Gábina Šlosrová (31) z Prahy, která prošla radikální proměnou v pořadu Extrémní proměny, shodila úctyhodných 72 kilogramů a rozhodně se nezastavuje! I po skončení natáčení plánuje další hubnutí, tentokrát o dalších dvacet kilo. Jak se jí daří žít po tak zásadní změně? A splnila se jí její touha po lásce?
Gábina z Extrémní proměny byla na začátku svého příběhu obézní a nesebevědomá slečna, která se schovávala ve svém bytě. S váhou 161 kilo se cítila ztracená a uzavřená. Ale dnes? Je jiná. Po roce tvrdé práce na sobě a změnách v životním stylu se proměnila nejen fyzicky, ale i psychicky. „Teď žiju život, jaký jsem chtěla žít. Je mi prostě fakt dobře,“ přiznala nadšeně v rozhovoru pro nova.cz.
Ačkoli se teď obklopuje samou chválou a obdivem, Gabča nemá v plánu přestat. „Všichni mi říkají, už nehubni, už jsi dost hubená. Ale já si myslím, že můžu mít klidně ještě o těch dvacet kilo míň. Furt mám tady nějaké podbradky,“ směje se nyní s novou váhou 89 kilo, kterou předvedla na slavnostním gala večeru. Hubnutí pro ni není pouze o vzhledu, ale i o zlepšení zdraví a pohody.
S drastickým úbytkem váhy se Gábina nejen zpevnila, ale její tělo se začalo měnit i po zdravotní stránce. Vrátila se jí menstruace, o kterou přišla kvůli své předchozí váze. Teď je tedy připravena na plánování vytoužené rodiny. Jenže, jak sama přiznává, lásku ještě stále hledá. „Své okolí najednou přitahuju,“ hodnotí Gábina změny ve svém životě. Na toho pravého muže však zatím nenarazila.
„Jak to říct, všichni, kteří mě kontaktují, se chtějí jen potkávat. Není tam zatím nic takového, že by se mnou někdo chtěl být, žít, nebo si mě vzít, mít se mnou děti. Lákám asi jen tou energií, kterou vyzařuju, nebo tím sebevědomím,“ přemýšlí Gábina, která upřednostňuje osobní seznámení, než online vztahy. Láska přes sociální sítě je pro ni až ta poslední možnost.
Půvabná tmavovláska má také jasno v tom, jaký by její vysněný partner měl být. „Měl by být komunikativní, jsem dost ukecaná. Pořád jsem citlivý člověk, takže potřebuji někoho, kdo tu moji citlivost zvládne,“ usmívá se a dodává: „Potřebuju s tím druhým život sdílet, potřebuju vědět, že jsme v tom spolu, a ne že ten vztah tahám já nebo ten druhej.“ Gabča má zkrátka vysoké nároky – a kdo by je neměl po takové proměně?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
