Přestože jejich druhé manželství skončilo rozchodem, Ben Affleck o Jennifer Lopez stále mluví s hlubokou úctou. Na premiéře nového filmu připomněl, že city mezi nimi nezmizely.
Žádné hádky, žádná zloba, žádná hollywoodská telenovela. I když se Bennifer letos v lednu oficiálně rozvedli, Ben Affleck na červeném koberci ukázal, že city nezmizely – jen se proměnily. A bulvár jen lapal po dechu.
Premiéra The Accountant 2 v Los Angeles se 16. dubna proměnila v rodinný večer, když Affleck dorazil nejen se svými třemi dětmi Violet, Seraphinou a Samuelem, ale i s dvojčaty Maxem a Emme, které má jeho bývalá manželka Jennifer Lopez s Marcem Anthonym. A právě o ní Ben mluvil tak, že by mu scénář záviděl i sám Nicholas Sparks.
„Je to skvělý večer. Jsou tu moje děti, děti Jennifer. Jsem nadšený. Mám z toho radost. Je to zábava, je to vzrušující,“ řekl Affleck reportérce Entertainment Tonight.
A pak přišla otázka na Jennifer. Odpověď? Emoční tsunami.
„Pro pořádek – Jennifer Lopez je skvělá. Je báječná k mým dětem, mám skvělý vztah s jejími dětmi. Miluju její děti – jsou úžasné. Je to nesmírně důležitá, mimořádná osoba s velkou integritou, kterou zbožňuju a za kterou jsem vděčný,“ vyznal se Affleck bez zábran.
Fanoušci tleskali, novináři mrkali. Opravdu tohle říká muž po čerstvém rozvodu?
Affleck má jasno: žádná zášť, jen respekt. „Není na tom žádné drama, žádná telenovela, žádná zápletka. Chovám k ní jen respekt. Upřímně, pravda je mnohem obyčejnější, než by lidé čekali,“ dodal v rozhovoru pro magazín GQ.
Lopez a Affleck sice ukončili manželství, ale dál sdílejí to nejcennější – lásku k dětem. „Tohle je přesně ten typ vztahu s dětmi, který je radostí mého života,“ uzavřel Ben.
A úplně na závěr? Jednoduchá, ale výmluvná tečka:
„Jsem šťastný, že to byl film, na který chtěly přijít všechny děti.“
Hollywoodský happy end? Možná ne takový, jaký známe z plátna. Ale ten skutečný.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
