Gábina Šlosrová (31) z Prahy, která prošla radikální proměnou v pořadu Extrémní proměny, shodila úctyhodných 72 kilogramů a rozhodně se nezastavuje! I po skončení natáčení plánuje další hubnutí, tentokrát o dalších dvacet kilo. Jak se jí daří žít po tak zásadní změně? A splnila se jí její touha po lásce?
Gábina z Extrémní proměny byla na začátku svého příběhu obézní a nesebevědomá slečna, která se schovávala ve svém bytě. S váhou 161 kilo se cítila ztracená a uzavřená. Ale dnes? Je jiná. Po roce tvrdé práce na sobě a změnách v životním stylu se proměnila nejen fyzicky, ale i psychicky. „Teď žiju život, jaký jsem chtěla žít. Je mi prostě fakt dobře,“ přiznala nadšeně v rozhovoru pro nova.cz.
Ačkoli se teď obklopuje samou chválou a obdivem, Gabča nemá v plánu přestat. „Všichni mi říkají, už nehubni, už jsi dost hubená. Ale já si myslím, že můžu mít klidně ještě o těch dvacet kilo míň. Furt mám tady nějaké podbradky,“ směje se nyní s novou váhou 89 kilo, kterou předvedla na slavnostním gala večeru. Hubnutí pro ni není pouze o vzhledu, ale i o zlepšení zdraví a pohody.
S drastickým úbytkem váhy se Gábina nejen zpevnila, ale její tělo se začalo měnit i po zdravotní stránce. Vrátila se jí menstruace, o kterou přišla kvůli své předchozí váze. Teď je tedy připravena na plánování vytoužené rodiny. Jenže, jak sama přiznává, lásku ještě stále hledá. „Své okolí najednou přitahuju,“ hodnotí Gábina změny ve svém životě. Na toho pravého muže však zatím nenarazila.
„Jak to říct, všichni, kteří mě kontaktují, se chtějí jen potkávat. Není tam zatím nic takového, že by se mnou někdo chtěl být, žít, nebo si mě vzít, mít se mnou děti. Lákám asi jen tou energií, kterou vyzařuju, nebo tím sebevědomím,“ přemýšlí Gábina, která upřednostňuje osobní seznámení, než online vztahy. Láska přes sociální sítě je pro ni až ta poslední možnost.
Půvabná tmavovláska má také jasno v tom, jaký by její vysněný partner měl být. „Měl by být komunikativní, jsem dost ukecaná. Pořád jsem citlivý člověk, takže potřebuji někoho, kdo tu moji citlivost zvládne,“ usmívá se a dodává: „Potřebuju s tím druhým život sdílet, potřebuju vědět, že jsme v tom spolu, a ne že ten vztah tahám já nebo ten druhej.“ Gabča má zkrátka vysoké nároky – a kdo by je neměl po takové proměně?
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
