhámová, známá jako Boca, se blíží ke konci svého života s těžkými obavami. Jak informoval web Blesk.cz, Božena má jedno poslední přání, které jí leží na srdci – chce být po smrti uložena do stejné hrobky jako její bratr. Jenže má strach, že její synovec, Josef Abrhám mladší, který je posledním členem rodiny, jí toto přání nevyhoví.
„Nikoho jiného než jeho nemám. Jsem bezdětná. Pepíkovi ale věřím, že moje poslední přání splní,“ svěřila se Božena, která je v tuto chvíli plně odkázána na svého synovce. Věří, že i v této těžké chvíli její prosba najde pochopení.
Josef Abrhám, který byl velkou osobností české kinematografie, je pohřben v Kunovicích po boku svých rodičů a sestry Eleny. Božena sní o tom, že se k nim připojí a bude konečně se svou rodinou pohřbena. „Budeme tam nakonec všichni tři. Elenka, která nám umřela tak moc mladá na leukémii, Pepa a také já. Konečně budeme zase všichni tři sourozenci spolu s naší maminkou a tatínkem. Tak jsme si to s Pepíkem přáli,“ řekla s dojetím.
Josef Abrhám, který zemřel 16. května 2022 na zápal plic, byl ikonou české kinematografie. Jeho hrob v Kunovicích se však rychle začal chátrat. Město Kunovice se rozhodlo situaci řešit a investovalo do obnovy hrobu, což vyšlo na 130 tisíc korun. Místostarostka města Pavla Kozelková k tomu dodala: „Pro město je čest, že tu máme tak významného herce. Je s maminkou a tatínkem, který byl velký mecenáš.“
Místní obyvatelé na tuto opravu reagovali různě. Někteří nechápali, proč se o opravu nepostarala rodina. „Je to pěkné, ale podle mě to měla zajistit rodina,“ vyjádřila se jedna z místních. Jiní zase hájili příbuzné: „Rodina se starala a stará. Tohle byla iniciativa města, které se rozhodlo dílo dokončit.“
Josef Abrhám zemřel necelý rok po své manželce Libuši Šafránkové, která podlehla rakovině plic v červnu 2021.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.
Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.
Chris Ulrich, analytik chování a expert na řeč těla, pro CNN uvedl, že se americký prezident Donald Trump během včerejšího summitu snažil prostřednictvím řeči těla projevit přátelskou dominanci. Během prvního podání rukou šlo podle Ulricha o „okamžik, kdy se mohli propojit.“
Při svém prvním vystoupení od aljašského summitu s Donaldem Trumpem označil Vladimir Putin setkání za „velmi užitečné a včasné.“ Podle Kremlu ruský prezident v sobotu prohlásil, že s Trumpem probral prakticky všechny oblasti spolupráce, ale především se soustředili na „možné řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“
Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
V telefonickém hovoru s evropskými lídry Donald Trump zdůraznil italský návrh na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, který je „inspirován článkem 5 NATO,“ jak uvedla italská premiérka Giorgia Meloniová. Jeden z evropských úředníků sdělil CNN, že součástí rozhovorů s Trumpem byly právě tyto záruky „typu článku 5“ s podporou Evropy a USA. Zároveň ale zdůraznil, že by se na nich NATO nepodílelo.
Evropská diplomatka Kaja Kallasová varuje, že Rusko nemá v úmyslu ukončit brutální válku na Ukrajině. Uvedla to jen pár hodin poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že je blízko zprostředkování příměří. Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, uvítala Trumpovo „odhodlání dosáhnout mírové dohody“ po jeho jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.
Jednání na Aljašce nepřineslo to, v co americký prezident Donald Trump doufal – tedy příměří. Vladimír Putin naopak získal mnoho: přivítání na červeném koberci, pozornost světových médií a možnost sdílet pódium s lídrem nejsilnější země na světě. Moskva tak získala spoustu výhod, aniž by musela učinit jakékoli ústupky ohledně války na Ukrajině.
