Přestože jejich druhé manželství skončilo rozchodem, Ben Affleck o Jennifer Lopez stále mluví s hlubokou úctou. Na premiéře nového filmu připomněl, že city mezi nimi nezmizely.
Žádné hádky, žádná zloba, žádná hollywoodská telenovela. I když se Bennifer letos v lednu oficiálně rozvedli, Ben Affleck na červeném koberci ukázal, že city nezmizely – jen se proměnily. A bulvár jen lapal po dechu.
Premiéra The Accountant 2 v Los Angeles se 16. dubna proměnila v rodinný večer, když Affleck dorazil nejen se svými třemi dětmi Violet, Seraphinou a Samuelem, ale i s dvojčaty Maxem a Emme, které má jeho bývalá manželka Jennifer Lopez s Marcem Anthonym. A právě o ní Ben mluvil tak, že by mu scénář záviděl i sám Nicholas Sparks.
„Je to skvělý večer. Jsou tu moje děti, děti Jennifer. Jsem nadšený. Mám z toho radost. Je to zábava, je to vzrušující,“ řekl Affleck reportérce Entertainment Tonight.
A pak přišla otázka na Jennifer. Odpověď? Emoční tsunami.
„Pro pořádek – Jennifer Lopez je skvělá. Je báječná k mým dětem, mám skvělý vztah s jejími dětmi. Miluju její děti – jsou úžasné. Je to nesmírně důležitá, mimořádná osoba s velkou integritou, kterou zbožňuju a za kterou jsem vděčný,“ vyznal se Affleck bez zábran.
Fanoušci tleskali, novináři mrkali. Opravdu tohle říká muž po čerstvém rozvodu?
Affleck má jasno: žádná zášť, jen respekt. „Není na tom žádné drama, žádná telenovela, žádná zápletka. Chovám k ní jen respekt. Upřímně, pravda je mnohem obyčejnější, než by lidé čekali,“ dodal v rozhovoru pro magazín GQ.
Lopez a Affleck sice ukončili manželství, ale dál sdílejí to nejcennější – lásku k dětem. „Tohle je přesně ten typ vztahu s dětmi, který je radostí mého života,“ uzavřel Ben.
A úplně na závěr? Jednoduchá, ale výmluvná tečka:
„Jsem šťastný, že to byl film, na který chtěly přijít všechny děti.“
Hollywoodský happy end? Možná ne takový, jaký známe z plátna. Ale ten skutečný.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
