Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na návštěvu Pekingu, která se časově shoduje s 25. výročím podpisu Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Ruskem a Čínou. Oproti nedávné pompézní návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně se Putinova cesta nese v podstatně skromnějším duchu a doprovází ji minimum předem zveřejněných informací. Podle mluvčího Kremlu je jedním z cílů Moskvy získat od čínského protějšku Si Ťin-pchinga informace z první ruky o jeho rozhovorech s americkým prezidentem. Naděje některých kruhů ve Washingtonu, že by Trump mohl Peking od Moskvy odpoutat, se ukázaly jako pouhé přání.
Evropa čelí nové vlně takzvaného čínského šoku, která ohrožuje místní továrny a nese s sebou riziko ztráty pracovních míst i faktické kolonizace průmyslu ze strany Pekingu. Analytici a obchodní zástupci se obávají, že propadající se směnný kurz a podpora čínských státních firem připomínají krizi ve Spojených státech amerických před pětadvaceti lety. Tehdy prudký nárůst čínského importu po vstupu země do Světové obchodní organizace vytlačil tamní průmysl a způsobil ztrátu až 2,5 milionu pracovních míst. Současný problém v Evropě však netkví v hotových výrobcích, jako jsou elektromobily, nýbrž v obrovském objemu dovážených komponentů, na nichž se unie stává stále závislejší.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podle zjištění diplomatických zdrojů webu Politico projevuje stále větší ochotu provést vojenský útok proti Kubě. Tento posun představuje výraznou eskalaci oproti předchozím měsícům, kdy se Washington soustředil primárně na hospodářský a diplomatický tlak s cílem oslabit komunistický režim v Havaně. Představitelé administrativy jsou frustrováni skutečností, že dosavadní kampaň, která zahrnuje i palivovou blokádu ostrova, nepřiměla kubánské vůdce k zásadním ekonomickým a politickým reformám. Původní předpoklad, že slabé vedení Kuby podlehne tlaku pod vlivem amerických vojenských úspěchů ve Venezuele a Íránu, se nenaplnil, jelikož se Írán zkomplikoval a Kubánci se ukázali jako odolnější soupeř.
V měsících, které předcházely zavedení australského zákazu sociálních sítí pro mládež v prosinci 2025, se intenzivně diskutovalo o možných negativních dopadech tohoto opatření. Mezi hlavní obavy patřilo riziko, že dospívající přestanou konzumovat zprávy. Vzhledem k tomu, že většina mladých lidí využívá sociální sítě jako primární zdroj informací a mnozí jsou na nich závislí, jednalo se o reálnou hrozbu. Nově publikovaný výzkum nyní ukazuje, jaká je situace několik měsíců po vstupu legislativy v platnost.
Energetická krize se stává finanční noční můrou pro běžné občany a zároveň politickým problémem pro Bílý dům. Inflace ve Spojených státech opět výrazně roste, reálné mzdy klesají a voliči dávají prezidentu Donaldu Trumpovi za vinu, že cena benzinu stoupla na 4,50 dolaru za galon. Trump se tak ocitá v momentě, kdy musí zvážit krizová opatření, aby zabránil překonání rekordních cen z éry předchozího prezidenta Joea Bidena.
Americký prezident Donald Trump poslal Teheránu důrazné varování, že se jeho čas na vyjednávání neúprosně krátí. Reagoval tak na situaci, kdy rozhovory o ukončení válečného konfliktu uvízly na mrtvém bodě. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že Írán musí jednat bezodkladně, jinak z něj nic nezbude, a zdůraznil, že čas je v tomto ohledu naprosto klíčový factor. Americký vůdce již dříve označil íránský protinávrh k americkým mírovým podmínkám za odpad. Toto nejnovější prohlášení přišlo po nedělním telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Jakýkoli vojenský zásah ze strany Spojených států by vedl ke krveprolití s nevyčíslitelnými následky pro mír a stabilitu v celém regionu. Na sociální síti X před tím varoval kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, který zároveň zdůraznil, že Kuba pro nikoho nepředstavuje hrozbu. Reagoval tak na zprávy o tom, že by Washington mohl přistoupit k vojenské akci.
I malé zvýšení fyzické aktivity v každodenním životě může mít zásadní vliv na naše dlouhodobé zdraví a délku života. Nový rozsáhlý výzkum, který analyzoval data od 150 000 dospělých ve Spojených státech, Velké Británii a Skandinávii, ukázal, že pouhých pět minut středně intenzivního pohybu denně dokáže odvrátit přibližně jedno z deseti předčasných úmrtí. Mezi takové aktivity patří například svižná chůze, jízda na kole nebo chůze po schodech.
Andy Burnham oznámil, že se nebude pokoušet o návrat Spojeného království do Evropské unie. Ve svém prvním velkém projevu od oznámení kandidatury v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield uvedl, že by země uvízla v permanentních problémech, pokud by se neustále dokola vedly stejné debaty. Místo toho slíbil nekompromisní zaměření na domácí politiku, opravu vlastní země a její opětovné zprovoznění.
Asteroid o velikosti jednoho až dvou školních autobusů v pondělí těsně mine Zemi. Podle Evropské vesmírné agentury se k naší planetě přiblíží na vzdálenost 91593 kilometrů, což odpovídá přibližně jedné čtvrtině vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Těleso objevili astronomové v Arizoně teprve 10. května a dostalo označení 2026JH2. Objekt patří do skupiny Apollo, což jsou asteroidy obíhající Slunce po drahách, které protínají oběžnou dráhu Země.
Evropa se pravděpodobně nikdy plně neoprostí od závislosti na cizích technologiích, protože se až příliš spoléhá na software ze Spojených států a hardware z Číny. V rozhovoru pro server Politico to uvedl šéf finské bezpečnostní a zpravodajské služby Juha Martelius. Situaci na evropském kontinentu přirovnal k tělu napadenému dvěma druhy rakoviny s tím, že operace je sice nejspíš nemožná, ale dá se s tím žít.
Tvrdé zásahy Trumpovy administrativy proti nelegální imigraci by mohly Spojené státy v následujících deseti letech připravit až o 479 miliard dolarů na ušlých daňových příjmech. Podle daňových odborníků totiž represe a obavy ze zátahů imigračních úřadů odrazují lidi bez legálního statusu od podávání daňových přiznání.
Kreml ústy svých představitelů oznámil, že v současné době považuje mírový proces s Ukrajinou za pozastavený. Ruské úřady nicméně podle tiskové agentury Reuters dodaly, že očekávají jeho brzké obnovení.
Britský premiér Keir Starmer neplánuje stanovit žádný časový harmonogram pro svůj odchod z Downing Street. Uvedl to jeden z jeho nejbližších vládních spojenců, vicepremiér a ministr spravedlnosti David Lammy. Zároveň vyzval Labouristickou stranu, aby hodila za hlavu opakované spekulace o výměně lídra, které označil za velkolepý vlastní gól.
Po celá poslední tři desetiletí byla Čína národem vlastníků nemovitostí. Tento trend výrazně poháněl druhou největší ekonomiku světa a plnil sny milionů lidí. Po útlumu a následném ukončení politiky sociálního bydlení v devadesátých letech minulých let se vládní plánování spojilo s hluboce zakořeněnými kulturními normami. Výsledkem byl vznik takové úrovně soukromého vlastnictví, která je v západních zemích naprosto nepředstavitelná.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te v neděli na svém facebookovém profilu vyzval administrativu Donalda Trumpa, aby pokračovala v prodeji zbraní tomuto samosprávnému ostrovu. Podle jeho vyjádření je americká podpora naprosto nezbytná pro zajištění regionálního míru a bezpečnosti a pro odražení stále agresivnější vojenské přítomnosti Pekingu v oblasti.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se připravuje na přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu. Tato významná státní návštěva se uskuteční pouhé čtyři dny poté, co Čínu po náročném a ostře sledovaném summitu opustil americký prezident Donald Trump. Obě hlavy státu si před nadcházejícím setkáním vyměnily gratulační dopisy.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.